6
V těch dnech, kdy přibývalo učedníků, nastalo reptání Helénistů proti Hebreům, že při každodenní službě jsou jejich vdovy zanedbávány. Proto apoštolové - oněch Dvanáct - svolali veškeré množství učedníků a řekli: “Není správné, abychom my zanechali Božího slova a sloužili při stolech. Vyberte si tedy, bratři, mezi sebou sedm osvědčených mužů, plných Ducha [Svatého] a moudrosti, které ustanovíme pro tento úkol; my však se oddáme modlitbě a službě slova.” To slovo se zalíbilo celému shromáždění, i vyvolili Štěpána, muže plného víry a Ducha Svatého, Filipa, Prochora, Nikánora, Timóna, Parména a Mikuláše, proselytu z Antiochie. Postavili je před apoštoly, ti se pomodlili a vložili na ně ruce. Slovo Boží se šířilo a počet učedníků v Jeruzalémě velmi rostl. Také velký zástup kněží byl poslušný víry. Štěpán, plný milosti a moci, činil mezi lidem veliké divy a znamení. Tu povstali někteří ze synagógy zvané Libertinských, Kyrénských a Alexandrijských, z Kilikie a Asie, a hádali se se Štěpánem. 10 Ale nemohli odolat moudrosti a Duchu, v němž mluvil. 11 Potom tajně navedli muže, kteří říkali: “Slyšeli jsme jej mluvit urážlivé výroky proti Mojžíšovi a proti Bohu.” 12 Tak pobouřili lid a starší i učitele Písma, přišli, násilím se ho chopili a přivedli do velerady. 13 A postavili lživé svědky, kteří říkali: “Tento člověk nepřestává pronášet výroky proti tomuto svatému místu a proti Zákonu. 14 Slyšeli jsme ho, jak říkal, že Ježíš Nazaretský zničí toto místo a změní ustanovení, která nám předal Mojžíš.” 15 A všichni, kteří seděli ve veleradě, na něho upřeně hleděli a viděli, že jeho tvář byla jako tvář anděla.