1 A Ježíš k nim znovu promluvil v podobenstvích: 2 “Království Nebes je podobné člověku králi, který vystrojil svatbu svému synu. 3 A poslal své otroky, aby zavolali pozvané hosty na svatbu; ale ti nechtěli přijít. 4 Poslal znovu jiné otroky se slovy: ‘Řekněte pozvaným: Hle, přichystal jsem svou hostinu, moji býci a krmný dobytek jsou poraženi, všechno je připraveno, přijďte na svatební hostinu.’ 5 Ale oni nedbali a odešli, jeden na své pole, jiný za svým obchodem. 6 Ostatní se zmocnili jeho otroků, ztýrali je a zabili. 7 Král se rozhněval, poslal svá vojska, zahubil ony vrahy a jejich město zapálil. 8 Potom řekl svým otrokům: ‘Svatba je sice připravena, ale pozvaní jí nebyli hodni. 9 Jděte tedy na křižovatky cest a každého, koho naleznete, pozvěte na svatební hostinu.’ 10 I vyšli ti otroci na cesty a shromáždili všechny, které nalezli, zlé i dobré. I naplnila se svatební síň stolovníky. 11 Když král vstoupil, aby se na stolovníky podíval, spatřil tam člověka, který na sobě neměl svatební šat. 12 I řekl mu: ‘Příteli, jak jsi sem vešel bez svatebního roucha?’ A on oněměl. 13 Tehdy řekl král služebníkům: ‘Svažte mu nohy a ruce a vyhoďte ho do nejzazší temnoty; tam bude pláč a skřípění zubů.’ 14 Neboť je mnoho pozvaných, ale málo vybraných.” 15 Tehdy farizeové šli a poradili se, jak by ho chytili za slovo. 16 A poslali k němu své učedníky spolu s herodiány, kteří řekli: “Učiteli, víme, že jsi pravdivý a učíš cestě Boží podle pravdy. A nedbáš na nikoho, neboť se neohlížíš na postavení člověka. 17 Řekni nám tedy, co myslíš: patří se dát daň císaři, nebo ne?” 18 Ježíš poznal jejich zlý úmysl a řekl: “Proč mne zkoušíte, pokrytci? 19 Ukažte mi peníz daně.” Přinesli mu denár. 20 Řekl jim: “Čí je tento obraz a nápis?” 21 Odpověděli mu: “Císařův.” Tu jim řekl: “Co je tedy císařovo, odevzdejte císaři, a co je Boží, Bohu.” 22 Když to uslyšeli, podivili se, nechali ho a odešli. 23 V ten den k němu přišli saduceové, kteří říkají, že není vzkříšení, a zeptali se ho: 24 “Učiteli, Mojžíš řekl: ‘Zemře-li někdo bezdětný, jeho bratr si podle řádu švagrovství vezme jeho ženu a zplodí svému bratrovi potomka.’ 25 U nás bylo sedm bratrů. První se oženil a zemřel; a protože neměl potomka, zanechal svou ženu svému bratrovi. 26 Stejně i druhý a třetí, až do sedmého. 27 Poslední ze všech zemřela ta žena. 28 Kterému z těch sedmi bude tedy ta žena patřit při vzkříšení? Vždyť ji měli všichni.” 29 Ježíš jim odpověděl: “Bloudíte, protože neznáte Písma ani Boží moc. 30 Při vzkříšení se totiž lidé nežení ani nevdávají, ale jsou jako [Boží] andělé v nebi. 31 Pokud jde o vzkříšení mrtvých, nečetli jste, co vám bylo od Boha řečeno slovy: 32 ‘Já jsem Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův’? On není Bohem mrtvých, ale živých.” 33 Když to zástupy uslyšely, byly ohromeny jeho učením. 34 Když farizeové uslyšeli, že umlčel saduceje, sešli se spolu 35 a jeden z nich, učitel Zákona, ho chtěl zkoušet a zeptal se: 36 “Učiteli, které přikázání je v Zákoně největší?” 37 On mu řekl: “,Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.’ 38 To je největší a první přikázání. 39 Druhé je mu podobné: ‘Miluj svého bližního jako sám sebe.’ 40 Na těchto dvou přikázáních spočívá celý Zákon a Proroci.” 41 Když se farizeové shromáždili, Ježíš se jich zeptal: 42 “Co si myslíte o Mesiáši? Čí je syn?” Řekli mu: “Davidův.” 43 Řekl jim: “Jak to tedy, že ho David v Duchu nazývá Pánem, když praví: 44 ‘Řekl Pán mému Pánu: Seď po mé pravici, dokud ti nepoložím tvé nepřátele pod nohy’? 45 Jestliže ho tedy David nazývá Pánem, jakpak je jeho synem?” 46 A nikdo mu nemohl odpovědět ani slovo; od toho dne se ho již nikdo neodvážil zeptat.