Bɨlámá ledre bɨ
Lúka
eké ní
Ledre gɨ ro bụ́kụ bɨ Lúka ní
Bụ́kụ ba Lúka eké ne, eké wo bɨ Moko ꞌbɨ ꞌyịmɨkása e ní kpá ne. Lúka ndaá ꞌbɨ ené gɨ sɨmɨ kúfú Yụ́da e wá, nɨ ꞌyị bɨ olo ledre go kɨ́ngaya gɨ sɨmɨ kúfú Gịrị́gị e ní. Zɨ́a ị́nyịné ṇgúṇgu ledre Yésụ. ꞌDịyịoto kóo Páwulo sɨmɨ bɨ kóo Páwulo nɨ ndéré kɨ́ úku bɨlámá ledre ꞌbɨ Yésụ zɨ́ ꞌyị e ní. Eké ledre gɨ ro Yésụ kɨ́ ledre moko ga bɨ kóo Yésụ ndịsị méngị yée ní zɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní ówoyéme a.
Ledre ga bɨ Lúka eké yée sɨmɨ bụ́kụ ené ba ndanɨ́ mɨékéye sɨmɨ ngíti géyị bụ́kụ ga bɨ Matáyo, Márɨko kɨ́ Yiwáni ní wá. Ledre ga bɨ káa zɨ́ ledre gɨ ro mɨndíki Yiwáni ꞌyị íꞌbí babatị́za, ledre gɨ ro mɨndíki Yésụ kɨ́ mɨngbóró a, kpá kɨ́ ledre gɨ ro bɨlámá ledre ga bɨ kóo ꞌbɨ Lomo Yiwáni ndịsị ndéré kɨ́ úku yée zɨ́ ꞌyị e ní. Zɨ́a kpá úku ledre gɨ ro káa zɨ́ bɨ Lomo oto ꞌbú ꞌyịmaꞌdí e mbá ní. Yésụ ꞌdodo kóo lị́lị ledre née go sɨmɨ muruwayi káa zɨ́ muruwayi bɨ gɨ ro bɨlámá ꞌyị ꞌbɨ Samáriya ní (sɨmɨ kápita 10), kɨ́ muruwayi bɨ gɨ ro owụ́ bɨ ịndrị ní (sɨmɨ kápita 15) kɨ́ mɨndị́sịyé bɨ kɨ́ manda ꞌdáꞌdá ꞌbɨ ꞌyị ꞌdóꞌdụ́ ụsórụ bɨ ꞌyị e ilinɨ́ wo wá ní (sɨmɨ kápita 19) nda kɨ́ ledre trịdrị bɨ za fí bɨ mocụ́ ledre a zɨ́ ngúru ꞌyị lúyú ledre bɨ kóo phephénɨ́ yée kéne gɨ zɨ́ lúyú ledre eyé ní (sɨmɨ kápita 23).
Zɨ́ Lúka úku andá ledre kɨ́ꞌdí tụ́ꞌdụ́ kɨ́dí ꞌDówụ́ Lomo ndịsị méngị moko sɨmɨ Yésụ ne gɨ zɨ́a ndịsị íni ini zɨ́ Lomo kɨ́ngaya. Nda go gbóo kɨ́ odụ ledre, zɨ́a úku ledre kɨ́dí Yésụ ꞌdodo kóo roné kɨ́ꞌdí tụ́ꞌdụ́ zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e sɨmɨ bɨ kóo urú gɨ sɨmɨ umbu ní. Ledre ga gére née ꞌdodonɨ́ go kɨ́dí maꞌdíi Yésụ urú kóo go gɨ sɨmɨ umbu.
1
Lúka eké ledre gɨ ro Yésụ
Mongụ́ ꞌyị Teyófịlo, tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị e eké omonɨ́ ledre ga bɨ kóo gɨ do bi Yésụ, bɨ kóo Yésụ maꞌdáa ndịsị méngị yée dongaráze ní go bi ꞌdesị́. Ekénɨ́ tɨ́ za cé ledre ga bɨ kóo ꞌyịmɨkása ga kóo ꞌdesị́ lurúnɨ́ kɨ́ komoyé zɨ́ye ndị́sịyé lị́kpị́ a ní. Gɨ zɨ́a bɨ ledre ga bɨ ꞌyị ga gére née ekénɨ́ ní, nɨyí mbá maꞌdíi ledre e ní, máyá nɨ mɨútúásáne zɨ́ma éké kása yée zɨ́yị, gɨ do bɨ zɨ́yị ówoyéme a yá ꞌdodonɨ́ kóo maꞌdíi ledre e go zɨ́ne.
