1 Je-li tedy nějaké povzbuzení v Kristu, je-li nějaké potěšení lásky, je-li nějaké společenství Ducha, je-li nějaký soucit a slitování, 2 naplňte mou radost a smýšlejte stejně, mějte stejnou lásku, buďte jedné duše, jednoho smýšlení, 3 nic nedělejte z řevnivosti ani z ješitnosti, nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe. 4 Nevěnujte pozornost každý jen vlastním přednostem, nýbrž každý i přednostem těch druhých. 5 Mějte v sobě to smýšlení, které bylo i v Kristu Ježíši. 6 Ačkoli byl v podobě Boží, nelpěl na tom, že je roven Bohu, 7 nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe podobu otroka a stal se podobným lidem. A když se ukázal ve způsobu člověka, 8 ponížil se, stal se poslušným až k smrti, a to smrti kříže. 9 Proto ho také Bůh povýšil nade vše a daroval mu jméno, které je nad každé jméno, 10 aby se ve jménu Ježíše sklonilo každé koleno; ti, kdo jsou na nebi i na zemi i pod zemí, 11 a k slávě Boha Otce aby každý jazyk vyznal, že Ježíš Kristus je Pán. 12 Proto, moji milovaní, jako jste vždycky poslouchali, nikoli jen v mé přítomnosti, ale nyní mnohem více v mé nepřítomnosti, s bázní a chvěním uvádějte ve skutečnost svou záchranu. 13 Neboť Bůh je ten, který ve vás působí i chtění i činění podle své dobré vůle. 14 Všechno dělejte bez reptání a pochybování, 15 abyste byli bezúhonní a bezelstní, Boží děti bez poskvrny uprostřed pokolení pokřiveného a zvráceného, v němž záříte jako světla ve světě. 16 Držte pevně slovo života, abyste mi byli chloubou ke dni Kristovu, že jsem nadarmo neběžel ani se nadarmo nenamáhal. 17 Ale i kdybych byl obětován při oběti a bohoslužbě vaší víry, raduji a spoluraduji se s vámi se všemi; 18 a stejně i vy se radujte a spoluradujte se mnou. 19 Doufám v Pánu Ježíši, že vám brzo pošlu Timotea, abych i já byl dobré mysli, když se dovím, co je s vámi. 20 Nemám nikoho jiného stejně smýšlejícího, jenž by se upřímně staral o vaše dobro; 21 neboť všichni hledají svých věcí, a ne věcí Ježíše Krista. 22 Víte sami, jak se Timoteus osvědčil; vždyť sloužil se mnou ve službě evangelia jako dítě otci. 23 Jeho tedy doufám ihned pošlu, jakmile uvidím, co bude se mnou. 24 Jsem přesvědčen v Pánu, že i sám brzo přijdu. 25 Považoval jsem však za nutné poslat k vám Epafrodita, svého bratra a spolupracovníka i spolubojovníka, kterého jste poslali, aby mi posloužil v tom, co potřebuji. 26 Toužil totiž po vás všech a trápil se, protože jste se doslechli, že onemocněl. 27 A opravdu byl nemocen, blízko smrti. Ale Bůh se nad ním smiloval, a nejen nad ním, ale i nade mnou, abych neměl zármutek na zármutek. 28 Poslal jsem ho tedy tím pilněji, abyste měli radost, že ho zase vidíte, a já abych byl méně zarmoucen. 29 Přijměte ho v Pánu se vší radostí a mějte takové lidi v úctě; 30 neboť pro dílo Kristovo se přiblížil až k smrti. Vlastní život dal v sázku, aby doplnil, co chybělo ve vaší službě pro mne.