I Sulat Pablowe dob de Munur bé Kristowe dob Roma
Been i niy sébaane bé de sénulat Pablo fégétoro bé de munur bé Jesu Kristowe. Bé gétahe, toow fo mérarék i Pablowe bé de munur bé Jesuse, atin ménuyot méméléhu bero. Endob tidéw béno, méntéfégitoy Jesuse dob Pablowe tidéw dob lawayo. Tidéw béno, bénalengén i fédéw Pablowe brab ménwaléy munur bé Jesuse. Tidéw man béno, ménwaléy i Pablowe bantugan muret fantag bé Jesuse. Séménugud mangéy dob de médoo do ingéd inok féunuré noy de étéw dob Jesu Kristowe. Atin médooy de ménunur sabaf bé kéuret Pablowe ni.
Amun sénulat Pablowey ni sulat dob de munur do bati dob Roma, énda séna énggéangéyén de diyo. Endob ménuyot foy Pablowe mangéy diyo. Mélaw sénulatén i ni fégéségifaén bero. Sénulatén soy ni inok toroé no bero fantag bé Jesu Kristowe. Ténoro Pablowe so bé i kéluhanay de étéw, wén i do sala ro. Atin i bayad i salae, been i kéléhue. Endob i Tuluse, sénuguén i Nga ne Jesu Kristo dob duniyae ni inok féléhuén. Ménléhu i Jesuse génantino noy de kéilawan. Mélaw fésagadéy Tulusey de sala i de étéw amuk munur ro bé Jesuse. Atin i de munur bé Jesuse, féwaléyéy Tuluse bero métintu dob adafa nuwe. Been i niy kétoroe dob ni sulat Pablowe ni.
1
Begéney Pablowe sulata ku begom do munur bé Jesuse dob ingéde Roma. Begéney ségétéwe sugu-sugué Jesu Kristowe. Fénémili i Tuluse begén waléy apostol inok ureté kuy Fiyowe Uret fantag bé Jesuse.
I ni Fiyo Uret, fénasad i Tuluse bé do gétah bé kéfésulat ne bé de sénarigo no muret bé kébéréh ne dob Mékétéfuwe Libro. Atin i ni uret, been i niy fantage bé Nga i Tuluse, sani Kadna tome Jesu Kristo. Ségétéw so kéilawan non ménumah tidéw dob katufua nuwe Datu Dabide. Atin i Jesuse ni, Mékétéfu so Tulus non fénggito noy Been i Nga i Tuluse bé kétébule ne bé barakat ne. Atin sabaf bé sénugu Kristowe begén, niray i Tuluse begén i fiyowe galbék gu non fénwaléy i Tuluse begén ségétéw apostol inok émbantug i Kristowe. Atin mélaw démoyunu magéw muret témoro dob de étéw dob kéluhanay de ingéd inok munur ro so bé Jesuse. Atin fiyon i begome do munur bé Kristowe dob Roma, fénémili i Tuluse so begom waléy do kuyug Jesuse.
Mélaw sulata kuy kéluhana kome dob Roma do kénimuoy Tuluse brab fénémilién waléy kuyugén.
I Abay tome Tulus brab Kadnane Jesu Kristo mégédaw ro damén begom brab iray ro damén begom i métanéke fédéw.
Fésalamat i Pablowe bé Tuluse
Ay niy sunguwe béréhé ku begom: Fésalamatu bé Tuluse dob Jesu Kristowe sabaf bé begome. Non énggélingooy kéluhanay étéwey fantage bé kéunur gome. Sabaf bé Tuluse, mégéroru gémalbék muret bé Fiyowe Uret fantag bé Nga ne Jesu Kristo. Atin énggétigay Tulusey kédasala kuwe begom sénga tékélid. 10 Atin démoyunu mongot bé kédasala kuwe bé féfakayéy Tulusey kéagéw guwe mangéy témukaw begom amuk kétaya no, non ménrugayén i kétaya kuwe témukaw begom. 11 Non toow fo méuyotu géségito begom inok gétoroo ku begom i ténoro i Rémogor i Tuluse begén funa kom waléy méégét i kéunur gome. 12 Mélaw séféfiyo tom fédéw bé kéunur tome bé Kristowe.
13 Do dumo gu, méuyotu ké gétiga kom i ni, médoonén gule bénantak guy mangéye témukaw begom éndob wén foy manggae begén. Méuyotu damén mangéy diyaan inok géféunuro kuy de étéw békén Judio dob begome dob Roma bé Jesuse, loo bé rénigo guwe dob de békén Judio dob de ségiyo ingéd. 14 Non maak wén i dakél utong gu dob kéluhanay de étéw. Atin i bayad guwe de, been i kéuret guwe fantag bé Jesuse. Fatut ureté ku dob de métilédtéd brab dob de léngléngén, dob de énggéféganad brab dob de énda énggéféganad. 15 Mélaw toowu fo méuyot muret bé Fiyowe Uret dob begome so do bati dob Roma.
