10
1 Bol kusol *Moyze na kiɛ fe taa tusuɛke ɓáy zaɗɛ riw bele ya, roo lɛ, ɓa tem fe ká kiɛ fe kereri ká náa zíŋri ɓáy faa Krisi ɓáy namri káʼa vika vuku. Bol kusolke ká ha̰ nzoɓ fe poyri ɗáake fe poy taa mbḭwke mbiimbam ɓáy mbiimbam ɓaŋguɔ na, maa ɓay ɗáa ha̰ nzoɓri ká i soro ɓa lakun Ŋgɛrɛwṵru na, i *taŋ kaɗ kaɗ ya.
2 Zaɗka fe poy na maa ɗáa ha̰ nzoɓ feya̰a taŋ kaɗ kaɗ ba mbḭw hɔy wṵ̌m lɛ, káʼa kɔ́kɔ sùo-ɛ ɓa nzoɓ ká ɓay ti tul-e mbǎa, a pɔŋ nzaa nduo púo fe poyri na riw bele.
3 Roo lɛ, fe poykeri ku na, tuma kér ɓay nzoɓri ká tul feya̰a ɓari mbiimbam ɓáy mbiimbam;
4 ɓay ḭi lɛ, sím bǎa ndayri ɓáy sím balri na ti máa ɓay náa feya̰a nzoɓri ya mgbaŋ.
5 Sa̰wke mini ze, zaɗka Krisi ɗo ví tusiri key na, ka ɓaa ha̰ Ŋgɛrɛwṵru mii:
«Ɓo na, mù hii ɓay fe poyri ya nda̰w,
fe haŋa hɔyri ya nda̰w,
roo lɛ, mù mam pa̰y sùo ze ha̰ mì.
6 Fe hɔlri ká i tay í púoke fe,
ɓáy fe poyri ká ɓay náake feya̰ari na rii law-a ya.
7 Munu zu lɛ, Ŋgɛrɛwṵru, mì ɓaa ha̰ mù,
mì ɗo key, mì vi ɓay ɗáa law hiiya ɓo
munu ká i ɓaa ɓayke se tul-i ɗo ɓil mbeɗe ɓo na.»
8 Pola lɛ, Zezu ɓaa ha̰ Ŋgɛrɛwṵru mii: «Mù hii ɓay fe poyri ya nda̰w, fe haŋa hɔyri ya nda̰w, fe hɔlri ká i tay í púoke fe ya nda̰w, fe poyri ká ɓay náake feya̰ari ya nda̰w pi. Ze *bol kusol na hii ɓay haŋa nzoɓ ka ɗaa fe poykeri ku na riw bele munu hɔy kara, rii law-a ya.»
9 Ka ɓaa ha̰ ni na rɔɓay mii: «Ŋgɛrɛwṵru, mì ɗo key mì vi ɓay ɗáa law hiiya ɓo.» Ɓe ze, ɓáy fe ká Krisi ɗaa na, Ŋgɛrɛwṵru bumra fe poyri ká i ɗaa ɓáy fe hɔlri na riw bele ɓa fal, a suo Zezu ze ɓa vuy fe poy.
10 Munu ká Zezu Krisi ɗaa law hiiya Ŋgɛrɛwṵru na, ka ha̰ naari nzoɓ feya̰ari, náa víri ɓa nzoɓ ká taŋ kaɗ kaɗ ɓáy faa sùo-ɛ káʼa mbi ha̰ huɗ ɓa vuy fe poy ba mbḭw hɔy wṵ̌m ɓa gbṵke.
11 Ká ɓil namri riw bele na, *nzoɓ fe poy Ziɓri mbḭw mbḭw riw bele, i ɗo siya ɓay ɗáa peɗ ha̰ Ŋgɛrɛwṵru. Fe poy taa mbḭwke ku na ze i púoke fe ɓaŋguɔ, roo lɛ, fe poykeri ku na, ti máa ɓay náa ɓay feya̰a ya mgbaŋ.
12 A Krisi laa lɛ, mbi sùo-ɛ ha̰ huɗ ɓa vuy fe poy ba mbḭw hɔy ɓay tul feya̰a nzoɓri. Fe poyke ku na ɗo ɗáa peɗ ɓaŋguɔ. Timbɛɗɛ key na ka kaw tunduo hoɗo Ŋgɛrɛwṵru,
13 a giyaŋ kpṵru ha̰ Ŋgɛrɛwṵru haw yṵm ká tul nzoɓ tul ŋga̰ni ɓeri ha ri ɗo munu ɓa fe ɗáa ɓal-ɛ zuɔ ɗi.
