6
Nazaret tʉ́tchidih moón Jesúsdih ĩ náahcat
(Mt 13.53-58; Lc 4.16-30)
Jairoíh mʉʉmánt bac bejnit, Jesús ã bohénit biícdih ã behni Nazaret tʉ́tchina ãt jwʉ́ʉb jʉibínap wʉt jĩ. Pánih jʉibínit, chooát yeó jáapdih jwĩ míic wáacat mʉʉdíh Jesúswã ĩt waad béjep wʉt jĩ. Pánih waad béjnit, Jesús caanjĩ́h jʉmnitdih ãt bohénap wʉt jĩ. Páant ã bohénachah, dawá caandíh ĩt joí wʉ́hi bejep wʉt jĩ. Pánih joí wʉ́hi bejnit, nin pah ĩt míic niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ:
—¿Jesús dedjĩh tigaá, nin bohéátdih ãt joijí? ¿Ded pah tigaá ã tʉ́i jéih beedá? Pánih jéihnit, jwiít cã́acwã jwĩ jéih chãjca naáhdih ãpĩ́ chãj jʉ́ʉtna caá. Máa teonijeh caá. María wʉ̃ʉ́h ã jʉmʉchah, Santiago, José, Judas, Simón ã ʉ́ʉdwã ĩ jʉmna caá. Ã jwanna yaádhbʉt jwĩ pebh ĩ jʉmna caá. Caán jwiít panihni mʉn tigaá ã jʉmʉp, ĩt míic niijíp wʉt jĩ.
Páant niijnít, ded pah ã jʉmatdih jéihcanjeh, caandíh ĩt náahcap wʉt jĩ. Páant ĩ náahcah ennit, Jesús nin pah queétdih ãt niijíp wʉt jĩ:
—Dios naáwátdih naóh yapanidih cã́acwã ĩpĩ́ wẽina caá. Páant ĩ weñechah yʉhna, ã́ih tʉ́tchidih moón, ã déewã, ã́ih mʉʉdíh jʉmnitboó, caandíh ĩpĩ́ wẽican caá. Pánihna, ninjĩh behni wã jʉmʉchah, weemdíh ñi náahcan caá, ãt niijíp wʉt jĩ.*
Caán tʉ́tchidih jʉmna, Jesús Dios ã wẽpatjĩh ãt jéih chãj jʉ́ʉtcap wʉt jĩ. Pánih chãjcan yʉhna, biquína wʉnnitdih teo jã́hanit ãt booanap wʉt jĩ. Caanjĩ́h moón caandíh ĩ jepahcah, ãt en wʉ́hi bejep wʉt jĩ. Pánihna, caan pébh jʉmni tʉ́tchinadih Jesúswã bohénadih ĩt bejep wʉt jĩ.
Jesús doce ã bohénitdih ã wahat
(Mt 10.5-15; Lc 9.1-6)
Tʉ́ttimah, doce ã bohénitdih ã pebh bid bojnit, ã wẽpatdih queétdih wʉ̃hna, chénewã, chénewã, chénewã míic Jesús ãt wahap wʉt jĩ, biíh tʉ́tchinadih moondíh teo wáacnit, nemépwãdih ĩ bacat tʉ́ʉtat pínah niijná. Pánih wahnit, nin pah queétdih ãt niijíp wʉt jĩ:
—Bií dée, pan, wʉh wʉʉ́h, dinerodih ʉbcan, ñi íoh cajat nahdihjeh pohba ñi ʉb bejeé. Ñi tʉ́ʉt nʉʉmát pínah yégueh, zapatosdihbʉt ñi ʉb bejca bojoó. 10 Páant ñi bejechah, ñi jʉibíni tʉ́tchinadih moón yeebdíh ʉ̃wat tólih ĩ wʉ̃hʉchah, caán mʉʉdíhjeh ñi chão jwʉ́hʉʉ́. Caán tʉ́tchimant bejnajeh, caán mʉʉdíh ñi cádah bejeé. 11 Ded tʉ́tchidih moón yeebdíh náahcan, ĩ joííhcah, caán tʉ́tchidih yap bejna, ñíih zapatosdih bóo becchídih ñi péoh mao yoh jéenanaá, queétdih Dios ã yohat pínahdih ĩ jéihyat pínah niijná. Yoobópdih yeebdíh wã naóhna caá. Sodoma tʉ́tchidih moón, Gomorra tʉ́tchidih moonbʉ́t tʉbit yeejép chãjnit ĩ jʉmʉchah yʉhna, péeni yeó jáap, yeebdíh náahcannitjiboodíh chah peéh chãjat ã jʉmbipna caá, ãt niijíp wʉt jĩ.*