I Fiyowe Uret
16 Enda fo mémalawu muret bé ni Fiyo Uret non fiyon fo ké ati munure de, i sunguwe do Judio brab tidéw béno do békén Judio, been so fukaséy Tuluse inok énda mékukumén. 17 Non ménfayag dob Fiyowe ni Uret bé féwaléyéy Tuluse métintuy de étéw munur bé Kristowe sabaf saén bé kéunur ruwe. Non wén i Ménsulate Kébéréh i Tuluse mano, “I étéwe ménwaléy métintu sabaf bé kéunur ne bé Tuluse, méuyag taman sa taman.”
Ménsala i Kéilawane
18 Atin i Tuluse dob lawayo, fénggito noy kékérit ne bé de tete adat i de étéw brab de sala ro. Non sabaf bé de tete rigoné ro, alangé roy toowe kétoro. 19 Kukuméy Tuluse bero non magad damén gésobuto roy fantage bé Tuluse. Non fénkéntayéy Tuluse nén i kéfégétiga nuwe de dob berowe. 20 Mélaw énda i funay ségétéwe étéw gébéréh mano, “Enda gétiga ku de ké wén i Tulus.” Non tidéw bé kélimbag i Tuluse bé duniyae ni, énggétuwanén i magufusae barakat i Tuluse bé ati lénimbag ne fiyon fo ké énda giton i Tuluse. Atin sabaf so bé atiy lénimbag ne, fatut gétigay kéluhanay étéwe bé tintu Tulus i Tuluse. 21 I de ni do étéw énda munur ro bé Tuluse, gétiga roy fantage bé Tuluse éndob énda fégadata ro de loo damén bé fatute. Enda so fésalamata ro de. Yamula i kéfégitung ruwe ménwaléy énda i lantékén brab maak délémon. Non éndaén gésobuto roy toowe tidéw dob Tuluse. 22 Atin fiyon fo ké béréhé ro do métilédtéd ro, éndob ménwaléy ro do dufang. 23 Non énda féngadafé roy barakatane Tulus magufusa, yamula féngadafé roy de kéninontow rénigo ro loo bé falas i kéilawane énda magufusaén, brab do kloh manok, brab do binatang, brab do ulé.
24 Atin non toow fo dufang i de ni do étéw, ténagak i Tuluse bero brab féndayaén bero rémigo do tete kétaya ro. Atin mélaw toow fo tete brab mékémalay de kérigo ro bé de lowoh ro. 25 Atin énda munur ro bé toowe fantag bé Tuluse. Yamula munur ro bé de tugi. Féngadafé roy de lénimbag i Tuluse, énda féngadafé roy Beene léménimbag bé de ni. Médayéw damén i Tuluse taman sa taman. Amen.
26 Atin sabaf bé kétagak ruwe bé Tuluse, ténagak i Tuluse bero brab féndayaén bero rémigo bé de tete do mékémala kétaya ro. Fiyon i de libun bero, ménwaléy ro maak lagéy. Mika ro sétayan bé de lagéy loo damén bé fatute. Yamula sétayan ro falan bero do libun. 27 Atin i de lagéy rigoné roy tetee loo so bé ni. Ménwaléy ro maak libun. Mika ro sétayan bé de libun loo damén bé fatute. Yamula sétayan ro falan bero do lagéy. Rigoné roy toowe fo tete funa ro fatut mémala. Atin mékukum ro loo bé fatute sabaf bé de tete rigoné ro bé de lowoh ro.
28 Sabaf bé kéika ruwe munur bé Tuluse, ténagak i Tuluse bero brab féndayaén bero bé de tete kéfégitung ro. Mélaw rigoné roy de tintu fo tete énda damén fatutén rigonén. 29 Atin falan tete i démoyune fénggitung ro. Ménwaléy ro do tete étéw, do arumén, do rémigo tete, do toow fo médaléw, do méméléhu, do méuyot sétiboh, do tugién, do dusa, brab do géméno. 30 Atin démoyun émbéréh ro tete fantag bé de dumo ro brab mérarék ro bé Tuluse. Enda fégadata roy dumo ruwe brab toow ro fo félangka-langka. Toow ro fo furung mégitung bé de tete rigonén. Atin énda odoro roy sugu i de lukés ro. 31 Atin furah ro brab énda tumané roy de fasad ro. Atin énda mégédaw ro taloo no méuray i na ruwe bé dumo ruwe. 32 Enggétiga roy kébéréh i Tuluse bé fatut méléhu i étéwe rémigo bé de ni do késalaan. Endob fiyon fo ké loo bé ni, fétausé ro soy de tete rigoné ro, atin méuyot ro de uman ké mamung soy de dumo étéw bé de ni do rigoné ro.