10
Wakãn haa hedoo doo, bë ỹ maher'oot hahỹỹh: Tak'ëp paawä ỹ karẽn Isaraéw buuj rabedëp P'op Hagä Do wë. Tii d' né hẽ ỹ ky n'aa etsẽẽ P'op Hagä Do hã sa hyb n'aa. Ỹ hapäh né hẽ sa ky n'aa ỹ wén her'oot hahỹỹh: Tak'ëp né hẽ rakarẽn paawä P'op Hagä Do rah'yyb en'yym. Ti hadoo né hẽ, dooh rah'yy gah'ood bä P'op Hagä Do h'yyb däng do hã. Dooh rah'yy gah'ood bä nyy da P'op Hagä Do bad'oo baad ji bahado däk hyb n'aa ta matym gó. Ratyw n'aa esoos nyy da rabad'oo, sa daaj hẽ baad rabahado padëëk hyb n'aa P'op Hagä Do matym gó. Ti hyb n'aa, dooh rakarẽn bä ragado bä P'op Hagä Do benyyw däk doo, baad ji bahado däk hyb n'aa ta matym gó. Dooh Mosees ky n'aa jaw'yyk do tado wäd bä ji tah'yyb mahũũm doo, Kristo an'oo bä. Ti hyb n'aa, sahõnh hẽ Kristo hã h'yy ka'eeh doo, baad rabahado padëëk hỹỹ kä P'op Hagä Do matym gó.*
Hahỹỹ da Mosees erii wät do paa ta ky n'aa jaw'yyk do hã hana do baad ji bahado däk do ky n'aa: “Jé hahỹỹ hã kamejũũ do moo wät doo, edëb né paawä da ta hyb n'aa”, näng ta kyyh. 6-7 Ta see hadoo Mosees kyyh seeh, ji h'yy ka'eeh do hyb n'aa baad P'op Hagä Do matym gó ji bahado däk do ky n'aa. Hahỹỹ da ta kyyh: “Hahỹỹ da medoo manäh, ‘Jaa hasëëk pé hỹ pong jé? Jaa hahyng pé t'õp dejëp do rababong bä?’ ” näng mäh. Hahỹỹ d' tahanäng pé Mosees kyyh: Dooh hyb n'aa pé Kristo bahyng ji an'oo bä. Dooh hyb n'aa pé dejëp do mahang Kristo ganyyh ji an'oo bä.§ Hahỹỹ da takerii däk: “Dawëë nado a mahä̃nh panyyg hanäm doo. A h'yyb gó tabawät, a kyyh hã tabawät”,** näng kerih doo.†† Ta ti né hẽ ti panyyg hanäm do ji ky daheeh do pan'aa, ãã maher'ood hõm doo. Hahỹỹ da ãã panäk sahõnh hã: T'õp, a h'yyb gó naa ta wób ramaa napäh bä, “Jesus né hẽ Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Doo”, manoo bä, dejëp do mahang ganä wät P'op Hagä Do an'oo bä baad a h'yyb gó maky dahé bä na-ããj hẽ, tii bä õm da P'op Hagä Do ed'ëëp nesaa do mahä̃nh, õm da ted'ëëp ta wë. 10 Ji tawén ed'ëëp, ji h'yyb gó né hẽ ji ky daheeh do hyb n'aa baad ji bahado däk hyb n'aa P'op Hagä Do matym gó. Ji tawén ed'ëëp na-ããj hẽ, ji noo me ji her'oot do hyb n'aa, “Jesus né hẽ Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Doo.” 11 Tii da né hẽ takerii däk P'op Hagä Do kyy kerih doo gó: “Sahõnh hẽ né hẽ ta hã h'yy kasadä doo, dooh da ranu mebyy bä”,‡‡ näng P'op Hagä Do kyyh. 12 Séd hã P'op Hagä Do gadoo ta hã h'yy kasadä doo, Judah buuj, Judah buuj nadoo do na-ããj hẽ. Sét né hẽ Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Doo, sahõnh hẽ sa wahë n'aa. Baad taky n'aa edëng sahõnh hẽ ta hã ky n'aa ets'ẽẽ doo. 13 Tii d' tawén hadoo, hahỹỹ da P'op Hagä Do ky däng do hyb n'aa: “Sahõnh hẽ Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do hã ky n'aa ets'ẽẽ doo, wë ỹỹ da sa h'yyb tym edëp ỹ an'oo bä.”§§
14 Ti hado né paawä, nyy d' raky n'aa etsẽẽ g'eeh, dooh ta hã rah'yy kae bä? Nyy da Jesus Kristo hã rah'yy ka'eeh da g'eeh, dooh raky n'aa napëë bä ta ky n'aa? Nyy da raky n'aa napäh da, tananyy bä ta ky n'aa sa hã maher'oot doo? 15 Nyy da rabaher'oot P'op Hagä Do panyyg hanäm do ta wób sa hã, P'op Hagä Do manejõ bä ramaher'oot hyb n'aa? Hahỹỹ da P'op Hagä Do kyy kerih do hã ta ti ky n'aa: “Taw'ããts hẽ, baad ub ta ti panyyg hanäm do panäg n'aa kajaa doo”,*** näng kerih do hã.
16 Taw'ããts hẽ né paawä tii, dooh sahõnh hẽ Isaraéw buuj ragado bä P'op Hagä Do panyyg hanäm doo. Tii da né hẽ Isajas her'oot do paah. Hahỹỹ d' mä ta kyyh P'op Hagä Do hã: “Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Doo, dooh raky dahé bä ër her'oot doo”,††† näng mäh. 17 Ti hadoo né hẽ, ji h'yy ka'eeh doo, panyyg hanäm do ji maa newëë do hã tabana. Kristo kyyh né hẽ ti panyyg hanäm doo. 18 Hỹỹ kä, hajõk Isaraéw buuj rah'yy kana'eeh do hyb n'aa ỹ eaanh hahỹỹh: Dooh g'eeh rapanyyg enä hõm Kristo ky n'aa hã? Rapanyyg enä hõm né hẽ. Hahỹ P'op Hagä Do kyy kerih do her'oot do hã rapanyyg enä hõm né hẽ ji bahapäh:
 
