12
O Yeesu lé yìa á ho Sabaa bìo wi níi yi
(Maaki 2.23-28; Luki 6.1-5)
Cĩ́inú bṹn mɔ́n, ó o Yeesu wee kã́a hã mana ɓúi yi ho *Sabaa zoǹ. Á le hĩni dà a nì-kenínia, á ɓa wee khé ho dĩ́nló na bon dĩ̀n à là. Bìo ɓa *Farizĩɛwa mɔn mu á ɓa wee bío là a Yeesu: «Loń ũ nì-kenínia. Bìo ɓa wee wé yí ko làa wéró ho Sabaa zoǹ. Wa làndá hò mu.» Ó o Yeesu bía nɔn ɓa yi: «Bìo ó o *Daviide yankaa wó ká arɛ́n lè mí nùpua le hĩni dà á mi dĩǹ yí kàránna yí mɔn le? O wà zon le Dónbeenì pɔ̃nsòni bùkú yi, á zoó lá ho búurú na ɓa wó lè mu hãmu á ɓa là. Ká ɓa ɲɔn lá yí ko à ɓa là ho. Le *Dónbeenì yankarowà mí dòn lé bìa á ho làró níi nɔn yi.* Tàá mi so dĩǹ yí kàránna mu o *Mɔyiize làndá yi, le le Dónbeenì yankarowà na wee sá le Dónbeenì pɔ̃nsòni bùkú yi, á máa wé bè ho Sabaa làndá yi ká mu ɲɔǹ pá yí nɔn wé khe le? Le ĩ bío mu na mia: Bìo wi hen á ɲúhṹ wi po le Dónbeenì pɔ̃nsòni bùkú. Ká le Dónbeenì bíonì vũahṹ bíoní na le bía le mínɛ́n màkóo wi le yi na se yi, ká ɓa bà-kùio na ɓa wee wé lè mu hãmu á mí pã́ bìo, á mi lá zũ kúará, se bìa yí wó yí khon á mi lá máa síiní ɲúná. Lé bìo ó o *Nùpue Za lé yìa á ho Sabaa bìo wi níi yi.»
O Yeesu wɛɛ́ra a nìi na bàhó húrun
(Maaki 3.1-6; Luki 6.6-11)
Bṹn mɔ́n ó o Yeesu ló bĩ́n á wà van ɓa *zúifùwa mu kàránló zĩi yi. 10 Mu zoǹ à nìi ɓúi wi bĩ́n á bàhó húrun. Á bìa wi bĩ́n wi ɓa kooní a Yeesu yi. Lé bṹn nɔn á ɓa tùara a yi kà: «Wa làndá yi á nùpue so dà wee wɛɛ́ *Sabaa zoǹ le?» 11 Ó o Yeesu bía nɔn ɓa yi: «Minɛ́n ó o ɓúi pio yà-kéní mí dòn lá wi síi, á wó wó kùera zon le buii yi ho Sabaa zoǹ, ó o so máa lií lén wo le? 12 Á bìo ó o nùpue bìo ɲúhṹ màhã́ wi po a pio hã́. À bṹn wa làndá yi, á nùpue dà à wé tentemu làa nùpue ho Sabaa zoǹ.» 13 Bṹn mɔ́n, ó o Yeesu yèrèmáa bía là a nìi: «Hóoní ũ bàhó.» Ó o nìi hóonía mí bàhó, á ho dɛ̀ɛnía wan dĩ̀n làa hìa so bìo.
14 Á ɓa *Farizĩɛwa wà ló, á bìo ɓa à wé á à yíráa o Yeesu á à ɓúe lé bṹn ɓa lée wee wã̀aní wán.
O Yeesu lé le Dónbeenì ton-sá na le mɔn léra
15 Bìo ó o Yeesu zũna mu, ó o ló bĩ́n wà. Á ɓa minka zã̀amáa bò a yi. Ó o wɛɛ́ra ɓa vánvárowà ɓúenɓúen na wi bĩ́n, 16 ká a màhã́ henía mu nɔn ɓa yi le ɓa yí bá mí bìo na nùpua yi. 17 Mu wó kà síi, bèra a na ò o ɲi-cúa fɛɛro *Ezayii bíoní na kà à ɲii sí. 18 Le le Dónbeenì bía:
«Yìa kà lé ĩ ton-sá na á ĩ mɔn léra,
yìa á ĩ bò ĩ tàká wán.
Ĩ sĩi wan o bìo yi.
Ĩ ì liiní ĩ Hácírí o wán,
o ò bue ĩ cítíi bìo á à na hã sìíwà yi.
19 O làa nùpue máa wã̀aní.
O máa wãamaka bìo.
Ɓa máa ɲí a sã ɓonfúaa yi.
20 Le nàaninle na ɲumaa
ó o máa khé máa día.
Á le fĩ̀ntã́ní na wee hí
ó o mún máa ɓúe.
O ò ɓua míten kà síi,
fúaa bìo ó o térénló bìo yòó có ló,
21 á hã sìíwà ɓúenɓúen màhã́ à dé mí sĩa wo yi.»
