Mɨzefị wáraga bɨ Páwulo
eké zɨ́ ꞌyị ga bɨ sɨmɨ
Korị́ndo
Ledre gɨ ro mɨzefị bụ́kụ bɨ Korị́ndo ní
Páwulo bɨ ꞌyịmɨkása ní eké ledre ba ne zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto sɨmɨ Korị́ndo bɨ ngúru mongụ́ gara sɨmɨ Gɨrị́sị ní. Páwulo ꞌdodo kóo bɨlámá ledre ꞌbɨ Yésụ zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ Korị́ndo rómo do sɨmɨbi kị́éꞌdo. Sɨmɨ Moko ꞌbɨ ꞌyịmɨkása e kápita 18, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e kóo ṇgúṇgu ledre Yésụ. Sɨmɨ bɨ Páwulo nderéokpó do ngíti bi ní, zɨ́ bɨsinyí ledre e ógụyé dongará ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní íri. Née éyị́ bɨ oto Páwulo éké ledre ba kása a sɨmɨ korị́ndo ní gɨ ro zɨ́ye ótoómo kɨ́ méngị bɨsinyí ledre káa zɨ́ ga gére née ꞌdáꞌba.
Sɨmɨ kápita 1-4 Páwulo eké kɨ́dí ndaá bɨlámáne zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní ífi sɨmɨyé ndị́sị ófụ́ye dongaráye wá. Sɨmɨ kápita 5-6 esị sị́lị́ne komo yée ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị kéyị kenée káa zɨ́ éyị́ bɨ owonɨ́ aka Lomo wá ní. Sɨmɨ kápita 7, ꞌdodo ledre gɨ ro toso ndị́sị ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Kɨ́résịto go ní nɨyí ndị́sị kɨ́ meꞌbeyé e, yaꞌdá ꞌbɨ eyé e kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ eyé e mbá ní. Zɨ́a íꞌbí lorụ zɨ́ye gɨ ro ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go ní nɨyí ndị́sị kɨ́ yée ga bɨ ṇguṇgunɨ́ eyé ledre ꞌbɨ mbigí Lomo wá ní káa be ꞌdi. ꞌYị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go ní nɨyí ndị́sị íni ini zɨ́ Lomo káa be ꞌdi? Zɨ́a kpá úku ledre kɨ́dí ꞌDówụ́ Lomo iꞌbí úndru moko go zɨ́ze tụ́ꞌdụ́ mɨngúngúcua, kɨ́ngaya sɨmɨ kápita 13 uku ledre úndru ꞌbɨ óto ꞌbú lafú ꞌyị e. ꞌDówụ́ Lomo née nɨ sáká zée zɨ́ze ndị́sịzé íni ini zɨ́ Lomo do bɨlámá mɨsiꞌdiné tɨ́ káa zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgnɨ́ ledre Kɨ́résịto go ní. Née ní zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí káa zɨ́ bɨ Lomo uru kóo Kɨ́résịto go gɨ sɨmɨ umbu ní togụ́ karanée uyuzé go yá nɨ kpá úru zée.
1
Mandá zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto sɨmɨ Korị́ndo ní
Owụ́ ꞌbɨ Babá e, máa Páwulo bɨ Lomo gelé máa, zɨ́a óto zée kɨ́ Sosoténe káa do ꞌyịmɨkása ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ ní.
Máéké ledre ba máa zɨ́se, sée ꞌyị ga bɨ ṇgúṇgusé ledre ꞌbɨ Lomo go sɨmɨ Korị́ndo íri ní. Ledre bɨ máéké ní, ndaá kpá lá dụụ́ zɨ́se wá, kpá zɨ́ ꞌyị ga bɨ do ngíti géyị bi e ṇguṇgunɨ́ kpá ledre Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé gɨ zɨ́a gelé zée go kéye káa do mbigí ꞌyị ga bɨ Lomo ní.
ꞌBụzé Lomo kɨ́ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé, idínɨ́ lúrú bi kacɨ́se, zɨ́ye méngị bɨlámá ledre zɨ́se gɨ do bɨ zɨ́se ndị́sịsé bɨlámáse.
