1 Mongụ́ ꞌbú utú kóo sɨmɨ káṇgá née kpị́ gɨ zɨ́ wo bɨ kóo utú sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ Abarayáma ní. Zɨ́ Isáka ị́nyịné ndéréne zɨ́ mongụ́ ngére Abimaléke ꞌbɨ kúfú ꞌyị ga bɨ Falasitíni e ní, sɨmɨ káṇgá bɨ Gerári ní. 2 Zɨ́ Ngére Lomo ꞌdódo roné zɨ́ Isáka do úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndá ndéré sɨmɨ Ízibiti wá, ídí ndị́sị sɨmɨ káṇgá bɨ mááyí úku ledre a zɨ́yị ndị́sịyị́ sɨmɨ a ní. 3 Ídí ndị́sị ca sɨmɨ káṇgá ba ona, mááyí ndị́sị sáká yị́ị zɨ́ma íꞌbí úndru zɨ́yị. Mááyí íꞌbí káṇgá ba mbá zɨ́yị kɨ́ bulúnduyị́ e, mááyí méngị ledre e zɨ́yị kacɨ́ mɨyéme ledre bɨ kóo dongaráze kɨ́ ꞌbụyị́ Abarayáma ní. 4 Mááyí óto bulúnduyị́ e zɨ́ye étrịyé káa zɨ́ kele ga bɨ komo ere ní, zɨ́ma íꞌbí káṇgá ba mbá zɨ́ye. Kpụrụ́ gɨ sɨmɨ bulúnduyị́ e Mááyí karanée íꞌbí úndru zɨ́ ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá ona za mbá, 5 gɨ zɨ́a Abarayáma uwú kóo ledre amá zɨ́a ndị́sịné méngị ledre ga bɨ máíli yée, kɨ́ ledre ga bɨ máúku yée ní nda kpá kɨ́ lódụ́ lorụ amá e.” 6 Née ní zɨ́ Isáka ídíákáne ndị́sịné sɨmɨ Gerári.

7 Sɨmɨ bɨ ꞌyị ga bɨ ore nduꞌyúnɨ́ Isáka gɨ ro ledre meꞌbea ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Nɨ lémịmá,” gɨ zɨ́a eré ngịrị kɨ́ úku ledre zɨ́ye ya, “Nɨ meꞌbemá.” Somụ́ yaá ꞌyị ga bɨ ore ní nɨyí úfu née gɨ ro ledre Rebéka gɨ zɨ́a lámá nɨ roa kɨ́ngaya.

8 Sɨmɨ bɨ Isáka luꞌbú nda go ore ní, kadra kị́éꞌdo zɨ́ Abimaléke ngére ꞌbɨ Falasitíni lúrú bi gɨ do subáa zɨ́a lúrúndíki Isáka e kɨ́ ndéndeke kɨ́ meꞌbené Rebéka. 9 Zɨ́ ngére Abimaléke kákasa kacɨ́ Isáka, do úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Maꞌdíi nɨ yị́ ené tɨ́ meꞌbeyị́. Sara úku zɨ́ ꞌyị e yá, ‘Nɨ lémịmá’ ní gɨ zɨ́ ꞌdi?”

Zɨ́ Isáka úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Gɨ zɨ́a máyá ꞌbɨ amá nɨyí úfu máa gɨ roa.”

10 Zɨ́ Abimaléke úku ledre zɨ́ Isáka kɨ́dí, “Éyị́ bɨ méngị kéyị zɨ́ze kenée gɨ zɨ́a ní ꞌdi? Togụ́ bɨ kóo ngíti ꞌyị nderé sóꞌdo meꞌbeyị́ ní mbé ꞌdíꞌbiógụ kóo komozé née go umbu.”

11 Zɨ́ ngére Abimaléke íꞌbí lorụ zɨ́ ꞌyị ené e za mbá kɨ́dí, “Togụ́ ꞌyị oto sị́lị́ne ro Isáka togụ́ mbú ro meꞌbea sɨmɨ káṇgá ba ona, yị́ị máa née odụ a ꞌbɨ eyị́ dụụ́ umbu.”

