5
Anania tomo Safira maro
Mame imepyny a roropa tutupi tokarose roropa, Anania a typyty maro. Ipyty esety Safira. Emero pyra tytinerũkõ tokarose eya xine,
—Seny, yna tupi epehpyry emero, tykase toh ajohpe. Typyty maro tõturuse toto. “Senekunohne,” tykase toto. Morarame Peturu tõturuse Anania maro,
—Jepe, oty katoh joroko tamuru omipona mahno? Yna enekunopyry se hma repe? Yrome Ritonõpo zuzenu zuaro mana. Otupi epehpyry emero pyra mekaro yna a. Makoinohno otinerũkõme. Otupi onekaropyra awahtao xine otupime ro exiry. Tupito epehpyry morararo, otinerũkõme ro exiry. Oty katoh popyra oexirykõ se hmatou, yna enekunopyry se? Ajohpe mase Ritonõpo a yna a rokẽ pyra, tykase Peturu eya.
Morara kary etaryke tyya nono pona toepukase Anania. Toorihse. Morarame, “Mokyro norihno Ritonõpo poe,” kary etaryke tyya xine tõserehse toto itamurume. Mame nuasemãkomo a ekepyry tanỹse. Tyõtose, enara. Tarose toto a, zonẽtohme.
Morarame tẽ pitiko tykase ahtao ipytỹpyry tooehse, tuaro pyra. Mame Peturu tõturupose nohpo a,
—Moro rokẽ kynako otupi epehpyry?
—Ỹ moro rokẽ kynako, tykase nohpo.
Morarame Peturu a tozuhse. Ynara tykase ynororo,
—Oty katoh moturutou onio maro, “Senekunohne,” mykã onio a? Yrome Ritonõpo zuzenu oenetou. Eneko pahne moxiã, onio ekepyry zonemyhpõkõ noehno ropa toto tapyi eutary pota taka. Oekepyry arõko roropa toh mana zonẽtohme, tykase Peturu eya.
10 Axĩ toepukase nohpo nono pona. Toorihse. Morarame nuasemãkõ tooehse ropa ahtao tapyi taka, nohpo orihsẽ tonese eya xine. Tarose toto a zonẽtohme inio ekepyry myhtokoxi. 11 Morarame tõserehse Jezu poetory tomo. Mokaro ekary etahpõkõ tõserehse roropa toto.
Jamihme tyrise toto Ritonõpo akurãkõkara kurãkatohme ropa
12 Kokoro rokẽ tõximõse toh rahkene Peturu tõ maro, Ritonõpo maro oturutoh taka, Saromão nyrihpyry taka. Mame jamihme tyrise toto Ritonõpo a kurãkõkara kurãkatohme ropa eya xine. 13 Mame imehnõ mokaro maro oximõpyra toehse toto, zuno toexirykõke. Yrome kure tõturuse toto ipoko xine. 14 Mame tuhke Jezu poetory tõ toehse, orutua komo, nohpo tomo, enara. Tuhke tomãse toto. 15 Morarame kurãkõkara kurãkary ropa eneryke tyya xine tuhke kurãkõkara tonehse eya xine etuehkõ tapo, osema taka Peturu zuzenu rokẽ ytotohme epozakuroko, osemae Peturu ytoryhtao. 16 Tuhke roropa imeimepỹ pata tõ poe tooehse toto Jerusarẽ pona. Kurãkõkara tonehse roropa toto a, jorokohpãkõ roropa tonehse eya xine. Emero toh tukurãkase ropa eya xine.
Peturu tõ ryhmatopõpyry
17 Morarame Ritonõpo maro oturuketõ tuisary tõ, satuseu to maro Peturu tõ zumoxike toehse toto. 18 Tapoise toto a ẽmatohme ãpuruhpyry taka. 19 Yrome Jezu nenyokyhpyry toytose koko ãpuruhpyry apuruhmakase ropa. Mokaro tutũtanohpose ropa eya.
20 —Ytotoko Ritonõpo maro oturutoh taka. Oturutatoko mokamo a Jezu poko, Jezu poetoryme toto ehtohme, orihpyra toto ehtohme jũme, tykase Jezu nenyokyhpyry eya xine. 21 Morara tykase exiryke toytose toto pakeimo Ritonõpo maro oturutoh taka imehnõ amorepase.