Kacɨ́ kadra mbá, mándị́sị íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo kacɨ́ bɨlámá ledre bɨ mengị zɨ́se, zɨ́se ídíse go mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ maꞌdáa ní. Ngére Yésụ iꞌbí rokoꞌbụ née zɨ́se gɨ ro zɨ́se ndị́sịsé ówoyéme ledre ené zaá bɨlámáne kpá gɨ ro zɨ́se ndị́sịsé ꞌdódoyéme a zɨ́ ꞌyị e do bɨlámá mɨsiꞌdiné. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, ꞌyị e nɨyí ị́nyị mbá ówo a kɨ́dí ledre bɨ ꞌdodozé zɨ́se gɨ ro Kɨ́résịto Yésụ ní nɨ maꞌdíi ledre. ꞌDówụ́ Lomo iꞌbí tákpásị́lị́ ga gére née zɨ́se kenée gɨ ro zɨ́se ndị́sịsé méngị mbá ledre ga bɨ utúasánɨ́ mɨútúásá ní gɨ zɨ́a ndị́sịsé go óto komosé gɨ ro mɨndáꞌbaógụ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé. Ngére Yésụ nɨ ndị́sị ꞌdókó sée gɨ ro zɨ́se ndị́sị tórosé fú lá ngbúó gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ Ngére ezé Kɨ́résịto Yésụ maꞌdáa nɨ ndáꞌbaógụ sɨmɨ a ní. Ɨ, tɨ́ maꞌdíi, Lomo gelé sée ne gɨ ro zɨ́ mɨndị́sịsé ídíne kị́éꞌdo kɨ́ Owụ́ ꞌbɨ ené Kɨ́résịto Yésụ bɨ nɨ Ngére ezé ní. Ledre ga bɨ uku yée gɨ rosé ní nɨ méngị yée mbá tɨ́ káa zɨ́ bɨ uku yée ní.
ꞌYị ꞌbɨ Kɨ́résịto idínɨ́ ndị́sị kɨ́ mɨmbéꞌdeyé kị́éꞌdo
10 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, máésị sị́lị́ma komosé kɨ́ rokoꞌbụ bɨ zɨ́ma gɨ zɨ́ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé ní kɨ́dí, ndásé sógó rosé zɨ́se ndị́sịsé kɨ́ ófụ́se dongaráse wá. Ídísé ndị́sị káa do ꞌyị e kị́éꞌdo. Mɨmbéꞌdesé kɨ́ mɨméngị ledre esé idí ídí mbá kị́éꞌdo. 11 Máúku ledre née gbékpị́e wá, mbílíma uwú ndiki ledre go. Ngíti géyị ꞌyị e ogụnɨ́ gɨ ꞌbe ꞌbɨ Kulúwe yáa zɨ́ye úku ledre zɨ́ma kɨ́dí, ndị́sị esé ndaá ꞌbɨ ené íri bɨlámáne wá. Ndị́sịsé ndị́sị íri fú lá kɨ́ ófụ́ dongaráse. 12 Ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongaráse ya yée nɨyí yị́ eyé ꞌbɨ eyé ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ “Páwulo ní.” Ngíti géyị ya yée nɨyí yị́ eyé ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ “Apólo ní.” Ngíti géyị ya yée nɨyí yị́ eyé ꞌbɨ eyé ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ “Pétero ní.” Ngíti géyị ya yée nɨyí yị́ eyé ꞌbɨ eyé ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ “Kɨ́résịto ní.”
