22
Dɑfidin womu ɡe u wom kowobun wiruɡii kuɑ. U nɛɛ,
Gusunɔ, nɛn Yinni, mbɑ n kuɑ ɑ kɑ mɑn deri.
Mbɑn sɔ̃nɑ ɑ ǹ mɑn swɑɑ dɑki
sɑnɑm mɛ nɑ nun weeweenu koosimɔ.
Mbɑn sɔ̃nɑ ɑ ǹ mɑn fɑɑbɑ kue.
Mbɑn sɔ̃nɑ ɑ ku rɑ mɑn wurɑri
sɑnɑm mɛ nɑ nun sokɑ sɔ̃ɔ sɔɔ.
Mbɑn sɔ̃nɑ ɑ ku rɑ mɑn wisi
sɑnɑm mɛ nɑ nun kɑnɑ wɔ̃kuru.
Wunɑ ɑ sere sɑ̃ɑ Dɛɛro, ɑ sɔ̃ wunɛn sinɑ kitɑrɔ.
Isirelibɑ bɑ nun tɔmɑmɔ.
Wunɑ bɛsɛn sikɑdobɑ bɑ nɑɑnɛ kuɑ,
mɑ ɑ bu yɑkiɑ.
Bɑ nun somiru kɑnɑ, mɑ ɑ bu fɑɑbɑ kuɑ.
Bɑ nun nɑɑnɛ kuɑ, mɑ ɑ bu sekuru yɑrɑ.
Adɑmɑ nɛ, nɑ mɑɑ sɑ̃ɑwɑ tɔnu mi?
Aɑwo, nɑ sɑ̃ɑwɑ nɡe kɔkɔbu.
Mɑ tɔmbɑ mɑn yɑɑkoru mɔ̀,
bɑ mɑn ɡɛmɑ.
Be bɑ mɑn wɑ kpuro,
bɑ rɑ n mɑn yɛ̃ɛmɔwɑ,
bɑ n mɑn nɔɔ swiikinu mɔ̀,
bɑ n wii ɡimɑnu koosimɔ, bɑ n mɔ̀,
nɑ nɛn tii Gusunɔ nɔmu sɔndiɑ.
Mbɑn sɔ̃nɑ u ǹ mɑn fɑɑbɑ kue.
Ù n mɑn kĩn nɑ, mbɑn sɔ̃nɑ u ǹ mɑn yɑkie.
10 Adɑmɑ Yinni Gusunɔ, wunɑ ɑ mɑn yɑrɑ nɛn mɛron nukurun di.
Wunɑ ɑ mɑn bwɛ̃ɛ dorɑ wɛ̃ ye nɑ nɛn mɛron bom nɔrumɔ.
11 Wunɑ ɑ mɑn kɔ̃su sɑɑ mìn di bɑ mɑn mɑrɑ.
Wunɑ ɑ sɑ̃ɑ nɛn Yinni sɑɑ nɛn mɛron nukurun di.
12 A ku kɑ mɑn tondɑ,
domi nɔni swɑ̃ɑrɑ mɑn turuku koosimɑ.
Goo mɑɑ sɑri wi u koo mɑn somi.
13 Yibɛrɛ dɑbinu nu mɑn sikerenɛ
nɡe nɑɑ kinɛ ni nu ɡɔbu.
Bɑ mɑn kooro bure nɡe Bɑsɑnin kɛtɛ ɡɔbi.
14 Bɑ mɑn kukirisimɔ
nɡe ɡbee sunɔ ɡe ɡɑ yɑɑ kɑsu.
15 Nɛn dɑm mu doonɑ
nɡe nim mɛ mu yɑri yɑni sɛɛri sɔɔ.
Nɛn kukunun ɡbin ɡbinkɑ kpuro sɔsikiɑnɑ.
Nɛn mwiɑ doonɑ nɡe ɡum mɛ mu yɑndɑ.