Ledre gɨ ro mɨndíki Yiwáni Babatị́za
Sɨmɨ bɨ kóo Eróde nɨ mongụ́ ngére ꞌbɨ káṇgá bɨ Yụdáya ní, ngíti ꞌyị ꞌdáná mbayi ꞌbɨ Lomo nɨ kóo bo kɨ́ ịrịné Zakaríya. Nɨ gɨ dongará ꞌyị ꞌdáná éyị́ ga bɨ manda eyé nɨ mbá Abiyáza ní. Ịrị meꞌbea Elizebéta, nɨ kpá gɨ sɨmɨ kúfú bulúnduyé bɨ Aróna ní. Zakaríya e gbrengárá kɨ́ meꞌbené, mɨméngị ledre eyé nɨ kacɨ́ kadra mbá fú lá mbị́ do komo Lomo, gɨ zɨ́a ndịsịnɨ́ éré lorụ ꞌbɨ Ngére Lomo. Tɨ́ lá owụ́ ndaá ꞌbɨ ené kóo zɨ́ye wá gɨ zɨ́a meꞌbea nɨ mɨkoto, nɨyí nda kpá yị́ eyé go ngokoyé utúasánɨ́ lolụ ndíki owụ́ wá.
Nda sɨmɨ ngíti sị́lị́, sịndị́ kadra utúasá go zɨ́ Zakaríya e kɨ́ lafúne ndéréye sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ꞌdáná éyị́ zɨ́ Lomo, kacɨ́ ondụ́ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e. Zɨ́ gbégbé ꞌdódo Zakaríya zɨ́a ólụ́ne ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ꞌdáná éyị́ zɨ́ Lomo. 10 Sɨmɨ bɨ Zakaríya olụ́ go ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo nɨ go ndị́sị óngbó abúṛengú kɨ́ ndonyoné ꞌdị́cị́ íri ní, tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ ogụnɨ́ ní nɨyí ꞌbɨ eyé ndị́sị íni ini zɨ́ Lomo sága.
11 Cịkị ꞌdị́cị́ íri, zɨ́ maláyika bɨ Ngére Lomo kasa ní ógụ tóroné do sị́lị́ ꞌbɨ anú cigí mbayi bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdáná éyị́ doa ní. 12 Sɨmɨ bɨ Zakaríya lurú maláyika née kenée ní, zɨ́ lomo roa lị́yịné gɨ zɨ́ ngịrị. 13 Zɨ́ maláyika née úku ledre kɨ́dí, “Ndá éré ngịrị wá Zakaríya, Lomo uwú ini bɨ ndị́sị íni a ní go. Meꞌbeyị́ Elizebéta nɨ ndíki owụ́ zɨ́yị owụ́oꞌdo. Ídí ị́fị́ ịrịa Yiwáni. 14 Nɨ óto sée kɨ́ meꞌbeyị́ zɨ́se ídíse kɨ́ rokinyi, tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí ídí kɨ́ rokinyi sɨmɨ bɨ nɨyí úwú a kɨ́dí aránɨ́ wo go ní. 15 Nɨ ídí kɨ́ ledrené owóowó sɨmɨ moko bɨ ꞌbɨ Ngére Lomo ní. Ndaá ꞌyị éwé leꞌyị́ wá, nɨ dụụ́ mɨꞌdúcuné kɨ́ ꞌDówụ́ Lomo kú gɨ sɨmɨ mbágáne. 16 Nɨ ꞌdíꞌbilúgu ngíti géyị Isɨréle e ga kóna luyúnɨ́ gɨ do mɨsiꞌdi ꞌbɨ Ngére Lomo go ní zɨ́ Lomo. 17 Nɨ ndị́sị gámá kɨ́ úku kúrú Lomo sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌDówụ́ Lomo cé káa zɨ́ nébị Ilíya kóna ní, zɨ́a ndị́sịné kɨ́ yéme dongará ꞌyị ga bɨ sinyí go kɨ́ owụ́ ꞌbɨ eyé e ní, kpá kɨ́ sáká ꞌyị ga bɨ sómụ́ ledre eyé ndaá bɨlámáne do mɨsiꞌdi ꞌbɨ Lomo wá ní, nda kpá kɨ́ yémeómo ꞌyị e nzíyiyé zɨ́ Ngére Yésụ.”
