10
O Yeesu tonkaa mí nì-kenínia ɓúi
Bṹn mɔ́n ó o Ɲúhṹso pá bĩnía hueekaa ɓa nùpua ɓúará-tĩn làa pírú làa nùwã ɲun* Le Dónbeenì bíonì vɔ̃nna ɓúi yi á ɓa tonkarowà mu lée ɓúará-tĩn làa pírú. ɓúi á tonkaa lè ɓa nùwã ɲun ɲun le ɓa dí mí yahó va hã ló-beera lè hã lùa ɓúenɓúen na ó orɛ́n mí bɛɛre ko ò o va dã. Ó o bía nɔn ɓa yi: «Ho dĩ́nló bon dĩ̀n cɛ̀rɛ̀ɛ, ká ho lárowà lé bìa yí boo. Àwa. Á mi fìo o mɔhṹ ɓànso yi le o wíoka na ɓa ton-sáwá le ɓa lá ho. Mi lɛ́n! Ká mi ɲí bìo kà: Ĩ wee tonka mia. Mi ka lòn piozàwa na wà vaá zo ɓa dakhĩ́nkhĩ́nwa tĩ́ahṹ. Mi yí ɓua wárí, mi yí ɓua puure, hàrí nakãa. Mi yí dĩ̀n la ɓa nùpua tɛ̀ɛníló yi ho wɔ̃hṹ wán.
«Mi wé vaá zon zĩi lée zĩi, à mi fèn bío le ho hɛ́ɛrà kɛń le zĩi mu yi. Ká nùpue na ko lè ho hɛ́ɛrà wi le yi, á mí hɛ́ɛrà á à dã ɓànso. Ká a ɓɛ̀n yí ko làa ho, á ho máa dã a. Dén zĩi so lé dìo à mi kɛɛní yi, ká mi wé yí làa zĩi yi à bĩní lé vaa làa le ɓúi yi. Ɓa wé yú bìo na nɔn mia à mi dí bṹn. Ĩ bía bṹn lé bìo ó o ton-sá ko lè mí ɲii dĩ́nló.
«Lóhó lée lóhó na mi wé vaá zon yi, ká ɓa tà ɓuan mia, ká ɓa wé yú bìo na bàrá mi tá, à mi dí bṹn. À ɓa vánvárowà na wi ho lóhó mu yi à mi wɛɛ́, à mi mún bío na ho nùpua yi le le *Dónbeenì bɛ́ɛnì ɓueé ɓó ɓa yi. 10 Ká lóhó na mi vaá zon yi ká ho nùpua yí tà mi bìo, à mi zoo dĩ̀n ho lóhó mu sĩi yi ká mi bío bìo kà na ɓa yi: 11 ‹Mi lóhó khṹnkhũnì na fà wa zení á wa à púaa á à kúee mi wán, Mi loń o Matiye 10.14 ká mi màhã́ pá zũń mu le le Dónbeenì bɛ́ɛnì ɓueé ɓó.›» 12 Le ĩ bío mu na mia: Le cítíi fĩ̀ nɔ̀nzoǹ, á hón lóhó so nùpua bìo na khíi sá ɓa yi á à poń bìo sá ho *Sodɔɔmu lóhósa yi. Ho Sodɔɔmu lé hã ló-beera bìo ɲun na le Dónbeenì yánkaa ɓó ɲúhṹ o Abarahaamu pã̀ahṹ dà-kéní. Ho bìo wee zéení mu bè-kora mɔ́nló lè le Dónbeenì cítíi bìo. Mi loń Bìo ɲúhṹ ɓúɛɛníi vũahṹ (Genèse) 18.20-21; 19.24-25
(Matiye 11.20-24)
13 «Ũnɛ́n Korazɛ̃n lóhó lè ũnɛ́n Bɛtesayidaa lóhó, ho yéréké á à sá mia. Lé bìo á ho yéréké bè-beera na wó minɛ́n cɔ̃́n ɓàn síi lé bṹn lá wó ho Tiire lè ho Sidɔ̃n lór᧠Mi loń Matiye vũahṹ 11.21 yi, se hã lórá mu nùpua lá hĩ́nɔn hàánì á khuiira hã pórókówá zã́, á kúaa le sãni mí wán, á zéeníanáa le mí wi à mí khí mu bè-kora wéró yi. 14 Lé bṹn nɔn le cítíi fĩ̀ nɔ̀nzoǹ á ho Tiire lè ho Sidɔ̃n lórá lònbee na à yí hã á à wé làa yi minɛ́n lònbee yi. 15 Ɛ̀ɛ ká ũnɛ́n *Kapɛɛnayuumu, fo wee leéka le ɓa khíi lá fo á à yòoráa ho wáayi le? Ɓùeé. Ho nì-hɔ̃́nbó-lóhó lé hìa ɓa khíi lií dé fo yi.» 16 Ò o wee bío lè mí nì-kenínia: «Yìa wee ɲí mí cɔ̃́n, se ɓànso mún wee ɲí ĩ cɔ̃́n. Á yìa pã́ mia se wón mún pã́ mi. Á yìa pã́ mi, se lé yìa tonkaa mi ó o mún pã́.»
