1 Apoštolové a bratři, kteří byli v Judsku, uslyšeli, že také pohané přijali slovo Boží. 2 Když Petr vystoupil do Jeruzaléma, věřící ze Židů mu vytýkali: 3 “Vešel jsi k mužům neobřezaným a jedl jsi s nimi!” 4 Petr jim to začal po pořádku vysvětlovat: 5 “Byl jsem v městě Joppe a modlil jsem se. A tu jsem spatřil ve vytržení vidění: jakousi nádobu, která sestupovala jako veliká plachta, spouštěná za čtyři rohy z nebe, a přišla až ke mně. 6 Když jsem se do ní pozorně zahleděl a pozoroval ji, uviděl jsem zemské čtvernožce i dravou zvěř, plazy a nebeské ptáky. 7 Uslyšel jsem také hlas, který mi říkal: ‘Vstaň, Petře, zabíjej a jez!’ 8 Řekl jsem: ‘Ne, Pane, neboť nikdy nevešlo do mých úst nic poskvrněného nebo nečistého.’ 9 Ale hlas z nebe mi odpověděl podruhé: ‘Co Bůh očistil, ty neměj za poskvrněné.’ 10 To se stalo třikrát a vše bylo opět vyzdviženo do nebe. 11 A hle, v tu chvíli dorazili k domu, ve kterém jsem byl, tři muži poslaní ke mně z Cesareje. 12 Duch mi řekl, abych šel bez pochybování s nimi. Šlo se mnou také těchto šest bratrů a vstoupili jsme do domu toho muže. 13 Oznámil nám, jak uviděl ve svém domě anděla, který stanul před ním a řekl: ‘Pošli do Joppe a pozvi Šimona, který se nazývá Petr; 14 ten ti poví slova, jimiž budeš zachráněn ty i celý tvůj dům.’ 15 Když jsem začal mluvit, padl na ně Duch Svatý, jako i na nás na počátku. 16 Vzpomněl jsem si na Pánův výrok, jak říkal: ‘Jan křtil vodou, ale vy budete pokřtěni v Duchu Svatém.’ 17 Jestliže jim tedy Bůh dal stejný dar jako nám, když uvěřili v Pána - Ježíše Krista, kdo jsem já, abych směl překážet Bohu?” 18 Když to uslyšeli, utichli a vzdali slávu Bohu; řekli: “Tedy i pohanům dal Bůh pokání k životu!” 19 Ti, kteří se rozprchli před soužením, které nastalo kvůli Štěpánovi, prošli až do Fénicie, na Kypr a do Antiochie; k nikomu nemluvili slovo Boží, jen Židům. 20 Někteří z nich byli muži z Kypru a z Kyrény; ti přišli do Antiochie a mluvili i k Helénistům a zvěstovali jim Pána Ježíše. 21 A ruka Pánova byla s nimi; veliký počet lidí uvěřil a obrátil se k Pánu. 22 Zpráva o nich se donesla k sluchu církve v Jeruzalémě, i vyslali Barnabáše, aby prošel až do Antiochie. 23 Když tam přišel a uviděl tu milost Boží, zaradoval se a povzbuzoval všechny, aby s rozhodným srdcem zůstávali u Pána; 24 neboť to byl dobrý muž, plný Ducha Svatého a víry. A značný zástup se přidal k Pánu. 25 Pak odešel do Tarsu vyhledat Saula, 26 a když ho našel, přivedl ho do Antiochie. Stalo se, že celý rok zde zůstali v společenství církve a vyučili značný zástup; a v Antiochii byli učedníci poprvé nazváni křesťany. 27 V těch dnech sestoupili z Jeruzaléma do Antiochie proroci. 28 Jeden z nich, jménem Agabus, povstal a naznačil skrze Ducha, že nastane veliký hlad po celém světě; ten skutečně nastal za Klaudia. 29 Proto si všichni učedníci určili, každý podle svých možností, co pošlou ku pomoci bratřím bydlícím v Judsku. 30 Také to učinili a sbírku poslali starším prostřednictvím Barnabáše a Saula.