1 Saul stále ještě soptil hrozbami a dychtil po zabíjení Pánových učedníků. Přišel k veleknězi 2 a vyžádal si od něho dopisy pro synagógy v Damašku, aby mohl stoupence té Cesty, muže i ženy, jestliže tam nějaké najde, přivést spoutané do Jeruzaléma. 3 I stalo se, když byl na cestě a blížil se k Damašku, že ho náhle ozářilo světlo z nebe. 4 Padl na zem a uslyšel hlas, který mu říkal: “Saule, Saule, proč mne pronásleduješ?” 5 Řekl: “Kdo jsi, Pane?” On [odpověděl]: “Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ. 6 [Těžko (je) ti vzpínat se proti bodcům.” (Saul) se třásl a děsil se. Řekl: “Pane, co chceš, abych učinil?” A Pán mu (odpověděl): “] Vstaň, jdi do města a tam ti bude řečeno, co máš dělat.” 7 Muži, kteří s ním cestovali, stáli oněmělí; slyšeli sice hlas, ale nikoho neviděli. 8 Saul vstal ze země, ale když otevřel oči, nic neviděl. Vzali ho za ruce a dovedli do Damašku. 9 Po tři dny neviděl, nejedl ani nepil. 10 V Damašku byl jeden učedník, jménem Ananiáš. Pán mu ve vidění řekl: “Ananiáši!” On řekl: “Zde jsem, Pane.” 11 A Pán mu řekl: “Vstaň a jdi do ulice, která se nazývá Rovná, a v Judově domě vyhledej Saula, jménem Tarského. Hle, právě se modlí 12 a uviděl ve vidění muže jménem Ananiáš, který vešel a vložil na něho ruce, aby opět viděl.” 13 Ananiáš odpověděl: “Pane, slyšel jsem o tomto muži od mnohých lidí, kolik zla učinil tvým svatým v Jeruzalémě. 14 Také zde má od předních kněží plnou moc spoutat všechny, kteří vzývají tvé jméno.” 15 Pán mu řekl: “Jdi, neboť on je mou vyvolenou nádobou, aby přinesl mé jméno před národy i krále a syny Izraele. 16 Ukáži mu, co všechno musí vytrpět pro mé jméno.” 17 Ananiáš odešel, vstoupil do toho domu, vložil na něho ruce a řekl: “Bratře Saule, Pán, Ježíš, který se ti ukázal na cestě, po níž jsi šel, mě poslal, abys opět viděl a byl naplněn Duchem Svatým.” 18 A hned jako by mu s očí spadly šupiny, zase viděl, vstal a byl pokřtěn. 19 Pak přijal pokrm a posilnil se. Několik dní byl s učedníky v Damašku 20 a hned v synagógách hlásal Ježíše, že on je Syn Boží. 21 Všichni, kteří ho slyšeli, byli ohromeni a říkali: “Není to ten, který ničil v Jeruzalémě ty, kteří vzývají toto jméno? I sem přišel jen proto, aby je spoutané odvedl k předním kněžím!” 22 Ale Saul působil stále mocněji a svými důkazy, že tento Ježíš je Mesiáš, pobuřoval Židy, kteří bydleli v Damašku. 23 Když to trvalo už dost dlouho, rozhodli se Židé, že ho zabijí. 24 Saul se však dověděl o jejich úkladech. Ve dne v noci pečlivě hlídali i brány, aby ho mohli zabít. 25 Učedníci ho však v noci vzali, vysadili ho otvorem ve zdi a spustili v koši dolů. 26 Když přišel do Jeruzaléma, pokoušel se připojit k učedníkům; ale všichni se ho báli, protože nevěřili, že je učedníkem. 27 Barnabáš se ho ujal, přivedl ho k apoštolům a vypravoval jim, jak na cestě uviděl Pána a že k němu mluvil a jak v Damašku otevřeně mluvil v Ježíšově jménu. 28 A byl s nimi, volně chodil po Jeruzalémě a otevřeně mluvil v Pánově jménu. 29 Mluvil také s Helénisty a přel se s nimi, ale oni se ho pokoušeli zabít. 30 Když se to bratři dozvěděli, odvedli jej dolů do Cesareje a vyslali do Tarsu. 31 A tak shromáždění v celém Judsku, Galileji a Samaří měla pokoj a budovala se; chodila v Pánově bázni a v povzbuzování Ducha Svatého, a tak vzrůstal jejich počet. 32 I stalo se, když Petr procházel všechna ta místa, že sestoupil také ke svatým, kteří bydleli v Lyddě. 33 Tam nalezl jednoho člověka, jménem Eneáš, který byl ochrnutý a byl již osm let upoutaný na lůžko. 34 Petr mu řekl: “Eneáši, Ježíš Kristus tě uzdravuje! Vstaň a ustel si!” A on hned vstal. 35 Viděli ho všichni obyvatelé Lyddy a Sáronu a obrátili se k Pánu. 36 V Joppe byla nějaká učednice jménem Tabita, což v překladu zní Dorkas. Ta oplývala dobrými skutky a dáváním almužen. 37 Stalo se, že v těch dnech onemocněla a zemřela. Umyli ji a položili do horního pokoje. 38 Protože Lydda je blízko Joppe, učedníci uslyšeli, že je tam Petr, a poslali k němu dva muže s prosbou: “Rychle přijď k nám!” 39 Petr vstal a šel s nimi. Když tam přišel, zavedli ho do horního pokoje. I přistoupily k němu s pláčem všechny vdovy a ukazovaly mu košile a pláště, které Dorkas dělala, dokud byla s nimi. 40 Petr poslal všechny ven, klekl si a pomodlil se. Potom se obrátil k mrtvé a řekl: “Tabito, vstaň!” Ona otevřela oči, a když uviděla Petra, posadila se. 41 Podal jí ruku a pozdvihl ji. Pak zavolal svaté a vdovy a ukázal jim ji živou. 42 To se stalo známým v celé Joppě, a mnozí uvěřili v Pána. 43 A stalo se, že Petr zůstal v Joppe více dní u nějakého Šimona koželuha.