O Yeesu pànká á yí ló Satãni cɔ̃́n
(Maaki 3.22-30; Luki 11.14-23)
22 Ɓa ɓuan o nìi ɓúi ɓuararáa o Yeesu cɔ̃́n ò o cĩ́ná wi o yi, ó o lé o muii á mún yí dà máa bío. Ó o Yeesu wɛɛ́ra a, ó o ɲii dɛ̀ɛnía fá á wee bío, á mún wee mi. 23 Á ɓa zã̀amáa wó coon mu bìo yi, á ɓa wee bío: «Yìa kà màhã́ lé o *Daviide Za lée?»
24 Ká bìo ɓa *Farizĩɛwa ɲá mu, á ɓa wee bío: «O nìi na kà á wee ɲa ɓa cĩ́náwa lén bìa ɓa wi yi là a *Bɛlezebuule pànká, yìa lé ɓa cĩ́náwa ɲúhṹso.» 25 Ká a Yeesu màhã́ zũna ɓa yilera, ó o bía nɔn ɓa yi: «Kɔ̃hṹ lée kɔ̃hṹ na nùpua wee fi mín yi á à fì ì vé. Lóhó lée lóhó, tàá zĩi lée zĩi na nùpua wee fi mín yi á ɲúhṹ á à ɓúe. 26 Ká bìo ó o *Satãni te ó o wee bĩní ɲa se o wee fi lè míten. Á bìa bìo sã̀ a yi ɲúhṹ so máa ɓúe le?
27 «Mi wee bío le ĩ wee ɲa ɓa cĩ́náwa lé bìo ó o Bɛlezebuule wee na mu ɓàn pànká miì. Ká lé bṹn mu wóráa, á yìa ɓɛ̀n wee na ho pànká minɛ́n nùpua yi à ɓa ɲa lè ɓa cĩ́náwa lé o yɛ́n? Bìa làa mia lée dà-kéní bán mí bɛɛre yàá wee zéení le mi bìo yí bon. 28 Ká le Dónbeenì Hácírí lé dìo wee na ho pànká ĩnɛ́n yi, à ĩ ɲa lè ɓa cĩ́náwa, se bṹn wee zéení le le *Dónbeenì bɛ́ɛnì á dɛ̀ɛnía ɓueé ɓó mia.
29 «Nìi woon yí dà máa zo pànká ɓànso zĩi á máa zoó khuii o níi bìo, ká a yí can o pànká ɓànso mu yí vó. Ká a màhã́ can wo vó, ó o zoó khuii bìo wi o zĩi ɓúenɓúen.
30 «Yìa yí wi làa mi, se wón wee fi làa mi. Á yìa mún yí máa séení mi ho vá kúeemínwánló yi, se wón wee saawaní. 31 Lé bṹn nɔn á ĩ wee bío mu na mia: Ɓa nùpua bè-kora na ɓa wó ɓúenɓúen lè hã bín-kora na ɓa bía ɓúenɓúen, á bìo khíi sɛ́n ǹ día á à na ɓa yi. Ká yìa bía khon le Dónbeenì Hácírí dã́ní yi, wón ɓa khíi máa sɛ́n bìo máa día. 32 Yìa bía le bín-kohó o *Nùpue Za dã́ní yi, wón ɓa à sɛ́n ǹ día á à na yi. Ká yìa bía khon le Dónbeenì Hácírí dã́ní yi, wón ɓa khíi máa sɛ́n máa día máa na yi, hàrí ho zuia.»
Le vĩ̀ndɛ̀ɛ semu wé zũń hã bìa na le wee ha yi
(Luki 6.43-45)
33 «Hen ká le vĩ̀ndɛ̀ɛ se, à le bìa wé sĩ. Ká le vĩ̀ndɛ̀ɛ yí se, à le bìa máa wé sĩ. Le vĩ̀ndɛ̀ɛ semu wé zũ hã bìa na lé wee ha yi. 34 Díhioni yɛ́n! Bìo mi yí se, á mi dà à wé kaka á à bíoráa mu bìo na se. O nùpue bìo na wi o sĩi yi, bṹn lé bìo ó o wee wé bío. 35 O nùpue na se wón wee wé bío hã bín-tentewà, lé bìo á bìo wi o sĩi yi se. Ká yìa yí se wón wee wé bío hã bín-kora lé bìo á bìo wi o sĩi yi yí se. 36 Le ĩ mì ho tũ̀iá na mia: Le Dónbeenì cítíi fĩ̀ nɔ̀nzoǹ, á hã bín-conconwà na ɓa nùpua bía á ɓa à zéení ɲúhṹ. 37 Lé bìo á ũ ɲi-cúa lé hĩ̀a ɓa à dĩ̀n wán á à fĩ̀náa le cítíi á à zũńnáa ká ũ térénna, tàá ká ũ yí térénna.»