16 Nɛn ɡɔ̃ru ɡɑ ɡberɑ nɡe sɔndu,
mɑ nɛn yɑrɑ yɑ nɛn dɑro mɑni.
Nɑ kpĩ yɑnim sɔɔ nɡe ɡoru.
17 Domi yibɛrɛ dɑbinɑ nu mɑn kooro bure bɑɑmɑ
nɡe ɡbeeku bɔ̃nu.
Bɑ nɛn nɔmɑ kɑ nɛn nɑɑsu yɑburɑ.
18 Nɑ woore sere nɛn kukunu kpuro nu sɔ̃ɔsire.
Tɔmbu bɑ mɑn mɛɛrɑ bɑ nɔɔ yɑɑre.
19 Bɑ nɛn yɑ̃nu bɔnu mɔ̀ ben tii tiinɛ sɔɔ.
Mɑ bɑ nɛn yɑbe bɑkɑru tɛtɛ toosimɔ.
20 Wunɛ Yinni Gusunɔ, wunɑ ɑ sɑ̃ɑ nɛn dɑm.
A kun kɑ mɑn tonde mɛ.
A nɑ fuuku ɑ mɑn fɑɑbɑ ko.
21 A mɑn wɔro yibɛrɛbɑn tɑkobin di.
Bɑ dɑm mɔ nɡe ɡbeeku bɔ̃nu.
A nɛn wɑ̃ɑru wɔro ben nɔmɑn di.
22 Bɑ mɑn wɔrimɔ nɡe ɡbee sinɑnsu.
Bɑ mɑn kooro buremɔ nɡe kɛtɛ ɡbeekinu.
23 Kon nɛɡibu kpuro wunɛn ɡɑri sɔ̃.
Kon nun siɑrɑ mi bɑ mɛnnɛ.
24 Yɑkɔbun bweseru, bɛɛ be i Yinni Gusunɔ nɑsie,
i nùn siɑro.
Bɛɛ Isirelibɑ, Yɑkɔbun bweseru, i nùn tɔmɔ.
Bɛɛ Isirelibɑ, i nùn sɑ̃ɑwɔ.
25 Domi u ku rɑ nɔni swɑ̃ɑruɡiin wɑhɑlɑ yɑɑkoru ko.
U ku rɑ mɑɑ ye ɑtɑfiiru ko.
U ku rɑ nùn biru kisi.
U rɑ win sokuru wurewɑ.
26 Kon nun siɑrɑ sɑnɑm mɛ be bɑ nun nɑsie bɑ mɛnnɛ.
Kon nɛn nɔɔ mwɛɛnu yibiɑ ben bɑɑwuren wuswɑɑɔ.
27 Sɑ̃ɑrobu bɑ koo di bu debu.
Be bɑ Yinni Gusunɔ kɑsu, berɑ bɑ koo nùn siɑrɑ.
Kpɑ ben hunde yu dɑkɑɑ dɑ.
28 Hɑnduniɑn ɡoonu nnɛn tɔmbu bɑ koo Yinni Gusunɔ yɑɑyɑ
kpɑ bu ɡɔsirɑmɑ win mi.
Bwesenu kpuro nu koo yiirɑ win wuswɑɑɔ.
29 Domi Yinni Gusunɔwɑ u sɑ̃ɑ sunɔ.
U bɑndu dii bwesenu kpuron wɔllɔ.
30 Bɑɑ hɑnduniɑn dɑmɡibu bɑ koo nùn kpunɑ.
Tɔmbu kpurowɑ bɑ koo nùn yiirɑ.
31-32 Be bɑ koo mɑrurɑ, bɑ koo bu Yinni Gusunɔn ɡɑri sɔ̃.
Be bɑ ǹ ɡinɑ nɛ duniɑ sɔɔ, bɑ koo win ɡɑri kpɑrɑ,
kpɑ bu ben bibu sɔ̃ ye u win tɔmbu kuɑ,
kpɑ be kpuro bu nùn sɑ̃.