Moko ꞌbɨ ꞌyịmɨkása e
Ledre gɨ ro bụ́kụ ꞌbɨ ꞌyịmɨkása e
Lúka eké bụ́kụ ba ne. Eké wo bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a Lúka ní kpá ne. Sɨmɨ bụ́kụ ba eké ledre gɨ ro káa zɨ́ bɨ kóo ꞌYịmɨkása ꞌbɨ Yésụ ndịsịnɨ́ ndéré kɨ́ úku ledrea zɨ́ ꞌyị e gɨ do kacɨ́a bɨ ndaꞌbalugu roné go komo ere ní. Mɨzefị a sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Yụ́da e kpá kɨ́ káṇgá ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní. Eké sɨmɨ bụ́kụ ba ledre gɨ ro bɨlámá ledre ga bɨ ꞌYịmɨkása ꞌbɨ Yésụ ndịsịnɨ́ kóo ndéré kɨ́ úku yée sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Yụ́da e kpá kɨ́ káṇgá ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní. Lúka uku kpá ngíti ledre kɨ́dí ꞌDówụ́ Lomo nɨ ógụ fị zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ní, zɨ́a ndị́sịné ꞌdódo bɨlámá mɨsiꞌdi zɨ́ye kpá kɨ́ íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ manda eyé e.
Sɨmɨ kápita 1-12 Lúka uku tụ́ꞌdụ́ ledre e gɨ ro ledre ga bɨ ꞌyịmɨkása Pétero mengị yée nda kpá kɨ́ ledre ga bɨ kóo mengịnɨ́ royé zɨ́ ꞌyị e ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go sɨmɨ Yerụsaléma ní. ꞌDówụ́ Lomo ndịsị kóo sáká yée do tụ́ꞌdụ́ mɨsiꞌdi e gɨ ro zɨ́ye ówoyéme a kɨ́dí Lomo ili zɨ́ Bɨlámá ledre bɨ gɨ ro Yésụ ní idínɨ́ úku a zɨ́ kúfú ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e mbá, nda lá dụụ́ zɨ́ Yụ́da e wá. Kápita 13-28 Lúka uku andá kpá ledre kɨ́dí ꞌDówụ́ Lomo ndịsị kóo sáká ꞌyịmɨkása Páwulo zɨ́a ndị́sịné ndéréne kɨ́ úku bɨlámá ledre née sɨmɨ ṛị́kị́ káṇgá e káa zɨ́ Ásiya, Yụ́ropɨ odụ a sɨmɨ gara bɨ Róma ní. Zɨ́a kpá úku ledre gɨ ro kúrú Lomo bɨ Páwulo kɨ́ ngíti géyị lafúne ꞌyịmɨkása ndịsịnɨ́ ndéré kɨ́ úku yée ní. Owoyemezé go bɨlámáne kɨ́dí Páwulo ꞌdodonɨ́ bɨlámá ledre bɨ gɨ ro Yésụ ní go zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e sɨmɨ ṛị́kị́ ngíti géyị sịndị́ kadra e.