“Badäk hahỹỹ bä haw'ããts hẽ sa kyyh këh ỹ n'aa bawäd däk.
Dawëë sa kyyh kaja däk këh ỹ n'aa hã.”‡‡‡
 
19 Hỹỹ kä, rapanyyg enä hõm né paawä, dooh apäh Isaraéw buuj rah'yy genä bä Kristo ky n'aa hã, rawén ganadoo? Dooh. Dooh tii d' tado bä. Pooj jé dó hahỹỹ da paa Mosees baher'oot P'op Hagä Do kyyh Isaraéw buuj sa hã:
 
“Ta wób buuj hã da,
p'ooj ub karapé haa nadoo do hã,
bë da h'yy kajew'ëës ỹ an'oo bä.
Ỹ anoo da bë kawajããn ta wób buuj wë
bë hã h'yy gatemah doo”,§§§ näng mäh.
 
20 Ta jawén, baad ub Isajas baher'oot paa P'op Hagä Do kyyh Isaraéw buuj nadoo do ky n'aa hã. Hahỹỹ d' mä ta kyyh:
 
“Hã ỹ hyb n'aa napeet do paa ỹ d' rawyyd kän sa h'yyb me.
Ỹ kametä däk hã ỹ hyb n'aa napeet do paa hã”,* näng mäh.
 
21 Isaraéw buuj ky n'aa hã kä hahỹỹ da Isajas erii wät P'op Hagä Do kyyh:
 
“Moh ỹỹ ỹ an'oo had'yyt paa nabuj keh'ũũm do sa wë,
hã ỹ h'yy kawereem do sa wë, ỹ masa do hyb n'aa paawä.”
* 10:4 Hahỹỹ da na-ããj hẽ tahajaa ji erii bä tii: “Kristo hã takaja däk Mosees ky n'aa jaw'yyk doo. Ti hyb n'aa, sahõnh hẽ Kristo hã h'yy ka'eeh doo, baad rabahado padëëk hỹỹ kä P'op Hagä Do matym gó.” 10:5 Rewitikos 18.5 10:6-7 Dooh hyb n'aa pé Kristo bahyng ji an'oo bä, Kristo ewäd hyng do hyb n'aa. § 10:6-7 Dooh hyb n'aa pé dejëp do mahang Kristo ganyyh ji an'oo bä, Kristo ganä wäd kän do hyb n'aa. ** 10:8 Nahejooj baad ji bahado däk hyb n'aa P'op Hagä Do matym gó, kerih do hã ji bahapäh. †† 10:8 Dew-Teronom 30.14 ‡‡ 10:11 Isajas 28.16 hã takerii däk tii. Dooh da ranu mebyy bä ta matym gó rabë bä, sahõnh hẽ P'op Hagä Do ky n'aa etyy noo gó, tahanäng pé tii. §§ 10:13 Jowéw 2.32 *** 10:15 Isajas 52.7 ††† 10:16 Isajas 53.1 ‡‡‡ 10:18 Saaw-Mo 19.4 §§§ 10:19 Dew-Teronom 32.21 * 10:20 Isajas 65.1 10:21 Isajas 65.2. Isaraéw buuj rapanyyg enä né paawä, rah'yy genä né paawä, ranabuj keh'ũũm do hyb n'aa rawén ganadoo Kristo ky n'aa hanäm doo.