2 TUISA TOMO
2 Tuisa tõ Ehtopõpyry
2 Reis
Ekarotopo
Sero 2 Tuisa tomo ekarõko Izyraeu tõ poko tãtapiakase toto ahtao Juta tõ winoino. Ekarõko osemazuhme 1) Juta tõ poko jeimamyry 850mã oehpyra ro Jezu ahtao Samaria poremãkatopõpyry pona, 721 jeimamyry po oehpyra ro Jezu Kyrixtu ahtao. 2) Moromeĩpo Juta tõ ehtopõpyry poko; toto poremãkatopõpyry pona. Jerusarẽ tonahkapose tuisa Napukotonozo a, Papironia esemy a, 586 jeimamyry po oehpyra ro Jezu Kyrixtu ahtao. Etyhpyryme ekarõko Ketaria kowenatume ehtopõpyry poko Juta nonory po te, tuisa Joakĩ tũtatopõpyry ropa poko ãpuruhpyry tae, Papironia po.
Izyraeu te, Juta tõ roropa tonahkapose Ritonõpo a tamonohse toto exiryke; Ritonõpo netapohpyry omipona pyra toehse toto, ahno neponãmary poko toehse. Morara exiryke tuãnohse toto Ritonõpo a. Jerusarẽ tonahkapose eya, Juta tõ taropose roropa Papironia pona Napukotonozo namotome toto ehtohme.
Sero pape ao
Izyraeu tõ atapiakatopõpyry 1.1—17.41
1. Urutõ Eriseu 1.1—8.15
2. Juta tuisary tõ Izyraeu tuisary tõ roropa 8.16—17.4
3. Samaria poremãkatopõpyry 17.5-41
Juta tõ tuisary tomo 18.1—24.20
1. Ezekia poe Joxia pona 18.1—21.26
2. Tuisame Joxia ahtao 22.1—23.30
3. Juta tõ tuisary etyhpyrymãkomo 23.31—24.20
Jerusarẽ poremãkatopõpyry 25.1-30
1
Eria, tuisa Akazia maro
Morarame tuisa Akape, Izyraeu esẽ toorihse ahtao Moape põkõ Izyraeu poetoryme toexirykõ se pyra toehse.
Mame tuisa Akazia toepukase kaino zara poe tytapyĩ konõto tao Samaria po. Jetũ toehse kynexine pitiko rokẽ pyra. Naeroro typoetory taropose eya Paau-Zepupe, pirixteu tõ neponãmary a, pata Ekorõ po, ekaropotohme toekurãkary ropa poko. Yrome Eria tonyohse Ritonõpo nenyokyhpyry a oseporyse tuisa Akazia poetory tõ maro. Eria urutõ kynexine, Tixipe pono. Tonyohse ynororo ekaropotohme eya xine: “Oty katohme Paau-Zepupe a ytõko matou, Ekorõ neponãmary a ekaropose? Ritonõpo pyra hnae Izyraeu po? Ynara kahtoko tuisa Akazia a Ritonõpo omiryme: ‘Ekurãkara mase; oorihnõko mase.’ ”
Morara tyrise Eria a Ritonõpo nyripohpyry omipona. Mame toytose ropa toto, tuisa poetory tõ tutuisarykomo a ropa.
— Oty katohme moehtou ropa? tykase, tõturupose tuisa.
Ynara tykase toto:
— Tõseporyse yna orutua maro. Tonehpose ropa yna eya ourutohme Ritonõpo omiry ae oya: “Oty katoh opoetory tõ aropõko ma Paau-Zepupe, Ekorõ neponãmary a ekaropose? Ritonõpo pyra taro Izyraeu po, ekarõko matou? Ekurãkara mase. Oorihnõko mase,” tykase toto.
— Oty sã nexi ynororo? tykase tuisa.
— Zupõ nexino okyno pihpyry risemy. Imety eary okyno pihpyry roropa, tykase toto.
— Eria mokyro kynako, urutõ Tixipe pono, tykase tuisa.
Mame kapitão taropose eya 50me soutatu tõ maro, Eria apoitohme. Mame tonese ynororo typorohse ypy emory po. Ynara tykase kapitão eya:
— Urutono Ritonõpo poe. Ynara ãko tuisa oya: “Osehko xiaro,” tykase.
10 — Urutõme jahtao Ritonõpo poe, apoto epukãko mana kaino oenahkase xine opoetory tõ maro, tykase Eria.
Axĩ sã apoto toepukase kaino. Mokyro kapitão tyahkase isoutatu tõ maro.
11 Morarame imepỹ kapitão taropose tuisa a 50me soutatu tõ maro. Tõnuhse ynororo Eria a. Ynara tykase eya:
— Urutono Ritonõpo poe, tuisa oenehpõko mana. Axĩ ke oyhtoko xiaro, tykase.
12 Eria a tozuhse:
— Urutõme jahtao Ritonõpo poe, apoto epukãko mana opona xine kapu ae, oenahkase xine opoetory tõ maro.
Axiny apoto toepukase Ritonõpo poe. Mokyro kapitão tyahkase ipoetory tõ maro.
13 Morarame imepỹ kapitão taropose ropa tuisa a, 50me orutua kõ maro. Tõnuhse ynororo ypy pona. Mame tosekumuru po typorohse ynororo Eria ẽpataka ynara tykase:
— Urutono Ritonõpo poe, Ajohpãme sã yna pyno exiko, ywy, ypoetory tõ maro. Yna onenahkapopyra exiko. 14 Asakoro kapitão tõ ipoetory tõ maro, tyahkase apoto ke kapu ae ayhtohpyry. Yrome yna pyno exiko ajohpãme samo.
15 — Mose maro ytoko. Enaromyra exiko, tykase Ritonõpo nenyokyhpyry Eria a. Mame toytose Eria soutatu esẽ maro tuisa a. 16 Mame ynara tykase ynororo eya:
— Ritonõpo ynara ãko oya: “Paau-Zepupe a opoetory tõ taropose oya exiryke Ekorõ neponãmary a ekaropose, Ritonõpo pyra exiry sã Izyraeu po, ekurãkara mase exĩko. Oorihnõko mase.”
17 Mame toorihse Akazia, Ritonõpo omihpyry ae ro, Eria ae. Tumũkue pyra Akazia. Naeroro zakorõ Jorão tuisame toehse turui myakãme. Morara toehse asakoro jeimamyry taropose Jeorão, Josapa mũkuru ahtao, tuisame toexiry poko, Juta tõ esẽme.
18 Imehnõ tuisa Akazia nyrityã poko emero tymerose pape pokona, esety Izyraeu tõ Tuisary tõ ehtopõpyry poko.