To̱ꞌon yóꞌo kía̱n kúú uu̱ ni̱ taa San Pablo ni̱ saꞌa̱n no̱ó na̱ ñoo Corinto
1
Káꞌa̱n Pablo ndisáꞌán
Yuꞌu̱ kúú Pablo, ta kúúí iin apóstol, na̱ néꞌe to̱ꞌon Jesucristo, táto̱ꞌon ki̱ꞌo kóni̱ mií Ndios. Ta yuꞌu̱ xíꞌín ñani yo̱ Timoteo káꞌa̱n ndu̱ ndisáꞌán xíꞌín ndoꞌó, na̱ kúú ña̱yuu Ndios ndéi ñoo Corinto xaa̱n, xíꞌín ndidaá ka̱ ña̱yuu Ndios ndéi chí kuendá Acaya. Ta mií tatá yo̱ Ndios xíꞌín satoꞌo yo̱ Jesucristo ná kee ña̱ mani̱ xíꞌín ndó, ta naki̱ꞌo ná ña̱ koo va̱ꞌa ini ndo̱.
Yóꞌo káꞌa̱n Pablo sa̱ꞌá ta̱ndóꞌó ndóꞌo na
Ná natiin Ndios, na̱ kúú tatá satoꞌo yo̱ Jesucristo, ndidaá táꞌa̱n ña̱ñóꞌó. Mií ná kúú tatá, na̱ daá kuití kúꞌu̱ ini saꞌa̱ yo̱, ta xíꞌo na ta̱ndeé iní káꞌano noo̱ yo̱. Ta no̱ón kúú na̱ xíꞌo ta̱ndeé iní noo̱ ndúꞌu̱ tein ndi ndáa mií ta̱ndóꞌó ndóꞌo ndu, dión, dá ná niꞌi̱ iní ndu̱ ndi koo kee ndu ki̱ꞌo ndu ta̱ndeé iní noo̱ dao ka̱ ña̱yuu tá ndóꞌo na ndi ndáa mií ta̱ndóꞌó. Dá chi̱ táto̱ꞌon ki̱ꞌo xíꞌo Ndios ta̱ndeé iní no̱ó nduꞌu̱, ki̱ꞌo dión taꞌani xíꞌo ndu ta̱ndeé iní noo̱ dao ka̱ ña̱yuu. Ta sa̱ꞌá ña̱ sá sáꞌano ta̱ndóꞌó ndóꞌo ndu kuaꞌa̱n sa̱ꞌá to̱ꞌon Cristo, sa̱ꞌá ño̱ó sáꞌano taꞌani ta̱ndeé iní níꞌi̱ ndú noo̱ ná. Chi̱ tá ndóꞌo nío̱ ndú, ño̱ó kía̱n kédaá xíꞌín ndó, dá niꞌi̱ ndo̱ ta̱ndeé iní, ta koni ndo̱ ka̱ki ndó. Ta sa̱ꞌá ña̱ xíꞌo Ndios ta̱ndeé iní no̱ó nduꞌu̱, sa̱ꞌá ño̱ó níꞌi̱ taꞌani ndó ta̱ndeé iní kée nduꞌu̱, ta koni ndo̱ ka̱ki ndó. Dión, dá ki̱ꞌo taꞌani na ta̱ndeé iní noo̱ ndo̱ tá ndóꞌo nío̱ ndo̱ táto̱ꞌon ki̱ꞌo ndóꞌo nío̱ nduꞌu̱. Ta miía̱n ndaa̱ ió ta̱ndeé iní noo̱ ndúꞌu̱ saꞌa̱ ndo̱, chi̱ náꞌá ndú ña̱ sa̱ꞌá ña̱ ndóꞌo dáó nío̱ yo̱, sa̱ꞌá ño̱ó táto̱ꞌon ki̱ꞌo xíꞌo na ta̱ndeé iní noo̱ ndúꞌu̱, ki̱ꞌo dión taꞌani xíꞌo na ta̱ndeé iní noo̱ ndo̱ꞌó.
