12
Maria omohyakwã Hesu py
(Mt 26.6-13; Mc 14.3-9)
Ha upéi katu oiko-ta aretegwasu páscoa héry va'e. Seis áry rire oiko-ta. Upe ramo Hesu ogwahẽ oho-vy Betânia tetã'i-my. Upe-py oiko Lázaro Hesu remimoingovekwe. Upe-py ogwahẽ rire Hesu, omongaru porã íxupe. Ha Marta ogweroja íxupe hemi'urã oiko-vy. Heta Hesu karu irũ. Ipa'ũ-my ave okaru Lázaro. Upe ramo Lázaro reindy Maria ogweru hyakwã porã tee va'e, nardo héry va'e. Hyru reheve peteĩ litro ogweru. Upe va'e hyakwã porã va'e hepy va'e. Upéi Maria onhohẽ Hesu py-rehe, omohyakwã-vy ipy. Upe rire ho'avuku-py oikyty ipy omokã hagwã. Ha ohasapa hyakwã. Ojohupa koty hyakwã. Upe-ma ramo he'i Judas Iscariotes, Hesu mombe'uharã ipyhyharã-pe:
—Hepy eterei hyakwã va'e. Ma'erã nome'ẽi hepy-rehe ra'e? he'i. —Doze jasy omba'apo va'ekwe repy upe va'e. Ma'erã po nome'ẽi ra'e iporiahu va'e-pe hyakwã va'e repy? he'i mo'ã Judas hyakwã va'e-rehe.
Ndaha'éiry ome'ẽse-gwi iporiahu va'e-pe. Imondaháry voi Judas. Pirapire ryru-rehe onhangareko va'e. Ha hyru-py oĩ va'e omonda monda oiko-vy va'e.
Upe ramo he'i Hesu:
—Ani nde poxy teĩ Maria-rehe. Eheja taxe mohyakwã. Heko-rupi ha'e ou. Xe mohyakwãse rei amano e'ỹ ngatu. Upéa-gwi gweminhongatu omoĩ xe-rehe, he'i judeu rekoha-rehe. —Oiko meme pene pa'ũ-rupi iporiahu va'e kwéry. Peme'ẽse ramo, peme'ẽ va'erã íxupe kwéry. Xe ae ndaiko are mo'ãi pene pa'ũ-rupi, he'i upe pygwa-pe Hesu.
Judeu kwéry onhombo'e mbo'e-ma Lázaro-pe ave ojuka hagwã
Ha upéi katu heta ijaty va'e, judeu kwéry va'e, ohendu Hesu oimeha Betânia tetã'i-my. Upéa-gwi oje'ói ohexa-vy. Lázaro-pe, Hesu remimoingovekwe rexa-vy ave oje'ói. 10-11 Ha pa'i ruvixa kwéry katu oje'ói ohexa va'e ndojohu porãi:
—Heta judeu ko nanhane moirũvéi-ma, he'i. —Hemimoingovekwe-gwi ojehesa rerova-ma oiko-vy Hesu-rehe. Ojerovia-magwi, ojehesa rerova-ma hese, he'i Hesu-rehe Lázaro-rehe ave.
Upéa-gwi onhombo'e mbo'e-ma Lázaro-pe ave ojuka hagwã hikwái.
Ogwahẽ ou-vy Jerusalém tetã-my Hesu; mburika ári ogwahẽ ou-vy
(Mt 21.1-11; Mc 11.1-11; Lc 19.28-40)
12 (y 17-18) Iko'ẽ-my heta oĩ ijaty va'e Jerusalém-my oho va'ekwe, páscoa aretegwasu-py oho va'ekwe. Upe ramo ohendu-ma Hesu rerakwã hikwái:
—Ogwahẽ-tama ou-vy Hesu, he'i ijaty va'e-pe Hesu rerakwã omombe'u-vy.
Upe-py oĩ Hesu rembiapo porã rexahare. Omoirũ ra'e Hesu-pe ohenói ramo Lázaro-pe oyta-gwi osẽ jevy hagwã. Omoingove jevy jave Lázaro-pe, omoirũ ra'e íxupe hikwái. Upéa-gwi omombe'u mbe'u herakwã. Ha upéi katu henduhare oho ohogwaitĩ-vy íxupe:
—Jahexa e'ỹ va'e opu'akaha-py ojapo kuri Hesu, he'i hese omombe'u-vy.
Upéa-gwi oho ohogwaitĩ-vy íxupe.
