4
Jesús ẕcháḻjḻene' to no'le nbabe' Samaria
Béngekle benne' yodo' fariseo ka' kan benne' ka' žónḻengake' Jesusen' tẕen zej nyanže' ka benne' ka' žónḻengake' Ẕwa tẕen, na' ḻezka' žezóa Jesusen' zanže benách nis ka benách ka' žezóa Ẕwan' nis. Jesús na'kze bi žezóe' benách ka' nis, san benne' wsedle chie' ka' žezóagake' benách ka' nis. Kate' wnnezle Jesusen' da' ni, bezé'e gan nbab Judea, na' zejdé' da' yoble gan nbab Galilea.
Gan zeje', žon byenen tie' gan nbab Samaria. Ka' goken, bḻa' Jesusen' to yeždo' gan nbab Samaria, da' nzin' Sikar, dan' žen' gawze gan de yežlyón' da' bneẕjw Jakob che Jwsé chie' ža ni'te. Ḻo latjen' Jakoben' bche'ne' to yežw nis gže'. Kate' bḻa' Jesusen' ga na', wži'e žoa'a yežw nisen' dan' bejx̱áke'le' yoe'e nez, ne naken wawbíž. Naž bžin to no'le Samaria ga na' nich si'e nis. Jesusen' gože' ḻe', na' wnné':
—Benn da' ye'ja'.
Jesusen' zoe' toze' dan' ba zjak benne' wsedle chie' ka' ḻo yežen' nich chejx̱í'gake' bi da' gáwgake'. Naž no'le Samaria na' gože' Jesusen', na' wnné':
—¿Ẕnnablo' Le' neda' da' ye'jo', na' nako' benne' judío? Neda' naka' no'le Samaria.
Ki wnné' dan' benne' judío ka' bi de chawe' benách Samaria ka'.
10 Bechebe Jesusen', na' gože' ḻe':
—Chela' nónbi'o da' žonn Dios, na' no Bennen' ži'e le': “Benn da' ye'ja'” na' le' nnablo' Ḻe', na' Ḻe' gonne' chio' nis da' gonnen yeḻa' nban.
11 Naž no'len' gože' Ḻe', na' wnné':
—Benne', bi no'o da' kwéjḻeno' nis, na' že'lte žia nis ni. ¿Gaẕ za' nisen' dan' žonnen yeḻa' nban? 12 ¿Nakžo' Le' ẕen ka Jakob, x̱a wdé chežo, bennen' benne' cheto' yežw nis ni, ga ni wẕi'e nis da' we'je', na' da' we'jgak ẕi'ne' ka', na' da' we'jgak bia beže chie' ka'?
13 Bechebe Jesusen', na' wnné':
—No benne' ye'je' nis ni, da' yoble nnan ye'jen', 14 san nóte'teze benne' ye'je' nisen' da' wneẕjwa' neda', biž nnan ye'jen', dan' wneẕjwa' chie' nisen' da' gaken ḻo yichj ḻáẕda'we' ka to gan žal nis, da' gonnen yeḻa' nban da' zejlí kanne chie'.
15 Naž no'len' gože' Ḻe', na' wnné':
—Benne', benn chia' nisen', nich biž bil-la', na' biž yedjx̱i'a nis nga.
16 Jesusen' wnné':
—Wyéj, bejḻíž benne' byo chio', na' le da ga zoa' ni.
17 Beží'i no'len', na' gože' Ḻe':
—Bi zoa benne' byo chia'.
Naž Jesusen' wnné':
—Da' likze ẕnno': “Bi zoa benne' byo chia'” 18 dan' ba wzóaḻeno' gayo' benne' byo ka', na' benne' byon' zóaḻeno'-ne' na'a, bi nake' benne' byo chio'. Da' ni ẕnno', da' likze ẕnno'.
19 Naž no'len' gože' Ḻe', na' wnné':
—Benne', žekla' neda' nako' benne' ẕchaḻje' ḻo wláz Dios. 20 X̱a x̱to'to' ka' bka'n ẕéngake' Dios ḻaw ya'a nga, san ẕnnale ḻe'e yež Jerusalén naken ga žaḻa' wká'n ẕengak benách ka' Dios.