18 Zɨ́ Zakaríya ndúꞌyú maláyika née kɨ́dí, “Mááyí ówo a bɨ kɨ́dí éyị́ nɨ ndéré méngị roné zɨ́ma kenée ní lárá a káa be ꞌdi? Bɨ mááyí go ngokomá káa zɨ́ ba, kára bɨ zɨ́ma ní nɨ go kpá ngokoné ní.”
19 Zɨ́ maláyika née úkulúgu ledre zɨ́ Zakaríya kɨ́dí, “Zakaríya, ịrịmá Gábɨrele. Kacɨ́ kadra mbá azé fú lá kɨ́ Lomo do bi kị́éꞌdo, kasa máa ne kɨ́ bɨlámá ledre née ógụ úku a zɨ́yị. 20 Gɨ zɨ́a bɨ íli ṇgúṇgu ledre bɨ máúku zɨ́yị ba wá ní, tarayị́ nɨ ídí mɨꞌdụ́tụné ódro wá gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ owụ́ née nɨ árá sɨmɨ a ní.”
21 Gɨ zɨ́ kéyị née, ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ sóngó wo sága ní ndịsịnɨ́ go má zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “ꞌBɨé laká nda ꞌdi, Zakaríya luꞌbú karaba sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ꞌdényé káa ní ní.” 22 Sɨmɨ bɨ olụ́ogụ gɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo gɨrí ní, ndịsị nda ódro zɨ́ye lá kɨ́ sị́lị́ne. Zɨ́ ꞌyị ga gére née tɨ́ geré ówo a kɨ́dí Lomo ꞌdodo ngíti mɨkánda ledre go zɨ́a ꞌdị́cị́ íri.
23 Sɨmɨ bɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ moko ené ụkụ́ ní, zɨ́a ị́nyị ndáꞌbalúgu roné ꞌbe. 24 Nda gɨ do kacɨ́ sị́lị́ cúkuꞌdée, zɨ́ meꞌbea Elizebéta ídíne kɨ́ sɨmɨné. Zɨ́a ndị́sịné ꞌbe éfé ịnyị, olụ́ogụ gɨ ꞌbe wá. 25 Zɨ́ Elizebéta íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo kɨ́dí, “Mbófo éyị́ zɨ́yị Ngére Lomo gɨ ro ledre bɨ méngị zɨ́ma ba. Ówo ledre go kɨ́ma zɨ́yị ꞌdíꞌbióyó mongụ́ dokuwu bɨ mááyí kɨ́e ní gɨ domá ꞌdáꞌba.”
Maláyika uku ledre gɨ ro mɨndíki Yésụ
26 Sɨmɨ bɨ Elizebéta nɨ go kɨ́ sɨmɨné ꞌbɨ éfé ịnyị doa kéṛị́ (6) ní, zɨ́ Lomo kpá kása maláyika Gábɨrele sɨmɨ Nazeréta ngíti owụ́ gara sɨmɨ Galiláya, 27 zɨ́ owụ́kára tara mbotụ nɨ kóo go mɨkóróne zɨ́ ngíti oꞌdo kɨ́ ịrịné Yoséfa. Nɨ gɨ sɨmɨ kúfú ngére Dawídi. Owụ́ kára maꞌdáa ịrị a Maríya. 28 Zɨ́ Gábɨrele ndéréógụné íri, zɨ́a íꞌbí mandá kɨ́dí, “Mandá zɨ́yị Maríya, útúásá go kacɨ́ komo Ngére Lomo, Lomo idí kɨ́yị.”
