18
Jetoro ytotopõpyry Moeze enese
Morarame Moeze enese toytose imeretamuru, Jetoro, Ritonõpo maro oturukety Mitiã po. Tuaro toehse ynororo Ritonõpo nyrihpyry poko Moeze maro, Izyraeu tõ maro. Izyraeu tõ arotopõpyry Ejitu poe Ritonõpo a, waro roropa ynororo kynexine. Mame toytose ynororo Moeze esaka. Tymaro Zipora, Moeze pyty tarose eya, Jetoro tapyĩ tao Zipora tynomose Moeze a tumũkuru asakoro ro toytose tahtao Ejitu pona. Toiro imũkuru esety Jeresõ kynexine, ynara tykase Moeze exiryke: “Katonõme toehse ywy imehnõ nonory po.” Zakorõ esety Erieze kynexine ynara karyke Moeze a: “Ritonõpo, Papa Esemy a takorehmase ywy jetapara Ejitu tõ tuisary ehtohme,” katopo.
Toytose Jetoro, Moeze meretamuru, ipyty maro te, imũkuru tõ maro Moeze esaka, ypy kurã pona, Ritonõpo esary pona. Apitoryme tõmihpyry taropose eya Moeze a, ynara katopo: “Oehnõko ase, opyty maro, omũkuru tõ maro.” Mame tutũtase Moeze oseporyse Jetoro maro. Toepuise ynororo tymeretamuru ẽpataka. Typohse eya. Tãtaomikase toto, tõturupose kure toto ehtoh poko. Mame tomõse toto Moeze tapyĩ taka. Tymeretamuru turuse eya emero Ritonõpo nyrihpyry poko, typoetory tõ Izyraeu pyno exiry poko te, Ejitu tuisary wãnohtopõpyry poko Ejitu põkõ maro. Turuse roropa tupime Izyraeu tõ ytotopõpyry poko te, toto pynanohtopõpyry poko roropa Ritonõpo a. Tãkye toehse Jetoro morara kary etaryke tyya, Ritonõpo nyrihpyry poko, Izyraeu tõ arotopõpyry poko eya Ejitu poe. 10 Ynara tykase ynororo:
— Kure Ritonõpo Kuesẽkõ mana typynanohse oexirykõke eya Ejitu tõ tuisary winoino, Ejitu põkõ winoino, enara. 11 Seromaroro zuaro toehse ywy. Imehnõ ritõ kõ motye jamihmehxo Ritonõpo mana, Izyraeu tõ typynanohse exiryke eya Ejitu jamitunuru wino, tyyryhmase toto ahtao Ejitu põkomo a.
12 Mame toky tõ tonehse Jetoro a etapatohme jahkatohme tynekaroryme Ritonõpo a. Arão tõ Izyraeu tõ tamuximãkõ maro toytose toto imaro otuhse Ritonõpo eahmaryme.
Takorehmananõ menekatopõpyry Moeze a
(Teuteronomiu 1.9-18)
13 Yrokokoro typorohse Moeze, ahno nekaropotoh etatohme, apiakatohme zae ehtoh enetupuhpotohme. Moro poko tykohmãse Moeze. 14 Mame Moeze nyriry eneryke Jetoro a tõturupose ynororo eya:
— Oty katohme morara tyrĩko mahno toiroro, imoihmãkõ nekaropory tõ apiakãko, zae ehtoh waro toto ehtohme? Moxiã roropa xikihme oeraximary poko kohmãnõko toh nae?
15 — Morara tyrĩko ase moxiã oepyryke ya zae ehtoh waro toehtohkõme Ritonõpo poe. 16 Asakoro ahno atae pyra toto ahtao ya oehnõko mã toto. Mame toto ezuhnõko ase, zae ehtoh waro toto ehtohme. Toto amorepãko ase Ritonõpo omihpyry poko te, Inyripohpyry poko, enara, tykase Moeze.
17 — Ỹ, onyriry zae nymyry pyra mana, tykase Jetoro. 18 Serara awahtao etaehnõko mase. Penekehnõko roropa mã imoihmãkõ mana. Sero oerohtoh itamurume tyriryke oya toiroro. 19 Jomiry etako, ãkorehmãko Ritonõpo mana. Zae ro nase Izyraeu tõ arory Ritonõpo ẽpataka inekaroporykõ pona. 20 Zae roropa toto amorepary Ritonõpo omihpyry poko inyripohpyry omipona toto ehtohme. 21 Yrome kurehxo orutua kõ menekary oya, tuaro exiketomo tuisame toto ehtohme: miumãkõ tuisaryme te, 100mãkõ tuisaryme te, 50mãkõ te, 10mãkõ tuisaryme, enara. Ritonõpo omipona se exiketomo, zae rokẽ exiketomo, ajoajohpe pyra exiketomo, enara. 22 Mokaro tyriko ahno apiakananõme aerohtohkõme kokoro rokene. Mame tupimãkõ enehnõko ro mã toto oya. Yrome tupimãkara enetupuhnõko mã toto zae ehtoh poko. Morara ahtao ãkorehmãko mã toto omoxĩ hkopyra oerohtoh ehtohme. 23 Serara tyrise ahtao oya, tyripose ahtao Ritonõpo a etaehpyra mase exĩko. Moxiã roropa ytõko mã toto tytapyĩkõ taka tãkye rokene.
24 Kure Jetoro omiry totase Moeze a. 25 Orutua kõ emese kure exiketõ, Izyraeu tõ tymenekase Moeze a miumãkõ tuisaryme te, 100mãkõ tuisaryme te, 50mãkõ tuisaryme te, 10mãkõ tuisaryme, enara. 26 Toerohse toto imehnõ akorehmary poko atae pyra toto ahtao tupimãkõkara topohmãko. Yrome tupimãkõ tarose Moeze a.
27 Mame tõsekazumase Moeze Jetoro maro. Toytose ropa ynororo tytapyĩ taka ropa.