21 Jesusen' wnné':
—No'le, bejḻé' da' ẕnnia'. Za' ža katen' wká'n ẕenle X̱ažo Dios ḻa'kze bi yedjsoale ḻaw ya'ado' ni, na' ḻezka' bi chejsoale ḻo yež Jerusalén. 22 Ḻe'e ẕka'n ẕenle Bennen' bi nónbia'le-ne', san neto' nónbia'to' Bennen' ẕka'n ẕento', dan' ben Dios chie' gata' yeḻa' žeslá ni'a chegak benne' judío ka'. 23 Na'a, za' ža, na' ba zoažo ža na', kate' benne' ka' da' li wká'n ẕéngake' Dios, wká'n ẕéngake' Ḻe', zoaḻen Dios Be' La'y, na' da' nak dot da' li, ḻégake', dan' žénele X̱ažo Dios wká'n ẕengak benne' ka' Ḻe' ki. 24 Dios nake' Be', na' benne' ka' ẕka'n ẕéngake' Ḻe', žon byenen wká'n ẕéngake' Ḻe', zoaḻen Dios Be' La'y, na' da' nak dot da' li, ḻégake'.
25 Naž no'len' gože' Ḻe', na' wnné':
—Nnezla' žaḻa' ḻa' Benne' Mesías, (da' ẕnnan: “Benne' Criston'”). Kate' ḻe'e Ḻe', wḻoe'ele' žo'o yógo'te.
26 Jesusen' wnné':
—Ḻekze' ẕcháḻjḻene' le'.
27 Ḻa' na'ze bežingak benne' wsedle ka' che Jesusen' ga na', na' bebán ḻáže'gekle' dan' ẕcháḻjḻene' to no'le, san nitóe' bi bežogle' nnable' Ḻe', bi nne': “¿Biẕ ẕnnablo' ḻe'?” o “¿Biẕ da' ẕcháḻjḻeno' ḻe'?”. 28 Naž no'len' bka'ne' že'e chie' ga na', na' beyeje' ḻo yež, na' gože' benne' ka' nníta'gake' ga na', 29 na' wnné':
—Le da, ḻé'elele to benne' gože' neda' yógo'te da' ba bena'. ¿Nakkze' Ḻe' Benne' Criston'?
30 Naž bžojgak benne' ka' ḻo yežen', na' bžíngake' gan zoa Jesusen'.
31 Kate' ne zej no'len', benne' wsedle ka' che Jesusen' ben byéngake', na' belyi'e Ḻe':
—Benne' Wsedle, bdaw.
32 Jesusen' gože' ḻégake':
—De to da' žawa', da' bi nónbia'le.
33 Naž benne' wsedle chie' ka' belnnable' ljéžgake' toe' yetóe', na' wnnágake':
—¿Noẕ benne' ba bedjwé'e da' bdawe'?
34 Naž Jesusen' gože' ḻégake':
—Da' nbánḻena' naken gona' da' žénele X̱a', Bennen' bseḻe'e neda', na' yeyóž gona' x̱chine'. 35 Ki ẕnnale ḻe'e: “Yetáp byo' žin ža ḻapžo.” Neda' žapa' ḻe'e: le wía na'le, na' wíale benách ka' zej nake' ka gan goz Dios, da' ba nbižen nich chejḻapžon. 36 Bennen' ẕḻape' ẕzi'e laẕjwe', na' dan' ẕḻapen', naken nich gata' yeḻa' nban da' zejlí kanne chegak benách ka', nich gak yebégekle tẕen benne' žazen', na' benne' ẕḻapen'. 37 Nak dot da' li da' ẕnnan: “To benne' žaze', na' yetóe' ẕḻape'.” 38 Neda' bseḻa'a ḻe'e chejḻaple gan bi gozle. Benne' yoble gozen', na' ḻe'e ẕzi'le da' žonn žin na' da' bene'.
