31
Ol meltzaj eb' israel d'a schon̈ab'
A Jehová tz'alan icha tic: A val d'a jun tiempoal ol javoc chi', a in ol in och sDiosaloc junjun macan̈il eb' yin̈tilal Israel, axo eb' ol och in chon̈ab'oc.
A eb' israel ix elcan d'a yol sc'ab' chamel, ix scha in vach'c'olal eb' d'a tz'inan luum, ayic van sayanec' eb' b'aj syic' yip.
A d'a pecataxo in ch'oxnac in b'a d'ayex valannac icha tic: Ex israel xajan ex vuj d'a masanil q'uinal, yuj chi' tz'oc'n̈ej in c'ool d'ayex.
Ol ex vic'xiq'uechaan̈. Eyed'nac e pandereta ol ex q'uex cheneljoc yuj tzalajc'olal.
Ol eyavejxi te' eyuva d'a lum tzalquixtac d'a yol yic Samaria. A mach ol yavej yuva chi', ol yac' tzalajb'oc sc'ol yed' sat.
Yujto ol javoc jun c'ual to a eb' stan̈vumal chon̈ab' d'a tzalquixtac d'a yol smacb'en Efraín, chaan̈ ol el yav eb' icha tic: Cotan̈ec, coyec d'a Sion d'a Jehová co Diosal, xcham eb', xchi Jehová.
Ix yalanxi Jehová icha tic: B'itanan̈ec d'a tzalajc'olal yuj jun chon̈ab'il eb' yin̈tilal Jacob, aton jun te nivan yelc'och d'a yichan̈ masanil nación. Ab'chajocab' e b'itani, tzeyalan icha tic: Mamin Jehová, col on̈ a chon̈ab' on̈ tic, a on̈ ayon̈ to can tic, xe chi.
Ol vic' meltzaj eb' d'a jun nación ay d'a norte. Ol in molb'ejcot eb' b'aj slajvic'och yolyib'an̈q'uinal. A d'a scal eb' chi', ata' ol javoc eb' max yal-laj yilani yed' eb' tz'em sb'eyi, eb' ix yab'ix yed' eb' ix ato val yalji yune'. Te nivan ol aj sb'isul eb' smeltzajxi.
Axon̈ej lesal yed' oq'uel ol yac' eb' ayic ol meltzajxoc eb'. A inxo ol vic'b'at eb' d'a a a' tz'el yoc yed' d'a yol jun b'e te ac'lic, man̈xa b'aj ol telvoc eb'. Yujto mamab'il vaj d'a chon̈ab' Israel tic. Axo chon̈ab' Efraín, ichato in b'ab'el unin yaji, xchi Jehová.
10 Syalanxi Jehová chi' icha tic: Ex junjun nación, ab'ec val in loloni. Alequel d'a juntzan̈ chon̈ab' lac'an yed' d'a juntzan̈ chon̈ab' d'a sc'axepal a' mar te najat ay, tzeyalan icha tic: A Jehová ix ac'an saclem eb' israel, an̈ejtona' pax ol molb'anxicot eb'. Ol tan̈vajxoc eb' yuuj icha tz'aj stan̈vaj noc' calnel yuj stan̈vumal, xe chi.
11 Yujto ol in colcanel eb' yin̈tilal Jacob, ol in colancan eb' d'a yol sc'ab' juntzan̈ nación te ay yip.
12 Ol ja eb', ol sb'itan b'it eb' d'a tzalajc'olal d'a tzalan Sion, axo yac'an tzalajb'oc sc'ol eb' yed' jantac tas vach' ol vac' d'ay, aton ixim trigo, vino, aceite, noc' calnel yed' noc' vacax. Lajan ol aj eb' icha te' avb'en te' ayn̈ejoch yalil, man̈xo ol el-laj yip eb' junelxo. 13 Ol q'ue cheneljoc eb' ix cob'estac yuj tzalajc'olal. Ol tzalaj pax eb' vin̈ quelemtac yed' eb' vin̈ ichamtac vinac. A in ol vac' snivanil sc'ol eb', ol meltzajoch scusc'olal eb' d'a tzalajc'olal, yelxo nivan stzalajc'olal eb' ol vac' d'a yichan̈ yaelal ix yil eb'.