29 Zɨ́ Maríya ndị́sị ónzó komoné kɨ́ toso mandá bɨ maláyika ogụ íꞌbí a zɨ́ne née. 30 Zɨ́ maláyika úku ledre zɨ́ Maríya kɨ́dí, “Maríya, ndá éré ngịrị wá, útúásá yị́ eyị́ mɨútúásá kacɨ́ komo Lomo.” 31 Áyí ógụ ídí kɨ́ sɨmɨyị́ zɨ́yị árá ógụ a owụ́oꞌdo. Ídí ị́fị́ ịrị a Yésụ.* 1:31 Yésụ: Ini ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí, Lomo yomo ꞌyị e. 32 Nɨ ídí mongụ́ ꞌyị. ꞌYị e nɨyí ndị́sị ndólo wo Owụ́ ꞌbɨ Lomo. Ngére Lomo nɨ óto wo káa do ngére káa zɨ́ bulúndua bɨ kóo Dawídi ní. 33 Nɨ ídí ngére do kúfú Isɨréle e za fí, ꞌyị ꞌdíꞌbióyó wo ndaá.
34 Maríya ya zɨ́ maláyika ní, “Ledre máa née nɨ méngị roné née lárá a kɨ́e ꞌdi bɨ máówo aka kpá ledre ꞌbɨ yaꞌdá e wá ní?”
35 Maláyika ya zɨ́a ní, “Owụ́ née nɨ ógụ ené sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo. Lomo nɨ ndị́sị ne sáká yị́ị gɨ zɨ́a owụ́ bɨ áyí ndíkiógụ a née nɨ yị́ ené Owụ́ ꞌbɨ Lomo. 36 Lúrú aka gba ngoko sụmụyị́ bɨ Elizebéta ba, nɨ go kɨ́ sɨmɨné ꞌbɨ éfé ịnyị doa kéṛị́ (6). ꞌYị e owonɨ́ go mbá kɨ́dí utúasá lolụ kóo ndíki owụ́ wá. 37 Ledre bɨ Lomo uku go ní, nɨ méngị roné.”
38 Maríya ya, “Káa zɨ́ bɨ mááyí ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ Ngére Lomo ní, máṇgúṇgu ledre bɨ úku ili méngị a zɨ́ma ní go.” Geré zɨ́ maláyika née lélị́ ené gɨ ore.
Maríya nderé lúrú Elizebéta
39 Zɨ́ Maríya yéme roné ndéréne lúrú Elizebéta sɨmɨ owụ́ gara do bi ekị́ekị́ sɨmɨ Yụdáya, 40 zɨ́a ógụné ꞌbe ꞌbɨ Zakaríya zɨ́a íꞌbí mandá. 41 Sɨmɨ bɨ Elizebéta uwú kúrú Maríya ní, geré zɨ́ sɨmɨa ndị́sịné ndéndeke kɨ́ mongụ́ rokinyi. Zɨ́ Elizebéta lúrú rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo roné. 42 Zɨ́a ódroné kɨ́ kúrúne ꞌdága kɨ́dí, “Maríya, Lomo iꞌbí úndru go zɨ́yị rómo do ꞌbɨ lafúyị e mbá. Iꞌbí kpá úndru go zɨ́ Owụ́ bɨ sɨmɨyị́ née. 43 Áko, Lomo eme laká kɨ́ma káa gɨ zɨ́ ꞌdi, bɨ zɨ́ mbágá Ngére amá ị́nyịné za cụ́ ne ógụné lúrú máa ní? 44 Maríya, sɨmɨ bɨ gáa máúwú kúrú yị́ị ní, geré zɨ́ sɨmɨmá ndị́sịné ndéndeke kɨ́ mongụ́ rokinyi. 45 Ngére Lomo idí ídí kɨ́yị, gɨ zɨ́a ṇgúṇgu go yá éyị́ bɨ ili méngị a zɨ́yị ní, idí mu méngị a.”
