14
Kurãkara kurãkatopõpyry ropa poko Jezu a
Mame parixeu tapyĩ taka toytose Jezu otuhse, oserematohae. Moroto imehnõ parixeu tõ roropa kynexine. Jezu enẽko tỹme toh kynexine. Mame imepỹ tooehse Jezu a, jaxiry jaohpyry, apory jaohpyry. Mokyro tooehse Jezu a. Mame Jezu enẽko toh kynexine. Kurãkara kurãkaryhtao, popyra ekarõko toh kynexine, oserematohae kurãkara kurãkaryke eya. Mame ynara tykase Jezu Moeze omihpyry poko amorepatõkomo a, parixeu tomo a roropa,
—Moeze nymerohpyry omi poe oty riry kure nae oserematohae? Kurãkõkara kurãkary ropa? Kurãkõkara onukurãkara ropa ehtopo? Oty kure nae? tykase Jezu eya xine.
—Tee, tykase rokẽ toto.
Onezuhpyra toehse toto. Mame kurãkara Jezu a tapoise. Mame tukurãkase ropa eya. Mame tonyohse ropa eya. Mame ynara tykase eya xine ynororo,
—Tumũkue awahtao xine omũkurukõ toepukase ahtao tuna eutary aka oserematohae ananỹpyra ropa mehtory? Arypyra, axĩ anỹnõko matose. Oekykõ roropa ke? Tuna eutary aka toepukase ahtao oserematohae mokyro ananỹpyra roropa mehtory oserematohae ro? Arypyra, mokyro anỹnõko roropa matose axiny, tykase Jezu eya xine.
Mame morara kary etaryke tyya xine,
—Tee, tykase rokẽ toto. Onezuhpyra ropa toehse toto.
Imehnõ motye se pyra ehtoh poko sero
Mame imehnõ tosarykõ kurã menekãko toh kynexine tosarykõme, otuhtoh po. Mokaro eneryke tyya ynara tykase Jezu eya xine, toto amorepatohme,
—Pytakety autuhtoh pona toahmase awahtao xine epehtoh kurã pona porohpyra ehtoko. Otarãme okomino imehxo exikety oehnõko mana, otuhse. Mame esẽ mã oehnõko oya xine. Ynara ãko mã oya xine, “Mose esary taro. Esyryhmako,” ãko mã oya xine esemy. Mame ehxirõko matose, imepỹ pona porohnõko ropa matose etyhpyry pona myhene. 10 Yrome toahmase awahtao xine otuhtoh pona, ytotoko. Mame ehpiõ pona rokẽ oporohtoko epoehtoh pona, imãkõkara esary pona. Morarame otarãme oeahmahpõ oehnõko mana. Ynara ãko mã oya xine, “Xiaro osehko, sẽ pona, epehtoh kurã pona,” ãko mã oya xine. Mame kure oexirykõ enẽko imehnõ mana emero porehme, tykase Jezu eya xine. 11 —Ynara exiryke, tuisamehxo oexirykohtao ãmoreme xine, tuisame pyra oritorỹko Ritonõpo mana. Yrome imehnõ motye oexirykõ se pyra awahtao xine tuisamehxo oritorỹko mã Ritonõpo, tykase Jezu eya xine.
12 Mame ynara tykase ropa Jezu toahmahpono a,
—Otuhtoh tyrise oya ahtao oepe tõ rokẽ kara eahmako. Oekyry tõ rokẽ kara roropa, tymõkomoke exiketõ rokẽ kara roropa. Mokaro rokẽ eahmaryhtao oya emetakãmãko mã toto. Mame toahmase awahtao eya xine pake topehmase omoro, kure oehtopõpyry tometakãmase exiryke eya xine. 13 Otuhtoh tyrise ahtao oya tymõkomoke pyra exiketõ eahmako, kurãkõkara roropa, ytoytopyra exiketõ roropa te, tonurãkara roropa, enara. 14 Morara awahtao kure orĩko mã Ritonõpo, oepehmara tokurehse ynaroro exiryke, onemetakãmara tokurehse toto exiryke roropa. Kurã ekarõko mã Ritonõpo oya. Kurãkõ ẽsemãkatohpo ropa tyya oepehmãko mã Ritonõpo, tykase Jezu eya.
Otuhtoh konõto poko sero
(Mat 22.1-10)
15 Mame morara kary etaryke tyya toiro Jezu marõ ynara tykase Jezu a otuhtoh po,
—Tãkye exĩko mã toto Ritonõpo maro otuhtoh konõto po exiketomo, tykase ynororo.
16 Mame ynara tykase Jezu eya,
—Etako pahne, imepỹ orutua otuhtoh konõto riry se toehse. Mame tuhkãkõ toahmase eya toto oehtohme otuhtoh pona. 17 Morarame otuhtoh konõto tõtyhkase ahtao emero, typoetory tonyohse tyneahmatyã kohmatohme repe. Ynara tykase toto, “Ehmaropa rahkene otuhse. Otuhtoh notyhkano,” tykase toh repe.
18 —Yrome ineahmatyã ytopyra tokurehse toto, tỹpokõke toexirykõke emero porehme. Ynara tykase toiro orutua otuhtoh aporesemyry nenyokyhpyry a, “Arypyra, ytopyra ase. Tupito epekatyase. Jytory se ase utupi enese. Ajohpãme sã kyryh kara ekurehnõko ase,” tykase ynororo eya.
