13
Před svátkem Veliké noci pak Ježíš věděl, že přišla jeho hodina, aby odešel z tohoto světa k Otci. Miloval své, kteří byli na světě, a miloval je až do konce. (A když večeřeli, ďábel již vložil do srdce Jidáše, [syna] Šimona Iškariotského, aby ho zradil.) Ježíš, vědom si [toho], že mu Otec dal všechno do rukou a že vyšel od Boha a jde k Bohu, vstal od večeře, odložil plášť, vzal zástěru a přepásal se. Potom nalil vodu do umyvadla a začal učedníkům umývat nohy a vytírat [je] zástěrou, kterou byl přepásán. Přišel tedy k Šimonu Petrovi a ten mu řekl: “Pane, ty mi [chceš] mýt nohy?” Ježíš mu odpověděl: “Ty teď nechápeš, co dělám, ale potom porozumíš.” Petr mu řekl: “Nikdy nebudeš mýt mé nohy!” Ježíš mu odpověděl: “Jestliže tě neumyji, nemáš se mnou podíl.” Šimon Petr mu řekl: “Pane, nejen mé nohy, ale i ruce a hlavu!” 10 Ježíš mu řekl: “Kdo je vykoupán, potřebuje umýt jen nohy, neboť je celý čistý. I vy jste čistí, ale ne všichni.” 11 (Věděl totiž o svém zrádci; proto řekl: “Ne všichni jste čistí.”) 12 Když jim tedy umyl nohy, vzal si plášť, posadil se opět [za stůl a] řekl jim: “Rozumíte, co jsem vám udělal? 13 Vy mě nazýváte Mistrem a Pánem a říkáte [to] dobře, neboť [jím] jsem. 14 Jestliže jsem tedy já, Pán a Mistr, umyl nohy vám, i vy máte mýt nohy jeden druhému. 15 Dal jsem vám totiž příklad, abyste se i vy chovali, jako jsem se já zachoval k vám. 16 Amen, amen, říkám vám: Služebník není větší než jeho pán a posel není větší než ten, kdo ho poslal. 17 Víte-li tyto věci, jste požehnaní, budete-li je dělat.” 18 “Nemluvím o vás všech. Já vím, které jsem vyvolil; ale ať se naplní Písmo: ‘Ten, který jí se mnou chléb, zvedl svou patu proti mně.’ 19 Říkám vám [to] již teď, dříve než se [to] stane, abyste až se [to] stane, uvěřili, že já jsem. 20 Amen, amen, říkám vám: Kdo přijímá toho, koho [já] pošlu, přijímá mne; a kdo přijímá mne, přijímá Toho, který mě poslal.” 21 Když to Ježíš řekl, v duchu se zarmoutil a vydal svědectví: “Amen, amen, říkám vám, že jeden z vás mě zradí.” 22 Učedníci se tedy ohlíželi jeden po druhém, bezradní [nad tím], o kom mluví. 23 Jeden z Ježíšových učedníků, ten, kterého Ježíš miloval, pak ležel [u stolu] v Ježíšově náručí. 24 Tomu tedy dal Šimon Petr znamení, aby se zeptal, kdo je [ten], o němž mluví. 25 A on spočinul na Ježíšových prsou a řekl mu: “Pane, kdo [to] je?” 26 Ježíš odpověděl: “Je [to] ten, komu podám namočené sousto.” A když namočil sousto, podal [je] Jidášovi, [synu] Šimona Iškariotského. 27 A tehdy, po tom soustu, do něho vstoupil Satan. Ježíš mu tedy řekl: “Co děláš, udělej rychle.” 28 Nikdo ze stolujících však neporozuměl, proč mu [to] řekl. 29 Někteří se totiž domnívali (poněvadž Jidáš měl [na starosti] pokladnu), že mu Ježíš řekl: “Nakup, co potřebujeme na svátek,” nebo aby dal něco chudým. 30 [Jidáš] tedy vzal to sousto a hned vyšel [ven]. A byla noc. 31 A když odešel, Ježíš řekl: “Teď je Syn člověka oslaven a Bůh je oslaven v něm. 32 A poněvadž je Bůh oslaven v něm, oslaví ho i Bůh sám v sobě a oslaví ho hned. 33 Synáčkové, ještě krátký [čas] jsem s vámi. Budete mě hledat, ale jako jsem řekl Židům: ‘Kam já jdu, vy nemůžete přijít,’ [to] teď říkám i vám.” 34 “Dávám vám nové přikázání, abyste se navzájem milovali; jako jsem [já] miloval vás, abyste i vy milovali jeden druhého. 35 Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, když budete mít lásku jedni k druhým.” 36 Šimon Petr mu řekl: “Pane, kam jdeš?” Ježíš mu odpověděl: “[Tam,] kam jdu, teď nemůžeš jít za mnou, ale půjdeš za mnou potom.” 37 Petr mu řekl: “Pane, proč za tebou nemohu jít teď? Svůj život za tebe položím!” 38 Ježíš mu odpověděl: “Svůj život za mě položíš? Amen, amen, říkám ti: Kohout se neozve, dokud mě třikrát nezapřeš.”