16
Ritonõpo rumekatopõpyry Kora tomo a
1-2 Kora, Isara mũkuru, Koate ekyry, Rewi pakomotyã ekyry ajoajohpe toehse. Typenekehse ynororo Moeze tutuisarykõme ehtoh poko. Tõximõse ynororo oseruao orutua kõ maro, Rupẽ pakomotyamo. Asakoro toh nexiase Eriape mũkuru tomo, Tatã te, Apirão maro; imepỹ nexiase Om, Perete mũkuru. Imehnõ orutua kõ 250mãkõ toahmase roropa Kora a, tamuximãkomo, orẽpyra exiketomo, tuisamãkomo. Oximõme toytose toto oturuse Moeze tõ maro Arão maro. Ynara tykase toto:
— Epo hnae tuisamehxo oehtohkomo! Moxiã emero Ritonõpo Kuesẽkõ poetoryme mã toto. Typoetory tõ rãnao Ritonõpo mana. Naeroro oty katohme tuisamehxo osekarõko matou, Ritonõpo poetory tõ esãme?
Morara kary etaryke Moeze a tosekumuru po typorohse ynororo tõmyty po nono pokoxi oturutohme Ritonõpo a. Ynara tykase ynororo Kora tomo a, imaro exiketõ maro:
— Kokoro pakeimo typoetory tõ enepõko Ritonõpo mana, tapiakase exiketõ tymaro aerohtohme. Tynymenekahpyry enehpõko Ritonõpo mana apoto apõ pũtokoxi toto ehtohme. 6-7 Kokoro pakeimo ixtaratu zahkatoh apoitoko, omoro Kora amaro exiketõ maro, ikarany tyritoko zaka ixtaratu maro arotohme apoto apõ pũtokoxi. Mame enẽko sytatose onoky kywino xine Ritonõpo nymenekahpyryme nae. Seromaroro epo hnae, amarokõ tymotyẽkase mexiatose, rewita tomo!
Ynara tykase roropa Moeze Kora a:
— Etatoko ke seromaroro rewita tomo! Amarokõ tapiakase Ritonõpo Kuesẽkomo a, imehnõ Izyraeu tõ winoino tupũtokoxi oehtohkõme, erohtohme Tytapyĩ Kurã tao, typoetory tõ akorehmary poko. Morohne oya xine ipune pyra nae? 10 Moro oerokurukõ kurã tokarose Ritonõpo a oya xine, rewita tomo. Seromaroro oturuketõme oexirykõ se roropa hmatou? 11 Arão kerekeremaryhtao oya xine, Ritonõpo Kuesẽkõ kerekeremãko matose, amaro exiketõ maro. Inyripohpyry omipona pyra exĩko matose.
12 Mame Tatã tõ tonehpose Moeze a, Apirão maro, Eriape mũkuru tomo. Yrome omi arone tozuhse eya xine:
— Ytopyra ynanase! 13 Epo mana. Nono kurã poe, otyro zamaro exikety poe kuenepyatose yna orihmapotohme sero ona tonorẽ po. Moro motye yna aropõko mase tuisamehxo awahtao samo. 14 Ajohpe pyra, yna onenehpyra mekuretyase nono kurã pona, otyro zamaro exikety pona, tupito tõ onekaropyra mexiase yna a ona kurã maro yna esaryme ehtohme. Moro motye yna enekunopyry se mahno. Ytopyra ynanase!
15 Mame Moeze tyekĩtapãse, ynara tykase ynororo Ritonõpo Tosemy a:
— Mokaro omiry onetara exiko tynekarorykõ enepyryhtao oya. Mokaro onenekunohpitopyra exiase, ekykõ jumẽtu anapoipitopyra roropa exiase!
16 Mame Kora a ynara tykase Moeze:
— Kokoro osehko amaro 250mãkõ maro Ritonõpo Tapyĩ Kurã taka. Arão roropa moroto exĩko mana. 17 Amarokõ emero ixtaratu zahkatoh apoitoko, ixtaratu tyritoko zaka arotohme apoto apõ pũtokoxi.
18 Naeroro tykyryrykõ, ixtaratu zahkatoh tapoise eya xine, ikarany tyrise eya xine zaka ixtaratu maro, xikihme toh nexiase emero Tapyi omõtoh tao Moeze tõ maro Arão maro. 19 Mame mokaro emero taoximõnohpose Kora a, Moeze tõ maro osẽpataka toehse toto Arão maro Ritonõpo Tapyĩ omõtoh tao. Mame Ritonõpo saerehkatoh konõto tonese eya xine emero. 20 Ynara tykase Ritonõpo Moeze tomo a Arão maro:
21 — Ameke ehtoko moxiã winoino, toto enahkatohme ya axiny.
22 Yrome tosekumuru po typorohse Moeze tomo Arão maro tõmytykõ po nono pokoxi, ynara tykase toto:
— Ritonõpo isene ehtoh ekaroneme mase ahno a emero. Toiro rokẽ ahno iirypyryme ehtoh pokoino opoetory tõ emero zehno exĩko mah?
23 Ynara tykase Ritonõpo Moeze a:
24 — Oturuko imoihmãkomo a ameke toto ehtohme Kora tõ tapyĩ winoino, Tatã tapyĩ winoino, Apirão tapyĩ winoino roropa, enara.
25 Mame Moeze toytose imehnõ tamuximãkõ maro Tatã tõ esaka Apirão maro. 26 Ynara tykase Moeze imoihmãkomo a:
— Ameke ehtoko mokaro, popyra exiketõ tapyĩ winoino, ikyryrykõ anapopyra ehtoko ipunaka; tomeseke pyra awahtao xine amarokõ roropa tonahkasẽme exĩko matose mokaro popyra ehtoh pokoino.