12 Pánihna, queét doce ã wahnitboó Jesúíh tʉ́ini dooná naáwádih ĩt bejep wʉt jĩ, cã́acwã ĩ yéej chãjatdih cádahnit, tʉ́iniboodíh ĩ tʉ́ʉt nʉʉmát pínah niijná. 13 Pánih bejnit, dawá nemépwãdih bacat tʉ́ʉtnit, wʉnnitdihbʉt yíijĩh ñái, ʉʉ́bhnit, ĩt booanap wʉt jĩ.*
Juan Daabánidih ĩ mawat
(Mt 14.1-12; Lc 9.7-9)
14 Jesús ã bohénit ĩ bohé jibichah, ded pah Jesús ã chãjat doonádih dawá ĩt joyóp wʉt jĩ. Maáh Herodesbʉt ãt joyóp wʉt jĩ. Pánih joinít, “¿Juan Daabáni ã wʉnat tʉ́ttimah, ãt jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃óh niít ãt chãjap? Pánih boo pʉd jʉ̃óhni jʉmna, jwiít cã́acwã jwĩ jéih chãjca naáhdih ã jéih chãjna caá. Pánihna, caán Jesús Juanjehna tigaá”, ãt niíj jenah joyóp wʉt yʉh jĩ.
15 Bita “Elías caá”, niíj, bitabʉt “Jon jã́tih Dios naáwátdih naóh yapani dée ã jʉmna caá”, ĩt niijíp wʉt yʉh jĩ.*
16 Páant ĩ niijíchah joinít, Herodesboó
—Juanjidih waó wã bóod yohat tʉ́ʉtniji ãt jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃óh tagaá, ãt niijíp wʉt jĩ.
17-18 Juandih ĩ mawat pínah jã́tih, Herodes ã ʉ́ʉd Felipe áa Herodíasdih ãt dʉ́ʉc wái áa jʉmʉp wʉt jĩ. Páant ã dʉ́ʉc wái áa jʉmat peéh Juan caandíh nin pah ãt niíj jʉ̃ihñʉp wʉt jĩ: “Ma ʉ́ʉd áadih dʉ́ʉc wái áa jʉmna, Dios ã wʉtatdih yap yohna caá ma chãjap”, ãt niijíp wʉt jĩ. Páant ã niiját peéh yad Herodías Herodesdih nemat mʉʉ́boó Juandih mit nemat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Páant mi wʉtatdih jepahnit, Herodes caandíh chéwat tʉ́ʉtnit, nemat mʉʉ́boó ãt nemat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ.*
19 Herodías Juandih tʉbit eníhcan, mit mao yohat tʉ́ʉtíhip wʉt yʉh jĩ. 20 Obohjeéhtih, Herodes “Juan Dios naáwátdih naóh yapani ã jʉmna caá”, niíj jenah joinít, Dios ã peéh chãjatdih ʉ́ʉmna, caandíh ãt mao yohat tʉ́ʉtcap wʉt jĩ. Ded pah ã tʉ́i chãjat pínahdih Juan caandíh ã naáwáchah, Herodes bʉ́dí ãt jenah joyóp wʉt jĩ. Pánih bʉ́dí jenah joiná yʉhna, Herodes caandíh ãpĩ́ tʉ́i wẽi joyóp wʉt jĩ. 21 Páant ã wẽi joyóchah yʉhna, Herodíasboó “Ded pah caandíh wã mawat tʉ́ʉtbi”, páantjeh mit niíj jenah joyóp wʉt jĩ. Páant mi niíj jenah joyóchah, ã cã́ac jʉmat yeó jáapdih wẽina, mi áa Herodes ã́ih cã́acwãdih míic wáacat tʉ́ʉtnit, bʉ́dí ãt nʉmah jeémép wʉt jĩ. Caán nʉmp jʉmnit maáta, ã́ih soldadowã maáta, Galilea baácdih moón maátabʉt, ã nʉmah jeémátdih enedih ĩt jʉibínap wʉt jĩ. 22 Biícdih ĩ jeéméchah, Herodías nʉʉ́mboó queétdih mit eo jʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Páant mi eo jʉ́ʉtʉchah ennit, Herodes, ã bid bojnitbʉt, bʉ́dí ĩt weñep wʉt jĩ.
