10
Kaneru sodo koendonro wâgâ Jesus nhegatuhobyry
Jesus aguely:
— Idataungâ auguely. Kaneru sodo kura odaxi pyanta oze egawândyly. Tâmagazeinma tâzegawânto ozepa egawândyly, sahodâdobyry nhakaguyly. Kaneru sodo tâzegawânto oze egawânni. Egawântoem pyanta tâzenahugueoze. Ezedy wâgâ sodo tâguy ingâsedaynly. Todo itanru tydase kaneru. Kura odaypa nhetaguewâdyly. Poji nhaguhomoem nhadyly. Waunroem idâly, eguydo nhapygue-ro warâ, todo itanru tydase tawylymogue. Tiuntudânry kulâ niampyguedaymba. Itanru âkeloem awylygue, tâwenkeze lelâ — kely Jesus.
Kaneru todo nhutuho ara, “Yeinwânni modo utuly” keze ani Jesus aguely. Kaneru wâgâ kulelâba aguely awyly, nutubamo olâ-ro warâ.
Deus eydâ atoam tâzegawântolâ Jesus
Aituo Jesus aguely:
— Kura iwyantary emyenro urâ. Pyanta oze kaneru domodo tâtary odaypa egasely poji aguze, egawântondyly tâxidâdomoem warâ. Arâ lâpylâ ywâgâ lelâ Deusram tâdâtâhoem wawyly. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato. Xirâ onro anaxi kâewyly iraynâ, toenzepa akâwâm “Deus Ingonotyby urâ” kewâni modo. Kewâdylymo kulâ olâ-ro warâ. Kaneru emagazeni emyenro kulâ akâwâm akaemo kewâdyly kulâ waunlo modo. Ynynonro modo olâ akâwâm aguelymo niwantaguebyramo. Deus eydâ atoam tâzegawântolâ urâ. Tâsemaguehoem wâne kaneru kura odaxi tâgawânse myara ynynonro modo kâenmakely. Kaneru sodo tâguy poji anaym awyly ume tânuagaenzelâ myara lâpylâ ynynonro modo kâendyly. 10 Kaneru domodo emagazeze, inwenkeze, xyâze warâ kulâ tâmagazeim âewyly. Urâ olâ ynynonro modo emakeze kâewyly, igueduomo Deus agâ aunloenlâ itomoem lakuru.
Kaneru sodo koendonro
11 — Kaneru sodo koendonro emyenro urâ. Koendâ tâguy nhedyly; emakezemo tâigueze warâ. 12-13 Tâlâ olâ dinheru tienmakehoem kulâ kaneru eni, sodo keba olâ mâkâ. Auwa âepanâguely watay, todokeze lelâ. Aituo auwa kaneru nhawâdyly, ipemugudo adapâeguyly. 14-15 Mâkâ kaneru odo koendonro emyenro urâ. Utudâ Pabai; Pabai tutuze urâ warâ. Ynynonro modo tutuze lâpylâ urâ, kaneru odo koendonro tâguydo nhutuho ara. On-hondybyem urâ, ynynonro modoem yiguehoem. 16 Tâinkâ lelâba ynynonro modobe awyly. Utuzemo, yeinwânsemo warâ. Tokalâ âjiam lelâ ise ynynonro modo kâindâtyguyly, kâentomoem, kaneru odo koendonro, tientoanlâ tâguy indâtyguyho ara.
17 — Toenzepa Pabai ywynedyly, yeinwânni modo emakeze iguein-em wawylygue. Yigueduo, kurâem itonze urâ. 18 Ynynonro modo emakezelâ ise yiguely, awidyse wawylyguelâ. Aypa-ro watay, ânguy yâwâpyra tâise. “Igueze âmâ, kurâem itonze âmâ warâ” Pabai kehobyry aralâ ise awidyly — kely.
19 Awârâ tindatuo, judeu domodo nâseinwâmbyra idylymo Jesus wâgâ, aguelymo:
20 — Kadopâbe itybyem awâkâ! Awylygue âindâ kulâ awyly! Aguely kâjiwantaguedaundâ — kelymo.