13 Upe-ma ramo gwĩ henduhare oikytĩ heraha-vy pindo rogwe hakã reheve. Ohogwaitĩ-vy oho. He'i:
—Tonhemomba'egwasu katu Nhandejáry, he'i onhe'ẽ hatã-vy hikwái. —Nhandejáry réry-py ou va'e-pe tohovasa katu, he'i. —Nhande ruvixarã-pe tohovasa katu. Nhande Israel kwéry ruvixagwasurã-pe tohovasa, he'i Hesu-rehe onhe'ẽ hatã hatã-vy hikwái.*
14 Ha upéi katu Hesu ojohu gwenagwã mburika ra'y ojeupi hagwã hi'ári. Upéixa ete omombe'u va'ekwe Nhandejáry kwatia nhe'ẽ Hesu rehegwarã nhe'ẽ:
15 “Ani pekyhyje teĩ, he'i Sião mygwa-pe, Pene ruvixagwasurã ko ogwahẽ-ma ou-vy mburika ári ou. Upéa-gwi ani pekyhyje teĩ”*
he'i Nhandejáry nhe'ẽ Jerusalém pygwa-rehe.
16 Upéixa voi he'i va'ekwe Nhandejáry kwatia nhe'ẽ Hesu rekorã omombe'u-vy. Ha hemimbo'e ndoikwaái voi ra'e Hesu rekorã rehegwa nhe'ẽ. Mburika ári oho ramo, mbava'e-pe po he'ise upe va'e ndoikwaáiry voi. Ha onhembotuvixa mba'e rire katu Hesu, oikove jevy rire katu, imandu'a jevy Nhandejáry kwatia nhe'ẽ-rehe hikwái. Hesu rekorã rehegwa nhe'ẽ-rehe imandu'a jevy hikwái. Upe ramo:
—Nhandejáry kwatia he'i hagwe-rami oiko nipo ra'e Hesu-pe. Hesu-pe jajapo va'ekwe, Nhandejáry nhe'ẽ-rupi jajapo nipo ra'e íxupe, he'i omombe'u ojóupe hemimbo'e kwéry.
Ha mburika ra'y ári ou jave omboete ete Hesu-pe ijaty aty va'e kwéry. 17-18 (-) 19 Ha fariseu kwéry:
—Erehexa pa? Enterove va'e ko ojehesa rerovapa-ma hese hikwái. Ha ojehesa rerova hagwã hese ndikatúi jajoko, he'i ojóupe fariseu kwéry.
“Orohexase Hesu-pe” he'i judeu e'ỹ va'e grego-py onhe'ẽ va'e
20 Ha Jerusalém-py ogwahẽ ogwa'ẽ-vy heta eta va'ekwe aretegwasu mboeteha. Ipa'ũ-my oĩ ave gwĩ judeu e'ỹ va'e grego-py onhe'ẽ va'e. 21 Upe ramo ou Filipe oĩ ha-py. Filipe Galiléia yvy pygwa voi. Betsaida tetã mygwa voi. Ha upéi:
—Mba'ejáry, orohexase Hesu-pe, he'i Filipe-pe.
Oporandu jevy jevy oho hagwã-rehe.
22 Upe ramo oho omombe'u André-pe. Upéi mokõive oho omombe'u Hesu-pe. 23 Inhe'ẽ ohendu ramo, he'i Hesu:
—Xe Nhande Ryke'y tee va'e. Ogwahẽ-ma anhemomba'egwasu ukaha óra, he'i. 24 —Amombe'u-ta peẽ-my anhetegwa tee va'e. Xejehegwa amombe'u-ta trigo ra'ỹi rehegwa nhe'ẽ-rami. Trigo ra'ỹi nhanhotỹ va'e yvy-py henhói hagwã. Henhói e'ỹ ramo trigo ra'ỹi mante oĩ. Peteĩ mante oiko. Ha henhói ramo katu ndoikovéi-ma ha'ỹigwe. Ndoikovéi ójehe. Henhói ijagwyje hagwã, onhembohetave hagwã, he'i. 25 —Upéixa ete gwekove-rehe hakate'ỹ va'e, ojehéte oiko va'e, onhehundipa rei va'erã hekove. Ndotopái va'erã gwekove repyrã. Ha gwakate'ỹ hagwã gwekove-rehe nopenái va'e katu ko yvy ári, omoĩ ngatu va'erã gwekove Nhandejáry ndive oiko opa e'ỹ reheve hagwã, he'i. 26 —Xe rembigwái ramo oikose va'e gwive taxe moirũ katu, he'i. —Upéixa ramo xe aime ha-rupi, xe ndive oiko va'erã ave xe rembigwái. Xe rembigwái va'e gwive omboete va'erã íxupe xe Ru, he'i upe pygwa-pe Hesu.