14 A eb' sacerdote a val vael te vach' ol vac' sva eb', axo eb' in chon̈ab' ol yac' tzalajb'oc sc'ol yed' masanil tas ol vac' d'ay, xchi Jehová.
15 Syalanxi Jehová chi' icha tic: Tz'ab'chaj val yoch av d'a chon̈ab' Ramá, ay mach sic'sic'an val yoc' yuj yaelal. A ix Raquel tz'oc' val ix yuj eb' yune'. Man̈xa sgana ix snivanaj sc'ool, yujto man̈xalaj eb' yune' ix ix cani.
16 Ach Raquel, man̈xo ach oc'oc, mocxob' el yal a sat yujto a in Jehová in svala', a tas ix a c'ulej yuj svach'iloc eb' une' chi', ol a cha spac. A eb' une' chi', ol elta eb' d'a schon̈ab' eb' ajc'ool, ol jaxcan cajan eb' d'a tic.
17 A in Jehová in svala' to syal ac'anoch yipoc a c'ol tas ol ujoc d'a b'aq'uin̈. A eb' une', ol meltzajxoc eb' d'a schon̈ab' tic.
18 Ix vab' val sc'acvi eb' aj Efraín yuj cusc'olal, syalan eb' icha tic: Ix on̈ a c'ayb'ej icha tz'aj sc'ayb'aj junoc noc' quelem vacax man̈ yojtacoc smunlaji, palta ix quileli. Ic'on̈ meltzaj ed'oc, b'ecan co c'ol co meltzaji, yujto a ach tic Jehová, co Diosal ach.
19 Ix quiq'uel co b'a d'ayach, palta ix co na co b'a ticnaic. Ayic ix nachajel co chucal cuuj, toxon̈ej ix on̈ em n̈ojan yuj q'uixvelal. Emnaquilxon̈ej scutej co b'a yuj jantac co mul ix och d'a yictax co quelem uninal, xchi eb' aj Efraín chi' d'ayin.
20 A in Jehová in svala' to a eb' aj Efraín tic, ichato vuninal yaj eb', xajan eb' vuuj. Vach'chom svac' syaelal eb', palta max vactej in naan eb', ya svab' yuj eb', yujto tz'oc' val in c'ol d'a eb'.
21 Ex aj Israel, sic'lab'il tzeyilcan jun b'e b'aj tzex b'ati, yujto an̈eja' d'a jun b'e chi' ol ex meltzajxoc yic tzex jax d'a e chon̈ab' ol eyactejcan tic.
Meltzajan̈ec ex chon̈ab' Israel. Meltzajan̈ec d'a juntzan̈ e chon̈ab'.
22 ¿B'aq'uin̈ ol eyactejcan e b'eyec' icha junoc ix ix te pit? A in Jehová in ol vac' ujoc junoc tas to manta b'aj tzuji d'a yolyib'an̈q'uinal tic: A junoc ix ix ol tzuntzanb'at junoc vin̈ vinac, xchi Jehová.
Vach' ol ajxoc Israel
23 A Jehová Yajal d'a Smasanil, aton co Diosal a on̈ israel on̈ tic, a tz'alan icha tic: Ayic ol vic'anxicot eb' israel tic d'a sluum b'aj cajantaxoni, ol laj yal eb' anima cajan d'a yol yic Judá icha tic: Yac'ocab' svach'c'olal Jehová d'a yib'an̈ jun tzalan sic'b'ilel yuuj, b'aj sb'eyb'alaj tojolal, xcham eb'. 24 Ol laj cajnajxoc eb' anima d'a juntzan̈ chon̈ab' d'a yol yic Judá yed' eb' munlajvum tz'avan tastac, yed' pax eb' tan̈vum calnel ol cajnaj eb' ta'. 25 A in ol vac'xi yip eb' c'unb'inac. A eb' tz'el yip yuj vejel, ol vac' b'ud'joc sc'ol eb', xchi Jehová.
