Bɨlámá ledre bɨ
Márɨko
eké ní
Ledre gɨ ro bụ́kụ bɨ Márɨko ní
Márɨko eké Bụ́kụ ba ne. Ndịsịnɨ́ kpá ndólo wo Yiwáni Márɨko. Nɨ aka kóo lá owụ́phɨṛangá sɨmɨ bɨ kóo Yésụ nɨ sɨmɨ Yerụsaléma ní, zɨ́a kóo ídíne ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ. Nda gɨ ꞌdáꞌba zɨ́ye ndị́sịyé gámáye kɨ́ Páwulo bɨ ꞌyịmɨkása ꞌbɨ Yésụ ní, gɨ do kacɨ́ a née, zɨ́a kpá ndị́sịné sáká Pétero bɨ nɨ kpá ꞌyịmɨkása ꞌbɨ Yésụ ní. Sɨmɨ ledre bɨ eké gɨ ro Yésụ ní, zɨ́a úkuógụ ngíti géyị ini ledre ga bɨ sɨmɨ tara ꞌbɨ Yụ́da e ní, zɨ́a kpá úkuógụ ini ledre gɨ do bi ondụ́ ꞌbɨ Yụ́da e. Ore, nɨ go mɨówoné kɨ́dí Márɨko eké ledre ba ꞌdódoyéme ledre ꞌbɨ Yésụ kɨ́e zɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní, bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Yésụ go ní.
Márɨko uku kpá ledre gɨ ro ledre ga bɨ Yésụ mengị yée ní rómo do ledre ga bɨ uku yée ní. Owozé go kɨ́dí Yésụ mengị kóo tụ́ꞌdụ́ ledre ga bɨ kɨ́ mɨngburoko rokoꞌbụyé ní go, zɨ́a ꞌdíꞌbióyó ndíyá gɨ ro tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e, zɨ́a lágaóyó dokéké e gɨ sɨmɨ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e, zɨ́a kpá ndị́sịné ótoómo lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyị e zɨ́ye. Mɨméngị ledre née ꞌdódo go kɨ́dí Yésụ nɨ kɨ́ rokoꞌbụ ledre e zɨ́ne gɨ zɨ́ Lomo. Ogụ zɨ́a úyuné do bi kacɨ́ ꞌyịmaꞌdí e gɨ ro ꞌdíꞌbióyó umbu bɨ kóo nɨyí úyu a ye gɨ zɨ́ lúyú ledre eyé e ní ꞌdáꞌba.
Márɨko uku ledre gɨ ro mɨndị́sị Yésụ do sogo káṇgá, kɨ́ ledre gɨ ro ledre moko ené, tonó kɨ́ ledre babatị́za bɨ kóo Yiwáni iꞌbí zɨ́a ní. Lịkpị́ ledre ga bɨ mengịnɨ́ royé zɨ́ Yésụ ꞌdáꞌdá phephénɨ́ aka kóo wo wá ní, zɨ́a kpá lị́kpị́ ledre gɨ ro mɨúrú Yésụ gɨ sɨmɨ umbu kpá kɨ́ ledre gɨ ro mɨndáꞌba a bɨ komo ere ní.
1
Yiwáni babatị́za uku ledre mɨógụ Kɨ́résịto
(Lúrú kpá Matáyo 3:1-12, Lúka 3:1-18, Yiwáni 1:19-28)
Ba dosị́ bɨlámá ledre gɨ ro Kɨ́résịto Yésụ* 1:1 Kɨ́résịto: Ini ledre gɨ sɨmɨa kɨ́dí, ꞌyị bɨ Lomo gelé wo káa do Ngére ní. Yésụ: Ini ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí, Lomo yomo ꞌyị e. Owụ́ ꞌbɨ Lomo.
