33
Erase ahno maro
(Ezekieu 3.16-21)
Mame ynara tykase Ritonõpo ya:
— Ahno mũkuru, oekyry tõ zuruko etonatoh oepyry poko ononory pona. Osetapatoh enepyryhtao ya, toiro orutua menekãko morotõkõ mana eneneme ehtohme. Epetõkara oepyry eneryhtao eya, rue etõko mana ahno tõ tuarõmatohme emero porehme. Mame moro rue etaryhtao ahno a yrome oty kara rokẽ ynororo ahtao totapasẽme exĩko mana. Mame toorihse mokyro ahtao eyame ro otato pyra toehse aexiryke. Totapase ynororo otato pyra exiryke turutoh onymoipyra toehse ynororo. Mãpyra otato ynororo ahtao epary te, osepynanopyry. Yrome epetõkara oepyry eneryhtao enene a, mame rue onetopyra ynororo ahtao imehnõ zurutohme, otarame epetõkara oehnõko, mokaro iirypyryme exiketõ etapãko mana. Morara ahtao mokyro enene zae pyra ehtopõpyry epehmapõko ase eya mokaro orihtopõpyry emetakame.
— Seromaroro, ahno mũkuru, eneneme orĩko ase Izyraeu tõ emero zurutohme oya. Zurutoh ekarõko ase oya ekarotohme eya xine. Ynara ekaroryhtao oya: “Ahno popyra exikety orihnõko mana,” yrome mokyro onurupyra awahtao popyra toehtoh rumekatohme eya osepynanohtohme, orihnõko mokyro mana, tyyrypyhpyke ro, yrome zae pyra mase ya, mokyro orikyry epehmapõko ase oya. Yrome popyra exikety zururuhtao oya, yrome tyyrypyry onurumekara ynororo ahtao, orihnõko mana tyyrypyhpyke ro, yrome omoro orihpyra mase.
Onoky epehmãko nae?
10 Ynara tykase Ritonõpo ya:
— Ahno mũkuru, Izyraeu tõ omihpyrykõ ekaroko ropa eya xine. Ynara ãko mã toto: “Yna rypyry popyra, yna ehtopõpyry omoxĩ sã yna a. Osenahkãko ynanase. Oty rĩko ynanae orihpyra yna ehtohme?” 11 Mame ynara kaxiko eya xine: Ywy, Ritonõpo Oesẽkõ, jũme isene Exiketyme ase. Iirypyrymãkõ orikyry yzamaro pyra mana. Tyyrypyrykõ rumekary sehxo hano eya xine isene toto ehtohme. Izyraeu tomo, oorypyrykõ poko oehtohkõ etypohkatoko. Oty katohme oorikyrykõ se rokẽ hmatou?
12 — Seromaroro ahno mũkuru, kaxiko Izyraeu tomo a: zae ehtoh poko exikety tyyrypyry poko toehse ahtao inyrityã zae aehtopõpyry pokoino onypynanohpyra mana. Yrome imepỹ popyra exikety a tyyrypyry rumekaryhtao, ipoko pyra toehse ahtao, mokyro onuãnohpyra exĩko ase; zae exikety iirypyryme toehse ahtao orihnõko mana. 13 “Isene exĩko mase,” karyhtao ya zae ehtoh poko exikety a, yrome popyra ehtoh poko toehse ynororo ahtao, kure toehtopõpyry ipune ekaroryke osepynanohtohme, wenikehnõko ase inyrityã kurã poko. Iirypyry emetakame orihnõko mana. 14 Morararo: “Orihnõko mase,” karyhtao ya popyra exikety a, mame tyyrypyry rumekaryhtao eya zae ehtoh poko rokẽ toehtohme, 15 ynara samo: imepỹ mõkomory ekarory ropa ahtao esemy a te, inematonanopyhpyry ekarory ropa ahtao te, zae ehtoh poko rokẽ toehse ahtao, isene exĩko mana, orihpyra mana. 16 Iirypyry korokãko ase. Isene exĩko mana zae ehtoh poko toehse exiryke.
