Títɛlɛ́ kɛ Pɔɔli uu Filipu pikɔ́ n wɔ́i
Lɛlɛɛ rítɛlɛ́ ntí kɛ́mɛɛ ń we
Kirɛsi kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́, Mɑsetuwɑɑni ntɑɑi kɛ́mɛɛ kɛ Filipu kuyu ɑkú we. Uléécɑɑ icɑ́pinɛ foí yɛ iyɛ̃ kɛ Pɔɔli uu kei n kɑrii. Kukpɑniilee-i kɛ Pɔɔli uú pɛɛ Rɔm kuyu-i we lin u cɔ́ŋlɛ̃ tɛ úu fe ukɛ́ linyinɛ wɑ ukɛ́ kɔ nɛ Filipu pikɔ́ kɛcɑ́ɑ́ ripɑí nnyɑ. Uu pɛɛ́ n tɑ́lɛ̃ tɛ u yɛ́ fe uu upikɛicɔ tum pikɛ́ hɑ icɑ́pinɛ iyɛ̃ tiŋmɔ́ɔ́púsɛ pikɛ́ kɔ inkɔ́ kṍ. Kirisi pikɔ́ pɛɛ Filipu kuyu-i ń we pɔ́ɔ ihɛɛ Epɑfurotiti pɑpɔ rɛ ukɛ́ Pɔɔli pɑ. Pɔɔli uu rítɛlɛ́ ntí wɔ́lu uu u pɑ uú nɛ pi pɔɔnɛsɛ. Uu kɔ icélɑɑ pi pɑpɔ uu kɔ nfɑtɛnɛ kɛ́mɛɛ pi ŋmɔ́ɔ́púsɛ (4:10-20).
Ifɑɑci iyɛ̃ mɛkériinɛ yɛ mmɛ́:
1. Pɔɔli yɛ Uléécɑɑ pɔɔnɛsɛ rɛ lɛ̃ kɑi u rincɔ́ŋ yɛ tíyɛsɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ nn kɛ́yu sĩ (1:1-26).
2. Pɔɔli yɛ Kirisi pikɔ́ pɛɛ Filipu kuyu-i ń we ŋmɔ́ɔ́púsɛlɛ̃ tɛ pikɛ́ nfɑtɛnɛ nɛ rinɔ́ɔ risɛ kɛ́mɛɛ iníŋí wɑ, pikɛ́ kɔ pimɛcirɛ n cɛpisɛlɛ̃ yɑrɛ kɛ Kirisi uu umɛcirɛ n kpísi uú nɛ rɔ́ li céési (1:27-2:18).
3. Utumɛ Pɔɔli yɛ Epɑfurotiti nɛ Timotee tum (2:19-30).
4. Tɔ Kirisi nyɑ́nilɛ rɛ uyɛ̃ kɑri yɛ́ fe ɑrí nɛ n tɑ́lɛ̃. Utumɛ Pɔɔli yɛ ɑsei rɔ́ lésɛlɛ lɛ̃ kuu kɛsoipipi rikɔkɔri kɑkɛ yɛ m mɑ́ ń tíyɛ uu pɛɛ́ nɛ Yeesu Kirisi ŋmɑnɛ n tɑ́lɛ̃ (3). Pɔɔli yɛ Kirisi pikɔ́ riŋmɔ́ɔ́púsɛlɛ rɛ pikɛ́ mpɔ́ɔnɑrɛ kɛ́mɛɛ n we pin ḿpɑ́ yo kɛ́mɛɛ iwelɛ nɛ pimɛcirɛ Uléécɑɑ ɑnipɛ-i wɑilɛ̃ (4).
