Paulunê papia gêdêŋ lau
ROM
Paulunê papia gêdêŋ lau Rom nec ŋac tau keto gebe êkêŋ puc lau tau gebe ŋasawa teŋ acgom, go naêô lasê Rom gebe ênac gôlôac buŋa aŋga malacsêga tau kêsi. Eŋ gebe ênam mêtê lau buŋa tônêŋa êmoa e su, go naelom Spania ma êsêac sêpuc eŋ to nê kôm wakuc tonaŋ tôŋ. Go ŋam teŋ gêwiŋ gebe êwa biŋ lau buŋa sêkêŋ gêwiŋ naŋ ŋam sa kêtôm tau kêjalagac ma êIêŋ biŋ êsêac sêsa nêŋ lêŋ têtôm lau buŋa ŋanômaŋ. Mêtê taŋ Paulu gêjam-gêjam naŋ, eŋ keto gêc awê tomalageŋ aŋga buku tau tonec.
Eŋ awa gêjac lau buŋa gôlôac Romŋa e su, go kêsôm eŋ taê gêjam êsêac kêsêp nê mec ŋalêlôm gêmoa ŋapaŋ naŋ lasê gêdêŋ êsêac, gocgo keto ŋalôtêna, taŋ kêdênaŋ papia tau kêsô ŋalabu gêja naŋ, gebe “Ŋawae Ŋajam tonaŋ geoc Anôtô kêmasaŋ ŋamalacnêŋ biŋ e gêlic êsêac têtu lau gêdêŋŋa lasê. Gêgôm kêtu takêŋ gêwiŋŋageŋ, tec kêtu lêŋ tau ŋam to ŋatêpôê” (1:17).
Go gêwa ŋamôkê tonaŋ kêkôc gêja mata têlêac. (1) Ŋamalac samob, lau Juda to lau samuc, sêsô sec ŋaŋaclai ŋalabu têtôm tauŋgeŋ, tec Anôtô êlic êsêac lau gêdêŋŋa atomanô. Anôtô gêlic lau têtu lau gêdêŋ ŋalêŋ tageŋ gebe sêkêŋ êwiŋ Jesu Kilisi. (2) Go lau, taŋ Anôtô gêlic êsêac têtu lau gêdêŋ kêtu Kilisiŋa su naŋ, ac sêmbiŋ tauŋ tôŋ tamiŋ Kilisi tau e sêsa nêŋ lêŋ samob êtu wakuc amboac tonaŋgeŋ. Ŋac-kêkêŋ-gêwiŋwaga gê malô tau gêdêŋ Anôtô kêtu Kilisiŋa, tec Anôtônê Ŋalau kêgaboac eŋ su aŋga sec ŋaŋaclai to gêmacanô tau gêwiŋ amboac tonaŋgeŋ. Ŋac buŋa nê lêŋ kêtôm sêsi eŋ su aŋga sec to gêmacgac. Paulu kêsôm Anôtônê Biŋsu to nê Ŋalau gêjam gôliŋ ŋac buŋa kêtu nê lêŋ samobŋa naŋ ŋabiŋ kêsêp môkêlatu tonec ŋai gêwiŋ-gêwiŋ. Anôtô gebe ênam ŋamalac pebeŋ kêsi ŋabiŋ kêtu tôŋ gêc, tec Aposolo kêpuc biŋ tau ŋam gebe Anôtô taê gêjam kwaŋaŋgeŋ gebe ejoŋ ŋamalac samobgeŋ sêwê kaiŋ ênê moasiŋ êtu Jesu Kilisiŋa sêwiŋ. Paulu taê gêjam kêtu tôŋ gebe lau Juda oc sêmbuc dêmôêŋ Jesu endeŋ tôŋgeŋ atom. (3) Go Paulu gêwa lêŋ, taŋ gêjac lau buŋa ŋawae naŋ, ŋam sa gêc môkêlatu ŋamuŋa gebe tamoa dawiŋ tauŋ totêntac êwiŋ tauŋgeŋ. Eŋ keto ŋabiŋ ŋagêdô kêpi tanam sakiŋ Anôtôŋa ma tasô gôliŋwaga ŋalabu taŋeŋ wamugeŋŋa to tapuc nêŋ lau mêŋbaŋ tôŋŋa ma talênsôŋ lasitêwai atomŋa to tatoc tauŋ sa êndêŋ-êndêŋŋa. Go gêjac mata nê papia keto tau nê biŋ ŋagêdô e awa gêôc Anôtô kêtu ŋamu.