1
Yésụ ndaꞌba komo ere
Áko mongụ́ ꞌyị Teyófịlo, mɨzefị bụ́kụ bɨ kóo máéké ní, máéké kóo ledre gɨ ro ledre ga bɨ Yésụ* 1:1 Yésụ: Ini ledre gɨ sɨmɨa kɨ́dí, Lomo yomo ꞌyị e. tonó ꞌdodo yée kɨ́ yée ga bɨ mengị yée ní, ndéréógụné gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ Lomo ꞌdiꞌbilugu wo sɨmɨa komo ere ní. ꞌDáꞌdá gɨ zɨ́a kóo kɨ́ ndáꞌbalúgu roné komo ere, zɨ́a kóo úku ledre kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo zɨ́ ꞌyị ga bɨ gelé yée káa do ꞌyịmɨkása 1:2 ꞌYịmɨkása: Née ꞌyị ga bɨ Yésụ iꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ye, zɨ́a ndịsị kása yée ndéré kɨ́ méngị moko ené e káa zɨ́ úku bɨlámá ledre ené zɨ́ ꞌyị e, kɨ́ sị́kpị ꞌyị ndíyá e kpá kɨ́ ógóóyó bɨcayi lomo e gɨ sɨmɨ ꞌyị e ní. ené e ní. Gɨ do kacɨ́ ꞌdoꞌdó bɨ kóo ꞌdoꞌdónɨ́ Yésụ maꞌdáa kɨ́e, zɨ́a úyuné do mɨngbúngbu kágá, zɨ́a kóo úrúne go gɨ sɨmɨ umbu, zɨ́a ꞌdódo roné zɨ́ ꞌyịmɨkása ené e kɨ́ꞌdí tụ́ꞌdụ́ kɨ́ sị́lị́ cị́ gbre. ꞌDodo kóo roné zɨ́ye kɨ́ꞌdí tụ́ꞌdụ́ née gɨ ro zɨ́ye ówo a kɨ́dí maꞌdíi née urú go. Zɨ́a ndị́sịné ꞌdódoyéme mɨsiꞌdi ledre ga bɨ ꞌbe Lomo ní zɨ́ye. Kadra kị́éꞌdo sɨmɨ bɨ Yésụ kotrụnɨ́ royé go do bi kị́éꞌdo kɨ́ ꞌyịmɨkása ené e ánu éyị́ ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndásé aka ị́nyị báyi rosé gɨ sɨmɨ Yerụsaléma gɨ ona wá. Ídísé ndị́sị ona gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ Babá nɨ kása ꞌDówụ́ne zɨ́se káa do sáká éyị́ káa zɨ́ bɨ mocụ́ ledre a, zɨ́ma kóo ndị́sịmá úku ledre a zɨ́se ní. Yiwáni ndịsị íꞌbí babatị́za kɨ́ iní, tɨ́ lá gɨ do kacɨ́ sị́lị́ ca Lomo bábátị́zị́ sée kɨ́ ꞌDówụ́ne.”
Mɨndáꞌba Yésụ komo ere
Sɨmɨ bɨ Yésụ kotrụnɨ́ royé go ndro kɨ́ ꞌyịmɨkása ené e ní, zɨ́ye ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Ngére, 1:6 Ngére: Ndólo bɨ Ngére ní, nɨ zɨ́ Lomo kpá zɨ́ Yésụ gɨ zɨ́a nɨyí gbrengárá mbá Lomo kpá Ngére e. bɨ ba ní áyí go ógụ íꞌbílúgu ngére ꞌbɨ Isɨréle e zɨ́ye?”
Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Sịndị́ kadra gɨ ro ledre ga gére nɨ yị́ ené do sị́lị́ Babá. Ndaá ꞌbɨ ené mɨútúásáne gɨ ro zɨ́se ówo a wá. Tɨ́ lá ídísé ówo a kɨ́dí, ꞌDówụ́ Lomo nɨ ógụ ndị́sị sɨmɨsé. Zɨ́a ndị́sịné íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́se, zɨ́se ndị́sịsé úku ledre gɨ romá kɨ́ rokoꞌbụné zɨ́ ꞌyị ga bɨ sɨmɨ Yerụsaléma, kpá kɨ́ ngíti géyị bi ga bɨ sɨmɨ Yụdáya kɨ́ Samáriya ní, zaá gị do odụ do sogo káṇgá mbá.”
Gɨ do kacɨ́ bɨ Yésụ ukuonzó lá ledre gɨ tarané káa ní, tɨ́ do komoyé née ní, geré zɨ́ Lomo ꞌdíꞌbilúgu wo komo ere. Nɨyí ídí kɨ́e ní, yeré nɨ yị́ ené go sogo bụṛụngụ́ lurúndikinɨ́ lolụ wo wá.