13 Ásé ífi sɨmɨ Kɨ́résịto kenée lárá a káa be ꞌdi? Ambí uyu kóo gɨ ro yómo sée ní ne? Páwulo? Babatịzị́nɨ́ kóo sée kɨ́ ịrị ambi? Kɨ́ ịrị Páwulo? 14 Mámbófo Lomo go, gɨ zɨ́a máíꞌbí amá kóo babatị́za zɨ́ bɨkéṛị́ ꞌyị gɨ dongaráse wá. Odụ ꞌyị ga bɨ má ówo, máíꞌbí kóo babatị́za go zɨ́ye ní dụụ́, Kɨrísipo e kɨ́ Gáyo. 15 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, bɨkéṛị́ ꞌyị gɨ dongaráse bɨ nɨ úku ledre kɨ́dí babatịzị́nɨ́ kóo née kɨ́ ịrịmá ní ndaá. 16 Woyị́ị, ledre Sitịfáno ayí go lị́gị máa. Ngíti ꞌyị bɨ kóo máíꞌbí bábátị́zị́ go zɨ́a ní, Sitifáno kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ ené e. Gɨ do kacɨ́ye née togụ́ ngíti ꞌyị nɨ kpá bo mábábátị́zị́ kóo wo go yá, másómụ́ndíki aka wá. 17 Kɨ́résịto Yésụ kasa ené kóo máa lá dụụ́ íꞌbí babatị́za zɨ́ ꞌyị e wá, kasa máa úku bɨlámá ledre ené zɨ́ ꞌyị e za mbá. Mándị́sị úku zɨ́ ꞌyị e dụụ́ ledre mɨúyu kɨ́ mɨúrú Yésụ gɨ sɨmɨ umbu nda kɨ́ ledre rokoꞌbụ ꞌbɨ yómo ꞌyị e bɨ zɨ́a ní. Idí mándị́sị kóo úku ledre née kɨ́ sómụ́ ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e yá, káa bɨ mɨúyu Yésụ bɨ kóo do mɨngbúngbu kágá ní moko ndaá ba sɨmɨ a wá.
Ledre gɨ ro umbu Yésụ
18 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, ledre gɨ ro umbu Yésụ nɨ mongụ́ ledre gɨ zɨ́a ꞌBụzé Lomo yeme ledre née kenée gɨ ro yómo zée. Owozé ledre née kenée gɨ zɨ́a owoyemezé ledre gɨ ro rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo go. ꞌYị máa yée ga bɨ ngárá owoyemenɨ́ ledre gɨ ro rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo wá ní, lurúnɨ́ yị́ eyé ledre umbu bɨ kóo Yésụ uyu do mɨngbúngbu kágá ní zɨ́ye káa zɨ́ ledre cayi ní. 19 Nɨ sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí,
“ꞌYị ga gére née kɨ́ ówo ledre ga gére née nɨyí yị́ eyé kacɨ́ komomá mbá bɨcayiyé moko ndaá sɨmɨyé wá.
Mááyí óto yée zɨ́ bi ndị́sị sínyíne royé mɨsínyí kɨ́ ówo ledre ga gére née mbá.”1:19 Isáya 29:14
20 Togụ́ nda go kenée ní, ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị kéyị kɨ́dí yée owoofụnɨ́ ledre go ní, nɨyí kacɨ́ komo Lomo go káa be ꞌdi? Nɨyí go mbá bɨcayiyé. Gɨ zɨ́a Lomo uku go kenée. 21 Lomo nɨ dụụ́ ne ꞌyị bɨ owoonzó ledre gɨ ro ledre e za mbá ní, ili ené zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e ówo née kɨ́ ꞌbɨ eyé ówo ledre eyé ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e wá. Gɨ zɨ́ kéyị née ní zɨ́a úku ledre kɨ́dí, ledre ené bɨ ndịsịzé ꞌdódo a zɨ́ ꞌyị e, zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ndị́sịyé lúrú a kɨ́dí moko ndaá sɨmɨ a wá ní, nɨ ídíne mɨsiꞌdi ꞌbɨ ómo zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre maꞌdáa go ní. 22 ꞌYị ga bɨ Yụ́da e ní, ilinɨ́ ꞌbɨ eyé yée idínɨ́ lúrú mɨngburoko lárá ledre e kɨ́ méngị royé té kí yée nɨyí fú ṇgúṇgu a kɨ́dí maꞌdíi, Lomo kasaogụ Yésụ ne. Ngíti géyị ꞌyị máa yée ga bɨ ndanɨ́ gɨ sɨmɨ kúfú Yụ́da e wá ní, ilinɨ́ ꞌbɨ eyé idízé ꞌdódo ledre maꞌdáa kɨ́ ówo ledre bɨ ꞌyịmaꞌdí e ꞌbɨ do sogo káṇgá ní yée nɨyí fú ṇgúṇgu a. 23 Ndịsịzé ꞌdódo dụụ́ ledre umbu bɨ kóo Kɨ́résịto Yésụ uyu do mɨngbúngbu kágá ní. Yụ́da e ṇguṇgunɨ́ eyé bɨ kɨ́dí Lomo nɨ kásaógụ Kɨ́résịto zɨ́a úyuné do mɨngbúngbu kágá ní wá. Kúfú ngíti géyị ꞌyị e lurúnɨ́ ꞌbɨ eyé kɨ́dí née ledre cayi. 24 ꞌYị máa yée ga bɨ Lomo gelé yée go káa do mbigí ꞌyị ené e ní, togụ́ Yụ́da e togụ́ kúfú ngíti géyị ꞌyị e yá, lurúnɨ́ ledre ga bɨ ꞌdodozé yée née káa do ledre bɨ kɨ́ rokoꞌbụné ní gɨ zɨ́a owonɨ́ go bɨlámáne kɨ́dí, Kɨ́résịto ꞌdodo ledre máa ga gére née ne zɨ́ze. Zɨ́a kpá ꞌdódo ledre gɨ ro rokoꞌbụ bɨ ꞌbɨ Lomo kpá komokenzị ené ní zɨ́ze. 25 Ledre bɨ Lomo mengị née ngíti géyị ꞌyị e lurúnɨ́ yị́ eyé kacɨ́ komoyé káa do bɨcayi ledre. Ábuwá rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo kɨ́ owo ledre ené romo gɨ do ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá go za mbá.
26 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, sómụ́sé aka kɨ́ rosé. Sɨmɨ bɨ kóo ngárá Lomo ndolo aka sée gɨ ro zɨ́se ídíse káa do ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Kɨ́résịto wá ní ndásé kóo kacɨ́ komo ꞌyị e káa zɨ́ ꞌyị ówo ledre e ní wá, ndásé kóo kpá káa zɨ́ mɨngburoko ꞌyị e ní wá. 27 Lomo otoomo bɨcayi ledre ga bɨ ꞌbɨ do sogo káṇgá ba gɨ ro zɨ́ dokuwu méngị ꞌyị ga bɨ ya yée nɨyí ꞌyị ówo ledre e ní gɨ zɨ́a. Zɨ́a ótoómo ledre máa yée ga bɨ moko ndaá sɨmɨyé wá ní zɨ́ dokuwu méngị ꞌyị ga bɨ kɨ́ cóngó royé ní gɨ zɨ́a. 28 Lomo ndịsị lengbe gélé ꞌyị ga bɨ yaá owonɨ́ ledre wá ní gɨ ro zɨ́ye ídíye káa do ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị ga bɨ otonɨ́ royé ya yée owoofụnɨ́ ledre go ní kɨ́dí ówo ledre eyé née moko ndaá ꞌbɨ ené sɨmɨ a zɨ́ne wá. 29 Lomo mengị ledre née kenée káa bɨ ngíti géyị ꞌyị e nɨyí ndị́sị mbófo royé zɨ́ne. 30 Lomo ꞌdiꞌbilugu zée, zɨ́a óto zée zɨ́ze ídíze kɨ́ Kɨ́résịto Yésụ káa do ꞌyị e kị́éꞌdo ba ndaá gbékpị́ne wá, gɨ zɨ́a Yésụ maꞌdáa uyu kóo go gɨ rozé, zɨ́a kpá ꞌdódo ledre bɨ gɨ ro Lomo ní zɨ́ze ówoyéme a. Gɨ zɨ́ kéyị née, zɨ́a yómo zée, zɨ́a ꞌdíꞌbióyó lúyú ledre gɨ rozé, zɨ́ze ídíze mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní. 31 Nɨ sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “Togụ́ ꞌyị ili mbófo roné yá, idí mbófo roné gɨ ro éyị́ ga bɨ Ngére Lomo ndịsị méngị yée ní.”1:31 Yeremáya 9:24

1:19 1:19 Isáya 29:14

1:31 1:31 Yeremáya 9:24