Ŋadênaŋ
1. Paulu gêjac m nê papia to kewake ŋalôtêna sa 1:1-17
2. Ŋamalac gêŋgôŋ jageo gêjac Anôtô ênam eŋ kêsi ŋawae 1:18–3:20
3. Anôtô gêjam ŋamalac kêsi ŋalêŋ gebe têtu lau gêdêŋ kêtu sêkêŋ gêwiŋ Kilisi kêsi êsêac suŋa 3:21–4:25
4. Kilisi gêbiŋ lau buŋa tôŋ sêsa nêŋ lêŋ kêtu wakuc 5:1–8:39
5. Anôtô ênam lau Israel kêsi ŋalêŋ 9:1–11:36
6. Lêŋ taŋ gêjac lau buŋa ŋawae naŋ 12:1–15:13
7. Paulu gêjac mata nê papia to awa gêjac nê lau ŋagêdô 15:14–16:27
1
Paulu gêjac m nê papia
Kilisi Jesu nê sakiŋwaga aê, Paulu, taŋ Anôtô kêkalem aê katu aposolo ma kêjaliŋ aê sa gebe jasôm ênê ŋawae ŋajam lasê. Ŋawae ŋajam tau Anôtô gêjac mata kwanaŋ ma kêkêŋ nê propete sêsôm lasê ma teto gêc buku dabuŋ. Biŋ tau kêpi ênê Latu, aêacnêŋ Apômtau Jesu Kilisi, taŋ kêtu ŋamalac mêŋkêsa aŋga Dawidnê wakucnêŋ. Ma Anôtô gêŋu eŋ gêdi sa aŋga ŋacmatênêŋ, tec kêwaka eŋ sa toŋaclaigeŋ gebe eŋ kêtu ênê Latu, taŋ gêwê kaiŋ Ŋalau êŋgôm aêac tatu dabuŋŋa. Anôtô kêkêŋ eŋ kêmoasiŋ aê to kêkêŋ sakiŋ aposoloŋa gelom aê, gebe jawê lau samuc samob sêkêŋ êwiŋ to taŋeŋ wamu êtu ênê ŋaêŋa. Lau samuc tau nêŋ ŋagêdô amac, taŋ Anôtô kêkalem amac atu Jesu Kilisi nê gêŋ awiŋ.
Amboac tonaŋ aê jato êndêŋ amac samob, taŋ Anôtô têtac gêwiŋ amac to kêkalem amac atu ênê lau aŋga Rom naŋ.
Tameŋi Anôtô agêc Apômtau Jesu Kilisi nêŋ moasiŋ to biŋmalô êndêŋ amac êwac.
Paulu gêjam daŋge Anôtô kêtu gôlôac Romŋa
Ma ŋoc biŋ ŋamataŋa tau tonec gebe Aê gajam daŋge ŋoc Anôtô kêtu amac samobŋa gajam Jesu Kilisi laŋô gebe lau nomŋa pebeŋ sêŋô amac akêŋ gêwiŋ ŋawae. Anôtô taŋ gajam sakiŋ eŋ toŋoc ŋalêlôm samucgeŋ kasôm Latunê ŋawae ŋajam lasê naŋ, kêtu ŋoc gêwa-aê-sawaga ma kêjala kêtu tôŋ gebe aê taêc gêjam amac gedeŋ tôŋgeŋ tec gamoa 10 ma kateŋ mec kêtu amacŋa ŋapaŋ. Aê kateŋ mec kêtu biŋ tonecŋa gebe Anôtô êlôc sa acgom ma êmoasiŋ aê gebe jandêŋ amac jawacmaŋ. 11 Biŋŋanô, aê gajam aoc su amac ŋanô, gebe jalic amac ma jakêŋ moasiŋ ŋalauŋa ŋagêdô êndêŋ amac êwac, gebe êpuc amac tôŋ. 12 Aê gabe amboac tonec gebe amacnêm akêŋ gêwiŋ ênam aê sa ma aêŋoc kakêŋ gêwiŋ ênam amac sa, ec tapuc tauŋ tôŋ ŋa nêŋ takêŋ gêwiŋ elom tau. 13 O lasitêwaac, aê gabe jansa biŋ auc êndêŋ amac atom. Aê kamasaŋ biŋ kêtu dim taêsam su gebe jandêŋ amac jawac, mago biŋ kêkô aê auc e mêŋgêdêŋ galoc. Aê jawac gebe janam kôm e jatap ŋanô sa aŋga amacnêm êwiŋ amboac katap sa aŋga lau samuc ŋagêdô nêŋ. 14 Kôm tonec gêjac aê ŋawae gebe janam sakiŋ lau Helen to lau samuc ma lau tokauc to lau kaucmê. 15 Amboac tonaŋ ŋoc ŋalêlôm kêkac aê gebe jasôm ŋawae ŋajam lasê êndêŋ amac aŋga Rom êwiŋ.
Ŋawae ŋajam ŋaŋaclai
16 Aê majoc kêtu ŋawae ŋajamŋa atom, gebe Anôtônê ŋaclai, taŋ ênam lau sêkêŋ gêwiŋŋa samob kêsi naŋ, Juda sêmuŋ, go lau samuc amboac tonaŋgeŋ. 17 Gebe Ŋawae Ŋajam tonaŋ geoc Anôtônê biŋgêdêŋ ŋam lasê gebe aŋga takêŋ gêwiŋ êndêŋ takêŋ êwiŋ, kêtôm teto gêc gebe “Ŋacgêdêŋ êŋgôŋ mata jali êtu kêkêŋ gêwiŋŋa.”
