1 “Ať se vaše srdce nechvěje. Věříte v Boha, věřte i ve mne. 2 V domě mého Otce jsou mnohé příbytky. Kdyby nebyly, řekl bych vám to. Neboť vám jdu připravit místo. 3 A odejdu-li a připravím vám místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já. 4 A kam já jdu, víte, i cestu znáte.” 5 Tomáš mu říká: “Pane, nevíme, kam jdeš. Jak můžeme znát cestu?” 6 Ježíš mu řekl: “Já jsem ta Cesta, Pravda i Život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. 7 Jestliže znáte mne, poznáte i mého Otce. A od nynějška ho znáte a viděli jste ho.” 8 Filip mu řekl: “Pane, ukaž nám Otce a to nám stačí.” 9 Ježíš mu řekl: “Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty jsi mne nepoznal? Kdo viděl mne, viděl Otce. Jak můžeš říkat: ‘Ukaž nám Otce’? 10 Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která k vám mluvím, nemluvím sám ze sebe; Otec, který ve mně přebývá, činí své skutky. 11 Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně; ne-li, věřte aspoň pro ty skutky. 12 Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které já činím, a bude činit ještě větší než tyto, neboť já jdu k Otci. 13 A oč byste požádali v mém jménu, to učiním, aby byl Otec oslaven v Synu. 14 Požádáte-li mne o něco v mém jménu, já to učiním.” 15 “Jestliže mne milujete, zachovejte má přikázání. 16 A já požádám Otce a on vám dá jiného Zastánce, aby byl s vámi na věčnost - 17 Ducha pravdy, jehož svět nemůže přijmout, protože ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť u vás zůstává a ve vás bude. 18 Nezanechám vás jako sirotky, přijdu k vám. 19 Ještě malou chvíli a svět mne již neuvidí, vy však mne uvidíte, protože já žiji a také vy budete žít. 20 V onen den poznáte, že já jsem ve svém Otci, vy ve mně a já ve vás. 21 Kdo má moje přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A kdo mě miluje, bude milován od mého Otce; i já ho budu milovat a zjevím mu sám sebe.” 22 Juda, ne ten Iškariotský, mu řekl: “Pane, co se stalo, že chceš zjevovat sám sebe nám, a ne světu?” 23 Ježíš mu odpověděl: “Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek. 24 Kdo mne nemiluje, nezachovává má slova. A slovo, které slyšíte, není moje, ale Otce, který mne poslal.” 25 “Toto jsem k vám mluvil, dokud zůstávám u vás. 26 Ale Zastánce, Duch Svatý, kterého Otec pošle v mém jménu, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl. 27 Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako svět dává, já vám dávám. Ať se vaše srdce neznepokojuje a není bázlivé. 28 Slyšeli jste, že jsem vám řekl: ‘Odcházím a přijdu k vám.’ Kdybyste mě milovali, zaradovali byste se, že jdu k Otci, neboť Otec je větší než já. 29 Řekl jsem vám to nyní, dříve než se to stane, abyste uvěřili, až se to stane. 30 Již s vámi nebudu mnoho mluvit, neboť přichází vládce tohoto světa. Proti mně nemá vůbec nic. 31 Ale svět má poznat, že miluji Otce a jednám tak, jak mi Otec přikázal. Vstaňte, pojďme odtud!”