17 — Mame oekyry tõ ynyriry zae pyra ekarõko mã toto! Yrome mokaro nyriry zae pyra mana! 18 Zae ehtoh poko exikety eramaryhtao zae toehtoh winoino tyyrypyry poko toehtohme orihnõko mana moro pokoino. 19 Popyra exikety eramaryhtao zae ehtoh poko toehtohme, isene exĩko mana moro pokoino. 20 Yrome, Izyraeu tomo, ynyriry zae pyra ekarõko matose. Etatoko pahne ãpiakatorỹko ase onyrityãkõ pokoino.
Jerusarẽ poremãkatopõpyry poko
21 Mame ẽmepyry 5me ehtoh po, nuno 12mã po, jeimamyry 12me aehtoh po Izyraeu tõ arotopõpyry poe Papironia pona, ahno Jerusarẽ poe aepahpyry toeporehkase juruse: “Pata Jerusarẽ typoremãkase mana,” tykase. 22 Kokonie koko, oehpyra ro mokyro ahtao, Ritonõpo jamitunuru ymaro nexiase, ỹtary tukurãkase eya. Mame tõmehse ahtao, mokyro toeporehkase ahtao jomiry tokarose ropa Ritonõpo a ya.
Ahno rypyry
23 Ynara tykase Ritonõpo ya:
24 — Ahno mũkuru, pata tõ tytohkase exiketõ põkõ Izyraeu nonory po ynara ãko mã toto: “Aparão toiro rokẽ kynexine. Mame sero nono emero tokarose eya. Tuhke sytatose seromaroro, naeroro kuesarykõme toehse mana.”
25 — Kaxiko mokaro a ywy, Ritonõpo Oesẽkõ, ynara ãko ase: “Amarokõ tõsẽ õnõko matose munu maro, imehnõ neahmary eahmãko matose te, imehnõ etapãko roropa matose. Oty katohme ononoryme sero nono ekarõko matou? 26 Atapemãkõ ke openetatohkõ rĩko matose. Zae pyra matose. Imehnõ pyxiã poko matose. Oty katohme ononoryme sero nono ekarõko matou?”
27 — Kaxiko eya xine, ywy, Ritonõpo Oesẽkõ, oturũko ase oya xine: Mokaro patãpo tõ põkõ totapasẽme exĩko mã toto. Mokaro jarao exiketõ ona põkõ roropa tosekasẽme exĩko mã toto onokyro tomo a. Mokaro tõtonẽse exiketõ ypy tõ poro, oramao aotonẽtyã roropa orihnõko mã toto tyrohsẽ ke. 28 Moro nono ripõko ase ona tonorẽme, patãpome roropa. Ajamitunurukõ, ipoko oepyrypatopõpyry, enahketyme exĩko mana. Ypy tõ Izyraeu tõ nonory po typõke pyra exĩko mana. Ikuroko ytoketõ ytosaromepyra exĩko mã toto. 29 Mokaro tuãnohse ahtao ya popyra toto ehtoh poko, inonorykõ patãpome tyrise ahtao ya zuaro exĩko mã toto ywy ase Ritonõpo.
Urutõ omihpyry etary poko
30 Ynara tykase Ritonõpo:
— Ahno mũkuru, oekyry tõ otururuhtao oximaro pata apuru tõ pũto te, tapyi omõtoh tao roropa opoko oturũko mã toto. Ynara ãko: “Ehmaropa zuaro kuehtohme, otara ãko Ritonõpo kyya xine nahe seromaroro,” ãko toto. 31 Naeroro oximõnõko mã toto tuhkãkomo õmiry etatohme tyya xine repe, yrome otato pyra mã toto. “Kurã potu aomiry nase, Ritonõpo eahmãko ynanase,” ãko mã toto. Yrome tineru apoiry se rokẽ mã toto. 32 Eremiaketyme sã rokẽ mase õpenery poko eremiãko, haapa etone roropa. Õmiry etãko toh mã repe yrome omipona pyra mã toto. 33 Imeĩpo emero toehse ahtao õmihpyry ae ro, morohne exĩko mã rahkene, moro sã toehse ahtao zuaro exĩko mã toto urutõ nexiase toto rãnao.