26 Ayic ix lajvi vilan juntzan̈ tic ix el in vayan̈, ix in ec' q'ueleloc, te vach' jun ix ch'oxji vil tic.
27 A val Jehová tz'alan icha tic: Ol c'och sc'ual, ol vac'anxi q'uib' sb'isul eb' anima yed' noc' noc' d'a Israel yed' d'a Judá. 28 A in val Jehová in svala' to icha val ix aj vac'an vip in toc'aneli, in juanemi, vac'an ic'joquemi, in sataneli yed' vac'an ixtajoc, an̈ejtona' icha chi' ol aj vac'anxi vip vac'anxiem yich, yic tzin b'oanxiq'uei.
29 A d'a jun tiempoal chi' man̈xo ol yal eb' anima icha tic: A eb' mamab'il ix slo te' uva eb' te paj, axo eb' uninab'il, jululixon̈ej sb'at spajil te' d'a yichtac ye eb', man̈ xchioc eb'. 30 Yujto junjun mach ol cham yuj smul. A mach ol loan te' paj uva chi', munil a ol ab'an spajil te', xchi Jehová.
31 Ix yalanxi Jehová icha tic: Ol javoc sc'ual, ol in b'oan junocxo in trato yed' eb' yin̈tilal Israel yed' eb' yin̈tilal Judá. 32 A in Jehová in svala' to a jun trato chi', man̈ lajanoc yed' jun in b'onac yed' eb' e mam eyicham ayic vic'annaquelta eb' d'a Egipto. Ichato ochnac in quetzquetz d'a sc'ab' eb' ayic vic'annaquelta eb' chi', palta maj sc'anab'ajej in trato eb' in b'o yed'oc, vach'chom ichato vetb'eyum vutejnac eb'. 33 Aton in trato tic ol in b'o eyed'oc a ex yin̈tilal ex israel tic d'a jun tiempoal chi': A in val Jehová in svala' to ol vac'och juntzan̈ in checnab'il d'a e pixan, ichato ol in tz'ib'ejcanoch d'a e pensar, ol in och e Diosaloc, a exxo ol ex och in chon̈ab'oc. 34 Man̈xo yovaliloc ay junoc ex ol eyal d'a eb' eyetchon̈ab' icha tic: Ojtaquejel Jehová, man̈xo xe chioc. Yujto a in Jehová in svala' to e masanil ol in eyojtaquejeli, vach'chom eb' unin, ma eb' icham anima. Ol vac' nivanc'olal schucal eb', man̈xa b'aq'uin̈ ol in nacot smul eb', xchi Jehová.
35 A Jehová ix ac'ancanoch c'u yic syac'an saquilq'uinal d'a c'ualil, q'uen uj yed' q'uen c'anal yic syac' saquilq'uinal d'ac'valil. A' tz'ac'anq'ue pon̈naj a' mar ayic sc'an̈ a'. A Jehová Yajal d'a Smasanil tz'alan icha tic:
36 Yacb'an manto satel juntzan̈ tz'ac'an saquilq'uinal chi', a ex israel ex tic man̈ ol ex satel-laj d'a nacional d'a vichan̈.
37 A in Jehová in svala': Icha satchaan̈ malaj b'aq'uin̈ syal yechtaji, mato icha sjulal yich lum luum malaj b'aq'uin̈ tz'ojtacajeli, icha chi' vaj eyed' in chon̈ab' israel ex tic, malaj b'aq'uin̈ ol ex in patiquejel yuj tas tze c'ulej, xchi Jehová.
38 A in Jehová in svalxi icha tic: Ol ja sc'ual to ol b'ochajxiq'ue in chon̈ab', schael yich d'a torre Hananel, masanto ol c'och d'a jun puerta ay d'a jun schiquin. 39 Tojoln̈ej ol b'at d'a smojonal, masanto d'a lum tzalan yic Gareb, scumlajb'at d'a stojolal Goa. 40 Masanil lum sch'olanil b'aj smucchaj eb' chamnac, b'aj sb'at yumchajcanel q'uen tic'aq'uil taan̈ yed' d'a yib'an̈ sti' a a' scuch Cedrón, masanto d'a junxo schiquin b'aj ay puerta yic noc' chej, d'a stojolal b'aj sjavi c'u, vic ol ajcanoc. Masanil juntzan̈ chi', man̈xa b'aq'uin̈ ol juchajemoc, man̈xa b'aq'uin̈ ol sateloc, xchi Jehová.