Ñani, kóni̱ nduꞌu̱ ña̱ kanaꞌá ndó sa̱ꞌá ta̱ndóꞌó káꞌano ni̱ ndoꞌo nío̱ ndú tá ni̱ saꞌa̱n ndu̱ chí kuendá Asia diꞌa. Ta kaꞌí nda̱ꞌo ni̱ ndoꞌo ndu o̱ du̱ú ña̱ ki̱ꞌo ndeé iní ndu̱ kíán, sa̱ꞌá ño̱ó ni̱ ndiꞌi va ta̱ndeé iní no̱ó nduꞌu̱ ña̱ kankuei takí ndu̱. Ta ño̱ó kúú no̱ó ni̱ ka̱tóni̱ ini ndu̱ ña̱ kuaꞌa̱n ndu̱ kuu ndu̱. Ta dión ni̱ ndoꞌo ndu, dá kía̱n ná dáꞌa ni kandeé iní ndu̱ mií ndú, diꞌa ná kandeé iní ndu̱ iin tóꞌón dini̱ Ndios, na̱ dánátaki na̱ ni̱ xiꞌi̱. 10 Chi̱ no̱ón kúú na̱ ni̱ da̱káki ñaá tiempo daá, ta mií taꞌani na dáka̱ki ñaá viti, ta kándéé iní ndu̱ ña̱ dáka̱ki ñaá noo̱ ndidaá ta̱ndóꞌó náꞌano kóni̱ dánaá ñaá, 11 dá chi̱ chíndeé ndó nduꞌu̱ xíka̱ ndo̱ ña̱ mani̱ noo̱ Ndios sa̱ꞌá nduꞌu̱. Chi̱ tá kua̱ꞌá nda̱ꞌo ña̱yuu xíka̱ ña̱ mani̱ noo̱ Ndios sa̱ꞌá ndu̱, dá kía̱n kuaꞌa̱ ka̱ ví ña̱yuu naki̱ꞌo ndivéꞌe noo̱ Ndios saꞌa̱ ndidaá ña̱ mani̱ kée na xíꞌín ndú.
Yóꞌo nákani Pablo ndiva̱ꞌa ko̱ ní saꞌa̱n na̱ ñoo Corinto
12 Ta ió iin ña̱ꞌa kédaá xíꞌín ndú, dá kaꞌa̱n va̱ꞌa ndu cháá saꞌa̱ mií ndú, ta kíán ña̱ ko̱ kútúú taꞌon ini ndu̱ saꞌa̱ ni iin ña̱ꞌa kée ndu, dá chi̱ kéndaa̱ ndu̱ ndidaá ña̱ꞌa, ta kée ndua̱n xíꞌín ndinoꞌo ini ndú noo̱ Ndios. Ta ko̱ kéchóon taꞌon ndu ña̱ ndi̱chí ió ñayuú yóꞌo. Diꞌa kée ndua̱n sa̱ꞌá ña̱ mani̱ ni̱ kee Ndios xíꞌín ndú. Ta dión kée ndu iin níí kúú vá noo̱ xíonoo ndu, ta dión kéndaa̱ cháá ka̱ ndu̱ xíꞌín ndoꞌó. 13 Ta ko̱ táa taꞌon ndu dao ka̱ to̱ꞌon, ña̱ kía̱n o̱ kándaa̱ ini ndo̱, o ña̱ o̱ káti̱ꞌa ndó kaꞌi ndó. Chi̱ ndáti yuꞌu̱ ña̱ miía̱n kasandaá ndo̱ kandaa̱ ndiꞌi ini ndo̱, 14 dá chi̱ táto̱ꞌon ki̱ꞌo sa̱ kandaa̱ ini ndo̱ cháá ña̱ nduꞌu̱ kúú na̱ ió ña̱ñóꞌó ndó noo̱, ki̱ꞌo dión taꞌani koo ña̱ñóꞌó ndú noo̱ ndo̱ tá ná kasandaá kuu̱ nandió ko̱o tuku satoꞌo yo̱ Jesús kasaa̱ na̱.
