9
IJesu ọ ri ọmọse ni ọ guọghọ-a ze
(iMak 2.1-12; iLuk 5.17-26)
IJesu ọ̀ lo ọkọ-okẹ oniẹmhi, ọ́ da oni okẹ iGalili mu egbe pfi je ukiẹkiẹ obini o kpọle, ọ́ bhale apfẹ oyọli obini iKapanọmu. Emọse eghọ e tsua ọmọse ni ọ guọghọ-a shi iya bhale. Abi iJesu ọ rọ mẹ irudunga oyẹwẹ, ọọ ọni ọmọse ni ọ guọghọ-a, “Ri obọ shi udu, omimhẹ, a she ri olamhẹ topfa ẹ.”
Ighọ esẹsẹ Ishi eyi iMosisi eghuo e nu egbe wẹ ngme, e liẹ, “Ọni ọmọse ọna ọ pfi unu-a!”
IJesu ọ lẹsẹ usamhi ni ẹ sa, ọ mhila wẹ, “Elọ o zẹ ni a rọ sa isamhi ebe udu? Onoghuo o kẹlẹ mhẹ ya ngme ọni ọmọse nẹ? Ni mhi liẹ, ‘A she gbe olamhẹ kua nẹ,’ Ali ‘Vule ke kia?’ Ama, ni a rọ lẹsẹ khi Omi Ọgbọ ọ mhuẹ afu elemhi ekẹ agbọ ni ọ rọ gbe olamhẹ kua na ọgbọ.” Ighọ, ọọ ọni ọmọse ni ọ guọghọ-a, “Vule, rue iya oyẹ u ke je apfẹ.”
Ighọ ọni ọmọse ọ vule ọọ je apfẹ. Abi eni ebubu ẹgbọ e rọ mẹ ona, abọ e sha wẹ. E kuẹghiẹ Ẹshinẹgba ni ọ ri afu onana na ẹgbọ.
IJesu ọ lu iMatiu ọ deba luẹ
(iMak 2.13-17; iLuk 5.27-32)
Abi iJesu ọ rọte aghọ je odalo, ọ mẹ khi ọmionoga ọghuo ni a lu iMatiu, ọ shitọ okholo ni a la miono oga. Ọọ li, “Deba mhẹ.” Ighọ ọ vule deba li.
10 Abi iJesu ọ rọ la owa oyi iMatiu le eminale, emionoga eni e bu elese ali ena olamhẹ e bhale ya ku ma wẹ ọ, e ga nu ọli ali eniyẹ odukhokho eyọli le eminale. 11 Abi ẹgbọ iFarisi eghuo e rọ mẹ ona, e mhila eniyẹ odukhokho eyọli, ẹẹ, “Elọ o zẹ ni ọsẹsẹ oyẹ ẹ ọ rọ nu emionoga ali ena olamhẹ ẹ le eminale?”*
12 IJesu ọ suọ ona, ọọ wẹ, “Ọni ọ toto ọa mhuẹ emini ọ ri ọbo ẹ li, ama ọni ọ́ọ́ to ọọ ye apfẹ ọbo. 13 A ka wẹna emini a ri ona ngme, ikhi, ‘Ọa khi iluasobo e ghọle mhẹ, ama isomhelemhi’ Ọa khi ẹgbọ eni e pfuasẹ ne mhi bhale ya lu e mu pfi, ama ẹgbọ ena olamhẹ.”
Omhila oyi ingme azumhi
(iMak 2.18-22; iLuk 5.33-39)
14 Eniyẹ odukhokho eyi iJọni Ọni ọọ batazi ẹgbọ, e bhale deba iJesu, e mhila li, “Elọ o fẹ zẹ khi anye ali ẹgbọ iFarisi, khi anye ẹ pfi azumhi ni eniyẹ odukhokho eyẹ ẹa rọ pfi?”
15 IJesu ọọ wẹ, “Emọle ọmọse ni ọọ rue ọmueshi ọnọgbọ e famhi ya mhuẹ iyese udu-a ini ọni ọọ rue ọmueshi ọ kie la wẹ iteva? Ẹghẹghẹ ọọ bhale ni a rọ ya rue ọni ọmọse ni ọọ rue ọmueshi ọnọgbọ iteva oyẹwẹ vu, ẹghẹghẹ aghọ e rọ tigbe ya ke pfi azumhi.
16 “Ọgbọ ọa ya gbẹla ode onogbọ toma onodiọ, ini a mẹ ghọ, onodiọ oghọ o ya nyanọ-a toma onogbọ, o fia esẹ ni o ke fu nẹ shi ọ. 17 U kẹ neta khi eri ọgbọ ọ ya ku onyọ onogbọ kulo akpaba ẹkuẹ ẹlamhi onodiọ, ini a mẹ ghọ, eri oni akpaba o ya vẹ-a, oni onyọ o ku kua, oni akpaba onyọ o li opfu-a. Onyọ onogbọ a ku ẹ shi akpaba onogbọ, ẹghẹghẹ aghọ, oni onyọ ali oni akpaba onyọ e ga migha.”
Ọmọ ọmueshi ni ọ ghu-a ali ọkpotso ni ọa ze
(iMak 5.21-43; iLuk 8.40-56)
18 Abi oni ungmemhi o kie la iJesu unu, ọkhẹmhuẹ iJu ọghuo ọ bhale ya wugha li odalo, ọọ li, “Kpẹkpẹ bhale ya ri obọ ti omimhẹ ni ọ lẹsẹ ghu-a, ni ọ guale.” 19 Ighọ iJesu ọ vule deba li vu, eniyẹ odukhokho eyọli e li deba li.
