3
Nāsa cánuú cundeē vāha yií jíín ñasíhí
Saá-ni ndá ndóhó jā cúu ñasíhí, cuetáhví nú nūū yií nú, tácua tú cúu dē tēe jāá nduú cándíja tūhun yā, de cuu scándíja nú dē, jāá nduú cā níní cāhān nū, chi maá jíín jā sáhá vāha nú-ni.
Chi cunī dē jā jíca ndaā nū de íyó respeto nū.
De jā sáhá viī nū maá nú, chi nsūú maá-ni ichi chátā nū sāhá nú, jā sāhá viī ndasí nú xīnī nū, á jā cuhun nú siquī oro á sahma váha cā.
Chi sa nducú nú jā quendōo viī ánō nū. De coo viī nū iin modo jā má náā cuitī, suu jā coo vitá inī nū de coo nañíí inī nū. Chi suu cúu jā yāhvi ndasí cā nūū Yāā Dios.
Chi ndá ñahan jā ní īyo ndoo ánō jondē janahán, suni súcuán nī nsāhá viī ña ánō ña. Chi nī ñūhun inī ña Yāā Dios, de nī jetáhví ña nūū yií ña.
De súcuán nī nsāhá Sara, chi nī jetáhví ña nūū yií ña Abraham, de nī ncāhān yíñúhún ña jíín dē. De ndá ndóhó, tú sáhá vāha nú de ni mā cúyūhú nú ni iin, ñúcuán de cuu nú tá cúu nūū ní īyo Sara.
De saá-ni ndá ndóhó jā cúu yií, coo vitá inī nū jíín ñasíhí nú. De yíñúhún coo nú jíín ña, sīquī jā núu cā fuerza ña nsūú cā ndóhó, de suni sīquī jā inuú nīhīn táhvī ndúū nū cutecū nū níí cání sīquī jā vāha inī Yāā Dios. De súcuán sāhá nú tácua mā cúndasī nūū tūhun jā jícān táhvī nū.
Tūhun nchivī jā ndóho sīquī jā jíca ndaā
Túsaá de inuú-ni cani inī ndá nú, de cucuécá inī nū jā ndóho táhán nú, de cundáhví inī nū ji tá nūū cúu ñanī nū. De coo manī inī nū, de sāhá suchí nú maá nú.
Tú sáhá nāvāha nchivī ndóhó, de mā násāhá nāvāha nú ji. Tú cáhān nāvāha ji nūū nū, de mā nácahān nāvāha nú nūū ji. Chi sa cācān táhvī nū jā quendōo vāha ji. Chi Yāā Dios nī ncana yā ndá ndóhó jā suni súcuán quendōo vāha nú.
10 Chi súcuán cáhān tutū īī:
Nchivī jā cúnī cutecū vāha de cusiī inī ndācá quīvī,
ná cóto ji yuhú ji jā má cáhān nāvāha ji,
de ni mā cáhān ji tūhun stáhví.
11 Ná cújiyo ji nūū tiñu néhén, de sāhá ji tiñu váha.
De ná cúndihvī inī ji jā cundeē mānī ji.
12 Chi maá Jētohō ō jíto yā ndá nchivī ndāā,
de níni yā jā jícān táhvī ji.
Sochi nchivī jā sáhá tiñu néhén, chi nduú jétáhví yā ji.
Cáchī tutū.
13 De ni iin mā sāhá nāvāha ndá ndóhó, de tú maá-ni tiñu váha ndíhvī inī nū sáhá nú.
14 De vísō tú ndoho ndá nú sīquī jā jíca ndāā nū, de ndetū ndasí cúu nú. Túsaá de mā cúyūhú nú ni iin nchivī, ni mā cúnēhén inī nū.
15 Chi sa jíín inī jíín ánō nū chiñúhún nú maá Jētohō ō Cristo. De níní coo tūha ndá nú jā nascócóo vitá nú de cāhān yíñúhún nú jíín ndá nchivī jā stíchī ndóhó sīquī ndācá jā ñúhún inī nū jā coo.
16 De caca ndaā nū tácua nduú nā cuāchi cundeē ánō nū, tácua nchivī jā cáhān nēhén sīquī nū, cucanoō ji jā ní stáyáhvi ji ndóhó jā jíca ndaā nū chi cándíja nú Cristo.
17 Chi tú cúnī Yāā Dios de vāha cā jā ndoho ndá nú sīquī jā sáhá nú tiñu váha nsūú cā tiñu néhén.
18 Chi maá Cristo suni nī ndoho yā, de iin vuelta-ni nī jīhī yā jā síquī cuāchi ndihi ó. Yāā vāha cúu yā, de nī ndoho yā jā jéhē yóhó nchivī nēhén, tácua quīvi ndācá ó nūū Yāā Dios sāhá yā. Chi nī jīhī yiqui cúñu yā, sochi ánō yā chi técū-ni níí cání.
19 De tá nī jīhī yā de nī jēhēn ánō yā nī nacani yā tūhun nūū ánō nchivī jā yíndasī.
20 Chi jondē janahán nduú ní jétáhví ndá ji, tá nī īyo paciencia inī Yāā Dios, de nī ndetu yā juni sáhá Noé barco jā nání arca. De jíín arca ñúcuán nī ncācu jacū-ni nchivī, chi ūnā ji-ni nī ncācu nūū ndūté.
21 De tá cúu jā ní ncācu ji nūū ndūté, súcuán cúu jā jénduté ó mitan de cácu ánō ō. De jā jénduté ó, nsūú jā ndúndoo yiqui cúñu ó, chi sa jā jícān ō nūū Yāā Dios jā ndundoo ánō ō. De súcuán de cācu ó, sīquī jā ní natecū Jesucristo.
22 De nī ndaa yā cuānohōn yā andiví, de ndéē yā ndahá cuáhá Yāā Dios nūū cúñáhnú yā. De ndācá ángel andiví, jíín ndá jā ndácu tiñu, jíín jā tíin poder, jétáhví ndá nūū yā.