7
Dooh Mosees ky n'aa jaw'yyk do tado wäd bä ër hã mejũũ do ky n'aa hahỹỹh
Wakãn haa hedoo doo, bëëh, Mosees ky n'aa jaw'yyk do hapäh do hã ỹ maher'oot. Ti hyb n'aa bë hapäh né hẽ hahỹỹh: Ta ky n'aa jaw'yyk do jããm hẽ ji hã tamejũũ, ji edëp nä bä. Ỹỹnh kat'ëë däk do ky n'aa gó bë ỹ maher'oot: Ta patug bawät nä bä, dooh ta ky n'aa jaw'yyk do an'oo bä ta see hã takat'ëë bä. Ta patug dajëp bä kä, tii bä dooh ta ky n'aa jaw'yyk do geä̃m wäd bä. Ti hyb n'aa kä, aj'yy see hã takat'ëë bä paawä ta patug bawät nä bä, “Nesaa do moo hew'ëët doo, ta patug nadoo do sii haỹỹh doo”, ramaneëënh tii bä ta ti ỹỹnh. Tii d' nado ta patug dajëb bä. Ta patug dajëp jawén paa bä, dooh ta ky n'aa jaw'yyk do geä̃m wäd bä ta see tagat'ëë bä. Ta patug dajëp bä kä, dooh nesaa do moo hew'ëët doo, ta patug nadoo do sii haỹỹh do tado wäd bä, ta see hã ỹỹnh kat'ëë bä.*
Ti hyb n'aa kä, wakãn haa hedoo doo, bë na-ããj hẽ bë dajëp paa hadoo Mosees ky n'aa jaw'yyk do hã Kristo sii, P'op Hagä Do an'oo bä. Tii d' tawén hadoo, ta see hã bë h'yy kata däk hyb n'aa hỹỹ kä. Kristo, dejëp do mahang ganä wät do hã bë h'yy kata däk hyb n'aa, baad hadoo do P'op Hagä Do weh'ëëh do ër moo bok hyb n'aa kä. Pooj jé, ër h'yyb säg karẽn doo da ër babok noo gó, nesaa do tak'ëp ër h'yyb karẽn doo, ta ky n'aa jaw'yyk do nanoo do hyb n'aa tak'ëp ji karẽn doo, awät né paa ër hã. Nesaa do dajëb hanoo do ër moo bok ti noo gó. Hỹỹ kä, ër dajëb wät do hyb n'aa Mosees ky n'aa jaw'yyk do ër tamesoo do paa hã, dooh Mosees ky n'aa jaw'yyk do ër hã tamejõ wäd bä. Papuuj gó P'op Hagä Do wë ër moo bok hỹỹ kä, ta Sahee ër tah'yyb mahũũm do hyb n'aa. Dooh pooj jé ji bahed'oo doo da, ky n'aa jaw'yyk do hã takerii däk doo da tado wäd bä, P'op Hagä Do wë ër moo bok doo.
Nyy d' ỹ hanäng pé tii? Nesaa g'eeh P'op Hagä Do ky n'aa jaw'yyk do Mosees hã kan'oo däk doo? Dooh. Dooh nesaa do tado bä. Mosees ky n'aa jaw'yyk do tanado bä paawä, dooh ji hapëë bä paawä ny hadoo do nesaa do P'op Hagä Do matym gó. Dooh paawä ji hapëë bä baad nado ji h'ëëd nadoo do hã ji h'yyb däk doo, “Mah'yyb däg manä a da hadoo do ma hã” ta ky n'aa jaw'yyk do naher'ood bä paawä. Ti hadoo né hẽ, nesaa do tyw n'aa esóts kän, tii bä hajõng baad nadoo do ji h'yy karẽn do hedoo do hã ji h'yyb däg däk tan'oo bä, “Mah'yyb däg manä a h'ëëd nadoo do hã”, ta ky n'aa jaw'yyk do mejũũ do hyb n'aa. Ky n'aa jaw'yyk do badoo bä nesaa do hã ji moo ge'ỹỹm doo, tii bä dooh nesaa do ji tah'yyb tatug bä. Pooj jé, Mosees ky n'aa jaw'yyk do mejũũ do hã ỹ h'yy ganahoot nä bä, dooh ỹ hyb n'aa p'eed bä ỹ bawät doo. Ta jawén, ta ky n'aa jaw'yyk do ỹ bahapäh bä kä, nesaa do banyy däg kän hëp ỹ tym gó. 10 Tii bä ỹ dajëb wät hadoo, dawëë P'op Hagä Do mahä̃nh ỹ bawäd kän, ỹ hanäng pé tii. P'op Hagä Do mejũũ doo, ta hã ji edëb had'yyt hẽ paawä ji ky dahé bä, dajëb tamana kän wë ỹỹ, tii b' ỹ bahapëë däk. 11 Hahỹỹ da tii: Nesaa do ji h'yyb gó hanäng do ỹ tawadii. Ỹ hajaa, ỹ ed'oo, ỹ ky daheeh P'op Hagä Do ky n'aa jaw'yyk do Mosees hã kan'oo däk doo, P'op Hagä Do pa ỹ bawäd had'yyt hẽ hyb n'aa ta jawén. Tii bä, ỹ nahajaa do hyb n'aa tii, dajëb hã ỹ ky n'aa kety däg kän, dawëë P'op Hagä Do mahä̃nh ỹ ketyn hõm. Ti hyb n'aa, nesaa do ỹ tawadii ta tii hã, ỹ wén näng. 12 Ti hyb n'aa kä, dooh nesaa do tado bä P'op Hagä Do ky n'aa jaw'yyk do Mosees hã kan'oo däk doo. Tsyt hẽ, nesaa do mahä̃nh tii. Tsyt hẽ, nesaa do mahä̃nh P'op Hagä Do mejũũ doo. Baad had'op do tii. Taw'ããts hẽ tii. 13 Tii d' tahadoo do hyb n'aa, baad hadoo do an'oo bä g'eeh ỹ dajëb kän hadoo, dawëë P'op Hagä Do mahä̃nh ỹ bawäd däk? Dooh. Dooh ta ti tado bä ta ti hanoo doo. Nesaa do tii, tahana ỹ dajëp, dawëë P'op Hagä Do mahä̃nh ỹ bawäd däk doo. Baad hadoo do ỹ bahapäh bä kä, nesaa do ỹ tah'yyb tatug wät baad hadoo do ỹ ky nadaheeh hyb n'aa, nesaa do nas'aa né hẽ ji bahapëë däk hyb n'aa kä. Ti hyb n'aa kä, tak'ëp nas'aa né hẽ nesaa doo, P'op Hagä Do mejũũ do metä däk.