14 Ɓáy faa sùo-ɛ káʼa mbi a hu ɓa vuy fe poy ba mbḭw hɔy na, ɓari káʼa naa ɓay feya̰a ká tul-ri na, ka ha ri taŋ kaɗ kaɗ wṵ̌m.
15 Tem Law Pie kara ɓaa nasi ɓayke ha̰ naari nda̰w. Pola lɛ, ka ɓaa mii:
16 «Ì kɔ, kuni fie ká mì sáka ziŋ ri na ze ɗo key:
Ɓáy namri káʼa ví vuku na,
mì ɗáa bol kusol-iri ɗo ɓil kér ɓay ɓari,
a mí vbie ɗo ɓil law-ri.»
17 Ka ɓaa na rɔɓay mii:
«Mì ndáka buma ká tul fe ka̰aya ɓari na ziŋ ri,
a mí ker se tul feya̰a ɓari na mbǎa.»
18 Ì kɔ nda̰w, zaɗka Ŋgɛrɛwṵru nda buma ká tul feya̰a nzoɓri na, ɗo nun ɗáa fe poy rɔɔ ɓay náake feya̰a na mbǎa.
Náa sórori ɓa lakun Ŋgɛrɛwṵru
19 Ɓe ze, yṵ-iri, faa ríi a se *zaɗ ká taŋ kaɗaŋ ɓamba tasiri ká ɓil hul ka̰ni taa tusuɛke ká nulue na, mgbuɗa ɗo hɔy nduo ha̰ naari ɓáy faa Zezu ká mbi sùo-ɛ ɓa vuy *fe poy.
20 Ɓáy faa fe poyke ku na, gari ká kuŋ zaɗ ká ɓil hul ka̰ni na saka tǎr, a ha̰ naari faa fie ká ɓay sóroke ɓa lakun-ɛ. Faake na, ɓa ɓe Zezu ká kaw ɓáy kumnun.
21 Ɓe ze, náa ɗori ɓáy *ŋgɛrɛnzoɓ fe poy luye ká kaw tul nzoɓ Ŋgɛrɛwṵruri.
22 Munu zu lɛ, náa sórori ɓa lakun Ŋgɛrɛwṵru ɓáy law ká mbḭw taŋ hḭɛ nda̰w, ɓáy ɓil wa̰ra law ká fe ka̰ayari mbḭw ti ɗi ya, káʼa *taŋ kaɗ kaɗ ɓáy sùo ká i wàa ɓáy mbii ká taŋ kaɗ kaɗ nda̰w pi.
23 Fe ká náa ɗáari law naari te ɗi nzokɗo, a náa ɓaarì ɓayke ɓa kɛlɛ na, náa mgbári ŋgɔ-ŋgɔŋ, ɓay ḭi lɛ, Ŋgɛrɛwṵru ká ɓa nzoɓ wáa feke na ɗo tul ɓay ɓe.
24 Náa kɔ́ri kɔ́m ɓa tul kḭ ɓay súruke tigba̰a kḭ ha̰ náa híikeri kḭ a náa ɗáakeri fe kereri.
25 Náa pɔ́ŋri zaɗ mbṵ́ kḭ naari munu ká nzoɓ ha̰nɛri i ɗaa ti ri tii í tḭi zaɗɛ ya na ku ya, roo lɛ, náa ɗáari wa̰ra ɓo ɓil law kḭ, kakalke lɛ, ɓáy nam ká ì kɔ ɓa nam kúŋ sal ɓay Ŋgɛrɛmbay ká ɗo ɗi ya deɓ.
26 Zaɗka náa tuuri tusuɛ ɓay na tuu nda̰a, rɔɔ náa yḭ̀iri náa geɗeri tul fe ɗáa ya̰ari ɓáy lɛ, fe poy kḭ ɓoɗ ká ɓay náake feya̰a na ti mbǎa.
27 Fe mbḭw hɔy ro tɔ̀ŋ ká náa gíyaŋri ɓáy bawda hḭɛ zikiki na, ɓa kúŋ sal ɓay Ŋgɛrɛwṵru ɓáy huu káʼa sɛkɛ bilam bilam a tay nzoɓri ká i tḭ̀i ká tul Ŋgɛrɛwṵru na kuruk kuruk.