1
Iyɑ́hɑɑ
Tɔ́ɔ Pɔɔli nɛ Timotee, Kirisi Yeesu pikɛikɔ́. Pɛpɛɛ Yeesu nnyɑ Uléécɑɑ pikɔ́ m pɑnsɛ pin Filipu kuyu-i we nɛ pɛpɛɛ piicɑ́pinɛ kɛcɑ́ɑ́ ḿ pɑílɛ̃ nɛ pɛpɛɛ pi n lɛ́ni kɑri rítɛlɛ́ ntí wɔ́lu. Urɔ́sɑ́ɑ Uléécɑɑ nɛ Upíimɑ Yeesu Kirisi pikɛ́ ípɛɛlɛ́ɛ nɔ́ nyísɛ ɑpi kɔ nkíŋniŋɛ nɔ́ hɛ.
Pɔɔli yɛ Kirisi pikɔ́ kɛcɑ́ɑ́ Uléécɑɑ yɑ́ɑsi
Ḿpɑ́ píyei kɑm yɛ nɛn nɔ́kɛnɛ́cɑ́ɑ́ m musí, ɑm nɔ̃́ nnyɑ Uléécɑɑ pɑkɑrɛ. Mpɔ́ɔnɑrɛ kɑm yɛ nɛ ḿpɑ́ píyei nɔ́nnɛ́nɛ́í kɛcɑ́ɑ́ Uléécɑɑ yɑ́ɑsi. Li we rɛ hɑ́i kɛ́korɑɑnɛ nɛ nɛni-mɛ kɑni nɛ́ lɛ́ni nɛn nɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ kɔ́ɔ́núlɛ̃. Nɛ nyulɛ rɛ ḿpɑ́ likɛ́ íye wɑ, Uléécɑɑ yɛɛ nní pikɛi sɔnɛ mpí nɔ́kɛnɛ́mɛɛ piwɑi n kórɑɑnɛ yɛ́ pi n nɔŋ́lɛ̃ hɑ́i nɛ kɛ́tɔ-pɔ. Lɛlɛɛ rɛ hɑ́i nɛ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɛ Kirisi Yeesu uu n sɔ́nti. Simúŋɛ́ sɛ̃ kɑí nɛ sɑ́ rɛ kɛ́ nɔ́kɛnɛ́cɑ́ɑ́ m mɑ́. Nɛ mɛyɑ́nsei kɛtónɛ kɛcirɛ rinɛ́kíŋ kɛ́mɛɛ nɔ́ hɛɛlɛ̃. Likumúŋɛ́ rɛ tɔ́ nɛ nnɔ̃́ yɛ Uléécɑɑ ipɛɛlɛ́ɛ kuu nɛ́ ń nyísɛ kɛ́mɛɛ́ welɛ. Nɛ pɛɛ mɛkɛɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ nɛ kɔ́ɔ́núlɛnlɛ nɛn nkɛcɑ́ɑ́ tɔpu rɛ nkɛ́ iníŋí wɑ. Uléécɑɑ ricuruu yɛ nyɑ́nilɛ rɛ lɛ̃ kɛ Kirisi Yeesu uu nɔ́ n lɑ mɛcɔ kɑm nɔ́ lɑ nɛ kɛfɑ kɛsɛ.
Nɛ yɛ inɛ́welɛ kɛ́mɛɛ Uléécɑɑ pisɛ rɛ nɔ́nnɛ́lɑ nkɛ́ n tɑɑ́lɛ̃ mɛsɛ́rɛ ɑni mɛnyuwɛ m mɑ́, ɑni yɛ nɛ ceru ɑni lisɔnɛ nɛ likópɛ kóólɛnɛ cɑ́kɑ́-cɑ́kɑ́. 10 Ani yɛ pɛɛ́ nɛ ńsɔnɛ túhɑɑnɛ. Lɛ̃ kɛ́mɛɛ, nɔ́ pɛɛ́ n kpɑ̃́iilɛnlɛ ɑ́ni yɛ́ ncɑɑi ńkɑ m mɑ́ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɛ Kirisi uu n sɔ́nti. 11 Yeesu Kirisi yɛ́ tíyɛsɛ ɑni mɛwɑi sɔnɛ mɛyɑ̃́ wɑpisi ɑi Uléécɑɑ mɛyɔɔpi nɛ ipɑkɑrɛ kpɑ́sɛ.