—Dedé ma náahatdih weemdíh ma ʉʉ́bʉ́chah, meemdíh wã wʉ̃hbipna caá. 23 Dios ã enechah, yoobópdih meemdíh wã naóhna caá. Ma ʉʉ́bát pah bóo tac yoób wã maáh jʉmatdih meemdíh wã wʉ̃hbipna caá, mi íbi Herodes caántdih ãt niijíp wʉt jĩ.
24 Páant ã niijíchah joinít, mi íin pebhna bejnit, nin pah caántdih mit niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ:
—¿Dedé déedih tigaá wã ʉʉ́bhbi? mit niijíp wʉt jĩ.
—Juan Daabániíh wao dáhdih dʉ́ʉc bóodnit, meemdíh ĩ wʉ̃hʉ naáh, mi nʉʉmdíh mit niíj jac wʉtʉp wʉt jĩ.
25 Páant mi niíj jac wʉtʉchah joinít, mi íbi pebhna wẽpép bejnit, nin pah caandíh mit niijíp wʉt jĩ:
—Juan Daabániíh wao dáhdih dʉ́ʉc bóodnit, caán ã wʉnatdih wã jéihyat pínah niijná, pamapjih cáagnit, weemdíh ĩ wʉ̃hʉ naáh, mit niijíp wʉt jĩ.
26 Páant mi niijíchah joiná, maáh Herodesboó bʉ́dí ãt jĩ́gahap wʉt yʉh jĩ. Obohjeéhtih, cã́acwã ĩ enechah, “Dedé ma náahatdih meemdíh wã wʉ̃hbipna caá”, ãtát niijíp wʉt jĩ. Pánihna, ã niijátjidih cã́acwã ĩ joyóchah, tíicna, “Meemdíh wã wʉ̃hcan niít”, caántdih ãt jéih niijcáp wʉt jĩ. 27 Biícmantjeh Juaníh wao dáhdih dʉ́ʉc bóodat tʉ́ʉtnit, soldadodih ãt ʉb jʉ̃ʉ́wát tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. 28 Páant ã wʉtʉchah joinájeh, bejnit, ã́ih wao dáhdih dʉ́ʉc bóod, pamapjih cáagnit, ãt ʉb jʉ̃ʉ́wʉ́p wʉt jĩ. Pánih ʉb jʉ̃óhnit, Herodías nʉʉmdíh ãt wʉ̃hʉp wʉt jĩ. Páant ã wʉ̃hʉchah, ã́ih wao dáhjidih teonit, beh wilidih mit teo yapanap wʉt jĩ.
29 Pánihna, caandíh ĩ mawatji doonádih joinít, ã́ih bácahjidih ʉbʉdih jʉibínit, Juan ã bohénitji cã́ac yohopboó ĩt yohop wʉt jĩ.
Cinco mil cã́acwãdih Jesús jeémát ã wʉ̃hat
(Mt 14.13-21; Lc 9.10-17; Jn 6.1-14)
30 Jesús ã wah bojnitji ã pebh jwʉ́ʉb jʉibínit, ded pah ĩ chãjatjidih, tʉ́ini dooná ĩ naáwátjidihbʉt Jesúsdih ĩt naáwáp wʉt jĩ.
31 Tʉ́ttimah, queét ĩ jʉmʉpboó dawá cã́acwã jwíih jʉibínitji bita ĩ jʉibínachah, ĩpĩ́ ñahwat jwʉ́ʉb bejep wʉt jĩ. Páant dawá ĩ jʉmʉchah, Jesúswã ĩt jéih bid jeémpcap wʉt jĩ. Pánihna, ã bohénitdih biáboó ãt nʉmah bejep wʉt jĩ.
—Chóbe cã́ac wihcapboó jwĩ choo jwʉ́hjĩh, queétdih ãt niijíp wʉt jĩ.