27 Naeroro ameke toytose imoihmãkomo Kora tõ tapyĩ winoino, Tatã maro, Apirão maro.
Tatã tõ tutũtase Apirão maro, tehme toh nexiase tytapyĩ omõtoh tao, typyxiãkõ maro typoenõ maro. 28 Mame ynara tykase Moeze imoihmãkomo a:
— Ourutorỹko ase zuaro exĩko matose ywy poe pyra senohne emero toehse. Ritonõpo nyripohpyry omipona senohne tyrise ya. 29 Mokaro orutua kõ orikyry emero rokẽ orikyry sã ahtao, toto onuãnohpyra Ritonõpo ahtao, jenyohpyra Ritonõpo nexiase. 30 Yrome tyoro sã tyrise ahtao eya enetupuhpotohme, sero nono ẽtakaryhtao mokaro enahtohme itapyĩ taõkõ maro, imõkomory maro, tomõse toto ahtao isene ro aorihtyã esaka, zuaro exĩko matose Ritonõpo turumekase moxiamo a.
31 Morarame tõturukehse Moeze ahtao nono totapuruhmakase mokaro zopino, 32 tonahse toto itapyĩ taõkõ maro, Kora ekahmananõ maro emero, imõkomory maro. 33 Moro sã tyhtose toto isene ro nono aka aorihtyã esaka imõkomory maro emero porehme. Mame nono tapuruse ropa, osenepyra toehse toh nexiase. 34 Mokaro kui kui kary etaryke tyya xine tururume toytose Izyraeu tomo, moroto aexityamo. Kui ãko roropa toh nexiase, ynara tykase toto:
— Epatoko! Kuenahkatorỹko nono mana!
35 Mame apoto tonehpose Ritonõpo a mokaro 250mãkõ orihmapotohme, ixtaratu zahkahpõkomo.
Ixtaratu zahkatoh tonomo
36 Mame ynara tykase Ritonõpo Moeze a:
37 — Oturuko Ereaza a, oturukety Arão mũkuru a, moro metau risẽ ixtaratu zahkatoh kehko apoitohme eya apoto zahkatopõpyry poe, oruno akoĩpyry pahtohme eya, Ritonõpo kyryryme kurã, moro ixtaratu zahkatoh tonõ exiryke. 38 Ritonõpo kyryry kurãme toehse toh nexiase tokarose toto ahtao Ritonõpo a apoto apõ po. Naeroro moro ixtaratu zahkatoh tonõ apoiko mokaro tyahkase aexityã ekepyry winoino, tyyrypyrykõ emetakame tyahkase toto. Mame moro ixtaratu zahkatoh tonõ etapako metau risemy, paratu kãseme ehtohme apoto apõ apurume tyritohme. Izyraeu tõ enetupuhpotohme exĩko mana, enaroximatohme.
39 Naeroro moro ixtaratu zahkatoh tonõ tapoise Ereaza a. Tapĩpose kehko eya paratu kãsemã apoto apõ apuru ritohme. 40 Ritonõpo oturutopõpyry ae ro Moeze a, Izyraeu tõ enaroximatohme toehse moro, imehnõ pyra, Arão poenõ rokẽ ipakomotyã roropa oehtohme ixtaratu zahkatohme Ritonõpo ẽpataka. Imehnõ tuãnohse exiry Kora tõ wãnohtopõpyry samo, imarõkõ maro.
Ahno pynanohtopõpyry Arão a
41 Yrome yrokokoro Izyraeu tõ emero tykerekeremapitose toto Moeze tõ poko Arão maro. Ynara tykase toto:
— Ritonõpo Kuesẽkõ poetory tõ totapase oya xine!
42 Morarame tõximõse imoihmãkõ ahtao Moeze tõ kerekeremase Arão maro toeramase toto Ritonõpo Tapyĩ winakoxi. Akurũ tonese eya xine Tapyi epoe. Ritonõpo saerehkatoh konõto tõsenepose eya xine. 43 Moeze tõ toytose Arão maro Tapyi omõtoh ẽpataka xikihme. 44 Mame ynara tykase Ritonõpo Moeze a:
45 — Ytotoko mokaro winoino. Toto enahkãko ase seromaroro rahkene!
Yrome tosekumuru po typorohse Moeze tomo Arão maro tõmytykõ po nono pokoxi. 46 Ynara tykase Moeze Arão a:
— Okyryry ixtaratu zahkatoh apoiko, ikarã tyriko zaka apoto apõ poe, ixtaratu roropa tyriko ikarã pona. Axĩ ke ytoko ahno tõ pona onekarory zahkatohme mokaro rypyry korokapotohme. Axiny! Toto zehno Ritonõpo ehtoh osenepopitõko mana. Tyrohsẽ toehpitose mana!
47 Naeroro tykyryry, ixtaratu zahkatoh tapoise Arão a Moeze omihpyry omipona. Tururume toytose ynororo ahno rãnaka. Tyrohsẽ oehpitory tonese ahtao Arão a, ixtaratu tyrise eya ikarã pona, tynekarory tokarose eya Ritonõpo a mokaro ahno rypyry korokapotohme. 48 Moro ke tyrohsẽ tymynyhpãse, moroto Arão nexiase xikihme ahno rãnao, xia isene exiketomo, mya aorihtyã ekepyry tomo, enara. 49 Mokaro toorihse aexityã tuhke exiry 14.700me nexiase, Kora tõ toorihse aexityã maro pyra. 50 Mame tyrohsẽ tonahse ahtao, Arão toytose ropa Ritonõpo Tapyĩ omõtoh taka, moroto Moeze exiryke.