11
Yesu yɛ̃ nti mbɑ́ɑ́ mmɛ̀ɛ̀ botí Kuyie
(Wéntɛ́ Mɑtie 6:9-13, 7:7-11)
Diyiè mɑrì kɛ̀ Yesu mbɑ́ɑ́ nKuyie dibòrì mɑrì, ò dèè dìì mɔ̀nnì kòo tɑncɔ́ùmbɛ̀ kóò mɔù ò bekɛ kɛ dɔ̀: N Yiɛ̀, nti tié nti bo mbɑ́ɑ́ mɛ̀ɛ̀ botí Kuyie nkɛ́ndònnɛ̀ Isɑ̃ɑ̃ tiémmɛ̀ o kɔbɛ.
Kɛ̀ Yesu bɛ̀ nɑ̀kɛ́ kɛ dɔ̀: Kɛ̀ di níí bɑ́ɑ́ nKuyie ndi dɔ̀:
Ti cicɛ!
A dò mpɑ́íí nwe,
yóu kɛ̀ bɛnìtìbɛ̀ɛ bɑntɛ́ ɑ dòmmɛ̀ pɑ́íí.
Bɑɑtɛ́ kutenkù,
Ti pɑ̃ ti bo di mù yíe,
ti cĩ́ɛ̃́ nti yɛi
ti ɔ̃ɔ̃ cĩ́ɛ̃́mmɛ̀ bɛ̀ɛ̀ ɔ̃ɔ̃ ti cɑɑ̀ri.
Bɑ́ɑ́ yóu kɛ̀ tí tɑ mɛsoùmmɛ̀ miɛkɛ.
Ti bo mmɔ́ú mɛ̀ɛ̀ botí Kuyie nti dɔ́ dɛ̀
(Wéntɛ́ Mɑtie 7:7-11 nɛ̀ Duku 18:1-8 nɛ̀ Isɑku 1:5-7)
Kɛ̀ Yesu yíɛ́ kɛ́ bɛ̀ nɑ̀kɛ́ kɛ dɔ̀: Di miɛkɛ kòo mɔù mɔ̀kɛ o nɛ́po kɛ kɔ̀tɛ kòo sɔ̃̀ńtɛ́ kɛyènkɛ̀ cuokɛ̀ kɛ yĩ: N nɛ́poo m pentɛ mudiì, n kóò nɛ́po mɔù weè m pɔ̀ɔ̀ní m mɛ nyí mɔkɛ dɛ̀mɑrɛ̀ kɛ bo ò duɔ́. Kɛ̀ dɛ̀ dò nho nɛ́po bo ò tɛ̃̀ńnɛ́ní kudieku miɛkɛ kɛ dɔ̀: Bɑ́ nni nkɔɔ́nnɛ̀, n diɛ́ nkɛ kpetínnɛ́mu dicɑ̀ù mí nnɛ̀ m bí kɛ̀ ti duɔ́. M bɑ́ɑ́ nɑ kɛ́ítɛ́ kɛ dɑ duɔ́ mudiì. N di nɑ́ɑ́mmu bɑ́ kòò do í yóó ítɛ́ kóò duɔ́, nhò tu mɛ̀ɛ̀ kpɛ́í o nɛ́po, ò bo ò duɔ́ nhò dɔ́ dɛ̀ dɛmɔu ò wè kɔɔ́nnɛ̀ mɛ̀ɛ̀ kpɛ́í.
Mí nnɛ́ di nɑ́ɑ́mmu kɛ tú: Mɔɔnɛ̀ kɛ̀ bɛ̀ yóó di pɑ̃mu. Wɑmmúnɛ̀ kɛ̀ di yóó pɛ́tɛ́mu, bentɛnɛ̀ dicɑ̀ù kɛ̀ bɛ̀ yóó di kpetɛ́mu. 10 Kɛ yɛ̃́ wèè mɔɔ bɛ̀ ɔ̃ɔ̃ we mpɑ̃mɛ̀, wèè wɑmmú weè ɔ̃ɔ̃ pɛ́tɛ́, wèè bentɛ dicɑ̀ù bɛ̀ ɔ̃ɔ̃ we nkpetɛ́. 11 Òmɔù bo di miɛkɛ wèè birɛ bo ò mɔɔ mudiì kòo dɛ̀ duɔ́ nditɑ̃́rɑ̀ɑ̀? Yɑ́ɑ̀ kɛ̀ dɛ̀ ò mɔɔ tɛyĩǹtɛ̀ wèe dɛ̀ duɔ́ nfɛwɑ̀ɑ̀fɛ̀? 12 Yɑ́ɑ̀ kɛ̀ dɛ̀ ò mɔɔ dikoyennì wèe dɛ̀ duɔ́ nfɛnɑnfɛ̀? 13 Díndi bɛnitiyɛibɛ kɛ̀ di yɛ̃́ kɛ duɔ̀ ndɛsɑ̀ɑ̀rɛ̀ di bí, dɛ̀ bo yĩ́mɛ̀ di Cicɛ wèè bo kɛĩ́nkɛ̀ kòo bɑ́ɑ́ duɔ́ mMuyɑɑ́nsɑ̀ɑ̀mù bɛ̀ɛ̀ mù nhò mɔɔ.
