4
Mɛciì ndɛummɛ̀ dɛmɔu
M bí kéntɛ́nɛ̀ di cicɛ tié mmɛsɑ̀ɑ̀ nkɛ́mɔɔtɛ mɛciì. N di duɔ̀ nyitié sɑ̀ɑ̀yì nyi, di nyì pĩ́. M múnkɛ do tú dɛbirɛ kɛ yíémmu n cicɛ nɑ́ɑǹtì kɛ̀ n yɔ̃ n dɔ́ mɛdiɛ̀. Kɛ̀ n cicɛ n tiè nkɛ tú: M pĩ́ n dɑ nɑ́ɑ́ ntì kɛ tũ n tié kɛ́nfòù, kɛ́mɔɔtɛ mɛciì nnɛ̀ mɛyɛ̀mmɛ̀, ɑ bɑ́ɑ́ yɛ̃̀ n dɑ nɑ́ɑ́ ntì, ɑ mɛ mbɑ́ɑ́ tì yóu. A bɑ́ɑ́ yóu mɛciì mmɛɛ̀ yóó dɑ teennɛ̀! Ndɔ́ mɛ kɛ̀ mɛ̀ ndɑ kɑ̃nkɛ́. A bo mmɔkɛmɛ̀ mɛciì ndɛɛ̀ pɛ̃ɛ̃tɛ́ dɛmɔu. Dɛmɔu miɛkɛ ɑ dò nkɛ́wɑmmú mɛciì mmɛ. Ndɔ́ mɛciì nkɛ̀ mɛ̀ dɑ dɛ́ùkùnnɛ, ɔrí mɛ kɛ̀ mɛ̀ ntú ɑ kó disɑ̃nni. Mɛɛ̀ yó ntú ɑ sɑ̃rìkù sɑ̀ɑ̀kù, kɛ dò ndipìì sɑ̀ɑ̀rì.
A bo kɛntɛ́mɛ̀ bɛnitiyɛibɛ kó mɛborimɛ
10 M birɛ, kéntɛ́ n dɑ nɑ́ɑ́ ntì kɛ́ ntì pĩ́ nkɑ̀ɑ fòmmu okɛ̀. 11 N dɑ bɛnkú ɑ bo yĩ́mɛ̀ mmɛ kɛ́pɛ́tɛ́ mɛciì, kɛ dɑ bɛnkú kucɛ sɑ̀ɑ̀kù. 12 Mɛm̀mɛ ɑ bo nkérímɛ̀ bɑ́ dɛ̀mɑrɛ̀ bɑ́ɑ́ dɑ dítínnɛ́, kɛ́ncokù kɛ bɑ́ɑ́ bétɛ́. 13 A bɑ́ɑ́ yetɛ itié, nyì pĩ, nyiì tu ɑ fòmmu. 14 Bɑ́ɑ́ tũnnɛ bɛnitiyɛibɛ borimɛ, bɑ́ɑ́ tũnnɛ bɛ̀ɛ̀ dɔ̀ɔ̀ri mɛyɛi mbɛ kó kucɛ. 15 Bɑ́ɑ́ tũnnɛ bɛ cɛ, yóu ku, yentɛ́ ku kɛ́kɔ́ntɛ́. 16 Kɛ̀ bɛnitiyɛibɛ í dɔ̀ɔ̀ mɛyɛi mbɛ̀ ɔ̃ɔ̃ í nnɑ kɛ́duɔ́, kɛ̀ bɛ̀ í bɔ nhòmɔù bɛ̀ ɔ̃ nyié nkɛ́wúómmu. 17 Bɛ diì tu mɛyɛi, kɛ̀ bɛ nɑɑ̀ ntu kuyonku.
18 Bɛsɑ̀ɑ̀bɛ̀ kó mɛborimɛ dònnɛ̀ kukṹnwentóo nku, kɛ ɔ̃ nwenkú kɛ̀ diyiè yɑ̀ɑ yɛnnɛ̀nní. 19 Kɛ̀ bɛyɛibɛ biɛ kɔ̃mɛ dònnɛ̀ dibiìnnì, bɛ̀ í wúó mbɛ̀ yóó bétɛ́ dɛ̀.
Tì bo ntɑunɛ̀mɛ̀ mɛsɑ̀ɑ̀
20 M birɛ kéntɛ́ n nɑ́ɑǹtì kɛ́yie n tié. 21 A bɑ́ɑ́ ì yɛ̃̀, ɑ̃nnɛ́ i ɑ yɛ̀mmɛ̀ miɛkɛ. 22 Iì tu bɛ̀ɛ̀ ì yìé mbɛ fòmmu, iì bɛ̀ duɔ̀ nkukɔ̃ǹnɑɑtí. 23 Ndɑkɛ ɑ toti tì ɑ yɛ̀mmɛ̀, dɛɛ̀ pɛ̃ɛ̃tɛ́ dɛmɔu, kɛ yɛ̃́ ɑ yɛ̀mmɛ̀ mɛɛ̀ temɛ̀ ɑ fòmmu. 24 A bɑ́ nnɑ́ɑntɛ siyɑ́ɑ̀bìsí kɛ sountɛ. 25 Nwúó nhɑ ììkɛ̀ weti weti, kɛ bɑ́ nsĩ́ĩ́. 26 Totí ɑ yɛ̀mmɛ̀ ɑ yóó tũnnɛ kùù cɛ kpɛ́í, kɑ̀ɑ borimɛ mɛmɔu nwenni. 27 Bɑ́ɑ́ wɛ̃ɛ̃tɛ kucɑ̃̀nku yoo kuyoú, dɛ́tìnnɛ ɑmɑ́ɑ̀ mɛyɛi.