10 Sɨmɨ bɨ nɨyí aka fú lá ndị́sị lúrú lódụ́ kacɨ́ a kɨ́ ndéréókpóne ꞌdága ní, ꞌdiya káa ní, zɨ́ yaꞌdá e gbre mbá kɨ́ bɨkenyị́ bongó royé nɨyí go mɨtóroyé cigíye kenée. 11 Zɨ́ yaꞌdá ga bɨ gbre ba úku ledre zɨ́ ꞌyịmɨkása ga gére née kɨ́dí, “Sée ꞌyị ꞌbɨ káṇgá bɨ Galiláya ní, éyị́ bɨ tórosé ndị́sị lúrú bi gɨ roa komo ere ní ꞌdi? Yésụ bɨ Lomo ꞌdiꞌbilugu wo gɨ zɨ́se komo ere née, nɨ karanée ndáꞌbaógụ cé káa zɨ́ bɨ lúrúsé wo kɨ́ ndéréókpó komo ere née ní.”
Gelénɨ́ ꞌyị do bi kacɨ́ Yụ́da
12 Gɨ ore, zɨ́ ꞌyịmɨkása e ndáꞌbalúgu royé gɨ do Landa bɨ ndịsịnɨ́ ndolo a Olíva ní, sɨmɨ Yerụsaléma. Landa máa née nɨ kilomị́ta kị́éꞌdo gɨ sɨmɨ Yerụsaléma. 13 Sɨmɨ bɨ ndaꞌbaogụnɨ́ sɨmɨ gara íri ní, zɨ́ye ékị́ ókpóye geré ꞌdága sɨmɨ ꞌdị́cị́ bɨ oꞌbóṛongónɨ́ do ezené kɨ́ꞌdí bɨ kóo ndịsịnɨ́ ndịsị ní. ꞌYị ga bɨ kóo ore ní nɨyí kóo, Pétero, Yiwáni, Yakóbo e kɨ́ Andiríya, Phị́lịpo e kɨ́ Tóma, Batilimáyo e kɨ́ Matáyo, Yakóbo wotị́ Alafáyo, Simúna ngúru ꞌyị ga bɨ kɨ́ ꞌbú káṇgá eyé ꞌbɨ Isɨréle e doné ní, nda kɨ́ Yụ́da wotị́ Yakóbo. 14 Zɨ́ ꞌyịmɨkása ga gére née ndị́sị ndị́sị kótrụ royé trị́é do bi kị́éꞌdo íni ini zɨ́ Lomo kacɨ́ kadra mbá. Ndịsịnɨ́ kóo ndị́sị íni ini máa née ndro kɨ́ ngíti géyị kará e nda kɨ́ Maríya mbágá Yésụ kpá kɨ́ lúndu Yésụ maáge.
15 Gɨ do kacɨ́ owụ́ sị́lị́ cúkuꞌdée, zɨ́ ꞌyị e míya kị́éꞌdo doa cị́ kéṛị́ a yée ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ní kótrụ royé do bi kótrụro ꞌbɨ ini zɨ́ Lomo. Zɨ́ Pétero ị́nyịógụné ꞌdága ódroné zɨ́ ꞌyị ga bɨ kotrụnɨ́ royé née kɨ́dí, 16 “Owụ́ ꞌbɨ babá e, mɨéké kúrú Lomo ogụ go maꞌdíi káa zɨ́ bɨ kóo ꞌDówụ́ Lomo ukuiꞌbí zɨ́ Dawídi éké a gɨ ro Yụ́da bɨ kóo utú káa do manda ꞌdáꞌdá zɨ́ ꞌyị ga bɨ kóo ꞌdiꞌbinɨ́ Yésụ ní. 17 Yụ́da nɨ kóo ngúru ꞌyị gɨ dongaráze. Gelénɨ́ kóo wo káa do ezezé sɨmɨ moko bɨ azé sɨmɨ a ba ní.”
18 Gɨ zɨ́ késị́ bɨ kóo Yụ́da owo gɨ sɨmɨ bɨsinyí mɨméngị ledre ené ní, sɨmɨ bɨ kóo ingíonzó roné zɨ́a útúlóko sɨmɨné ní, zɨ́ manda ꞌbɨ Yụ́da e kóo úgú bi bɨ kóo ingíonzó roné doa née óto umbua sɨmɨ a. 19 ꞌYị ga bɨ kóo sɨmɨ Yerụsaléma ní uwúnɨ́ kóo ledre née go za mbá. Zɨ́ye ndị́sịyé ndólo bi máa née kɨ́ tara Aramáyika kɨ́dí Akeledáma, ini ledre gɨ sɨmɨa kɨ́dí, Bi ꞌbɨ óto Umbu e.