Tâlâ olâ warâ aguewâni modo:
21 — Kadopâ agonro arâ aguewâpyra, epy kua nietaymba warâ! — kewâni modo.
Judeu domodo Jesus izepa itomobyry
22 Azagâ nunâ sakabygueduo, kopâ ihuguely adaguly ume, âty “Deus Ety Koendâ Ietobyry Enanâgueho” saindyly. 23 Deus ety ivarandarydâ Jesus adakobâdyly, Salomão intânehoymbydâ. 24 Târâ atay, eydâ âtâdyguyby modo aguely:
— Xina kâzenokudâ. Deus Ingonotybylâ âmâ? Mâkâ keba? Koendâ aguekâ, xina nhutuhoem — kelymo.
25 Aituo Jesus in-hoguly:
— Deus Ingonotybylâ urâ, ugue. Yeinwâmpyra olâ mataunaguynre. Pabai eon-honrugue adyesenry modo ajiedâ, mâkâ ingonotybylâ wawyly kâenehohoem. Agânhekyly modo mâkâlâ ugononi awyly xutuen-hoim. 26 Ynynonro keba mawylymogue olâ Deus Ingonotyby wawyly mâinwâmpyra mawylymo. 27 Ynynonro modo ytanru tydase; idânârâ utudâmo warâ. Kaneru todo itanru tindatuo, eyam tâtâze myara ynynonro tawylygue, auguehobyry anhedylymo. 28 Ynynonro modo aunloenlâ Deus agonroem ienehonze urâ. Igueduomo eagâmolâ ise Deus. Typygueim keba ise eagâ awylymo. Iemakoaymo waunlo ara kehoem ise; ânguy iemaymba nhemakelyemba kehoem. 29 Pabai won-honru nhuduypy, idânârâ takaze kehoem imâem awyly; ânguy mâkâ emaymba nhemakelyem inkâba. 30 Tokalelâ xina Pabai agâ — kely Jesus.
31 Jesus aguely tindatuo, iopano modo tuhu nhanâtondylymo Jesus tyân-homoem. 32 Aituo Jesus eyanmo aguely:
— Inumo angataylâ keankâ koendonro modo agânhedyly, Pabai “Aiekâ” kehobyry ara. Âdaunlo agânhekyly wâgâka tuhugue yâdyse mawylymo? — kely.
33 In-hogulymo:
— Koendonro amânhedylygue inkâba xina âdyse awyly, Deus mâunâguedylygue. Xina emyenro kulâ âmâ, uguondo, Deus agâ âzekiba ise kerim. Awylygue xina tuhugue âdyse awyly — kelymo.
34 Aituo Jesus eyanmo agueondyly:
— Warâ Deus itaumbyry awo wâgâ iwenibyem awyly: “deuslâ âmaemo” kely Deus eyanmo. 35 Âkealâ Deus itaumbyry awo wâgâ iweniby aguely awyly, tutuze kurâ. Deuslâ akaemo deusgue ezetâni awyly, tutuze kurâ, saguhoem kuru iwâgâ aguewâtyby modo. 36 Deuslâ xirâ onro anaxi ugononi, aguehobyry aiese. “Deus imery urâ” ugueduo kulâ, “Deus nhunâguedyly awâkâ” myguelymo. 37 Pabai “Aiekâ” kehobyry agânhepyra urâ-ro watay, âdy wâgâ yeinwântaymba tâise âmaemo. 38 Auguelygue kulâ yeinwâmpyra âmaemo-ro watay, agânhekyly mâentuomolâ einwântaungâ. Pabai Deus agâlâ wawyly, yagâlâ Pabai Deus awyly warâ — kely.
39 Aguely tindatuomo tyanwâdyse idylymo. Âsemaguewâm lelâ olâ.
40 Aituo Jesus târâpa âxiguely. Paru Jordão kuyam idâondyly, João kurâdo batiza nhetobyryam. 41 Toenzepa myani xuiwâni modo aguely:
— Merâ uguondo adyesenry modo anhedyly ara, âdy aniempyra wâne ani João. Âkealâ olâ mykeankâ merâ uguondo wâgâ aguely — kelymo.
42 Agui tonlo modo Jesus tâinwânsemo myakâwâm.