20
O Poole van ho Maseduana lè ho Kɛrɛɛsi
Bìo mu bìo na lá wee kánká ho lóhó yòó khĩína, ó o Poole von bìa tà a *Krista bìo kúaa mín wán, á henía ɓa sĩa. Bṹn mɔ́n ó o dó ɓa cãawése ò o wà ɲɔn ho Maseduana. O kã́a hón kɔ̃hṹ so yi á bía bìo cɛ̀rɛ̀ɛ á heníanáa bìa tà a Krista bìo sĩa, ò o ló bĩ́n wà van ho *Kɛrɛɛsi kɔ̃hṹ. O kará bĩ́n á dɔ̃n hã pĩina bìo tĩn. Bṹn mɔ́n ó o wi ò o lá ho won-beenì à va ho Siirii kɔ̃hṹ yi. Lé hón pã̀ahṹ so yi á ɓa bía nɔn wo yi le ɓa *zúifùwa lò a wán. Ó o día ò o yèrèmáa kã́a ho Maseduana. Bìa lɛ̀ɛnía wo lé o Beeree nìi Sopatɛɛre na lé o Piruusi za, là a Arisitaaki, là a Sekũnduusi na páanía wee lé ho Tesaloniiki yi, là a Dɛɛbe nìi Kayuusi, là a Timɔtee. À séení ho Azii kɔ̃hṹsa Tisiiki, là a Torofiimu. Ɓa dú wa yahó á vaá pan wɛn ho Torowaasi yi. Warɛ́n bán lá ho won-beenì ho Filiipu yi ho *búurú na á ɲa-fĩni yí dó yi sã́nú díró mɔ́n á wó hã wizooní bìo hònú á bò yi vaá dɔ̃nnáa. Bṹn mɔ́n á wa vaá yú ɓa ho Torowaasi yi. Lée yàwá ɲúhṹ dà-kéní á wa wó bĩ́n.
Bìo wó ho Torowaasi yi
Ho tíbírí zoǹ ká le wii wà lií zo, á wa kúaa mín wán le wa à sanka ho búurú* á à là. À bìo ó o Poole lée sĩ̀n á à lɛ́n, ó o tà hã láakáwá lè ɓa nùpua fúuu fúaa ho tá sanka màní. Lé hã nɔ́nwíora bìo ɲun níi yi á wa yòó kúaa mín wán yi. Hã fĩ̀ntɛ̃́ɛna cɛ̀rɛ̀ɛ á ɓa zã̀nía bĩ́n. Yàrónza fɛ̀ɛ ɓúi na ɓa le Etiisi á kará le bonkɛɛ ɲii. Bìo ó o Poole wee bío ká a wà fɛ́ɛɛ, á mu dãmu ɓó a yàrónza fɛ̀ɛ mu. Ó o yòó kùera hã nɔ́nwíora bìo ɲun níi yi, á lií lùwá. Á ɓa le mí ɓueé hóonía a ò o húrun. 10 Ó o Poole yòó lion, á lií bánbáa vaá lá a ɓuan mí bàra yi ò o bía: «Mi yí dèé mi yiwa, lé o yìo wi lua.» 11 Ò o bĩnía wà yòora, á yòó cɛ̀ɛkaa ho búurú là. Bṹn mɔ́n ó o pá bĩnía bía fúuu fúaa ho tá tɔ̃n á wii hà, ó o màhã́ wà. 12 O yàrónza fɛ̀ɛ ɓa ɓuan wàráa ká a yìo wi lua. Á ɓa ɓúenɓúen á mu wó sĩ-hĩ̀ílè cɔ̃́n làa sòobɛ́ɛ.
O Poole dĩ̀n ho Torowaasi yi á vannáa ho Milee
13 Bìo ó o Poole lon, lé ho bè ho wɔ̃hṹ à varáa ho Asoosi lóhó, hen na á wa ko wa vaa yí o yi à wa páaní zo ho won-beenì. Á warɛ́n zon ho won-beenì dú a yahó ɲɔnnáa bĩ́n. 14 Bìo ó o ɓueé yú wɛn ho Asoosi yi, ó o páanía zon làa wɛn á wa wà van ho Mitilɛɛna lóhó. 15 Wa dĩ̀n bĩ́n vaá ló ho Siyoo kɔ̃hṹ na mu ɲumu kĩ́nía yi mu tá na lée tɔ̃n. Bṹn ɓàn tá na kũn bĩnía lée tɔ̃n, á wa vaá dɔ̃n ho Samɔɔsi kɔ̃hṹ na mu ɲumu kĩ́nía yi. Mu ɓàn tá na ɓɛ̀n bĩnía lée tɔ̃n lé bìo wa vaá dɔ̃nnáa ho Milee lóhó. 16 O Poole yí wi ò o dĩ̀n bũmaka míten ho Azii kɔ̃hṹ yi. Lé bìo ó o wi ò o bánbá vaa dã ho Zeruzalɛɛmu à ho Pãntekoote dí yí bĩ́n ká mu dà a wé. Lé bṹn nɔn ó o yí ló lè ho Efɛɛze cɔ̃́n.
