2
Saromão zurutopõpyry Tawi a
Morarame Tawi orihsasaka ahtao tumũkuru Saromão turuse eya. Ynara tykase:
— Jorihtoh exisasaka mana. Naeroro orẽpyra exiko zuãtahpyryme toehse oexiryke. Ritonõpo omiry omipona exiko. Inyripohpyry emero tyriko, inymeropohpyry Moeze a. Morara awahtao emero rokẽ pona oytoryhtao, emero riryhtao roropa oya kure rokẽ orĩko Ritonõpo mana. Ritonõpo Kuesẽkõ omipona awahtao, tõmihpyry omipona exĩko roropa Ritonõpo mana. Ynara tykase ynororo ya: “Omũkuru apakõ roropa Izyraeu tõ esẽme exĩko mã toto, tomeseke toto ahtao, ynyripohpyry riryhtao eya xine yronymyryme, zae ehtoh poko rokẽ toto ahtao tukurohtao xine.”
— Tyoro roropa, zuaro mase, Joape, nohpo Zeruia mũkuru nyrihpyry ya. Soutatu tõ esã asakoro totapase eya; Apinea, Nea mũkuru te, Amasa, Jetea mũkuru roropa. Etonatoh pyra ahtao totapase toto eya imỹpotohme toto netapatyã poko etonatoh tao. Zae exiketõ totapase Joape a. Seromaroro zae epehmapory se ase inyrihpyry epehpyryme. Tuaro mase, tyriry waro mase. Aorikyry ke inyrihpyry epehmapoko eya.
— Yrome kure rokẽ Paazirai, Kireate põ mũkuru tõ tyriko. Toto pyno exiko. Ypyno toh nexiase toepase jahtao orui Apisarão winoino.
— Wenikehpyra exiko Ximei Jera mũkuru, Paurĩ pono Pẽjamĩ nonory pono. Tykerekeremase ywy xihpyryme eya toytose jahtao Maanaĩ pona. Mãpyra tõseporyse ropa yna ahtao Joatão po, jomiry etapoase eya Ritonõpo netaryme onetapapopyra jehtohme. Yrome tuaro exiketyme mase. Zae exiry mokyro tuãnohse oya ahtao. Tuaro mase, inyrihpyry ya epehmapoko eya aorikyry ke, tykase.
Tawi orihtopõpyry
10 Mame Tawi toorihse. Tonẽse ynororo jũ tõ zonẽtopõpyry tao Tawi patary po. 11 40me jeimamyry taropose eya Izyraeu tõ esẽme. 7me jeimamyry taropose eya Eperõ po, 33me jeimamyry taropose eya Jerusarẽ po. 12 Morarame tumy Tawi myakãme toehse Saromão, Izyraeu tõ esẽme. Mame tyjamihtase ynororo Izyraeu tõ tuisaryme toexiry poko.
Atonia orihtopõpyry
13 Morarame Atonia, Hakite mũkuru toytose oturuse Pate-Sepa maro, Saromão ẽ maro. Mame tõturupose Saromão eny eya, ynara tykase:
— Osepeme ehtohme moehno ya? tykase.
— Ỹ, osepeme ehtohme, tykase ynororo.
14 Mame ynara tykase:
— Jotururu se ase amaro, tykase.
— Kaxiko! tykase nohpo.
15 Mame ynara tykase Atonia:
— Zuaro mase, Papa myakãme tuisame jahtao zae exiry repe. Izyraeu tõ emero tuisame jexiry eraximãko toh nexiase. Yrome tyoro toehse. Jakorony tuisame toehse, tyriry se Ritonõpo exiryke. 16 Seromaroro toiro tyripory se ase oya. Ajohpãme sã ynekaropohpyry tyriko, tykase.
— Oty se hma? tykase Pate-Sepa.
17 Ynara tykase ynororo:
— Ekaropoko Saromão a Apisake, oryximã Sunẽ pono ypytyme ehtohme. Onekaropohpyry etãko Saromão mana. “Arypyra,” kara ynororo oya. Moro waro ase, tykase.
18 — Kure! tykase nohpo. — Oturũko ase tuisa maro onekaropohpyry poko.
19 Morarame Pate-Sepa toytose, oturuse tuisa maro, Atonia nekaropohpyry poko. Towõse Saromão tyse omikase tomõse ahtao. Tupue toehse ynororo tyse ẽpataka “Opyno ase” katohme. Mame typorohse ynororo tapõ pona. Imepỹ epehtoh tonehpose eya Pate-Sepa porohtohme tuisa apotunuru wino. Typorohse ynororo rahkene. 20 Mame ynara tykase Pate-Sepa:
— Toiro ekaropotoh nae ase tyritohme oya. Ajohpãme sã “Arypyra,” kara exiko, tykase.
— Ekaropoko, aja, tykase Saromão. “Arypyra,” kara ase oya.
21 Mame Pate-Sepa ynara tykase:
— Apisake ekaroko orui Atonia pytyme, tykase.
22 — Oty katohme Apisake ekaropõko mah ekarotohme Atonia a? tykase Saromão. — Tuisame aehtoh ekaropoko roropa. Uruime ynororo, Apiataa, Ritonõpo maro oturukety te, Joape roropa imaro mã toto!
23 Morarame tomiase Ritonõpo netaryme Saromão, ynara tykase:
— Atonia onetapara jahtao Ritonõpo a juãnopyry se ase moro tokaropose exiryke eya. 24 Tyjamitunuru ke Ritonõpo a tyrise ywy Izyraeu tõ esẽme, tuisa Tawi apõ po typorohkapose ywy. Tõmihpyry ae ro morara tyrise eya tuisame jehtohme umũkuru roropa tuisame ehtohme ypakomotyã roropa, enara. Ajohpe pyra, Ritonõpo neneryme seroae ro Atonia orihnõko mana! tykase.