Ɓa tonkarowà bĩní ɓuenló bìo
17 Bìa ó o tonkaa mí ɓúará-tĩn làa pírú làa nùwã ɲun* Mi loń o Luki 10.1 bĩnía ɓuara à ɓa sĩa wan làa sòobɛ́ɛ, á ɓa bía nɔn o Yeesu yi: «Ɲúhṹso, hàrí ɓa cĩ́náwa ká wà von ũ yèni le ɓa wé bìo na, à ɓa wé mu.» 18 Ó o Yeesu bía nɔn ɓa yi: «Ĩ lá wee wé mi a *Satãni, ɓa cĩ́náwa ɲúhṹso ká a yòó kùera ho wáayi wee lii lè ho viohó na ɲuiína bìo síi. 19 Mi loń! Ĩ nɔn ho pànká mia, hìa mi wé è varákaráa ɓa háwá, lè ɓa naawà wán, à mún pùpúuráa o zúkúso pànká ɓúenɓúen, ká dɛ̀ɛ woon máa yí mia. 20 Ɛ̀ɛ ká mi màhã́ yí zã̀maka bìo mí yú ho pànká ɓa cĩ́náwa wán bìo yi, ká mi zã̀maka lé bìo á mi yènnáa túara ho wáayi le Dónbeenì cɔ̃́n.»
(Matiye 11.25-27)
21 Hón pã̀ahṹ dà-kéní so yi á le Dónbeenì Hácírí wɛɛ́ra Yeesu sĩi, ó o wee bío bìo kà: «Éee! Ĩ Maá, ũnɛ́n lé ho wáayi lè ho tá Ɲúhṹso, ĩ wee dé ũ bárákà. Lé bìo mu bìo na fo sà mu bè-zũńminì ɓànsowà lè le hácírí ɓànsowà yi á fo tà zéenía làa bìa bìo ɲúhṹ mía. Ĩ Maá, mu bon. Bìo mu wóráa kà lé bìo sĩ foǹ. 22 Ĩ Maá dó mu bìo ɓúenɓúen ĩ níi yi. Nìi woon yí zũ a Za, ká mu yínɔń o Maá. Á nìi woon mún yí zũ a Maá, ká mu yínɔń o Za, làa bìa ó o Za mu wi ò o zéení làa wo.»
(Matiye 13.16-17)
23 Bṹn mɔ́n ó o yèrèmáa wee bío lè mí nì-kenínia mí ɲúhṹ wán: «Minɛ́n na wee mi bìo kà lè mí yìo, mi ɲúná ɓɛ̀ntĩ́n sĩ. 24 Lé bìo le *Dónbeenì ɲi-cúa fɛɛrowà lè ɓa bá-zàwa cɛ̀rɛ̀ɛ sĩa hĩ́a vá à ɓa mi bìo mínɛ́n wee mi à ɓa yí mɔn mu. Ɓa sĩa hĩ́a vá à ɲí bìo minɛ́n wee ɲí, à ɓa yí ɲá mu.»
O Samarii nìi na wó le hii wàhiire
25 Ho *làndá bìo zéenílo ɓúi wi ò o yí o Yeesu níi ɓua yi, ó o tùara a yi: «Nì-kàránlo, ĩ ko à ĩ wé kaka à bè yi yíráa ho yìrón mukãnì na máa vé?» 26 Ó o Yeesu bía nɔn wo yi: «Lé mu yɛ́n tùara wa làndá vũahṹ yi? Fo wee ɲí mu kaka?» 27 Ó o nìi bía nɔn wo yi: «Fo ko ũ wań ũ Ɲúhṹso Dónbeenì lé ũ sĩi ɓúenɓúen, lè ũ mànákã̀ ɓúenɓúen, lè ũ pànká ɓúenɓúen, lè ũ yilera ɓúenɓúen Mi loń Levii nùwã vũahṹ (Lévitique) 19.18 à ũ mún wań mi ninza làa bìo á fo waráa ũten bìo síi. Mi loń Làndá zéeníló vũahṹ (Deutéronome) 6.5» 28 Ó o Yeesu bía nɔn wo yi: «Fo bía se. Bánbá ũ wé bṹn, á fo ò yí le mukãnì.»