39 Benne' zan, benne' Samaria ka', benne' nníta'gake' ḻo yež Sikar na', bejḻé'gake' che Jesusen' ni'a che x̱tiža' no'len', dan' bchaḻje' kan nak chie', na' wnné': “Gože' neda' yógo'te da' ba bena'.” 40 Kate' bžingak benne' Samaria ka' gan zoa Jesusen', góta'yoegekle' Ḻe' gá'nḻene' ḻégake'. Yechóp ža bga'n Jesusen' ga na'. 41 Ka' goken, benne' zanže bejḻé'gake' che Jesusen' ni'a che da' bchaḻjkze' Ḻe'. 42 Naž benne' ka' belyi'e no'len', na' wnnágake':
—Na'a žejḻe'to' chie', kégeze ni'a che da' bchaḻjo' le', san ḻezka' dan' benlto' neto' chie' Ḻe', na' nnezlto' da' li Bennen' nake' Benne' Criston', Bennen' žeslé' benách ka' nníta'gake' yežlyó nga.
Žeyón Jesús x̱kwide' byo che to benne' wnná bia'
43 Yechóp ža ka', bezá' Jesusen' gan nbab Samaria, na' wyeje' gan nbab Galilea. 44 Ki bene', dan' bchaḻjkze Jesusen', na' wnné': “Benne' wláž ka' che to benne' ẕchaḻje' ḻo wláz Dios bi žápegake' ḻe' ba la'ne.” 45 Kate' beḻá' Jesusen' gan nbab Galilea, wdápegak benne' Galilea ka' Ḻe' ba la'ne dan' ḻezka' jake' ḻo yež Jerusalén katen' gok Lni Pasko', na' bḻé'egekle' da' ka' ben Jesusen' ga na'.
46 Naž beyéj Jesusen' ḻo yež Kaná gan nbab Galilea, gan beyone' nis x̱is uba. Ḻo yež Kapernaum na' zoa to benne' wnná bia', benne' nzi' ḻo ne'e yeḻa' wnná bia' ḻo wláz benne' ẕnna bi'e, na' x̱kwide' byo chie' da'be' yižwé'. 47 Kate' bennen' benle' ba bezá' Jesusen' gan nbab Judea, na' ba bežine' gan nbab Galilea na', naž wyeje' gan zoa Jesusen', na' góta'yoele' Ḻe' yide' liže', nich yeyone' x̱kwide' byo chien', dan' ba žek gatbe'. 48 Naž Jesusen' gože' ḻe':
—Bi chejḻe'le chia' cha' bi ḻé'elele da' ka' zej nak bian', na' yeḻa' wak ka' da' gona'.
49 Naž bennen' nzi' ḻo ne'e ḻo wláz benne' ẕnna bi'e gože' Jesusen', na' wnné':
—Benne', date ná'tege nich bi gat x̱kwide' byo chian'.
50 Naž Jesusen' gože' ḻe':
—Beyéj ližo'. Nban x̱kwide' byo chion'.
Bennen' bejḻi'e da' wnná Jesusen', na' zeyeje'. 51 Kate' ne yoe'e nez zeyeje', baḻe benne' wen žin chie' bedjchággake' ḻe', na' bzéngekle' ḻe', na' wnnágake':
—Nban x̱kwide' byo chion'.
52 Wnnable' ḻégake' batx̱ wzó ḻaw žeyakbe'. Belyi'e ḻe':
—Bache', ka gachje ža bežój-be' da' ḻan'.
53 Naž wnnezle x̱a x̱kwide' byon', beyakbe' kate' Jesusen' ne ẕcháḻjḻene' ḻe', na' gože' ḻe': “Nban x̱kwide' byo chion'.” Che ḻen bejḻi'e che Jesusen', na' ḻezka' benách ka' nníta'gake' liže' bejḻé'gake' chie'.
54 Yeḻa' wak ni naken da' bežopen da' ben Jesusen' katen' wzóe' gan nbab Galilea, da' goken wdé bezé'e gan nbab Judea.