Utumɛ iwɛ yɛ tíyɛsɛlɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ nn kɛ́yu n sĩ
12 Pinɛ́mɑ́rɛcɔ, nɛ lɑ rɛ ɑni kõ tɛ lɛlɛɛ nní nɛ́ n wɑ yɛ mɛníŋɛ lɛ́nlɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ nń nɛ mɛyɑ̃́ kɔ́ɔ́nú. 13 Uyɔ́ɔpi pisɔ́ɔ́cɑ nnɛ́í nɛ ḿpɑ́ yei kɑpi nkpéni nyu rɛ Kirisi pikɛi nnyɑ kɑm kukpɑniilee-i we. 14 Upíimɑ yɛ pinɛ́mɑ́rɛcɔ Yeesu pikɔ́ mɛyɑ̃ pɛɛ ɑkpɑnii kɛ́mɛɛ nɛ́ n yɛ̃́ nkpéni ikɑri wɑisɛlɛ pin nɛ piripɔɔ Nléécɑɑsimɛ́ kɔ́ɔ́núlɛ̃. 15 Mɛsei yɛ mɛ rɛ kufɑtoi kɛ picɔ ɑpí nɛ Kirisi nsímɛ́ kɔ́ɔ́núlɛ̃ pikɛ́ nɛ nɛ́ n kɛŋɛnɛ nnyɑ. Amɑ́ kɛfɑ kɛsɛ kɛ picɔ pɔ́ɔ nɛ nsímɛ́ mmɛ̃ kɔ́ɔ́núlɛ̃. 16 Ńlɑ kɛ pɛ̃ ɑpi nɛ Kirisi nsímɛ́ kɔ́ɔ́núlɛ̃ pin nyu rɛ pinɛ́kɛi pɛɛ rɛ kɛ́ Nsímɛ́ Kɛcirɛ kɛcɑ́ɑ́ ɑtɔpi n wɑi. 17 Amɑ́ íkɛŋɛnɛ kɛmúŋɛ́ kɛ pifoí pɛ̃ pɔ́ɔ nɛ Kirisi nsímɛ́ kɔ́ɔ́núlɛ̃. Ái nfɑsimɛ́ sɔnɛ kɑpi múílɛ̃. Pi lɑlɛ pikɛ́ ɑkpɑnii nnyɛ́ kɛcɑ́ɑ́ íwɛ icɔ nɛ́ rikpɑ́sɛ.
18 Ńkɑ ńn ncɔ cɑɑi! Ḿpɑ́ pin n kpɑ́rɑ́lɛ̃ nɛ́ɛ in nɛ kɛfɑ kɛsɛ, Kirisi nsímɛ́ yɛ kɔ́ɔ́núlɛnlɛ. Tinɛ́pɔ́ɔ yɛ lɑ́ɑ́rúlɛ, mɛsɛ́rɛ kɑri yɛ́ kɔ n lɑ́ɑ́rú. 19 Li we rɛ nɔ́inɛ́welɛ nɛ Yeesu Kirisi Nfɑɑ mɛɛ nɛ́ n lɛ́ni nnyɑ, li yɛ́ tíyɛsɛ ɑm ɑkpɑnii kɛ́mɛɛ lelu. 20 Lɛ̃ kɑḿ nɛ nnɛ́nɑŋɛ nnɛ́í m mɛ̃́ tɛ likɛ́ wɑ lɛɛ rɛ isɛi íkɑ mpuri íi kɑpɛ nɛ́ li. Amɑ́ in nkpɔ nɛ́ɛ in kɔ nfɑ́ɑ, Kirisi ukɛ́ nɛni nɛ ḿpɑ́ píyei-pɔ inɛ́piŋɛ kɛ́mɛɛ ríyu yɛ̃. 