Nɨ káa zɨ́ bɨ kóo nébị Isáya eké kɨ́dí,
“Mááyí kása ꞌyị kasa amá zɨ́yị ꞌdáꞌdá,
gɨ ro zɨ́a yémeómo mɨsiꞌdi zɨ́yị nzíyiné.” 1:2 Maláki 3:1
“ꞌYị nɨ karanée ndị́sị ótrụ́ ledre zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ súwú kɨ́dí,
yémeómosé mɨsiꞌdi mu nzíyiné zɨ́ Ngére,
ídísé ꞌdózo yéme mɨsiꞌdi zɨ́a.” 1:3 Isáya 40:3
Zɨ́ Yiwáni ógụ ndị́sịné sɨmɨ súwú ndị́sị úku ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e kɨ́dí, “Ídísé ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́se óyólóꞌbó mɨmbéꞌdesé do bábátị́zị́ sée gɨ ro zɨ́ Lomo ótoómo lúyú ledre esé e.” Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e gɨ do bi e mɨngúngúcua, ngíti géyị gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Yụdáya ní kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị gɨ sɨmɨ Yerụsaléma ndéréye zɨ́ Yiwáni. Zɨ́ye úkuógụ lúyú ledre eyé e, zɨ́a bábátị́zị́ yée sɨmɨ ngbuṛu bɨ Yeredéne ní. Yiwáni esị kóo roné bongó bɨ uꞌyúnɨ́ gɨ sɨmɨ bị bangá bɨ gémele ní, zɨ́a ódó roné káꞌdá bɨ yemenɨ́ gɨ sɨmɨ saná ní, éyị́ mɨánu ené nɨ kóo mbíra kɨ́ tezị. Zɨ́a kóo kpá úku ledre kɨ́dí, “ꞌYị bɨ nɨ ógụ gɨ do kacɨ́ma ní, rokoꞌbụa romo do ꞌbɨ amá go kɨ́ngaya. Máútúásá gbawá ídíma káa do ꞌyị líkpí káꞌdá wará ené gɨ ro íꞌdíógụ a gɨ sịndị́a. Máíꞌbí babatị́za zɨ́se lá kɨ́ iní, nɨ íꞌbí ꞌbɨ ené zɨ́se babatị́za bɨ kɨ́ ꞌDówụ́ Lomo ní.”
Yiwáni iꞌbí babatị́za zɨ́ Yésụ
(Lúrú kpá Matáyo 3:13-17, Lúka 3:21-22)
Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, zɨ́ Yésụ ógụné gɨ sɨmɨ gara bɨ Nazeréta sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya ní, zɨ́ Yiwáni bábátị́zị́ wo sɨmɨ ngbuṛu bɨ Yeredéne ní. 10 Sɨmɨ bɨ Yésụ nɨ nda go ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ iní ní, zɨ́a lúrú ere likpí roné go, zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo ógụné doa pá pá pá pá káa zɨ́ kị́ṛịkóꞌdo ní. 11 Geré zɨ́ kúrú ówụ́ne zɨ́a gɨrí kɨ́dí, “Áyí Owụ́ ꞌbɨ amá ꞌbúyị ofụ domá go. Mááyí kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́yị.”
Satána uzu Yésụ
(Lúrú kpá Matáyo 4:1-11, Lúka 4:1-13)
12 Gɨ ore geré, zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo, ꞌdíꞌbi wo ndéré kɨ́e gbála sɨmɨ súwú, 13 zɨ́a ndị́sịné íri kɨ́ sị́lị́ cị́ gbre, zɨ́ Satána 1:13 Satána: Satána nɨ kóo maláyika. Zɨ́a sínyi do lafúne e, zɨ́ye nda ídíye ezeokó Lomo. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́ Lomo ógóóyó gɨ komo ere ꞌdáꞌba. Nɨ nda cakaba go ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e. Mɨꞌdódo 12:9. ndị́sịné úzu wo. Bangá súwú e nɨyí kóo kpá kɨ́ye íri. Zɨ́ ngíti géyị maláyika e ndị́sịyé sáká wo.
Yésụ tonó moko ꞌbɨ Lomo sɨmɨ Galiláya
(Lúrú kpá Matáyo 4:12-17, Lúka 4:14-15)
14 Gɨ do kacɨ́ bɨ Eróde ónzó Yiwáni sɨmɨ sị́gịnị ní, zɨ́ Yésụ ị́nyịné ndéréne sɨmɨ Galiláya, zɨ́a úku bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e íri kɨ́dí, 15 “Sịndị́ kadra nɨ go gbóo gɨ ro zɨ́ Lomo ídíne Ngére esé. Ídísé mu ṇgúṇgu bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́se ótoómo bɨsinyí ledre e mbá ꞌdáꞌba.”
16 Kadra kị́éꞌdo, zɨ́ Yésụ ị́nyịné ndéréne do gbúṛóngó mɨkavu Galiláya, zɨ́a lúrúndíki Simúna e kɨ́ lúnduné Andiríya, kɨ́ ónzó mbírá eyé sɨmɨ iní gɨ zɨ́a nɨyí yị́ eyé ꞌyị ꞌdíꞌbi kénzé e.
