2
Sẽ nase Jezu enurutopõpyry poko
(Mat 1.18-25)
Morarame Seza Aukuxtu tuisa konõtome kynexine, emero pata tõ esẽme. Mame pape tymerose eya emero patapõkõ neneryme. Taropose eya pata tõ punero. Ynara tykase,
—Atamurukõ enurutopõpyry pona ytotoko ropa emero porehme, oesetykõ meropotohme ypapẽ pokona, tykase ynororo tymerose pape pokona. Moro poko onukuhpitopyra ro tahtao pape tymerose eya, tuhke typoetory exiry waro toehtohme. Typoetory kuhtoh tymeropose eya, Xireniu kowenatume ahtao Xiria po. Xiria nono esety. Naeroro ahno emero toytose tytamurukõ enurutopõpyry pona, tosetykõ meropose tuisa papẽ pokona.
Joze roropa toytose Nazare poe, Karirea poe. Nazare Karirea rãnaõ kynexine. Toytose ynororo Berẽ pona, Jutea rãnaka. Morotona toytose Tawi enurutopõpyry pona Tawi parỹpyryme toexiryke. Tosetykõ meropose toytose ynororo tynerenanopyry maro, Maria maro. Poetoẽme ynororo, Ritonõpo mũkuru ẽme. Enurusasaka toehse. Morarame Berẽ pona toehse tahtao xine, tõxietũtopitose rahkene. Tonuruse rahkene moroto. Aemũkuapitory kynexine orutuame. Ahno eky tapyĩ tao tonuruse ynororo katonõ nyhtoh pehme exiryke. Mame tumũkuru tãtose jeny a kamisa ke. Pui napyry ẽ aka tyrise eya inyhmatohme tosake pyra toexirykõke.
Sero Ritonõpo nenyohtyã osenepotopõpyrykaneru erase tomo a
Morarame kaneru erase tõ Berẽ ehpio kynexine. Tokykõ enery poko tõmehse toto, moroto ona po. Moroto toto ahtao Ritonõpo nenyokyhpyry tõsenepose eya xine. Ritonõpo ezuru a tyeipose toto. Epona xine saereh tykase kaino. Saereme potu toehse. Syh tykase toto. Tõserehse toto saerehkane eneryke tyya xine. 10 Yrome ynara tykase Ritonõpo nenyokyhpyry eya xine,
—Oserehpyra ke ehtoko. Omi kurã ekarose oehno oya xine, tãkye oehtohkõme. Imehnõ roropa tãkye exĩko mana porehme. 11 Sero koko tao nenuruno, opynanohnekomo. Atamurukõ Tawi enurutopõpyry po nenuruno. Ritonõpo nymenekahpyry Kyrixtu mokyro. Kuesẽkõme inymenekahpyry. 12 Mame mosero poko enetupuhnõko matose, ynara eneryhtao oya xine. Enurusenã enẽko matose kamisa ke tãtose. Tohrame mana pui nahpatoh tao. Ourutorỹko ase ipoko enese oytotohkõme, tykase eya xine ynororo.
13 Mame mõtoino rokẽ kapuaõkõ imehnõ tõsenepose eya xine. Ritonõpo nenyokyhpyry tomo. Morarame toremiase toto, kapuaõkomo, Ritonõpo kure exiry poko. Ynara tykase toto toremiase,
14 —Kure kuhse mase Ritonõpo, kapuaono.
Nonopõkõ torẽtyke pyra riponeme mase.
Kure rokẽ toto riponeme mase roropa,
tykase toto toremiarykohtao, kapuaõkomo.
15 Morarame toremiaxĩpo xine tõnuhse ropa toto tosaka xine kapu aka. Mame ynara tykase kaneru erase tomo tyya xine rokene,
—Ehmaropa ty Perẽ pona. Poeto senetatose, Ritonõpo nekarohpyry, tykase toto.
16 Morarame toytose toto axiny, poeto enurusenã enese. Mame toeporehkase toto. Tonese eya xine pui tõ nahpatoh tao. Moroto roropa jeny tynio maro. 17 Mame mokyro tonese tyya xine ahtao, tãkye toehse toto. Morarame toytose ropa toto. Ritonõpo nenyohtyã oturutopõpyry tokarose eya xine emero netaryme. Poeto enurusẽ roropa tokarose eya xine. 18 Morarame kaneru tõ erase omiry etaryke tyya xine, tõsenuruhkase toto emero porehme.