28 Ká ɓil sewke taa *Moyze na, zaɗka nzoɓ waɗ tul *bol kusol, rɔɔ nzoɓ ɓay nasikeri siɗi mase say lɛ, i i nzoɓke na taŋ kɔ́kɔ nun síe ɓe.
29 Ze zaɗka nzoɓ ḭm Vu Ŋgɛrɛwṵru, a kɔ sím *sáka kuni káʼa ɗaa ha̰ ni taŋ kaɗ kaɗ na ɓa fe ya, a tḭiri Tem Ŋgɛrɛwṵru ká kiɛ naari law kere na wa̰a, ɓay káʼa ɓóko tul-e na, a ɗoko ɓamba tasiri ya mina lɛ woo!
30 Tusuɛke lɛ, Ŋgɛrɛwṵru kḭ sùo-ɛ ɓaa mii: «Mbɔl fe sɛkɛri ká nzoɓri ɗaa ziŋ rì na, ì ála ha̰ mì ɓi kḭ, mi vbíɗa gbaa ndaake. Ɓi kḭ ze mì púo mbɔlke káʼa máa tul-e na ɓáy.» Ka ɓaa na rɔɓay mii: «Mì kúŋ sal ɓay zuɔ tul nzoɓ ɓiri.»
31 Ɗo ŋgɔŋ ɓamba tasiri ɓay haŋa nzoɓ fe ɗáa ka̰aya ka tùo ɓo nduo Ŋgɛrɛwṵru Nzoɓ Káw Ɓáy Kumnun.
32 Ì kér se tul titire nam ká ì ɗáake law-rì ɓo tul *Krisi a í kɔ́ke zaɗ taŋa ɓe na í kɔ. Ɓil namkeri ku na, ì kɔ sɛkɛ fe ŋgḭi ɓamba tasiri, roo lɛ, ì mgba ŋgɔ-ŋgɔŋ ɓaŋguɔ kpaɗara.
33 Ha̰nɛ lɛ, i tḭiri rì, a í ɗara rì ká nun ruɔ nzoɓri; a zaɗ ha̰nɛ laa lɛ, ì ɗo ɗi ya ɓay sɔ́kɔ nzoɓri ká i ɗara ri munu na.
34 Ɓaarì na, ì kɔ sɛkɛ fe mbḭw hɔy ziŋ nzoɓri ká i naa ɓil hul sal. A zaɗka nzoɓri ya̰a fe kere ɓaarì hɔy kara ɗaa fe ya, ì sṵu law-rì í kaw ɓáy suoriya, ɓay ḭi lɛ, ì kɔ nda̰w, ɓaarì na, ì ɗo ɓáy feziŋa taa tusuɛkeri ká ndaɗ kal feri riw bele a ɗo ɓaŋguɔ.
35 Munu zu lɛ, ì ha̰ law-rì ka sa̰a ya, ɓay ḭi lɛ, bawda fe tunduo ɗo ɓay tul nzoɓri ká i ɗaa law-ri ɓo tul Ŋgɛrɛwṵru ɓaŋguɔ.
36 Fe ká ɗo nun haŋa rì ɗaa lɛ, ɓa sṵ́u law í ɗaa law hiiya Ŋgɛrɛwṵru, ɓo í zíŋ fe káʼa waa ɓay haŋa rì na.
37 Tusuɛke lɛ, Ŋgɛrɛwṵru ɓaa ɗo ɓil mbeɗe ɓe mii:
«Sa̰w síe tɔ̀ŋ ndḭi rɔɓay, tɔ̀ŋ ndḭi munu hɔy,
a nzoɓ ká ɗo nun haŋa ni ka vi na, kaʼa vika;
ka ti mgbaka roy ya.
38 Nzoɓ ká ɗo ɓáy zaɗɛ nzɛɗɛm ká nun-i,
ɓáy faa law-ɛ káʼa ɗaa ɓo tul-i na, a káw ɓáy kumnun.
Ze ɓo, ka yḭ̀i ɓáy tigbḭ-ɛ ɓa fal lɛ,
sùo-i ti ríi mì ká tul-e ya.»
39 A naari laa lɛ, náa zuɔri ziŋ ɓari ká i yḭ̀i ɓáy tigba̰a-ri ɓa fal a í wṵru faa í se ɓa zaɗ ɓíɛ na ku ya, roo lɛ, náa ɓári nzoɓri ká náa ɗáari law naari ɓo tul Ŋgɛrɛwṵru ɓay zíŋ pam.