20 Ighọ ọkpotso ọghuo ni ọlia e she ku ọli egbe ramhi ikpe igbẹva ọ rọte ukhokho ti mama iJesu, ọ ri obọ ti ọli esọ ode. 21 Itobọ khi ọ she ngme ọli shi udu khi, “Mhi kha da lẹsẹ ri obọ ti iJesu ode tsẹ ne, mhi ya ze.”
22 Ighọ iJesu ọ mu egbe nyenẹ, ọ mẹ ọli, ọọ li, “Kpotso khi ke zẹ ni ulishi o muẹ irudunga ni u mhuẹ o she rẹ ze.” Aghọaghọ ọni ọkpotso ọ ze.
23 Abi iJesu ọ rọ ramhi owa oyi ọni ọkhẹmhuẹ, ọ bhale ya ẹ khi ẹgbọ e la aghọ. Ee viẹ ọni ọmueshi ni ọ ghu-a eghọ. Aghọ oo li nyoghoo. 24 Ọ gueyẹ ọgbọkpa ọ lase aghọ le, khi ọni ọmueshi ọa ghu ne khi eri ọ lesẹ-a. Eni ẹgbọ e suọ ungmemhi ni ọ ngme, ee gia li. 25 Eni ẹgbọ e fiẹ je olase se, iJesu ọ lo elemhi oni owa, ọ mu ọni ọmueshi obọ, ọni ọmueshi ọ vule. 26 Okeke oni ingme ona o gbhiaku asha kpa oni ẹdẹli.
IJesu ọ khueghie ezalo ava alo-a
27 IJesu ọ ke rọte aghọ vu je odalo, ezalo ava e deba li. Ee tsẹsẹ lema li, e liẹ ọli, “Mhuẹ isomhelemhi na anye, omi iDefidi.”
28 Abi iJesu ọ rọ lo elemhi oni owa, eni ezalo ava e bhale deba li. Ọ mhila wẹ, “A miesuọ khi mhi ya dobẹ rẹ ẹ ze?”
Ẹ kẹ ọli, “Guẹguẹguẹ.”
29 Ighọ iJesu ọ ri obọ ti wẹ alo, ọọ wẹ, “Alo eyẹ ẹ e khueghie-a abi a mhuẹ irudunga.” 30 Ikpamhi alo eyẹwẹ e khueghie-a. IJesu ọ tse agua yẹ wẹ e khi gueyẹ ọgbọkhọghuo emini a mẹ. 31 Ama asha ni e ramhi kpa, eri e gueyẹ ẹgbọ, e gue ingme oyi iJesu yẹ ẹgbọ asha kpa.
IJesu ọ ri ungmenu ze
32 Eni emọse e vu, a tsua ọmọse ọghuo ni ọ mhuẹ ayẹmhẹ ebe bhale, ni ọa li ngme unu. 33 IJesu ọ khu ọli oni ayẹmhẹ ebe oghọ egbe ya lase, ọni ọmọse ọ ngme. Abọ e sha ọgbọkpa e liẹ, “Anye ẹa kpẹ mẹ ingme onana ghue ekẹ iZirẹni.”
34 Ama ẹgbọ iFarisi e liẹ khi oghie ọyi iyẹmhẹ ebe ọ ri ekpabọ na li. Lọli o zẹ ni ọ rọ dobẹ ẹ khu ẹgbọ ayẹmhẹ ebe egbe-a.§
Egbikanya eyi Ẹshinẹgba ẹa bu
35 IJesu ọ kia la ẹoli khi ẹoli sẹsẹ ungmemhi oyi Ẹshinẹgba elemhi owa ugamhi eyẹwẹ, ọ tse abọ usomhi onete oyi Eghiele oyi Ẹshinẹgba. Ọ ri ẹgbọ ni e mhuẹ ighuamhi khi ighuamhi i ze.* 36 Abi ọ rọ mẹ eni ebubu ẹgbọ, elemhi wẹ e lala li irari khi udu oyẹwẹ ọa sheshe itobọ khi ẹa mhọli ọni ọọ kpaghiẹ wẹ obọ, abi isumha ni ẹa mhuẹ ọrẹwẹkia. 37 Ọ gueyẹ eniyẹ odukhokho eyọli, “Oni ikhiẹsẹ oo gbẹdi gba, ama khi eni ẹ khiẹsẹ wẹ, ẹa bu.” 38 “A sọ iromhi, ni Ẹshinẹgba ọni ọ mhuẹ ikhiẹsẹ, ni ọ ghie eni e ya khiẹsẹ oni ikhiẹsẹ fiẹ lasele.”
* 9:11 Li zẹ iLuk 15.1-2 9:13 Li zẹ iMat 12.7; Osia 6.6 9:17 Akpaba oyi ẹkuẹ ẹlamhi ẹgbọ iJu e ku onyọ ọ shi. § 9:34 Li zẹ iMat 10.25; 12.24; iMak 3.22; iLuk 11.15 * 9:35 Li zẹ iMat 4.23; iMak 1.39; iLuk 4.44 9:36 Li zẹ iNọba 27.17; 1 Ighie 22.17; 2 Okhẹ 18.16; Ezik 34.5; iMak 6.34 9:38 Li zẹ iLuk 10.2