14 Dooh Mosees ky n'aa jaw'yyk do hanaa tado bä nesaa doo. P'op Hagä Do Sahee hanaa né hẽ Mosees ky n'aa jaw'yyk doo, ër hapäh. Tii d' nado ỹỹh. Badäk hahỹỹ bä naa ỹỹh, ji daaj hẽ ji karẽn do jawén hawät doo. Nesaa doo, kariw ỹ n'aa hadoo. Tak'ëp tamejõ had'yyt hẽ hã ỹỹ. 15 Dooh ỹ h'yy ganyy bä ỹ bahed'oo do hã. Ỹ karẽn do ỹ moo wät doo, dooh ỹ moo hewëëd bä. Tak'ëp ỹ ganen'aak doo, ti né ti ỹ moo wät doo. 16 Ỹ kanarẽn do ỹ moo wät do tahadoo do hyb n'aa, tii bä, “Te hub né hẽ, baad ub P'op Hagä Do ky n'aa jaw'yyk doo”, näng ỹỹh. 17 Dooh ỹ tado wäd bä ta ti baad nadoo do moo wät doo. Nesaa do hëp ỹ tym gó hawät do ti ta ti moo wät doo. 18 Ỹ hapäh né hẽ, dooh baad hadoo pé hëp ỹ säg gó hawät péh. Ta ti ỹ wén hapäh, ỹ karẽn né hẽ paawä baad hadoo do ỹ moo wät, dooh ỹ haja bä. 19 Baad hadoo do ỹ karẽn do nado ti ỹ moo hew'ëët doo. Ỹ kanarẽn doo, nesaa doo, ti ti ỹ moo wäd had'yyt hẽ. 20 Hỹỹ kä, ỹ kanarẽn do tado bä ti ỹ moo hew'ëët doo, dooh ỹ tado wäd bä ta ti moo wät doo. Nesaa do hëp ỹ tym gó hawät do moo wät ti ta tii.
21 Ti hyb n'aa kä, hahỹỹ da hëp ỹỹ gó awäd had'yyt hẽ ỹ bahapäh: Baad hadoo do ỹ karẽn bä ỹ moo wäd paawä, nesaa do hëp ỹỹ gó takametëëh, ỹ tahewaat, baad hadoo do ỹ moo nawät hyb n'aa. 22 Hëp ỹỹ gó P'op Hagä Do ky n'aa jaw'yyk do ỹ gen'aak. 23 Ti hadoo né hẽ, hã ỹỹ hẽ awät na-ããj hẽ, ỹ hapäh, hejój see péh, baad hadoo do ỹ hyb n'aa newëë do ỹ gen'aak do majĩĩ hadoo doo. Nesaa do hëp ỹỹ gó hanäng do ỹ moo wäd had'yyt hẽ tan'oo bä tii. Ỹ tamaso had'yyt hẽ tii hã. 24 Tak'ëp baad nado né hẽ ỹỹh! Jaa ỹ hed'ëëp da dajëb hejój mahä̃nh hup ỹỹ gó hawät doo? 25 P'op Hagä Do wë ỹ tsebé. Ti né ti ỹ hed'ëëp doo, ër Wahë N'aa Jesus Kristo hyb n'aa.
Ti hyb n'aa kä, hahỹỹ da ti hã ỹỹ ỹ hapäh doo: Hëp ỹỹ gó ỹ karẽn ỹ ky daheeh P'op Hagä Do ky n'aa jaw'yyk doo. Ti hadoo né hẽ, nesaa do ji moo hew'ëët do hejój karẽn do hëp ỹ säg moo wät.
* 7:3 Jããm hẽ ji edëp nä bä Mosees ky n'aa jaw'yyk do ji hã tamejũũ, Paw-Ro hanäng pé ta tii hã. 7:7 Esodo 20.17, Dew-Teronom 5.21 7:14 Tëg nad'ëëd is do 14 bä naa, tëg nad'ëëd is do 23 tadu däk bä, Paw-Ro her'oot doo, ti hadoo né hẽ sahõnh hẽ ji hã. Ër daaj hẽ, dooh ër haja bä ër moo boo bä P'op Hagä Do karẽn doo. Jããm hẽ Kristo hã ji h'yy kata däg bä, baad ji bahado däk P'op Hagä Do matym gó.