17 Zɨ́a úku ledre zɨ́ye, kɨ́dí, “Ógụsé mu lódụ́ kacɨ́ma, zɨ́ma ꞌdódo ledre zɨ́se, gɨ ro zɨ́se ídíse ꞌyị ꞌdíꞌbiógụ ꞌyị e, ndaá lolụ ꞌyị ꞌdíꞌbi kénzé wá.” 18 Geré zɨ́ye ótoómo mbírá gɨ do sị́lị́ye zɨ́ye lódụ́ Yésụ.
19 Zɨ́a ndéréókpóne gɨ ore lá cúkuꞌdée, zɨ́a lúrúndíki wotị́ Zebedị́ya, Yakóbo e kɨ́ lúnduné Yiwáni sɨmɨ kuṛúngba, ndịsịnɨ́ tóko komo mbírá eyé. 20 Sɨmɨ bɨ Yésụ lurúndiki yée ní, zɨ́a ndólo yée. Zɨ́ye ótoómo ꞌbụyé Zebedị́ya e, kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko eyé e sɨmɨ kuṛúngba ore, zɨ́ye útúye do kacɨ́ Yésụ, yóó zɨ́ye ndéréókpóye.
Yésụ ogóoyó bɨcayi lomo e
(Lúrú kpá Lúka 4:31-37)
21 Zɨ́ye ndéréógụyé sɨmɨ ngíti gara sɨmɨ Galiláya bɨ kɨ́ ịrịné Kapáranawúma ní. Nda sɨmɨ ngíti Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro, 1:21 Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro: Nɨ mongụ́ sị́lị́ ꞌbɨ Isɨréle ꞌbɨ ini zɨ́ Lomo, mengịnɨ́ moko sɨmɨ a wá. Zɨ́ye ndị́sịyé sómụ́ndíki ledre kɨ́dí Lomo otoogụ ere kɨ́ do sogo káṇgá kpá kɨ́ ledre bɨ Lomo yomo yée gɨ sɨmɨ moko ꞌbɨ owụ́kụlụ́ e gɨ sị́ sị́lị́ ngére ꞌbɨ Ízibiti ní. Ólo Ólụ́ógụ 20:8-11, Gbre lorụ 5:12-16. zɨ́ye ólụ́ye ꞌDị́cị́ Kótrụro, zɨ́ Yésụ ndị́sịné ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e. 22 Zɨ́ tara ꞌyị ga bɨ uwúnɨ́ ꞌdódo ledre ené ní ị́drị́ne mbá mɨị́drị́, gɨ zɨ́a mɨꞌdódo ledre ené nɨ kóo kɨ́ rokoꞌbụné, ndaá ꞌbɨ ené kóo káa zɨ́ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdódo lorụ ꞌbɨ Mụ́sa wá.
23 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, ngíti oꞌdo nɨ kóo kpá bo sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro ore nɨ kɨ́ dokéké sɨmɨné. Zɨ́a tónóne íni ini, zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, 24 “Yị́ị, ꞌyị ꞌbɨ Nazeréta ba, éyị́ bɨ íli gɨ zɨ́ze ní ꞌdi? Ógụ kɨ́ra go gɨ ro úfuónzó zée? Máówo yị́ị bú. Áyí Yésụ, Mbigí Owụ́ ꞌbɨ Lomo.”
25 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ dokéké née cụ́ kɨ́ sɨmɨné kɨ́dí, “Ídí ndécị́ tí, ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ oꞌdo née mu” 26 Zɨ́ dokéké kángba oꞌdo née bɨsinyíne, zɨ́a óto wo ndị́sị lángbané zi zi zi. Zɨ́ dokéké gbúrógbóne ꞌdága sɨmɨ oꞌdo née íri, ábuwá née go mɨólụ́ógụ a.
27 Zɨ́ ledre née lụ́tụ́ne komo ꞌyị e za mbá, zɨ́ye tónóye úku ledre dongaráye kɨ́dí, “Bɨ káa ꞌbɨé ledre ꞌdi? ꞌBɨé mɨkánda ledre? Oꞌdo ba iꞌbí lorụ zɨ́ dokéké e zɨ́ye tɨ́ úwú kúrúa.” 28 Zɨ́ phanda ledre bɨ Yésụ mengị née áṇgané sɨmɨ Galiláya za mbá.