Yesu miɛkùmmɛ̀ dibɔɔ̀ tɑ wè kɛ dɑ̀nnɛ o nɔ́ndɛnfɛ̀
(Wéntɛ́ Mɑtie 12:22-30 nɛ̀ Mɑriki 3:22-27)
14 Kɛ̀ Yesu bɛti dibɔɔ̀ dìì tɑ onìtì kɛ dɑ̀nnɛ o nɔ́ndɛnfɛ̀, kɛ̀ dìi yɛ̀, kɛ̀ dɛ kóo nìtìi nɑ kɛ́nnɑ́ɑ́ nkɛ̀ dɛ̀ɛ di bɛnìtìbɛ̀. 15 Kɛ̀ bɛ̀mɑbɛ̀ ntú: Nɛ̀ obɔɔkpɑ̀ɑ̀tì kó muwɛ̃rímú mmu ò bɛ̀tìmɛ̀ yɛbɔkɛ̀.
16 Kɛ̀ bɛtɔbɛ̀ ndɔ́ kóò yɑ̀ɑ́kɛ́, kóò bekɛ kɛ dɔ̀ wèe dɔɔ̀ mɛdɔɔ̀rìmɛ̀ mɑmɛ̀ mɛ̀ɛ̀ bɛnkú o wɛ̃rímú bonnímɛ̀ Kuyie mborɛ̀. 17 Yesu nɛ́ mɛ nyɛ̃́mɛ̀ bɛ yɛ̀mmɛ̀, kòo bɛ̀ nɑ̀kɛ́ kɛ dɔ̀: Kɛ̀ dikpɑ̀ɑ̀tìyuu mɑrì totɛ́ kɛ kpɑ ndimɑ́ɑ̀ dì bɑ́ nhɑ̃ kɛ bo, di cɛ̃́ĩ bo duó sitɔbɛ̀ ĩ́nkɛ̀. 18 Di mɛ̀ ntúmɛ̀ m bɛtì yɛbɔkɛ̀ nɛ̀ obɔɔkpɑ̀ɑ̀tì kó muwɛ̃rímú, kɛ̀ dibɔɔ̀ totɛ́ kɛ kpɑ ndimɑ́ɑ̀, di kpɑ̀tì bɑ́ nhɑ̃ kɛ bo. 19 Kɛ̀ nsɑ̀ kɛ̀ m bɛ̀tì yɛbɔkɛ̀ nɛ̀ obɔɔkpɑ̀ɑ̀tì kó muwɛ̃rímú mmu di kɔbɛ nɛ́ yɛ̀ bɛ̀tì nɛ̀ we nkɔ̃mu? Dɛɛ̀ kpɛ́í nte kɛ̀ di kɔbɛ yóó di bekɛ́nɛ̀. 20 Kɛ̀ m mɛ mbɛ̀tì yɛbɔkɛ̀ nɛ̀ Kuyie nkó muwɛ̃rímú mmu, Kuyie nkpɑ̀ɑ̀tìyuu diì tũ ntùɔ̀kɛní di cuokɛ̀.
21 Onitikperì bɑ̀ɑ́tí dìì mɔ̀nnì mɛsɑ̀ɑ̀ nkɛ bɑɑ o cĩ́ɛ̃̀tɛ̀ o kpɛrɛ dɛmɔu ɔ̃ mbomu bɛ́u. 22 Kòo nìtì mɔù mɛ nkɔ̀tɛní wèè kpeńnì koò pɛ̃ɛ̃tɛ́, koò nɑ, ò bo fietɛ o kpɑ̀rìnɛntì ò do tɑ̃́ tì, kɛ́túótɛ́nɛ̀ o kpɛrɛ kɛ́totí. 23 Wèè í n wɛ̃ńnɛ̀ ò n kpɑ̀nnɛ̀mu, wèè í n wɛ̃ńnɛ̀ kɛ̀ ti tíkíí ò dɛ́ímu.