19 —Mame ynara tykase imepyny, “Ytopyra ase, ajohpãme samo. Pui epekatyase omame osetato erohketomo. Mokaro kuhse ytõko ase. Morara exiryke sã rokẽ oekahmapỹ sã ase,” tykase ynororo eya.
20 —Mame imepyny a roropa, “Eropa!” tykase repe. “Arypyra, ytopyra ase. Seromaroro ypytano. Morara exiryke ytosaromepyra ase,” tykase ynororo eya.
21 —Mame tosemy a toytose ropa ipoetory, turuse ropa eya. Morara exiryke tohne toehse otuhtoh rihpono, tymoipyra mokaro tokurehse exiryke. Ynara tykase ynororo typoetory a, “Axĩ ytoko pata poro osema tõ ae. Etuarimaketõ ke enehko xiaro ymoipynỹpo tõ myakãme. Emero enehko toto. Tymõkomokãkara roropa enehko, ytoytopyra exiketomo, tonurãkara, ãtakamatyamo. Emero rokẽ enehko toto,” tykase ynororo typoetory a.
22 Mame aporesẽ omipona toytose ipoetory. Mame tooehse ropa tahtao, ynara tykase ynororo otuhtoh esemy a, “Õmipona akene. Enehno toto. Kyryh nykã toto, etuarimaketomo. Yrome pehme pyra ro atapyĩ nase. Naero osa. Naero tõsemy,” tykase ipoetory eya.
23 Mame ynara tykazomose aporesemy eya, “Ytozomoko ropa pata zomye osema tõ ae imehnõ enehtohme oya, pehme ytapyĩ ehtohme,” tykase ropa aporesemy typoetory a. 24 “Ajohpe pyra ase. Mokã osemazuhme yneahmatyã ymaro otuhpyra ekurehnõko mã toto,” tykase ynororo, otuhtoh esemy, tykase Jezu eya xine. Mame toesyryhmase ropa ynororo parixeu tapyĩ tae, toto amorepaxĩpo.
Tupime Jezu poetoryme ehtoh poko sero
(Mat 10.37-38)
25 Mame ahno imoihme Jezu maro ytõko kynexine. Mame toeramase Jezu toto ẽpataka, toto amorepatohme. Ynara tykase ynororo eya xine,
26 —Ypoetoryme oexirykõ se matose repe. Yrome omykõ pyno oehtohkõ motye pyra ypyno pyra awahtao xine, ypoetoryme exipyra ekurehnõko matose. Morararo asakõ pyno, opyxiãkõ pyno, opoenõkõ pyno, ãkorõkõ pyno, ooryxirykõ pyno, oruikõ pyno, mokaro pyno oehtohkõ motye ypyno awahtao xine ypoetoryme exĩko matose. Osepyno oehtohkõ motye roropa ypyno awahtao xine ypoetoryme exĩko matose, tykase Jezu eya xine. 27 —Mame Ritonõpo zamarõ poko rokẽ ehtoko, ypoetoryme oehtohkõme. Oorikyrykõ kurũke jomipona se hkopyra awahtao xine ypoetoryme exipyra ekurehnõko matose, tykase Jezu eya xine. 28 Mame ynara tykase ropa ynororo eya xine,
—Tapyi kaetokõ riry se awahtao xine osemazuhme osenetupuhtoko aporo tyritoh poko ipune otinerũkõ waro oehtohkõme. 29 Osenetupuhpyra awahtao xine, otinerũkõ ipune pyra ahtao, tapyi nepuru xikihmãko rokẽ matose. Otyhkara ekurehnõko matose. Mame onyrihpyrykõ eunohnõko imehnõ mana. 30 Ynara ãko opoko xine mã toto. “To! Mokyro a tapyi tyrise zokonaka rokene. Yrome otyhkara tokurehse ynororo,” ãko mã toto opoko xine oeunohtorỹko mã toto. Naeroro tapyi riry se awahtao xine otinerũkõ ikuhtoko aporo osemazuhme. Moro saaro ypoetoryme oexirykõ se awahtao xine osenetupuhtoko aporo, “Serara hano jetuarimary zuno Jezu poetoryme jahtao?” kahtoko aporo, tykase Jezu eya xine.
31 —Morararo mã pata esemy typoetoke exikety tuhke 10.000me ipoetory tomo, soutatu tomo. Mame imepỹ oehnõko mana eya esary pynanohse, tosaryme. Mokyro mã oehnõko tuhke typoetoke 20.000me, soutatu tomo. Mame osemazuhme aporo pata esẽ porohnõko mana tõsenetupuhtohme aporo orẽpyra toexiry poko poremãpyra toehtohme. 32 Mame mokyro maro tõsetaparykõ se pyra tahtao, typoetory tõ aropõko mana moe roro ahtao, kure toto oturutohme toto maro, toto ekurematohme.
33 —Morararo, ypoetoryme oexirykõ se awahtao xine, emero okyryrykõ pyno pyra ehtoko, tykase Jezu eya xine.
Sautu papyry poko popyra toehse ahtao
(Mat 5.13; Mak 9.50)
34 —Kure sautu mã repe. Yrome sãme pyra toehse ahtao oty katohme kure? 35 Arypyra, popyra mana. Tupito pona tyrise ahtao popyra mana. Pui ety htaka roropa tyrise ahtao, morararo popyra mana ipunaka. Typahsẽme rokẽ kure mana. (Morararo Ritonõpo poetoryme awahtao xine, yrome opoe xine rokẽ oyoytorykohtao, otara exĩko matou. Arypyra, typahsẽme rokẽ matose.) Mame typanare awahtao xine etãko matose, tykase Jezu eya xine.