12 Zɨ́ Isáka óꞌdo éyị́ sɨmɨ sɨmɨbi máa née, zɨ́ éyị́ e ánáye zɨ́a kɨ́ngaya gɨ zɨ́a Ngére Lomo iꞌbí úndru go zɨ́a. 13 Zɨ́a ídíne kɨ́ éyị́ e zɨ́ne, zɨ́ éyị́ máa ga gére kpá fú ndị́sị éyeyé, odụ a zɨ́a nda ídíne goó ꞌyị bɨ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ne ní. 14 Née ní gɨ zɨ́ kábịṛị́kị kɨ́ ị́tị́ ga bɨ zɨ́a kpá kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ꞌbɨ moko e ní, zɨ́ Falasitíni e nda ndị́sị óto mɨmbéꞌdeyé roa bɨsinyíne. 15 Gɨ zɨ́ mɨmbéꞌdekesị́, zɨ́ Falasitíni e ásiyé kɨ́ ꞌdawú bɨ kóo ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ Abarayáma ꞌbụ Isáka icinɨ́ ní káa bɨ nɨyí íngi a do ụ́nzụ ꞌdúcu a mbá kɨ́ káṇgá.

16 Née ní zɨ́ Abimaléke úku ledre zɨ́ Isáka kɨ́dí, “Ólụ́ógụ mu gɨ sɨmɨ káṇgá ba gɨ ona ꞌdáꞌba, rokoꞌbụyị́ romo do ꞌbɨ ezé go.”

17 Zɨ́ Isáka ómụ́ne gɨ ore ndéré óto táya ené sɨmɨ ꞌBululu ꞌbɨ gara bɨ Gerári ní ndị́sịné ore. 18 Zɨ́ Isáka ícilúgu ꞌdawú ga bɨ kóo ꞌbụa Abarayáma ici, zɨ́ Falasitíni e ásiyé kɨ́e gɨ do kacɨ́ umbu Abarayáma ní, zɨ́a ị́fị́lúgu kpá kémbị́ ịrị ga gére née do ꞌdawú ga gére née.

19 Sɨmɨ ngíti sị́lị́ zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ga bɨ ꞌbɨ Isáka kpá ndéréye íci ngíti ꞌdawú sɨmɨ ꞌbululu bɨ ndịsị kacɨ́ kóꞌdụ́ a ní, zɨ́ye íci ndíki iní bɨ ndịsị lágaógụ gɨ sị́ káṇgá ní. 20 Tɨ́ lá zɨ́ ꞌyị ꞌbáꞌbá bangá ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌbɨ Gerári e ndị́sịyé ófụ́ye dongaráye kɨ́ ꞌyị ꞌbáꞌbá bangá ga bɨ ꞌbɨ Isáka ní zɨ́ye úku ledre zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Isáka e kɨ́dí, “Ba yị́ ené iní ezé.” Née ní zɨ́ Isáka ị́fị́ ịrị ꞌdawú née “Eséke,” ini ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí ꞌdawú ófụ́ gɨ zɨ́a ꞌyị e ndịsịnɨ́ kóo ófụ́ ore. 21 Née ní zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ Isáka e kpá íci ngíti ꞌdawú, zɨ́ye kpá ófụ́ye gɨ roa. Zɨ́ Isáka ị́fị́ ịrị ꞌdawú máa wo née nda, “Sitína,”*26:21 Sitína: Ini ledre sɨmɨ a kɨ́dí mɨmbéꞌde sinyí. ini ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí ꞌdawú okó. 22 Zɨ́ Isáka ómụ́ne gɨ ore ndéré íci ngíti ꞌdawú, ꞌyị ófụ́ ndaá lolụ kɨ́ye gɨ roa wá. Gɨ zɨ́ kéyị née zɨ́a ị́fị́ ịrị ꞌdawú máa wo née kɨ́dí, “Rebóta,”†26:22 Rebóta: Ịrị ba kɨ́ tara Ébere ini ledre sɨmɨ a kɨ́dí, idízé ndị́sị sɨmɨ bikịdrị́. ini ledre gɨ sɨmɨ a bikịdrị́ gɨ zɨ́a ófụ́ ndaá lolụ wá zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Bɨ ba ní Ngére Lomo iꞌbí goó ne zɨ́ze, azé go ógụ ídí kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ze sɨmɨ káṇgá ba ona.”