15 Ta xíꞌín ta̱ndeé iní yóꞌo ni̱ kaꞌín saa̱i̱ dinñóꞌó noo̱ ndéi ndó, dá chindeéí ndo̱ꞌó uu̱ taꞌándá, 16 chi̱ ni̱ kaꞌín chikaꞌandai̱ noo̱ ndéi ndó, dá ya̱ꞌi koꞌi̱n chí kuendá Macedonia diꞌa. Ndiꞌi daá, nandió ko̱o tukui noo̱ ndéi ndó, dá kía̱n kee ndó ña̱ mani̱ koꞌo̱n ndo̱ dáya̱ꞌa ndó yuꞌu̱ íchi̱ kuaꞌa̱n chí Judea diꞌa, ni̱ kaꞌín. 17 Tá ni̱ kaꞌi̱n xíꞌín ndó ña̱ dión keei, ¿á káꞌán ndó ña̱ iin ndakána ni̱ kaꞌi̱n xíꞌín ndó? O, ¿á káꞌán ndó ña̱ kée yuꞌu̱ táto̱ꞌon ki̱ꞌo kée ña̱yuu ko̱ náꞌá Ndios, táꞌa̱n na̱ káꞌa̱n “jaa̱n” xíꞌín yúꞌu̱ ná, ta xíꞌín ña̱xintóni̱ ná káꞌa̱n na̱ ña̱ “ko̱ó”? 18 Tído iin na̱ ndaa̱ kúú Ndios, ta mií ná kúú na̱ náꞌá ña̱ ko̱ káꞌa̱n ndu̱ “jaa̱n” xíꞌín yúꞌu̱ ndú, ta xíꞌín ña̱xintóni̱ ndú káꞌa̱n ndu̱ ña̱ “ko̱ó”. 19 Ta sa̱ꞌá Jesucristo, na̱ kúú de̱ꞌe Ndios, ni̱ da̱náꞌa̱ yuꞌu̱ xíꞌín Silvano, xíꞌín Timoteo noo̱ ndo̱. Ta ko̱ káꞌa̱n Jesús “jaa̱n” xíꞌín yúꞌu̱ ná, ta xíꞌín ña̱xintóni̱ ná káꞌa̱n ña̱ “ko̱ó”. Ta saꞌa̱ mií ná káꞌa̱n Ndios “jaa̱n” xíꞌín yó, 20 dá chi̱ saꞌa̱ mií Jesús xínko̱o ndiꞌi to̱ꞌon ni̱ xi̱ꞌo Ndios noo̱ yo̱, ta saꞌa̱ mií ná káꞌa̱n yo̱ “Dión ná koo” dá ná natiin Ndios ña̱ñóꞌó noo̱ kékáꞌano yó na̱. 21 Ta mií Ndios kúú na̱ náꞌa̱ ndaa̱ ña̱ nduꞌu̱ xíꞌín ndoꞌó kúú ña̱yuu mií ná sa̱ꞌá ña̱ ndíko̱ yo̱ Cristo, ta mií taꞌani na kúú na̱ ni̱ ka̱xi yó kakuuó ña̱yuu na̱, 22 chi̱ ni̱ kani na sello nío̱ iin rá iin yó, chi̱ ni̱ xi̱ꞌo na Espíritu ii̱ ná koo na nío̱ yo̱, dá katóni̱ ini yo̱ ña̱ miía̱n ndaa̱ natiin yó ndidaá ka̱ ña̱ va̱ꞌa ni̱ kaa na̱ tei na noo̱ yo̱. 23 Mií Ndios kúú na̱ chíkanii xíꞌo kuendá sa̱ꞌí, chi̱ náꞌá ná ña̱ sa̱ꞌá ña̱ ko̱ ní xíin dákúndaꞌí ini ndo̱ꞌó, sa̱ꞌá ño̱ó ko̱ ñáꞌa̱ kasandaái̱ ñoo Corinto xaa̱n. 24 Tído ná dáꞌa ni kaꞌán ndó ña̱ kóni̱ ndu̱ kaꞌanda ndu̱ choon noo̱ ndo̱ no̱ó ña̱ kánian kee ndó sa̱ꞌá ña̱ kándísa ndó Jesús. Diꞌa ndúndéé nduꞌu̱ kéchóon ndu noo̱ ndo̱, dá kadii̱ ini ndo̱, chi̱ sa̱ ndíta toon ndó xíꞌín ña̱ ndaa̱ kándísa yó.