—To! ajohpe pyra roh nexiahse, tykase toto. 19 Morarame mokaro omihpyry poko wenikehpyra Maria kynexine. Morohne poko tõsenetupuhse ynororo. 20 Morarame toytose ropa kaneru erase tomo. Toytorykõ ropahtao toremiase toto. Ynara tykase toto Ritonõpo a,
—Kure kuhse mase, Ritonõpo. Imehxo mase, tykase toto, toremiarykohtao. Tãkye toehse toto tynenehpyrykõ poko, tynetahpyrykõ poko roropa, Ritonõpo nenyokyhpyry omiry zae toehse exiryke.
Sero nase Jezu esehpatopõpyry poko
21 Pake, “Jezume esehpako,” tykase Ritonõpo nenyokyhpyry Maria a, emũkuapitopyra ro ahtao. Morara exiryke 8me tõmehse ahtao tosehpase Jezume, esehpapotopõpyryae ro. Jaĩ potapihpyry tysahkapose jũmane a tytamurukõ omi poe.
Sero nase Jezu ekarotopõpyry poko Ritonõpo a
22-23 Morarame 40me aenurutopõpyry tõmehse ahtao, Jezu tarose jũmane a. Jerusarẽ pona toytose toto typyty maro. Jezu tarose enepotohme Ritonõpo maro oturuketomo a Moeze omihpyryae ro. Ynara tymeropose pake Ritonõpo a, “Orutuame tonuruse ahtao, osemazuhme ahtao, umũkurume mã exĩko,” tykase. Morara exiryke Jezu tarose Jerusarẽ pona, ekarotohme Ritonõpo a, imaro oturutoh taka, “Mose omũkurume nase,” katohme eya. 24 Naeroro asakoro utukuimo tarose eya xine tynekarorykõme Ritonõpo a, Ritonõpo nymeropohpyry omipona toehtohkõme. Ynara tymeropose Ritonõpo a pake, “Orutua osemazupu tonuruse ahtao, oeky ekaroko ymaro oturukety a, ekarotohme ya, asakoro utukuimo. Arypyra ahtao, imepỹ utukuimo panõ ekaroko,” tykase pake.
Sero nase Ximeão oturutopõpyry poko
25 Moroto kynexine orutua Jerusarẽ po. Mokyro esety Ximeão. Ritonõpo zuzenu imaro kynexine. Kure ynororo, Ritonõpo omipona roropa. Izyraeu tõ pynanohne eraximãko kynexine, Kyrixtu eraximãko, Izyraeu tõ kurãkary enery se toexiryke orihpyra ro tahtao. 26 Pake ro ynara tykase Ritonõpo zuzenu eya, “Orihpyra mase aporo. Ynymenekahpyry enẽko mase aporo, Kyrixtu enẽko. Imeĩpo orihnõko mase,” tykase eya. Morara katopõpyry tonetupuhse Ximeão a, “Orihpyra ase, Ritonõpo nymenekahpyry onenepyra ro jahtao,” tykase ynororo tukurohtao. 27 Mame Ritonõpo zuzenu poe toytose ynororo Ritonõpo maro oturutoh taka. Moroto ynororo ahtao jẽ tõ tooehse. Tumũkuru Jezu tonehse. Moeze omihpyry poe tynekarory ekarose toytose toto. Mame Jezu tonese eya jẽ enao. 28 Mame tapoise eya. Ynara tykase ynororo Ritonõpo a,
—Kure rukukuh Ritonõpo nae.
29-30 Seromaroro õmihpyryae ro onenehpohpyry enẽko ase rahkene, orihpyra ro jahtao.
Amonohkara mase.
Jenuru ke nymyry onenehpohpyry enẽko ase,
seropõkõ pynanohneme.
Morara exiryke tãkye ase.
Torẽtyke pyra exi rahkene jorikyry poko.
31 Õsenetupuhtopõpyryae ro mosero tonehpose oya emero tonesẽme.
32 Tozurẽ sã exĩko mã mose.
Juteutõkara amorepãko roropa mana zae toto osenetupuhtohme,
kure toto ehtohme roropa.
Izyraeu tõ roropa imehxo tyrĩko toh mana,
tykase Ximeão Ritonõpo a.
33 Mame morara kary etaryke tyya xine tõsenuruhkase toto, Joze jẽ maro. 34-35 Morarame ynara tykase Ximeão,
—Papa kapuaono, kure rokẽ moxiã tyriko, tykase ynororo. Mame ynara tykase ynororo Maria a,
—Pake mose poeto tymenekase Ritonõpo a. Yrome tuhkãkõ Izyraeu tõ ise pyra exĩko toh mana ipunaka. Naeroro toto enahkapõko Ritonõpo mana. Imeĩpo omoro roropa atasamãko mase. Okurohtao jetũ exĩko mase tapema ke tuohpyry samo, tykase Ximeão Maria a. —Yrome tuhkãkõ ise exĩko mã toto. Tãkye exĩko mã toto ipoko. Mose pokoino toemynyhmatohkõ toh mana, tykase Ximeão Maria a.