Dibɔɔ̀ bo wɛ̃tɛnímɛ̀ onìtì miɛkɛ
(Wéntɛ́ Mɑtie 12:43-45)
24 Kɛ̀ dibɔɔ̀ yɛ̀ onìtì kɛ kɔ̀tɛ tɛdɔntɛ̀ ĩ́nkɛ̀, kɛ wɑnti dì bo om̀pɛ̀ dɛ̀, kɛ mɔ̀ńtɛ́ dì bo yĩ́: M bo wɛ̃tɛ n sòò bo wèè miɛkɛ. 25 Dì tùɔ̀koo dìì mɔ̀nnì kɛ́nsɔ̃́ ndɛ̀ kɑ̀útɛ́ pɑ́íí kɛ tũ̀ntɛ bɑ́ òmɔù í bo o miɛkɛ. 26 Kɛ̀ dìi wɛ̃tɛ kɛ́wɑɑnní yɛtɛyɛ̀ yɛ̀yiekɛ̀ yɛ̀ɛ̀ dɔ̀kɛ yóù kɛ dì pɛ̃ɛ̃tɛ́, kɛ̀ yɛ̀ɛ wɛ̃tɛ kɛ́tɑ o miɛkɛ, kòo borimɛɛ sĩntɛ kɛ́pɛ̃ɛ̃tɛ́ mɛ̀ sòò dòmmɛ̀.
Yesu nɑ̀kɛ́mɛ̀ bɛ̀ɛ̀ tú diwɛ̀ì mɔ́mmɔnni yɛmbɛ̀
27 Yesu kpɑɑ́ kɛ mɛ nnɑ́ɑ́ nkòo nitipòkù mɔùu bɛ́inní ditĩ̀nnì miɛkɛ kɛ dɔ̀: Dɛ̀ nnɑɑti onitipòkù wèè dɑ pɛitɛ́, ɑ yɑ̃ɑ̃́ wè.
28 Kɛ̀ Yesu ò tɛ̃̀ńnɛ́ kɛ dɔ̀: Dɛ̀ pètìnkɛ ńnɑɑti bɛ̀ɛ̀ kèḿmú bɛ̀mbɛ Kuyie nnɑ́ɑǹtì kɛ dɔɔri tì yɛ̃mmɛ̀.
Yesu do nɑ̀kɛ́mɛ̀ dɛ̀ yó ndòmmɛ̀ tibeéntì yiè
(Wéntɛ́ Mɑtie 12:38-42)
29 Kɛ̀ bɛnìtìbɛ̀ ntikuní Yesu borɛ̀ kòo bɛ́i nkɛ dɔ̀: Di mmɔ̀nnì kó bɛnìtìbɛ̀ bɛ̀ɛ̀ bùtínnɛ́ Kuyie nkɛ dɔɔri mɛyɛi, mbɛ̀ tú n dɔɔ̀ tidiɛtì bɛ̀ mɛ mbɑ́ɑ́ tì yɑ̀ kɛ̀ dɛ̀ í tú tìì do dɔ̀ɔ̀ Sonɑɑsi. 30 Sonɑɑsi do túmɛ̀ dibɛnkɛ̀rì Ninifu kɔbɛ kpɛ́í, mmɛɛ̀ botí nku Onìtìbirɛ yó ntúmɛ̀ dibɛnkɛ̀rì di mmɔ̀nnì kó bɛnìtìbɛ̀ kpɛ́í. 31 Tibeéntì kó diyiè Sebɑɑ kóo nitipokpɑ̀ɑ̀tì bo cómmú kɛ́bekɛ́nɛ̀ di mmɔ̀nnì kɔbɛ kɛ́ bɛ̀ kpetínnɛ́ kɛ yɛ̃́ ò ìtɛ́nímɛ̀ dɛdɛ́tirɛ̀ kɛ kɔ̀tɛní kɛ kèè Sɑdomɔɔ nɑ́ɑǹtì mɛciì nkpɛti. Nɛ́ ntɛnɛ̀ òmɔù diɛ nkɛ dɛunɛ̀ Sɑdomɔɔ. 32 Tibeéntì yiè Ninifu kɔbɛ bo cómmú kɛ́bekɛ́nɛ̀ di mmɔ̀nnì kɔbɛ kɛ́ bɛ̀ kpetínnɛ́ kɛ yɛ̃́ Sonɑɑsi do bɛ̀ nɑ̀kɛ́mɛ̀ kɛ̀ bɛ̀ɛ ceetɛmu. Nɛ́ ntɛnɛ̀ òmɔù diɛ nkɛ pɛ̃ɛ̃tɛ́ Sonɑɑsi.