Yrome mokaro Ritonõpo maro oturuketõ tuisary tymarõkõ maro juteu tõ tuisary tykohmase tyya xine. Peturu tõ enehnanõ taropose eya xine ãpuruhpyry taka. 22 Morarame toytose toto ãpuruhpyry taka. Yrome tynẽmatyãkõ onenepyra tokurehse toto. Naeroro toytose ropa toto kõseriu a oturuse. Ynara tykase toto eya xine,
23 —Ãpuruhpyry tapuruse kynako. Erase tõ rokẽ moroto kynako. Ynanetapuruhmaka repe. Yrome arypyra toh kynako, tykase toto. 24 Morara kary etaryke tyya xine tõserehse toto, Ritonõpo maro oturuketõ tuisary tomo, oturutoh erase tõ maro.
—Otara toehse toh nae?
—Kũ. Aza rokẽ nytõ toto? tykase toto. 25 Morarame imepỹ tooehse oturuse. Ynara tykase ynororo,
—Mokã mõto, onẽmatyãkomo. Oturũko toto Ritonõpo maro oturutoh tao. Imehnõ amorepãko mã toto, tykase ynororo eya xine.
26 Morarame soutatu tõ esẽ toytose, typoetory tõ maro, Peturu tõ apoise ropa. Opore pyra tõturuse toto eya xine sekerereme, imehnõ kurũke, totaparykõ se pyra toexirykõke.
27 Morarame tarose ropa Peturu tomo kõseriu ẽpataka ropa.
28 —Oty katoh imehnõ amorepãko matou mokyro poko? Toto anamorepapopyra ynanexiase ipoko oya xine. Seromaroro emero Jerusarẽpõkõ tamorepase oya xine. Ynahxirõko roropa matose mokyro exixihmatopõpyry poko, tykase mokyro Ritonõpo maro oturuketõ tuisary.
29 Morarame Peturu tomo a tozuhse,
—Ritonõpo omipona se ynanase. Õmirykõ omipona se hkopyra ynanase. 30 Ritonõpo mokyro kytamurukõ esemy. Eya Jezu tõsemãkase ropa onexixihmahpyrykomo wewe pokona. 31 Mame tuisa konõtome tyrise ropa ynororo Ritonõpo a, emero Kuesẽkõme aehtohme. Kypynanohnekõ mokyro. Kyyrypyrykõ korokary se ynororo. Kyyrypyrykõ rumekary se kuahtao xine ikorokãko mana. 32 Naeroro imehnõ tuarõmãko ynanase morohne poko. Yna maro Ritonõpo zuzenu mana yna akorehmãko. Tõmipona exiketomo a Tuzenu ekarõko Ritonõpo mana, tykase Peturu.
33 Mame morara kary etaryke tyya xine tyekĩtapãse toto. “Setapatone,” tykase toto. 34 Yrome toiro towõse tõturutohme. Parixeume ynororo, esety Kamarieu. Moeze omihpyry poko amorepatõme ynororo. Emero ise roropa toh kynexine. Mokyro a Peturu tõ jarãnaka taropose aporo. Mame ynara tykase ynororo,
35 —Izyraeu tomo, tomeseke ehtoko mokã poko. 36 Pake imepỹ tamuxime toehse, Teuta. Tuhke auturuhpyry ynororo tuisame toexiry poko. Imehnõ roropa toytose imaro, 400mãkomo. Yrome totapase ynororo ahtao, tãtahpahse toh emero, aomipona aehtyamo. “Tuisa konõto mokyro,” kara toehse toto. 37 Okomino tyoro, Juta, Karireapono kowenu tineru apoiryhtao ahno a. Tuhke roropa imaro tãtãnonohse toh repe. Yrome toorihse ynororo ahtao ipoetohpyã toytose ropa toto tosaka xine. 38 Naeroro ourutorỹko ase mokã poko pyra oehtohkõme. Ah nytõ toto. Ahno omi poe rokẽ toto ahtao toto namorepatary enahnõko rokẽ mana. Yrome Ritonõpo omi poe toto ahtao enahpyra mana imehnõ amorepary eya xine. 39 Morara exiryke tomeseke ehtoko. Typoetory ryhmaryhtao ozehno xine exĩko Ritonõpo mana, tykase Kamarieu eya xine.
40 —Ỹ, tykase toh repe. Yrome Peturu tõ tonehse ropa tyya xine ahtao typipohse toto a.
—Oturupyra ke ehtoko Jezu poko, tykase toh eya xine. Mame tonyohse ropa toto ipipohxĩpo xine. 41 Morarame toytorykõ ropahtao kõseriu wino tãtãkyemase toto.
—Jezu poetoryme kuexiryke kypipohno toto. Morara exiryke tãkye sytase, tykase toto. 42 Mame kokoro rokẽ Ritonõpo maro oturutoh tao tõturuse toto Jezu Kyrixtu poko. Imehnõ tapyĩ tao roropa oturukehpyra toh kynexine.