Keꞌbị bɨ Maríya uku ní
46 Maríya ya kɨ́dí, “Mákófó ịrị Ngére amá Lomo. 47 Mááyí go kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́ Lomo ꞌyị yómo máa. 48 Máa bɨ mándá éyị́ wá ba, oto ledremá go zɨ́ne owóowó. Tónóne karaba ndéréne ꞌdáꞌdá, tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí ndị́sị úku ledre kɨ́dí Lomo iꞌbí úndru go zɨ́ma. 49 Wo, Mbigí Lomo bɨ kɨ́ rokoꞌbụné kɨ́ngaya ní mengị mongụ́ ledre go zɨ́ma. ꞌYị e idínɨ́ ndị́sị kófó ịrịa. 50 ꞌYị ga bɨ nɨyí ndị́sị óto úndru a ní, nɨ ndị́sị méngị bɨlámá ledre zɨ́ye ndéréne mɨndéré za fí. 51 Mengị tụ́ꞌdụ́ mɨngburoko ledre e go, Ngére máa yée ga bɨ ndịsịnɨ́ ị́lị́ mɨị́lị́ ní, nɨ báyi yée mbá ꞌdáꞌba. 52 Zɨ́a ꞌdíꞌbióyó rokoꞌbụ gɨ zɨ́ yée ga bɨ ndịsịnɨ́ óto ledreyé kɨ́ royé owóowó ní, zɨ́a óto yée ga bɨ ꞌbụoꞌbụ́nɨ́ royé mɨꞌbúóꞌbụ́ ní do bi kacɨ́ye. 53 Iꞌbí tụ́ꞌdụ́ éyị́ e go zɨ́ ꞌyị ga bɨ kóna ndịsịnɨ́ ndúwú gɨ zɨ́ lerị́ ní, oto yée ga bɨ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ye ní go káa do ꞌyị lerị́ e. 54 Ledre bɨ kóo mocụ́ gɨ ro sáká Isɨréle e ní lịgị wo wá, nɨ go ndị́sị sáká yée. 55 Uku kóo zɨ́ bulúnduzé Abarayáma kɨ́ owụ́ ꞌbɨ owụ́ ꞌbɨ ené e kpá kenée kɨ́dí née nɨ ndị́sị sáká yée kenée za fí odụ a ndaá.”
56 Maríya ndịsị kóo zɨ́ Elizebéta íri káa zɨ́ éyị́ ꞌbɨ éfé ota ní, zɨ́a nda ndáꞌbalúgu roné ꞌbe ꞌbɨ ené.
Mɨárá Yiwáni
57 Née ní, zɨ́ sịndị́ kadra ꞌbɨ Elizebéta útúásáne, zɨ́a áráne owụ́oꞌdo. 58 Zɨ́ phanda ledre née ówụ́ ndíki sụmụ Elizebéta kɨ́ eze ꞌbe ꞌbɨ ené e mbá kɨ́dí, Ngére Lomo mengị bɨlámá ledre go zɨ́a. Zɨ́ Elizebéta kɨ́ ꞌyị ga gére née mbá ídíye kɨ́ rokinyi.
59 Sɨmɨ bɨ síṛí owụ́ mengị go sị́lị́ ịnyị doa ota ní, zɨ́ye yóko royé ónzó wo ngbuṛu, kacɨ́ ondụ́ eyé ꞌbɨ Yụ́da e. Ilinɨ́ kóo gɨ ro ị́fị́ ịrị ꞌbụa doa, Zakaríya. 60 Zɨ́ mbágá a úku ledre kɨ́dí, “Ɨ́ꞌɨ, ndanɨ́ ị́fị́ ịrị ꞌbụa doa wá, ịrịa idí ídí Yiwáni.”