Kurusu-rehe omanotaha omombe'u Hesu
27 Ha upéi katu he'i jevy upe pygwa-pe Hesu:
—Ko'ánga katu ajepy'apy-ma xéjehe, he'i. —Ndaxe py'agwapyvéi-ma xéjehe. Mbava'e po ha'e-ta xe Ru-pe, ndaikwaái. Ha'e-ta para'e, Xe resende katu xe áry-py. Xe amano hagwã áry-py xe resende katu, ha'e-ta para'e. Nahániry. Xe resende katu, aipo nda'e mo'ãiry. Amano hagwã-ma agwahẽ aju-vy xe óra-py, he'i. 28 —Tomomba'egwasu uka nde réry, he'i Gwu-pe.
Upe-ma ramo ohendu yváy-gwi onhe'ẽ va'e:
—Xe réry amomba'egwasu-ma kuri. Ãy amomba'egwasu jevy-ta, he'i upe pygwa-pe Túvy.
29 Ha ijaty va'e ohendu ave onhe'ẽ va'e. Hyapu va'e-rami ae ohendu inhe'ẽ:
—Hyapu-ma. Osunu-ma, he'i mo'ã yváy pygwa nhe'ẽ rendu-vy hikwái.
Outro he'i:
—Nhandejáry rembigwái yváy pygwa omombe'u íxupe, he'i mo'ã onhe'ẽ va'ekwe-rehe.
30 Upéixa ramo he'i Hesu:
—Ndaha'éiry xe-vy anho omombe'u va'ekwe. Peẽ-my ave omombe'u onhe'ẽ va'e, he'i. 31 —Ãy ogwahẽ-ma ãygwa óra. Yvypóry-pe ahexa uka-tama hekoha vaiha. Ha yvypóry ruvixa-pe amosẽ-tama imondo-vy, he'i anháy ruvixa-rehe. 32 —Ha xe ko, ko yvy-gwi xe rupi rire kurusu-rehe, anhemoirũ uka-ta entéro kente kwéry-pe, he'i ijaty va'e-pe Hesu.
33 Upéa he'i kurusu-rehe omanotaha omombe'u-vy.
34 Ha upéi he'i íxupe ijaty va'e kwéry:
—Nhandejáry kwatia nhe'ẽ, orohendu va'e, he'i no'ã-rami, “Nomanói va'erã Cristo. Oiko meme va'erã opa e'ỹ-rehe” he'i. Upéixa ramo ma'erã, “Ohupi va'erã omoĩ-vy ko yvy-gwi Nhande Ryke'y tee va'e-pe” ere kuri ore-vy? Kiva'e po ko Nhande Ryke'y tee va'e, ndoroikwaái, he'i íxupe hikwái.*
35 Upéi he'i Hesu:
—Sapy'a apombo'eve-ta ohesape va'e-rami. Ha upe rire katu, aha jevy-ma va'erã, he'i. —Pene pa'ũ-rupi xe aime jave, arakatu-rupi oiko va'e-rami tapeiko kena. Arakatu-rupi peiko ramo, ndapeikói va'erã hesapyso e'ỹ oiko va'e-rami. Pytũ-rupi oiko va'e gwive ndohexáiry gwaperã. 36 Apohesape jave pejerovia katu xe-rehe. Upéixa peiko-ma va'erã arakatu-rupi meme oiko va'e-rami, he'i ijaty va'e-pe Hesu.*
Judeu kwéry ndogweroviáiry Hesu nhe'ẽ
Onhe'ẽ oĩ-vy rire onhemo'ã-ma oho-vy Hesu. Ijaty va'e-gwi okanhy-ma oho-vy. 37 Heta jahexa e'ỹ va'e gwive hexapyrã-rupi voi ojapo-ma. Ohexa jepe, ndojerovia etéi voi hese hikwái.