O Poole bía lè ho Efɛɛze kèrètĩ́ɛwa kuure ya-díwá
17 O Poole tonkaa ɓa nùpua ho Milee yi le ɓa va ho Efɛɛze, à vaa ve ɓa kèrètĩ́ɛwa kuure ya-díwá na bĩ́n le ɓa ɓuen. 18 Bìo ɓa ɓueé dɔ̃n, ó o bía nɔn ɓa yi: «À lá ĩ ɓuen-nɔ̀nzoǹ ho Azii kɔ̃hṹ yi ɲii, á bìo á ĩ ɓuan lè ĩten ho pã̀ahṹ ɓúenɓúen na á ĩ làa mia kará mín wán á mi zũ. 19 Ĩ liinía ĩten á sá a Ɲúhṹso tonló lè le wɛ́ɛ lè le lònbee na yú mi, bìo ɓa *zúifùwa lò ĩ wán bìo yi. 20 Mi zũ mu le bìo dà a séení mia ɓàn dɛ̀ɛ woon á ĩ yí sànkaa mia. Mu ɓúenɓúen á ĩ buera, á kàránna làa mia ɓa zã̀amáa yahó lè mi zĩní yi. 21 Ɓa zúifùwa làa bìa yínɔń ɓa zúifùwa á ĩ henía mu nɔn yi le ɓa yèrèmá mí yilera lè mí wárá, à tà wa ɲúhṹso Yeesu bìo. 22 Bìo kà wán lé mi tĩ́n wee ɲa ho Zeruzalɛɛmu làa bìo le Dónbeenì Hácírí le ĩ wéráa mu konloon, ká ĩ mún yí zũ bìo wà vaá yí mi bĩ́n. 23 Hã lórá lè mí dà-kéní kéní yi á le Dónbeenì Hácírí wee fèn ɲì ĩ zeǹ wán le ho kàsó zoró, lè le lònbee lè mí sìíwà á pan mi bĩ́n. Bṹn mí dòn lé bìo á ĩ zũ. 24 Ĩnɛ́n cɔ̃́n á ĩ mukãnì bìo ɲúhṹ mía, díkà à bìo le Dónbeenì tonkaa mi bìo yi à yìo lé, à le Dónbeenì sãamu bín-tente bìo zéeníló tonló na ó o ɲúhṹso Yeesu kàràfáa miì à ĩ sá à tií ɲii. 25 Ĩ hɛ́ɛra buera le *Dónbeenì bɛ́ɛnì bìo mi ɓúenɓúen tĩ́ahṹ, ká bìo kà wán á ĩ wã́a zũ le minɛ́n ó o ɓúi máa bĩní máa mi mi. 26 Lé bṹn nɔn á ĩ wee bíoráa bìo kà á à na mia ho zuia: Mi nì-kéní ɓúi vĩ́inía míten á ɓànso bìo máa tùa làa mi. 27 Lé bìo le Dónbeenì bìo na á lé le mí ì wé ɓúenɓúen á ĩ zéenía làa mia á yí ká dɛ̀ɛ. 28 Minɛ́n miten pa miten bìo, à mún pa ɓa kèrètĩ́ɛwa kuure bìo làa bìo ó o pi-pa wee wé paráa mí pia yi bìo síi bìa le Dónbeenì Hácírí kàràfáa mia le mi pa yi. Ɓa kèrètĩ́ɛwa kuure á mi wé loń bìo sese. Lé le Dónbeenì kùrú Za cãni kúaará ɓa bìo yi á ɓa bìo sã̀ le yi. 29 Ĩ zũ mu le ĩ lɛ́nló mɔ́n ká ɓa nùpua ɓúi na ɓonmín lòn dakhĩ́nkhĩ́nwa na zã́níi wi á à zo mi tĩ́ahṹ. Ɓa à dé le ɓóoníi ho pi-ɓoohṹ yi. 30 Hàrí minɛ́n tĩ́ahṹ á ɓa nùpua ɓúi ì lé yi, á à hĩ́ní wé è fũ̀aa hã sabíoní á à khàráa bìa tà a *Krista bìo à bán bè ɓa yi. 31 Mi cén tĩní mi yìo, à zũń mu le ĩ ɲà mi zeǹ wán hã lúlúio bìo tĩn yi, hã wisonáa lè mí tĩ́nɔ̀nna yi ká ĩ wee wá.
32 «Hã laà na kà wán, á ĩ wã́a à dé mí bìo le Dónbeenì lè mí sãamu bíonì níi yi. Dén bíonì so lé dìo pànká á à na ká mi sĩadéró á à fárá à tĩn. Lè è na ho nàfòró mia, hìa le bàrá ká làa bìa bìo sã̀ le Dónbeenì yi. 33 Ĩ sĩi yí vá nùpue ɓúi wárí là a sã́nú, là a sĩ̀-zĩ́nia yi yí mɔn. 34 Minɛ́n mi bɛɛre zũ le ĩ níní na kà lé hĩ̀a á ĩ sáráa, á ɲìánanáa ĩnɛ́n làa bìa làa mi lá páanía wi màkóo. 35 Lé bṹn á ĩ wó á zéenía làa mia à mi wé sá làa bṹn à séenínáa ɓa nì-khenia. Mi wa bĩní leéka le o ɲúhṹso mí bɛɛre á bía bìo kà: Yìa wee hã mu bìo wón cũ̀nú na ó o yú á ɓùaa po yìa ɓa wee na mu yi.»
36 Bìo ó o bía làa ba vó, ó orɛ́n làa ba ɓúenɓúen lií fárá mí nɔnkóɲúná wán, ò o fìora. 37 Ɓa ɓúenɓúen wee wá, á wee wìi o Poole ɓua yi à yɛ̀ɛ kío à déráa o cãawése. 38 Ɓa yara sò dàkhĩína, lé bìo ó o Poole bía le ɓa máa bĩní máa mi mí. Bṹn mɔ́n á ɓa lɛ̀ɛnía wo vannáa ho won-beenì lahó yi.
* 20:7 Mi loń Bè-wénia vũahṹ 2.42