Ɓa le o Yeesu wé yéréké bìo ɓúi à mí mi
(Maaki 8.11-12; Luki 11.29-32)
38 Á ho *làndá bìo zéenílowa lè ɓa *Farizĩɛwa nùwã yɛn ɓúi wã́a bía nɔn o Yeesu yi: «Nì-kàránlo, wa wi à ũ wé bìo ɓúi à wa mi.» 39 Ó o Yeesu bía nɔn ɓa yi: «Ho zuia nùpua na yí se, na wee bĩní le Dónbeenì mɔ́n à wé mu bè-kora, á wee cà à ɓa mi yéréké bìo. Ɛ̀ɛ ká ɓa máa mi yéréké bìo ɓúi ká mu yínɔń le *Dónbeenì ɲi-cúa fɛɛro Zonaasi bìo.§ 40 Mu bon. O Zonaasi wó hã wizooní bìo tĩn lè mí tĩ́nɔ̀nna bìo tĩn o ceza píohó yi. Lé kà síi ó o Nùpue Za mún khíi wéráa hã wizooní bìo tĩn lè hã tĩ́nɔ̀nna bìo tĩn ho tá yi. 41 Ho Niniivesa yèrèmáa mí yilera lè mí wárá, lé bìo ɓa ɲá a Zonaasi bíonì. À yìa wi minɛ́n tĩ́ahṹ, wón bìo ɲúhṹ wi po a Zonaasi. Lé bṹn nɔn á le Dónbeenì cítíi fĩ̀ nɔ̀nzoǹ, á ho Niniivesa mu á à hĩ́ní ì dĩ̀n ho lònbìo nùpua yahó, á à kooní ɓa yi. 42 O bɛ́ɛ hã́a na hĩ́a wi ho Saba kɔ̃hṹ ɲúhṹ wán á hĩ́a ló lùe na dã́ní nà yi làa sòobɛ́ɛ, á ɓueé ɲá a *Salomɔn bè-zũńminì bíoní.* À yìa wi minɛ́n tĩ́ahṹ, wón bìo ɲúhṹ wi po a Salomɔn. Lé bṹn nɔn á le Dónbeenì cítíi fĩ̀ nɔ̀nzoǹ, ó o bɛ́ɛ hã́a mu á à hĩni ì dĩ̀n ho lònbìo nùpua yahó á à kooní ɓa yi.
Bìo ó o cĩ́ná wee bĩní ɓuee zoráa yìa ó o lá ló yi
(Luki 11.24-26)
43 «Hen ká a cĩ́ná ló a nùpue na ó o lá wi yi, ò o vaa hɛ́ɛ vará le dùure yi, à cà ho lahó na ó ò kɛɛní á à vũń yi ká a máa yí ho. Ká a hĩ́a cà san, 44 ò o bío mí yi: ‹Ĩ ì bĩní ì va hen na á ĩ ló yi.› Ká a bĩnía van bĩ́n ò o vaa yí ho lahó mu mí kã́amáa ká ho sàara, á wíokaa sesese. 45 Ká a mɔn mu, ò o bĩní vaa fé ɓa cĩ́náwa bùaa hèɲun na ɓɛ̀n ɲii po arɛ́n, à ɓa páaní ɓuee zoo kɛɛní cìcàkà ho lahó mu yi. Ká mu wó kà, à wón nùpue so bìo wíoka yáa poń bìo mu fù karáa. Lé làa bṹn síi á ho lònbìo nùpua na yí se bìo khíi wéráa.»
O Yeesu ɓàn nu lè ɓàn zàwa lé ɓa yɛ́n?
(Maaki 3.31-35; Luki 8.19-21)
46 O Yeesu wee bío lè ɓa zã̀amáa, à bṹn à ɓàn nu lè ɓàn zàwa ɓueé dɔ̃n. Ɓa lée dĩ̀n ho khũuhũ, á wi ɓa bío làa wo. 47 Ó o ɓúi bía là a Yeesu: «Loń. Mìn nu lè mìn zàwa lée dĩ̀n ho khũuhũ á wi ɓa bío làa fo.» 48 Ó o Yeesu bía lè ɓànso: «Wàn nu lé o yɛ́n? Á wàn zàwa lé ɓa yɛ́n?» 49 Bṹn mɔ́n ó o dá mí níi mí nì-kenínia yi ò o bía. «Mi loń. Wàn nu lè wàn zàwa wi hen. 50 Lé bìo á yìa wee wé wàn Maá na wi ho wáayi sĩi bìo, wón lé wàn za, lè wàn hĩ́nló, lè wàn nu.»
* 12:4 Mi loń Samuwɛɛle nín-yání vũahṹ 21.2-7 12:7 Mi loń Ozee vũahṹ 6.6 12:21 Mi loń Ezayii vũahṹ 42.1-4 § 12:39 Zonaasi: O bìo bía le Dónbeenì páaníi kĩ́nle vũahṹ na ɓa le Zonaasi vũahṹ yi. * 12:42 Mi loń Bá-zàwa nín-yání vũahṹ (1 Rois) 10.1-13; Wizooní bè-wénia cúa-ɲun níi vũahṹ (2 Chroniques) 9.1-12