Ŋamalac samob nêŋ keso
18 Anôtônê têtac ŋandaŋ geoc tau lasê aŋga undambê mêŋkêpi ŋamalacnêŋ dedec Anôtôŋa to sec samob. Ŋamalac sêkôniŋ biŋ ŋanô tôŋ ŋa nêŋ geo. 19 Anôtô têtac ŋandaŋ gêdêŋ êsêac, gebe gêŋ ŋagêdô, taŋ kêwaka eŋ sa naŋ, tec gêc awê gêdêŋ êsêac, gebe Anôtô tau kêkêŋ kêtu awê gêdêŋ êsêac su. 20 Anôtônê ŋam kêsiŋ tau, mago lau, taŋ sêjala gêŋ, naŋ Anôtô kêkêŋ naŋ, sêjala ênê ŋaclai teŋgeŋŋa to ênê ŋawasi Anôtôŋa. Gêdêŋ taŋ eŋ kêkêŋ undambê to nom naŋ, e mêŋgêdêŋ galoc gêŋ tonaŋ kêtu awê gêdêŋ êsêac sêlic. Êsêac tec sêpa tauŋ ma sêsôm gebe Aêac ajam kauc eŋ nec, oc sêŋgôm têtôm atom. 21 Êsêac sêjala Anôtôgac, mago tetoc eŋ sa kêtôm eŋ Anôtô atom ma sêjam daŋge atom. Êsêac taêŋ gêjam biŋ meloc-meloc gêbôc nêŋ kauc e ŋakesec gajam nêŋ ŋalêlôm auc. 22 Seboc êsêac lau tokauc, mago êsêac lau meloc. 23 Êsêac sêjam Anôtô teŋgeŋ nê ŋawasi ôkwi ma sêkêŋ ŋakatu gêŋ mêtê-mêtêŋa, taŋ ŋalaŋô kêtôm ŋamalac to moc ma bôc to gêŋ kêgalabŋa naŋ, gêjô su.
24 Kêtu ŋamalacnêŋ kauc gêbôc tonaŋŋa Anôtô gêwi êsêac siŋ gêdêŋ nêŋ têntac ŋakalac e sêgôm gêŋ môpŋa ma sêjaiŋ tauŋ e ôliŋ kêtu sec. 25 Êsêac sêjam Anôtônê biŋŋanô ôkwi ŋa biŋdansaŋ ma tetoc gêŋ, taŋ Anôtô kêkêŋ naŋ, sa to sêjam sakiŋ gêdêŋ gêŋ tonê ŋai ma sêwi Anôtô, taŋ kêkêŋ gêŋ samob naŋ siŋ. Aêac talanem eŋ endeŋ tôŋgeŋ. Biŋŋanô.
26 Kêtu biŋ tonaŋŋa Anôtô gêwi êsêac siŋ sêsêp ŋakalac melocŋa sêja. Êsêacnêŋ lauo sêjam lêŋ lauo to ŋacŋa ôkwi ma sêsa lêŋ keso. 27 Ma ŋacwaga amboac tonaŋ. Êsêac sêwi lêŋ lauo to ŋacŋa siŋ ma têntac ŋakalac gêdêŋ tauŋ ŋawaô. Ŋacwaga sêgôm gêŋ têntac ŋakalacŋa gêdêŋ tauŋ, tec têtap nêŋ geo ŋagêjô sa kêpi tauŋ.
28 Êsêac dedec gebe sêjala Anôtô, tec Anôtô gêwi êsêac siŋ dêdêŋ kauc meloc e sêgôm gêŋ, taŋ kêtôm gebe ŋamalac sêŋgôm atomŋa naŋ. 29 Gêŋ geo samob gêjam êsêac auc samucgeŋ, sec, geo, lêŋ sesec. Biŋ tonec gêlôc gêc êsêacnêŋ ŋalêlôm gebe Têntac sec, sêjac ŋamalac êndu, sêsôm tauŋ, sêsau tauŋ ma sêgôm lau waeŋ kêtu sec. Êsêac sêsac lau, 30 sêgôliŋ biŋ kêpi lau, sêkêŋ kisa gêdêŋ Anôtô, sêsôm biŋ alôb-alôb, sêkiaŋ tauŋ sa, tetoc tauŋ sa ŋa aweŋsuŋ kapôêŋ. Êsêac têtap sec ŋalêŋ wakuc sa to taŋeŋpêc gêdêŋ teneŋi to tameŋi. 31 Êsêacnêŋ kauc masi to sêsap biŋ, taŋ sêjac mata naŋ tulu. Êsêac têntac gêwiŋ lau to taêŋ labu lau atom. 32 Anôtônê biŋsu gêwa sa gebe lau samob, taŋ sêgôm gêŋ amboac tonaŋ, oc sêmac êndu. Êsêac sêjalagac, mago sêgôm gêŋ tau sêmoa. Ma gêŋ tonaŋgeŋ atom, sêlic lau, taŋ sêgôm sec tau sêwiŋ êsêac naŋ, ŋajam amboac tonaŋgeŋ.