32 Páant ã niijíchah joinít, queét jãáj chóodih waadnít, cã́ac wihcapboó ĩt chʉ́ʉh bejep wʉt yʉh jĩ. 33 Obohjeéhtih, queét ĩ chʉ́ʉh bejechah, dawá queétdih beh ennit, íim jwẽ́ejdih ĩt ñʉʉ́n ñáo pʉ́ʉd bejep wʉt jĩ. Íim pebh bóo tʉ́tchidih moonbʉ́t ĩt ñʉʉ́n ñáo pʉ́ʉd bejep wʉt jĩ. Pánihna, Jesúswã ĩ jʉibíát pínah jã́tih queétboó ĩtát jʉibínap wʉt jĩ. Jesúswã ĩ chʉ́ʉh jʉibínachah, dawá queétdih ĩt pã́i ñʉhʉp wʉt jĩ. 34 Queétdih bohéni ã wihcah, en daoní wihcanni ovejawã panihnit ĩ jʉmatdih ennit, Jesús queétdih bʉ́dí ãt jĩ́gah enep wʉt jĩ. Jĩ́gah ennit, queétdih ãt tʉ́i bohénap wʉt jĩ.* 35 Cheyeh ã jʉmʉchah, ã bohénit Jesúsdih nin pah ĩt niijíp wʉt yʉh jĩ:
—Cheyeh caá. Ninjĩhbitjeh tʉ́tchi wihcan caá. 36 Pánihna, nitdih pebhbit jʉmni tʉ́tchinadih ma wahaá, ĩ jeémát jíib chãjat pínah niijná, ĩt niijíp wʉt jĩ.
37 —Yeebjéh queétdih jeémát ñi wʉ̃hʉʉ́, Jesús queétdih ãt niíj jepahap wʉt jĩ.
—Páant, ocho widh tewat jíibjĩh jeémátdih jwĩ jíib chãjachah yʉhna, queét nihatdih ãta jʉicán tagaá, Jesúsdih ĩt niijíp wʉt jĩ.
38 —¿Débói pan dah tigaá ã jʉm? Jéihyat tʉ́ʉt niijná, ñi bidbi jwʉhʉʉ́, Jesús queétdih ãt niijíp wʉt jĩ.
Páant ã bidat tʉ́ʉtnitji jwʉ́ʉb jʉinít,
—Cinco botoni pan dahna, chéne queejwã́bʉt ã jʉmna caá, ĩt niijíp wʉt jĩ.
39 —Cã́acwãdih can tʉ́i jaihni yílipdih ñi chʉ́ʉdat tʉ́ʉtʉ́. Biíc poómp ninboó, biíh poómp canboó, biíh poómp conboó, ñi chʉ́ʉdat tʉ́ʉtʉ́, Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.
40 Páant ã niijíchah joinít, nihatdih ĩt chʉ́ʉdat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Biquí poómpna cincuenta, biíh poómpna cien, nihat ĩ dawát yoobó páant ĩt chʉ́ʉd peetép wʉt jĩ. 41 Tʉ́ttimah, caán biícjĩh bóo téihya pan dahna, chéne queejwã́dihbʉt ʉbnit, Jesús jeáboó ãt chéi enep wʉt jĩ. Chéi ennit, “Jeémát ma wʉ̃hat tʉ́ina caá, Paá”, Diosdih ãt niijíp wʉt jĩ. Pánih ʉʉ́bh péanit, pan dahnadih ãt dajap wʉt jĩ. Dajnit, nihat cã́acwãdih ã bohénitdih ãt jwʉ́ʉb daj wʉ̃hat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Tʉ́ttimah, queejwã́dihbʉt ĩ wʉ̃hat pínah niijná, ãt daj wʉ̃hʉp wʉt jĩ. 42 Páant ĩ wʉ̃hʉchah, jeémpnit, nihat ĩt tʉ́i wʉd jʉmʉp wʉt jĩ. Nihat ĩ tʉ́i wʉd jʉmʉchah, páantjeh ĩ jʉdh jeémpni ĩt bíbohop wʉt jĩ. 43 Páant ĩ jʉdh jeémpni pan, queéj déepjĩh doce wʉhnadih ã bohénit ĩt ʉb yac yáwanap wʉt jĩ. 44 Queejdíh pandihbʉt jeémpnit neonájeh cinco mil ĩt jʉmʉp wʉt jĩ. Yaádh, ĩ wehjeéh chah ĩt jʉmjip tagaá.