21 Nɛn nfɑ́ɑ m mɑ́, Kirisi yɛɛ nnɛ́fɑ́ɑ, nɛn kɔ n kpu, nkpɔ nn kulɑ́ɑ nɛ́ wɑi. 22 Amɑ́ in tɛ li pisɛ rɛ kɛ́ nfɑ́ɑ m mɑ́ nɛn nɛ pinɛ́kɛi wɑi, ɑ́m yɛ́ nkpéni céri yo kɑm yɛ́ wɛ́ɛ. 23 Mmɛ́ nɛ mmɛ́ kɑḿ nɛ yɔɔnɛ. Nɛ kɑ́ipilɛ kɛ́ tɔ́mpɔ kɛ́ hɑ Kirisi kɛ́mɛɛ n we. Mɛnɛ́lɑ mɛɛ ḿpɑ́ yo n tɔ́ŋɑɑlɛ̃ yɛ mɛ̃. 24 Amɑ́ nɔ̃́ nnyɑ, li pisɛ mɛyíkíyiki rɛ kɛ́ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ nfɑ́ɑ m mɑ́. 25 Ái céreisɛ. Nɛ nyulɛ rɛ nɛ́ nɔ́nnɛ́nɛ́í kɛkúrí n we nɛn nɔ́ lɛ́ni rɛ nɔ́nnɛ́fɑtɛnɛ nkɛ́ kɛ́yu n sĩ nɔn kɔ mpɔ́ɔnɑrɛ mɑ́. 26 Lɛ̃ nnyɑ, mɛnɛ́pɛɛpɔ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ yɛ́ tíyɛsɛ ɑi nɛ̃́ nnyɑ rikɔ́kɔri piwɑi nɔ́ kpɑ́ ɑní nɛ Kirisi Yeesu n tikilɛ̃.
Ani n nɑ́ɑ́si rɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ nkɛ́ kɛ́yu hɑ
27 Amɑ́ ɑni nsɛ kõ tɛ lɛ̃ kɛ Kirisi Nsímɛ́ Kɛcirɛ nn m pisɛ rɛ ɑni n we kɛ nɔ́inɛ́soi ii yɛ́ n nyísɛlɛ̃. Lɛ̃ kɛ́mɛɛ, nɛn pilóólú nɔ́ n kɑ nɛ́ɛ ḿpɑ́ nɛnsɑ́ nɔ́kɛnɛ́kúrí n we, kɛ́ n kómɛi pin símisi rɛ nɔ nɔ́nnɛ́nɛ́í kɛmúŋɛ́ kɛsɛ kpísilɛ ɑni kɛkɛmɛɛ iníŋí wɑi cɑ, nɔn tinɔ́ɔ risɛ mɑ́ nɔn nɑ́ɑ́si rɛ pisoi pikɛ́ Nsímɛ́ Kɛcirɛ yɔsí nɛ nfɑtɛnɛ. 28 Áni kɑpɛ tíyɛ nɔ́pinɛ́lɑ́ɑrɔ pikɛ́ linyinɛ kɛ́mɛɛ nɔ́kɛnɛ́wuu tɔisɛ. Lɛlɛɛ yɛ́ pi nyísɛ rɛ ncée mɛɛ yɛ usoi n fóm kɑpi tíkilɛ̃, ɑi kɔ nɔ̃́ nyísɛ rɛ ncée mɛɛ yɛ usoi riyu n lɔ kɑni tíkilɛ̃. Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ kɑi léeri. 29 Li we rɛ Uléécɑɑ yɛ nfɑnɑrɛ nɔ́ nyísɛ rɛ ɑni Kirisi nɛ kɛfɑ tɛnɛ, ɑmɑ́ ɑni kɔ uyɛ̃ nnyɑ íwɛ le. 30 Asei kɛcɑ́ɑ́, tɔ́ nɛ nnɔ̃́ tɔ́ɔ nkpéni kɛsẽ́ nɑ́ɑ́si. Nɛ pɛɛ nɔ́inɛ́nípɛɛ-i nɑ́ɑ́silɛ. Nɔ kɔ nyulɛ rɛ nɛ nɛ welɛ nɛn nɑ́ɑ́si.