Fɛnɔ̀nfɛ̀ tu tikɔ̃̀ntì kó dɛfìtírɛ̀ ndɛ
(Wéntɛ́ Mɑtie 5:15, 6:22-23)
33 Kɛ̀ Yesu bɛ́i nkɛ dɔ̀: Bɛ̀ ɔ̃ɔ̃ í ncɔ́u nfìtírɛ̀ kɛ́ dɛ̀ ɑ̃nnɛ́ tɛcètɛ̀ miɛkɛ, bɛ̀ ɔ̃ɔ̃ dɛ̀ cɔ̃nnɛ́ dɛyiitírɛ̀ ndɛ, bɛ̀ɛ̀ kó dimɑ̀ɑ̀ tɑɑ̀ní kɛ̀ bɛ̀ nwúó nkuwenniku. 34 Inuɔ ntu tikɔ̃̀ntì kó dɛfìtírɛ̀ ndɛ, kɑ̀ɑ nuɔ nwúó nhɑ kɔ̃̀ntì timɔu ɔ̃ mbo kuwenniku miɛkɛ nkɛ. Kɑ̀ɑ nuɔ mmɛ nyí wúó ɑ kɔ̃̀ntì timɔu ɔ̃ mbo dibiìnnì miɛkɛ nkɛ. 35 Dɑɑtɛ kɛ̀ kuwenniku kùù bo ɑ miɛkɛ kɛ̀ kù bɑ́ ntú dibiìnnì. 36 Kɛ̀ kuwenniku dɑ mí ɑ kɔ̃̀ntì timɔu kɛ í sokɛ́ kupíkù mɑkù, ɑ kɔ̃̀ntì timɔu bo mbo kuwenniku miɛkɛ, kɛ́ndònnɛ̀ dɛfìtírɛ̀ ɔ̃ ndɑ mímɛ̀.
Yesu kpɑnnɛ̀mɛ̀ Fɑdisĩɛ̃bɛ
(Wéntɛ́ Mɑtie 23:1-36 nɛ̀ Mɑriki 12:38-40)
37 Yesu nɑ̀kɛ́ dìì mɔ̀nnì kɛ́deè, kɛ̀ Fɑdisĩɛ̃ mɔùu ò yu o cĩ́ɛ̃̀tɛ̀ mudiì, kɛ̀ Yesu kɔtɛ kɛ̀ bɛ̀ nyo. 38 Kɛ̀ Fɑdisĩɛ̃ mɔuu yɑ̀ Yesu yommɛ̀ bɑ́ ò í nìtɛ ikuɔ́ yɛ̃mmɛ̀ kɛ̀ dɛ̀ɛ ò di. 39 Kɛ̀ Yesu ò nɑ̀kɛ́ kɛ dɔ̀: Díndi Fɑdisĩɛ̃bɛ di ɔ̃ɔ̃ ɛitɛ́ fɛbòòfɛ̀ nɛ̀ dibuu ĩ́nkɛ̀ nkɛ kɛ̀ di miɛkɛ nɛ́ píɛ́kɛ́ oyúókù kó mɛyɛ̀mmɛ̀ nɛ̀ kuyonku. 40 Tiyɛìntì díndi! Kuyie nkùù dɔ̀ɔ̀ dɛ ĩ́nkɛ̀ kuù í dɔ̀ɔ̀ dɛ miɛkɑɑ̀? 41 Mpɑ̃ɑ̃nnɛ̀ bɛcĩ̀rìbɛ̀ nɛ̀ di yɛ̀mmɛ̀ mɛmɔu, mɛmmɛ dɛmɔu dɛ̀ bo wenkɛmɛ̀ di kpɛ́í.
42 Di bo yɑ̀ díndi Fɑdisĩɛ̃bɛ! Díndi bɛ̀ɛ̀ duɔ̀ nKuyie ndi kpɛrɛ dɛmɔu kó mɛyɑɑtimɛ̀ tɛpíítɛ̀ nɛ̀ tikũnfɑ̃ɑ̃̀tòo, kɛ yóu di bo ndɔɔrimɛ̀ Kuyie ndɔ́ dɛ̀ nɛ̀ di bo nkù dɔ́mɛ̀. Di do dò nkɛ́ ndɛ ndɔɔri, di nɛ́ bɑ́ɑ́ yóu dɛsɔnnɛ.