23 Gɨ ore, zɨ́ Isáka ndéréókpóne sɨmɨ gara bɨ Bị́rịsába. 24 Kɨ́ ndụlụ a née, zɨ́ Ngére Lomo ꞌdódo roné zɨ́ Isáka do úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mááyí Lomo bɨ kóo ꞌbụyị́ Abarayáma ndịsị óto úndrua ní. Ndá éré ngịrị wá, kacɨ́ kadra mbá mááyí ídí kɨ́yị. Mááyí íꞌbí úndru zɨ́yị zɨ́ bulúnduyị́ e étrịyé do ídíye tụ́ꞌdụ́ kacɨ́ mɨyéme ledre bɨ kóo máyéme zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko amá Abarayáma ní.”

25 Zɨ́ Isáka óꞌbó mbayi ore ndị́sị íni ini sị́ a ore zɨ́ Ngére Lomo. Zɨ́a ụ́bụ́ kụ́tụ́, zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ené e íci ngíti ꞌdawú ore.

26 Sɨmɨ ngíti sị́lị́ zɨ́ ngére Abimaléke ị́nyịné gɨ sɨmɨ Gerári nɨyí kɨ́ Awụ́za ꞌyị íꞌbí lorụ zɨ́a kɨ́ Pịkóla mongụ́ ꞌyị ené ꞌbɨ asikíri ené e ndéréye zɨ́ Isáka. 27 Zɨ́ Isáka ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Ógụsé zɨ́ma yáa káa be ꞌdi bɨ kóo bi ndị́sịmá ndaá gɨ zɨ́se wá zɨ́se ị́nyịsé ógó máa gɨ sɨmɨ káṇgá esé ní?”

28 Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Owozé go maꞌdíi kɨ́dí Ngére Lomo nɨ yị́ ené kɨ́yị, née ní zɨ́ze úku ledre kɨ́dí nɨ mɨútúásáne zɨ́ze óto mɨyéme ledre dongaráze kése. Idízé mu óto mɨyéme ledre dongaráze, 29 kɨ́dí útúásá méngị bɨsinyí ledre zɨ́ze wá. Abú lagazé kóo yị́ị gɨ sɨmɨ káṇgá ezé yá, otozé ezé kóo sị́lị́ze royị́ wá. Bɨ ba ní Ngére Lomo iꞌbí úndru go zɨ́yị.”

30 Zɨ́ Isáka méngị mongụ́ ayímbi gɨ royé, zɨ́ye ánu éyị́ kpá kɨ́ éwé éyị́ e. 31 Nda goó akpa kɨ́ phịyị́ zɨ́ye lólóbụ́ mɨkékeṛị́a dongaráye. Zɨ́ Isáka íꞌbí mɨsiꞌdi zɨ́ye ndéréye, zɨ́ye ị́nyịyé ótoómo wo ore zɨ́ mɨndị́sị a ídíne bɨlámáne.

32 Kadra née ní zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ Isáka ógụyé úku ledre ꞌdawú bɨ icinɨ́ ní zɨ́a. Zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Ndikizé iní go.” 33 Zɨ́ Isáka ị́fị́ ịrị ꞌdawú née “Sị́ba.”‡26:33 Sị́ba: Ịrị ba kɨ́ tara Ébere ini ledre sɨmɨ a kɨ́dí, mɨyéme ledre. Ndéréógụné gị karaba ní, ịrị gara bɨ kóo née ní fú lá Bị́rịsába.

34 Sɨmɨ bɨ sɨmɨbi ꞌbɨ Ésawu nɨ go cị́ gbre ní, zɨ́a ófụ́ kará e gbre, Yodị́ta e kɨ́ Basimáta mbá gɨ sɨmɨ nyị́ ꞌyị ꞌbɨ Éte e. Yodị́ta nɨ ꞌbɨ ené nyị́ Bérị, Basimáta ꞌbɨ ené nyị́ Éloni. 35 Tɨ́ lá zɨ́ kará ga bɨ gbre née íꞌbí dokogo zɨ́ Isáka e kɨ́ Rebéka kɨ́ngaya.