Yésụ yomo tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e
(Lúrú kpá Matáyo 8:14-17, Lúka 4:38-41)
29 Sɨmɨ bɨ olụ́ogụnɨ́ gɨ sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro ní, zɨ́ye ndéréye kɨ́ Yakóbo e kɨ́ Yiwáni ꞌbe ꞌbɨ Simúna e kɨ́ Andiríya. 30 Nɨyí ndéréógụ íri ní, towụ́ Simúna kára ꞌyị nɨ mɨꞌdúꞌduné bi, gɨ zɨ́a roa ịrị́ mɨị́rị́. Zɨ́ye ị́nyịyé úku ledrea zɨ́ Yésụ. 31 Zɨ́ Yésụ ndéré ꞌdíꞌbi sị́lị́a, lálasị́kpị wo ꞌdága. Geré zɨ́ sɨmɨ saná kára née zázáne, zɨ́a méngị éyị́ mɨánu zɨ́ Yésụ kɨ́ ꞌyị ené e.
32 Nda go kɨ́ tag᧠1:32 Lorụ ꞌbɨ Mụ́sa: Lorụ ꞌbɨ Mụ́sa uku kɨ́dí ꞌyị e ndanɨ́ méngị moko sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro wá. Née sị́ ledre bɨ kóo ꞌyị e ndịsịnɨ́ gị zɨ́ kadra útúne kí, née ní Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro ụkụ́ go zɨ́ye ógụyé kɨ́ ꞌyị ndíyá eyé e zɨ́ Yésụ yómo yée ní., zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ndị́sị ógụyé kɨ́ ꞌyị ndíyá eyé e kpá kɨ́ yée ga bɨ kɨ́ dokéké e sɨmɨyé ní zɨ́ Yésụ. 33 Zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ gara née yóko royé tụ́ꞌdụ́ tara mbotụ ꞌdị́cị́ bɨ Yésụ nɨ sɨmɨ a ní, 34 zɨ́a ꞌdíꞌbióyó ṛị́kị́ ndíyá eyé e gɨ royé mbá. Yée ga bɨ kɨ́ dokéké e sɨmɨyé ní, zɨ́a lágaóyó yée gɨ sɨmɨyé mbá, zɨ́a ụ́cụómo dokéké ga gére née ndanɨ́ ódro wá, gɨ zɨ́a owonɨ́ Yésụ bú.
Yésụ ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo sɨmɨ Galiláya
(Lúrú kpá Lúka 4:42-44)
35 Zɨ́ Yésụ áfáne akpa ngúcuné kɨ́ sị́ ndóndó sɨmɨ bɨ bi nɨ aka mbumbumbu ní, ndéréne gɨ cigí ꞌbe re gbála íni ini zɨ́ Lomo. 36 Zɨ́ Simúna e kɨ́ lafúne e ndéréye gámásóꞌdo wo. 37 Sɨmɨ bɨ nderé ndikinɨ́ wo ní, zɨ́ye úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí ndị́sị gámásóꞌdo yị́ị.”
38 Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Nderézé aka sɨmɨ ngíti géyị owụ́ gara ga bɨ kpị́ ní, máíli kpá úku bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị ga bɨ íri ní. Gɨ zɨ́a, née moko bɨ máógụ gɨ roa ní.” 39 Zɨ́ye gámáye sɨmɨ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị owụ́ gara ga bɨ sɨmɨ Galiláya ore ní, kɨ́ úku ledre ꞌbɨ Lomo sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro e, kpá kɨ́ lágaóyó dokéké e gɨ sɨmɨ ꞌyị e ꞌdáꞌba.
Yésụ yomo ngíti ꞌyị kɨ́ bɨsinyí umbunonó
(Lúrú kpá Matáyo 8:1-4, Lúka 5:12-16)
40 Zɨ́ ngíti ꞌyị kɨ́ bɨsinyí umbunonó roné ógụné ṇgúṇgú roné zɨ́ Yésụ, kɨ́dí, “Áko, togụ́ utúasá go kacɨ́ komoyị́, ídí yómo máa.”
41 Zɨ́ lerị́ méngị Yésụ, zɨ́a óto sị́lị́ne ro oꞌdo née, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Máíli go kenée, royị́ eme mu.” 42 Geré, zɨ́ bɨsinyí umbunonó née ụ́kụ́ne gɨ roa, zɨ́ roa ndáꞌbaógụné bɨlámáne.