43 Di bo yɑ̀ díndi Fɑdisĩɛ̃bɛ bɛ̀ɛ̀ nɔnnɛ̀ yɛkɑ̀rɛ̀ kètiyɛ̀ titííntouti miɛkɛ, kɛ dɔ́ bɛ̀ ndi dɔú nyɛkɑ̃̀ɑ̃̀tɛ̀ miɛkɛ kɛ ninkoo. 44 Di bo yɑ̀ díndi bɛ̀ɛ̀ dònnɛ ifɔ̃ti ìì dɑnnɛ́, bɛ̀ ɔ̃ ncentì ìì ĩ́nkɛ̀ kɛ í yɛ̃́.
45 Kɛ̀ Fɑdisĩɛ̃bɛ kóo kótì mɔùu bɛ́i nkɛ dɔ̀: Okótì ɑ nɑ́ɑ́ mmiɛ nkɛ sɑ̃́ɑ̃́ ntí mbɛ. 46 Kɛ̀ Yesu ò tɛ̃̀ńnɛ́ kɛ dɔ̀: Di múnkɛ bo yɑ̀ díndi Fɑdisĩɛ̃bɛ kó bɛkótíbɛ̀ bɛ̀ɛ̀ bou yɛtuɔ cɛ̃́ɛ̃́yɛ̀ kɛ tounko bɛnìtìbɛ̀, di mɛ nyí bɛ̀ teénnɛ̀ bɑ́ sɑ́m̀pɔ́ mutɔù. 47 Di bo yɑ̀ díndi bɛ̀ɛ̀ mɑɑ̀ mɛsɑ̀ɑ̀ Kuyie mpɑ̃ɑ̃nɑ́ɑǹtì nɑ́ɑm̀bɛ̀ di yɛmbɛ̀ do kuɔ̀ bɛ̀ kó ifɔ̃ti. 48 Nɛ̀ dɛ miɛkɛ di bɛnkúmu di kómmúmɛ̀ di yɛmbɛ̀ kɛ yɛ̃́ bɛɛ̀ kuɔ̀mɛ̀ Kuyie mpɑ̃ɑ̃nɑ́ɑǹtì nɑ́ɑm̀bɛ̀ kɛ̀ díndi mɑɑ̀ bɛ fɔ̃ti. 49 Dɛɛ̀ kpɛ́í nte Kuyie nnɛ̀ ku kó mɛciì mmiɛkɛ kɛ̀ kùu bɛ́i nkɛ dɔ̀: M bo bɛ̀ duɔ́nko m pɑ̃ɑ̃nɑ́ɑǹtì nɑ́ɑm̀bɛ̀ nɛ̀ n tɔ̃rɛ̀, kɛ̀ bɛ̀ɛ kuɔ biɛ nkɛ́fɛ̃́ũ mbɛtɔbɛ̀. 50 Kɛ̀ dɛ̀ɛ yie nkɛ̀ Kuyie mpɑ̃ɑ̃nɑ́ɑǹtì nɑ́ɑm̀bɛ̀ bɛ̀ do kùɔ bɛ̀ nɛ̀ kutenkù ketɛ́mɛ̀ kɛ̀ bɛ kó tibeéntìi do di mmɔ̀nnì kɔbɛ yɔ ĩ́nkɛ̀, 51 kɛ́ketɛ́ Abɛɛri kó mukɔ̀ù, kɛ́ntɔ kɛ́tuɔkɛnní Sɑkɑrii bɛ̀ kùɔ wè Kuyie ncĩ́ɛ̃̀tɛ̀ nɛ̀ diwũɔ̃tɔ̀nnì dɛ sɑku. Mɔ́mmuɔ nwe n di nɑ́ɑ́mmɛ̀ dɛ kó tibeéntì bo do di mmɔ̀nnì kɔbɛ yɔ ĩ́nkɛ̀.
52 Di bo yɑ̀ díndi ikuɔ́ nìùtì bɛ̀ɛ̀ pɑ̀ɑnko bɛtɔbɛ̀ Kuyie nkó kucɛ, di í kù tũ ndi mɔ́mmɔmbɛ, kɛ nɛ́ díítí bɛ̀ɛ̀ dɔ́ kɛ́ kù tũ̀nnɛ.
53 Yesu ìtɛ́ dìì mɔ̀nnì dɛ borɛ̀ kɛ̀ Fɑdisĩɛ̃bɛ nɛ̀ ikuɔ́ wɑ̃ɑ̃̀bɛ̀ miɛkɛɛ ò pɛikɛ mɛdiɛ̀ nkɛ̀ bɛ̀ nhò bèkú tinɑ́ɑǹtì pɛ́u, 54 kɛ bo yɑ̀ ò bo bɛ́i nkɛ́yetɛ kɛ̀ bɛ̀ɛ o pĩ.