25 Mame Penaia taropose tuisa Saromão a Atonia etapase. Mame totapase eya rahkene.
Joape orihtopõpyry
26 Mame Apiataa, Ritonõpo maro oturukety a ynara tykase tuisa Saromão:
— Ytoko ropa ononory pona, Anatote pona. Onyrihpyry epehpyryme oetapary zae exiry repe. Yrome oorihmapopyra ase aporo Ritonõpo omihpyry ẽ aroneme oehtopõpyryke. Papa maro awahtao metuarimase roropa imaro aetuarimaryhtao.
27 Mame Saromão a Apiataa touse aerohtoh poe, Ritonõpo maro oturutoh tao. Morara tyrise eya ahtao Ritonõpo omihpyry zae toehse Eri tõ poko Xiro po, ipoenõ poko roropa.
28 Mame Joape tuaro toehse morara ehtoh poko. (Atonia maro toehse ynororo tuisame toexiry se ahtao, yrome Apisarão maro pyra kynexine.) Naeroro toepase ynororo Ritonõpo maro oturutoh taka. Moroto okyno zahkatoh apõ apoĩko kynexine. 29 Morarame tuisa Saromão turuse toto a Joape epatopõpyry poko Ritonõpo maro oturutoh taka, okyno zahkatoh apõ pũto aehtoh poko roropa. Mame omi arone taropose eya oturupose Joape a oty katohme toepase aexihpyry poko okyno zahkatoh pona. Tozuhse Joape a, toepase ywy Ritonõpo a Saromão kurũke. Naeroro Penaia taropose Saromão a Joape etapase. 30 Mame Penaia toytose Ritonõpo maro oturutoh taka. Ynara tykase Joape a:
— Tuisa omi poe osehko xiaro moro tae, tykase.
— Tũtara ase, tykase Joape. — Taro orihnõko ase, tykase.
Naeroro Penaia toytose ropa Joape omihpyry ekarose tuisa a.
31 Mame taropose ropa ynororo Saromão a, ynara tykase:
— Aomihpyry ae ro etapako. Zonẽko roropa. Morara ahtao jyhxiropyra exĩko, Tawi pakomotyã roropa onyhxiropyra exĩko imehnõ mana Joape nyrihpyry poko, zae exiketõ totapase exiryke eya. 32 Joape wãnohnõko Ritonõpo mana, mokaro etapatopõpyry epehpyryme, totapase eya exiryke tuaro pyra papa Tawi ahtao. Orutua kõ asakoro totapase eya, kurãkomo. Imotye kure toh nexiase; Apinea, Izyraeu tõ soutatu tõ esemy te, Amasa roropa, Juta tõ soutatu tõ esemy. 33 Mokaro etapatopõpyry epehpyryme Joape tõ wãnohnõko Ritonõpo mana, ipoenõ maro, ipakomotyã maro, enara. Yrome kurãkõ ekarõko Ritonõpo mana Tawi mũkuru a, ipakomo a roropa Izyraeu tõ esẽme toehse toto ahtao Tawi myakãme.
34 Naeroro Ritonõpo maro oturutoh taka Penaia toytose. Joape totapase eya. Mame ekepyry tonẽse esary po, itupi po. 35 Penaia tyrise tuisa a soutatu tõ esẽme, Joape myakãme. Zatoke Ritonõpo maro oturukety tyrise eya Apiataa myakãme.
Ximei orihtopõpyry
36 Moromeĩpo Ximei tonehpose tyya tuisa Saromão a. Ynara tykase ynororo eya:
— Tapyi amoko taro Jerusarẽ po, taro rokẽ oehtohme, sero pata poe ytopyra oehtohme. 37 Tuaro exiko. Pata poe oytoryhtao, iporiry Keterõ takuohse oya ahtao orihnõko mase. Mame ehxirõko rokẽ mase oya roro zae pyra toehse oexiryke.
38 — Zae mase, Tuisa, tykase Ximei. — Omihpyry omipona exĩko ase.
Mame moroto toehse Jerusarẽ po okynahxo kynexine.
39 Moromeĩpo oseruao jeimamyry taropose ahtao, Ximei poetory tõ asakoro tosẽkõ winoino toesyryhmase. Toytose toto Kate pona, otonẽse, pata esẽ maro Akixi, Maaka mũkuru maro. 40 Toto poko zuaro Ximei toehse ahtao, toky pona tõtyrise Kate pona toytose ynororo oturuse Akixi maro, typoetory zupiry poko. Tonese toto eya. Mame tarose ropa toto eya, tytapyĩ taka ropa. 41 Tuaro Saromão toehse ahtao Ximei nyrihpyry poko, 42 tonehpose ynororo tyya. Ynara tykase eya:
— Õmihpyry turupose ya, Ritonõpo netaryme, Jerusarẽ poe ytopyra oexiry poko. Kuruase, pata rumekaryhtao oya, oorikyry ke rahkene. Ỹme mexiase morara katopõpyry poko: “Õmipona exikehpyra ase,” mase ya repe. 43 Naeroro oty katohme õmihpyry omipona pyra mexiahse? Jomihpyry omipona pyra roropa mexiahse? 44 Zuaro mase azahkuru oehtopõpyry poko papa Tawi a. Awãnohnõko Ritonõpo mana onyrihpyry epehpyryme. 45 Yrome kure rokẽ jyrĩko mana. Jũme Izyraeu tõ esẽme papa Tawi pakõ rĩko roropa Ritonõpo mana.
46 Mame tuisa omi poe Penaia toytose Ximei etapase. Naeroro orẽpyra toehse Saromão Izyraeu tõ esemy.