1 Třetího dne byla svatba v Káně Galilejské. Byla tam Ježíšova matka; 2 na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci. 3 Když došlo víno, řekla Ježíšovi jeho matka: “Nemají víno.” 4 Ježíš jí řekl: “Co mi chceš, ženo? Ještě nepřišla má hodina.” 5 Jeho matka řekla služebníkům: “Cokoli vám říká, učiňte.” 6 Bylo tam šest kamenných nádob na vodu, určených k židovskému očišťování, každá o obsahu dvou nebo tří věder. 7 Ježíš jim řekl: “Naplňte ty nádoby vodou.” A naplnili je až po okraj. 8 Pak jim řekl: “Teď naberte a neste správci hostiny.” I donesli. 9 Jakmile správce hostiny ochutnal vodu, která se stala vínem - nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří tu vodu nabrali, to věděli - zavolal ženicha 10 a řekl mu: “Každý člověk podává nejprve dobré víno, a když se hosté dostatečně napijí, tehdy to, které je horší. Ty jsi zachoval dobré víno až do této chvíle.” 11 Toto Ježíš učinil v Káně Galilejské jako počátek svých znamení a zjevil svou slávu. A jeho učedníci v něho uvěřili. 12 Potom sestoupil on, jeho matka, jeho bratři i jeho učedníci do Kafarnaum a zůstali tam několik dní. 13 Byla blízko židovská Velká noc a Ježíš vystoupil do Jeruzaléma. 14 V chrámě našel prodavače dobytka, ovcí a holubů i penězoměnce sedící za stoly. 15 I udělal z provazů bič a všechny je vyhnal z chrámu i s ovcemi a dobytkem, mince penězoměnců vysypal a stoly převrátil. 16 A prodavačům holubů řekl: “Odneste to odsud! Nedělejte z domu mého Otce tržnici!” 17 Jeho učedníci si vzpomněli, že je napsáno: ‘Horlivost pro tvůj dům mne stráví.’ 18 Židé mu na to řekli: “Jaké znamení nám ukážeš, že toto činíš?” 19 Ježíš jim odpověděl: “Zbořte tuto svatyni, a ve třech dnech ji postavím.” 20 Židé tedy řekli: “Čtyřicet šest let byla tato svatyně budována, a ty ji postavíš ve třech dnech?” 21 On však mluvil o svatyni svého těla. 22 Když byl potom vzkříšen z mrtvých, vzpomněli si jeho učedníci, že toto říkal, a uvěřili Písmu i slovu, které Ježíš řekl. 23 Když byl o Velké noci v Jeruzalémě na slavnosti, mnozí uvěřili v jeho jméno, protože viděli znamení, která činil. 24 Ježíš se jim však sám nesvěřoval, protože znal všechny 25 a nepotřeboval, aby mu někdo vydal svědectví o člověku. Sám totiž věděl, co je v člověku.