Ana ehtopõpyry poko sero
36 Moroto roropa toehse kunumiximano, esety Ana, Panueu ẽxihpyry. Azee parỹpyry roropa kynexine. Ritonõpo omiry ekaroneme roropa kynexine. Pytỹpome roropa ynororo. Apitoryme tyniotase. Yrome 7me jeimamyry toehse ahtao toorihse inio. 37 Mame 84me ikonopory taropose eya. Ritonõpo maro oturutoh onurumekara toehse, saereme, koko, enara. Kure Ritonõpo tyrise eya. Amotyryae rokẽ otuhnõko roropa kynexine tõtururuke Ritonõpo maro. 38 Morarame toeporehkase ynororo. Moroto poeto tonese eya jẽ maro,
—Kure rukukuh na Ritonõpo, tykase ynororo. Poeto poko tõturuse roropa ynororo Jerusarẽpõkõ pynanohne eraximananõ netaryme.
Nazare pona aytotopõpyry poko sero
39 Moromeĩpo tõtyhkaxĩpo xine toytose ropa toto tosaka xine, Ritonõpo nymeropohpyry poe tynekarohpyrykõ ekaroxĩpo. Toytose ropa toto Nazare pona, Karirea rãnaka ropa. 40 Mame imũkuru tuãtase, tomesetase roropa. Jamihme roropa toehse ynororo. Tutuarõtase roropa. Otupipyra toehse. Ritonõpo tymaro exiryke, kure tyrise eya.
Jezu ehtopõpyry sero Ritonõpo maro oturutoh tao
41 Mame jeimamyry punero Maria tõ ytosene Jerusarẽ pona, Paxikoa otuhtopõpo ritohme tyya xine. (Paxikoa kary Ejitu poe Izyraeu tõ oehtopõpyry poko wenikehpyra ehtoh poko.) 42 Mame 12me tyeimãse ahtao tyse maro toytose Jezu Jerusarẽ pona, otuhtopõpo ritohme ropa tyya xine. Ytosene toto. 43 Morarame otuhtopõpo riry poko tõtyhkase tahtao xine toytose ropa toto, tosaka xine. Jezu rokẽ tamoreme tõxinomopose moroto Jerusarẽ po. Tuaro pyra jẽ tõ kynexine. 44 Tumũkuru toytose ropa tyekyry maro tokarose repe. Morarame kokonie pukuro Jezu tupise jẽ tomo a repe jekyry to htao repe. Yrome arypyra kynexine. 45 Mame onenepyra tokurehse toexirykõke, toeramase ropa toto mya roropa zupise Jerusarẽ pona ropa. 46 Mame oseruao tõmehse moroto zupiry poko rokene. Mame tonese ropa eya xine Ritonõpo maro oturutoh tao. Amorepatõkõ maro typorohse ynororo. Aomirykõ etãko roropa kynexine. Eya xine oturupõko roropa kynexine. 47 Morarame mokaro Jezu omiry etahpõkõ tõsenuruhkase toto ipoko, tuaro Jezu exiryke, otupipyra autururuke. 48 Jẽ roropa tynio maro tõsenuruhkase toto Jezu eneryke ropa. To! tykase toto. Mame ynara tykase jẽ eya,
—Aimo, oty katohme yna a motupipoase? Kupiasehxo reh omy mahro. Ynanoserepyasehxo reh opoko, oupiry poko, tykase jeny eya.
49 Mame tyse tozuhse eya. Ynara tykase,
—Aja, oty katohme kupiatohse? Papa maro oturutoh tao se jexiryke ytopyra exiase, jotururu se jexiryke taro, tykase Jezu. 50 Yrome aomiry onenetupuhpyra toto jeny tynio maro.
51 Morotoino Jezu toytose ropa imaro xine Nazare pona. Mame tyse tõ omiry tymoise rahkẽ eya. Morarame tumũkuru omiry jũme tukurãkase tukurohtaka jeny a. 52 Morarame Jezu tuãtase rahkene. Jamihme toehse. Tutuarõtase. Ritonõpo zamaro toehse. Ahno roropa zamaro toehse. Kure Ritonõpo a, kure imehnomo a roropa. Enara.