43 Zɨ́ Yésụ kásalúgu wo kɨ́ lórụ oꞌbụóꞌbụ kɨ́dí, 44 “Ndá úku ꞌdódo ledre née zɨ́ ꞌyị e wá. Ídí ndéré zɨ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́, zɨ́yị óṇgoónzó bangá íꞌbí mbófo éyị́ kɨ́e zɨ́ Lomo káa zɨ́ bɨ Mụ́sa eké ní, nɨyí geré ówo a kɨ́dí umbunonó* 1:44 Umbunonó: Lorụ bɨ Mụ́sa eké ní uku kɨ́dí ꞌyị bɨ kɨ́ umbunonó roné ní ndaá drá wá ili kpá zɨ́a ndị́sịné dongará Yụ́da e wá. Togụ́ ndíyá née ụkụ́ gɨ roa go yá, ꞌyị née idí ndéré ꞌdódo roné zɨ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́. Née ní ꞌyị ꞌdáná éyị́ nɨ úku a ne kɨ́dí nɨ go drá. Ólo Lévị 14:1-32. bɨ royị́ ní ụkụ́ go.” 1:44 Lorụ ga bɨ gɨ ro roꞌyị ídíne drá ní nɨ sɨmɨ Lévị 14:2-31.
45 Oꞌdo née tonó nda yị́ ené geré úku ledre née zɨ́ ꞌyị e. Gɨ zɨ́ kéyị née, Yésụ utúasá lolụ ndéré sɨmɨ ngíti géyị gara e wá. Ndịsịnɨ́ nda kóo lá do bi bɨ ngárá ꞌyị e ndanɨ́ doa tụ́ꞌdụ́ wá ní. Abú kenée ndotó, tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí kpá fú ndị́sị ógụ zɨ́a kacɨ́ gara e mɨngúngúcua.

*1:1 1:1 Kɨ́résịto: Ini ledre gɨ sɨmɨa kɨ́dí, ꞌyị bɨ Lomo gelé wo káa do Ngére ní. Yésụ: Ini ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí, Lomo yomo ꞌyị e.

1:2 1:2 Maláki 3:1

1:3 1:3 Isáya 40:3

1:13 1:13 Satána: Satána nɨ kóo maláyika. Zɨ́a sínyi do lafúne e, zɨ́ye nda ídíye ezeokó Lomo. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́ Lomo ógóóyó gɨ komo ere ꞌdáꞌba. Nɨ nda cakaba go ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e. Mɨꞌdódo 12:9.

1:21 1:21 Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro: Nɨ mongụ́ sị́lị́ ꞌbɨ Isɨréle ꞌbɨ ini zɨ́ Lomo, mengịnɨ́ moko sɨmɨ a wá. Zɨ́ye ndị́sịyé sómụ́ndíki ledre kɨ́dí Lomo otoogụ ere kɨ́ do sogo káṇgá kpá kɨ́ ledre bɨ Lomo yomo yée gɨ sɨmɨ moko ꞌbɨ owụ́kụlụ́ e gɨ sị́ sị́lị́ ngére ꞌbɨ Ízibiti ní. Ólo Ólụ́ógụ 20:8-11, Gbre lorụ 5:12-16.

§1:32 1:32 Lorụ ꞌbɨ Mụ́sa: Lorụ ꞌbɨ Mụ́sa uku kɨ́dí ꞌyị e ndanɨ́ méngị moko sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro wá. Née sị́ ledre bɨ kóo ꞌyị e ndịsịnɨ́ gị zɨ́ kadra útúne kí, née ní Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro ụkụ́ go zɨ́ye ógụyé kɨ́ ꞌyị ndíyá eyé e zɨ́ Yésụ yómo yée ní.

*1:44 1:44 Umbunonó: Lorụ bɨ Mụ́sa eké ní uku kɨ́dí ꞌyị bɨ kɨ́ umbunonó roné ní ndaá drá wá ili kpá zɨ́a ndị́sịné dongará Yụ́da e wá. Togụ́ ndíyá née ụkụ́ gɨ roa go yá, ꞌyị née idí ndéré ꞌdódo roné zɨ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́. Née ní ꞌyị ꞌdáná éyị́ nɨ úku a ne kɨ́dí nɨ go drá. Ólo Lévị 14:1-32.

1:44 1:44 Lorụ ga bɨ gɨ ro roꞌyị ídíne drá ní nɨ sɨmɨ Lévị 14:2-31.