38 Yma va'ekwe omoĩ kwatia-rehe. Hesu rekorã omoĩ va'ekwe Nhandejáry nhe'ẽ-py omombe'u va'ety héry va'e Isaías. Ohai va'ekwe no'ã-rami:
“Kiva'e po ogwerovia nhane remimombe'u, xe Járy? Kiva'e-pe po ohexa uka Nhandejáry ipu'akaha?”*
he'i Nhandejáry nhe'ẽ. 39 Upéa-gwi hembihaikwe-rami ndogweroviáiry ave Hesu nhe'ẽ hikwái.
Ohai jevy va'ekwe Isaías no'ã-rami:
40 “Ogwerovia e'ỹ va'e-pe omoingo Nhandejáry pytũ-rupi. Inharandu porãrãgwe oipe'apa íxugwi. Upéa-rehe hesapyso e'ỹ va'e-rami oiko. Nahi'arandu porãi voi. Ndojeréi Nhandejáry-rehe omoirũ hagwã íxupe, Nhandejáry ombogwera hagwã íxupe kwéry”*
he'i Nhandejáry nhe'ẽ. Upéixa ete ohai va'ekwe judeu rekorã Isaías amyrĩ. Upéa-gwi ohai hagwe-rami ndikatúi ojerovia Hesu-rehe hikwái.
41 Ha Isaías upéte ojehexa uka va'ekwe Hesu rekoha. “Tuvixa mba'e” he'i Hesu rexa-vy. Upéa-gwi omoĩ va'ekwe kwatia-rehe Hesu rehegwarã.
42 Judeu kwéry ndogweroviái ramo jepe, heta oĩ mburuvixa judeu va'e ojerovia joty hese. Ha atýra-py katu nomombe'úiry ojeroviaha. Ikyhyje fariseu kwéry-gwi. Nonhemosẽ ukaséi ojeporahéi haty haty-gwi. 43 Onhemboete ukase ramo jepe Nhandejáry-pe, ojehexa uka porãse ave oiko-vy teko rei-pe. Upéa-gwi nomombe'úiry ojeroviaha atýra-py.
“Xe nhe'ẽ mbojevy va'e gwive, hekoha vai mombe'uharã oĩ ave íxupe” he'i Hesu
44 Ha upéi katu onhe'ẽ hatã Hesu:
—Xe-rehe ojerovia tee va'e gwive ojerovia xe mbouhare-rehe ave. Ndaha'éiry xe-rehete anho ojerovia va'e, he'i. 45 —Xe reko ohexa kwaa va'e gwive, xe mbouhare reko ohexa kwaa ave. 46 Yvypóry kwéry-pe ahesape hagwã aju va'ekwe xe-rehe ojerovia tee va'e gwive oiko e'ỹ hagwã pytũ-rupi. 47 Xe remimombe'u renduse e'ỹ va'e gwive, namombe'u mo'ãi íxupe hekoha vaiha. Ndajúi va'ekwe yvypóry rekoha vai mombe'u-vy. Aresende-vy ae aju va'ekwe, he'i. 48 —Ha xe nhe'ẽ mbojevy va'e gwive, xe nhe'ẽ nohenduséi va'e gwive, oikwaa va'erã gwekoha vaiha. Xe aju jevytaha áry-py oikwaa va'erã gwembiapo vaikwe. Ãy xe remimombe'u nohenduséi-gwi ombohasa asy va'erã íxupe kwéry Nhandejáry, he'i.
49 —Xe jehegwigwa namombe'úi va'e. Xe Ru nhe'ẽ ae amombe'u. Xe Ru xe mbouhare omombe'u xe-vy xe nhe'ẽrã. Xe remimombe'urã ave omombe'u xe-vy. Upéa-gwi xe aju jevytaha áry-py xe nhe'ẽ nohenduséi-gwi ojekwaapa va'erã íxupe hembiapo vaikwe. 50 Ha xe Ru omombe'u va'e xe-vy xe nhe'ẽ katu ohendu va'e gwive amoingove va'erã íxupe Nhandejáry ndive opa e'ỹ reheve oiko hagwã. Xe jehegwigwa nhe'ẽ namombe'úi. Xe nhe'ẽrã xe Ru omombe'u va'ekwe ae amombe'u voi xe, he'i Hesu upe pygwa-pe.
* 12:13 Sl 118.25-26 * 12:15 Zc 9.9 * 12:34 Sl 110.4; Is 9.7; Ez 37.25; Dn 7.14 * 12:36 Jo 1.4-5; 3.19,21; 8.12; Ef 5.8-13; 1 Ts 5.4-5; 1 Jo 1.5-7 * 12:38 Is 53.1 * 12:40 Is 6.10