61 Zɨ́ye ụ́tụyé zɨ́a kɨ́dí, “Ɨ́, ịrị káa zɨ́ née ndaá sɨmɨ kúfúse wá.”
62 Zɨ́ye ndúꞌyú Zakaríya kɨ́ sị́lị́ye togụ́ ili zɨ́ ịrị owụ́ ba ídíne náambi yá? 63 Zɨ́a ndúꞌyú yée kɨ́ sị́lị́ne gɨ ro éyị́ ꞌbɨ éké ledre. Zɨ́a éké ịrị owụ́ née zɨ́ye, “Yiwáni.” 64 Geré zɨ́ tara Zakaríya líkpíne zɨ́a tónóne ódroné kɨ́ ndị́sị mbófo Lomo. 65 Zɨ́ tara eze ꞌbe ꞌbɨ ené e ị́drị́ye mbá mɨị́drị́, zɨ́ ꞌyị e ídíye sɨmɨ Yụdáya mbá kɨ́ ledre née tarayé. 66 Ngíti géyị ꞌyị ga bɨ uwúnɨ́ ledre máa née ní ní, zɨ́ye ndị́sịyé sómụ́ lóꞌbó ledre kɨ́dí, “Owụ́ née nɨ gú ídí toso ꞌyị máa bɨ kɨ́e ꞌdi káa zɨ́ bɨ Ngére Lomo yeme ledre gɨ roa ne kenée ní?”
Keꞌbị bɨ Zakaríya uku ní
67 Zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo ꞌdúcu Zakaríya, zɨ́a ị́nyịné úku ledre bɨ gú karanée nɨ méngị roné ní kɨ́dí, 68 “Mbófo éyị́ zɨ́ Lomo bɨ nɨ Ngére ꞌbɨ Isɨréle e ní, gɨ zɨ́a ogụ go yómo ꞌyị ené e. 69 Kasaogụ ꞌyị bɨ kɨ́ rokoꞌbụné ní go gɨ sɨmɨ kúfú ngére Dawídi gɨ ro yómo zée, 70 káa zɨ́ bɨ kóo ukuiꞌbí tara nébị ené ga kóna ꞌdesị́ ní. 71 Bɨ ba ní, omozé gɨ zɨ́ ezeokóze e kpá kɨ́ yée ga bɨ ndịsịnɨ́ sógó zée ní go. 72 Lomo mengị bɨlámá ledre née zɨ́ bulúnduzé e kenée gɨ ro ꞌdódo a kɨ́dí ledre bɨ kóo née yeme zɨ́ye ní lịgị ené née wá. 73 Née mɨyéme ledre kóo dongaráye kɨ́ bulúnduzé Abarayáma, 74 gɨ ro zɨ́ze ómozé gɨ zɨ́ ezeokóze e, gɨ do bɨ zɨ́ze ndị́sịzé méngị moko ené kɨ́ sómụ́ ledre ezé kị́éꞌdo ngịrị ndaá, 75 gɨ zɨ́a azé go mbigí ꞌyị ené e do komo a kacɨ́ kadra mbá. 76 Yị́ị, owụ́ ꞌbɨ amá, ꞌyị e nɨyí ndị́sị ndólo yị́ị kɨ́dí nébị ꞌbɨ Lomo gɨ zɨ́a áyí ndị́sị ndéré zɨ́a ꞌdáꞌdá kɨ́ yémeómo ꞌyị e zɨ́ Ngére nzíyiné. 77 Áyí ꞌdódo ledre zɨ́ye yá idínɨ́ ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo gɨ do bɨ zɨ́ Lomo ótoómo lúyú ledre eyé gɨ ro zɨ́ye ndíki trịdrị bɨ za fí ní. 78 Ledre née nɨ méngị roné kenée gɨ zɨ́ bɨlámá mɨmbéꞌde Lomo bɨ rozé ní, nɨ kásaógụ ꞌyị gɨ komo ere káa do bimɨóṇgó zɨ́ze do sogo káṇgá ona, 79 zɨ́ bi óṇgóne zɨ́ ꞌyị ga bɨ nɨyí sɨmɨ mɨtụlụrụ ꞌbɨ lúyú ledre zɨ́ ngịrị umbu ndị́sịné méngị yée kacɨ́ kadra mbá ní, zɨ́a ndị́sịné ꞌdódo mɨsiꞌdi ꞌbɨ Lomo zɨ́ze, zɨ́ mɨmbéꞌdezé ị́drị́ne gɨ zɨ́a.
80 “Née ní, zɨ́ Yiwáni nda ngbóró ógụné go yaꞌdá ꞌyị. Zɨ́ Lomo íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́a, zɨ́a ndéré ndị́sịné sɨmɨ súwú gbála gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ zɨ́a tónóne ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ Isɨréle e ní.”

*1:31 1:31 Yésụ: Ini ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí, Lomo yomo ꞌyị e.