29 Ó o nìi pá wi ò o cà ho tũ̀iá sĩni, ó o bĩnía tùara a yi: «Lé o yɛ́n lé wa ninza?» 30 Ó o Yeesu bía nɔn wo yi: «Nìi ɓúi hĩ́a ló ho Zeruzalɛɛmu yi á wee va ho Zerikoo, á ɓa wã-tiwa vaá tun wo ho wɔ̃hṹ kuio yi á fó sĩa, à ɓa han wo ɓóonía yi ó o yuunia día, à ɓa wà. 31 Mu wó fò mín à le *Dónbeenì yankaro ɓúi lá ho wɔ̃hṹ mu. Bìo ó o ɓueé mɔn o nìi mu ò o día ó o hà yòó ló á khíi lá mí wɔ̃hṹ wà. 32 Ó o *Levii nùwã nì-kéní ɓúi mún lá ho wɔ̃hṹ mu á ɓueé mɔn o nìi mu ò o día, á wón mún hà yòó ló á khíi wà. 33 Bṹn mɔ́n ó o *Samarii nìi ɓúi mún lá ho wɔ̃hṹ dà-kéní mu. Bìo ó o ɓueé mɔn o nìi ó o màkárí ɓuan wo yi. 34 Ó o vaá ɓó a yi, á kúaa ho dìvɛ̃́n lè ho ɲiló o dokuaa wán á bá, ò o lá a yòó bò mí yà-yòonii wán á vannáa ɓa nì-hãní làaníi zĩi, á vaá wee loń wo yi ká a váaní a. 35 Mu tá na lée tɔ̃n yìnbíi ó o léra le wɛ́n-hãani bìo ɲun á nɔn le zĩi ɓànso yi, ò o bía: ‹O nìi mu á ũ pa bìo sese, ká ĩ khíi bĩnía wà ɓueé khĩí hen, ká bìo fo wó a bìo yi á po le wárí na á ĩ nɔn foǹ, á ĩ ì sàání mu.›» 36 Ò o Yeesu màhã́ bĩnía wee tùa wo yi: «Ɓa nùwã tĩn mu tĩ́ahṹ ó o yɛ́n lé yìa zéenía le o nùpue na ɓa wã-tiwa tun lé mí ninza?» 37 Á ho làndá bìo zéenílo bía: «Lé yìa wó le hii làa wo.» Ó o Yeesu bía nɔn wo yi: «Wã́a lɛ́n à wé vaa wé làa bṹn síi.»
O Yeesu làara a Maate là a Mari ɓàn zĩi
38 Bìo ó o Yeesu lè mí nì-kenínia wi ho wɔ̃hṹ wán wà, ó o vaá dɔ̃n ho lóhó ɓúi, ó o zoó làara a hã́a ɓúi na ɓa le Maate zĩi. 39 O hã́a mu ɓàn hĩ́nló ɓúi wi bĩ́n á yèni ɓa le Mari. Bìo ó o mɔn o Yeesu ó o wà ɓueé kará a tá á wee ɲí a bíoní. 40 Hón pã̀ahṹ so yi, ò o Maate wón ɓɛ̀n yahó bon mí zĩi tonni sáró yi. Bìo ó o mɔn mín hĩ́nló mu ò o kará, ó o wà ɓueé wee bío là a Yeesu: «Ɲúhṹso, wàn hĩ́nló bìo ó o kará yí máa séení mi á fo yí mɔn le? Bío le o hĩ́ní dé mí níi miì.» 41 Ó o Yeesu bía nɔn wo yi; «Héyìi, Maate. Fo wee yáa ũ yilera ká ũ hɛ́ɛ tã̀má mu bìo cɛ̀rɛ̀ɛ wéró yi, 42 ká bìo dà-kéní lé bìo bìo here. O Mari léra bìo se po mu ɓúenɓúen, bìo á nùpue yí dà máa fé o cɔ̃́n máa yí.»

*10:1 Le Dónbeenì bíonì vɔ̃nna ɓúi yi á ɓa tonkarowà mu lée ɓúará-tĩn làa pírú.

10:11 Mi loń o Matiye 10.14

10:12 Ho Sodɔɔmu lé hã ló-beera bìo ɲun na le Dónbeenì yánkaa ɓó ɲúhṹ o Abarahaamu pã̀ahṹ dà-kéní. Ho bìo wee zéení mu bè-kora mɔ́nló lè le Dónbeenì cítíi bìo. Mi loń Bìo ɲúhṹ ɓúɛɛníi vũahṹ (Genèse) 18.20-21; 19.24-25

§10:13 Mi loń Matiye vũahṹ 11.21

*10:17 Mi loń o Luki 10.1

10:27 Mi loń Levii nùwã vũahṹ (Lévitique) 19.18

10:27 Mi loń Làndá zéeníló vũahṹ (Deutéronome) 6.5