Íimjih Jesús ã yáac chʉ̃i bejat
(Mt 14.22-27; Jn 6.16-21)
45 Páant ĩ jeémp péanachah, jãáj chóona waadát tʉ́ʉtnit, Betsaida tʉ́tchina ã jã́tih Jesús ã bohénitdih ãt chʉ́ʉh bej páñat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Páant ĩ chʉ́ʉh bejechah, caandíh joinítjidih jwʉ́ʉb bejat tʉ́ʉtnit, 46 caanjéh jeéboó Diosdih ʉʉ́bʉ́dih ãt pʉ́ʉh laab béjep wʉt jĩ. 47 Tʉ́ttimah, cheina ã bohénit íim tac yoób ĩ chʉ́ʉh bejechah, Jesús biícjeh caánboó ʉʉ́bhna, ãt chão jwʉ́hʉp wʉt jĩ. 48 Pánih ʉʉ́bhna, queétdih ãt en chʉ́ʉha bojop wʉt jĩ. Ĩ wawápmant queétdih johlit bʉ́dí ã jʉ̃ʉ́wʉ́chah, ã bohénit ĩ meenná yʉhna, ĩ wẽp bejcatdih ãt enep wʉt jĩ. Pánihna, baabát pínah jã́tihbit, ĩ pebh bejna, íimjihjeh Jesús ãt yáac chʉ̃i bejep wʉt jĩ. Pánih bejna, queétdih ãtih yap bejíhip wʉt yʉh jĩ. 49-50 Obohjeéhtih, ã yap bejíhichah yʉhna, caán íimjih ã bejechah enna, “Wʉnniíh caolih caá”, niíj jenah joí, en wʉ́hi bejnit, queét tʉbit ĩt ñaacáp wʉt jĩ. Páant ĩ en wʉ́hi bejechah ennit,
—¡Weemdíh ñi en ʉ́ʉmca bojoó! ¡Weemjéh tigaá! Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.
51 Páant niíj péanit, ĩjeéh jãáj chóona ãt waadáp wʉt jĩ. Páant ã waadáchahjeh, johlit ãt yayáh bejep wʉt jĩ. Páant ã yayáh bejechah ennit, queétboó ĩt joi ñʉ́hʉp wʉt jĩ. 52 Jesús nihat ã wẽp chãj jʉ́ʉtatjidih enna yʉhna, ĩ tʉ́i beh joicátji jíib, dawá pandih ã jígohaatjidihbʉt ĩt beh joicáp wʉt jĩ. Pánih beh joicán, Jesús johlitdih ã yayáátdihbʉt beh joicánjeh, ĩt joi ñʉ́hʉp wʉt jĩ.
Genesaret baácdih moón wʉnnitdih ã booaat
(Mt 14.34-36)
53 Pánih chʉ́ʉh bej, Genesaret baácna jʉibínit, jãáj chóodih caán jẽ́litdih ĩt chéo pahanap wʉt jĩ. 54 Pánih chéo pahanit, jãáj chóomant ĩ aab béjechahjeh, cã́acwãboó Jesúsdih ĩt beh enep wʉt jĩ. 55 Pánih beh ennit, nihat ĩ́ih mʉʉnáboó ñáo aab béjnit, wʉnnit ĩ ñajat chóomant teonit, Jesús pebhna ĩt ʉb dei bejep wʉt jĩ. Jesús ã jʉmat doonádih joinít, nihat caanná ĩt bejep wʉt jĩ.
56 Ded ĩ jʉibíni tʉ́tchinaboó, dahwani tʉ́tchidih moón, botoni tʉ́tchinadih moonbʉ́t, bií dée ĩ jíib chãjat mʉʉ́ jóocmant bóo yoahdih ĩ chéenwã wʉnnitdih ĩpĩ́ ʉb jʉibí jwejep wʉt jĩ. Páant ĩ jʉibí jwejnitboó Jesúíh yégueh chóodih tewíhna, caandíh bʉ́dí ĩt ʉʉ́bʉ́p wʉt jĩ. Pánihna, det wʉnnit caandíh teonitboó ĩt boonap wʉt jĩ.
* 6:4 Jn 4.44 * 6:11 Lc 10.4-11; Hch 13.51 * 6:13 Stg 5.14 * 6:15 Mt 16.14; Mr 8.28; Lc 9.19 * 6:17-18 Lc 3.19-20 * 6:34 Nm 27.17; 1R 22.17; 2Cr 18.16; Jer 50.6-7; Ez 34.5; Zac 10.2; Mt 9.36