20 Zɨ́ Pétero tátáne ꞌdáꞌdá kɨ́ ledre kɨ́dí, “Nɨ mɨéké née sɨmɨ Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi kɨ́dí, ‘ꞌBe ꞌbɨ ené idí ídí káa do tobó, ꞌyị ndị́sị sɨmɨ a ndaá.’ 1:20 Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi e 69:25 Nɨ kpá mɨékéne kɨ́dí, ‘Ngíti ꞌyị idí ꞌdíꞌbi moko kacɨ́ a ne.’ 1:20 Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi e 109:8
21 “Bɨ go kenée ní, nɨ mɨútúásáne zɨ́ze gélé ngúru ꞌyị gɨ dongaráze bɨ azé kú kéye sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kóo Ngére Yésụ nɨ dongaráze ní, 22 tónóne gɨ sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ Yiwáni Babatị́za zaá gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ Lomo ꞌdiꞌbilugu Yésụ gɨ zɨ́ze komo ere sɨmɨ a ní. Gɨ ro zɨ́ ꞌyị máa née ídíne ꞌyị bɨ lurú mɨúrú Yésụ gɨ sɨmɨ umbu go cụ́ kɨ́ komoné ní.”
23 Gɨ ore, zɨ́ ꞌyịmɨkása e kɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go ní íꞌbí somụ́ ledre eyé gɨ ro yaꞌdá e gbre Yoséfa bɨ ndịsịnɨ́ kpá ndólo wo Barasába (bɨ owoyemenɨ́ wo kpá kɨ́ ịrịa bɨ Zụ́sụto ní) kɨ́ Matíya. 24 Zɨ́ye ótụ́ doyé íni ini zɨ́ Ngére Yésụ kɨ́dí, “Ówo mɨmbéꞌde ꞌyị e mbá bú mɨkékeṛị́a. Ídí nda mu ꞌdódo ꞌyị bɨ gɨ dongará yaꞌdá ga bɨ gbre ba wo bɨ gélé wo go 25 gɨ ro zɨ́a ídíne káa do ꞌyịmɨkása do bi kacɨ́ Yụ́da bɨ kóo otoomo moko zɨ́a ndéréne do bi ené bɨ ili ní.” 26 Gɨ do kacɨ́ ini zɨ́ Lomo, zɨ́ye ónzó gbégbé§ 1:26 Ónzó gbégbé: Ba mɨsiꞌdi bɨ kóo Yụ́da e ndịsịnɨ́ gélé ꞌyị kɨ́e gɨ moko ꞌbɨ Lomo ní. gɨ ro gélé kémbị́ ꞌyị gɨ dongará yaꞌdá ga gére née. Zɨ́ gbégbé útúne zɨ́ Matíya. Do go gélé wo káa do ngúru ꞌyịmɨkása yata yée máa ga bɨ kóo sokó doa kị́éꞌdo (11) ní.

*1:1 1:1 Yésụ: Ini ledre gɨ sɨmɨa kɨ́dí, Lomo yomo ꞌyị e.

1:2 1:2 ꞌYịmɨkása: Née ꞌyị ga bɨ Yésụ iꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ye, zɨ́a ndịsị kása yée ndéré kɨ́ méngị moko ené e káa zɨ́ úku bɨlámá ledre ené zɨ́ ꞌyị e, kɨ́ sị́kpị ꞌyị ndíyá e kpá kɨ́ ógóóyó bɨcayi lomo e gɨ sɨmɨ ꞌyị e ní.

1:6 1:6 Ngére: Ndólo bɨ Ngére ní, nɨ zɨ́ Lomo kpá zɨ́ Yésụ gɨ zɨ́a nɨyí gbrengárá mbá Lomo kpá Ngére e.

1:20 1:20 Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi e 69:25

1:20 1:20 Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi e 109:8

§1:26 1:26 Ónzó gbégbé: Ba mɨsiꞌdi bɨ kóo Yụ́da e ndịsịnɨ́ gélé ꞌyị kɨ́e gɨ moko ꞌbɨ Lomo ní.