6
Jesus tâdâsemawyadâdyly wâgâ aguehobyry
Jesus aguely.
— Xirâ âyanmo augueho. Tâmaynelâ itaungâ, tâzenanaym kehoem âdylâ amânhepyra mitomoem, amyguepa mitomoem warâ. Igaromoem kulâ âdylâ koendonro amânhedylymo-ro watay, Deus ipywadaymbamo ise amânhetybymo wâgâ.
— Awylygue kaikâ modo mâenmawyadâdylymo watay, amânhetybymo ânguyam kâzegaetaundâ. Koendonroem âdutuim modo aito araba aitaungâ. Kaikâ modo nhemawyadâdylymo watay, tâinkâ lelâba adientyby nhegatulymo, kurâ domodo âtâdyguyho odakâ, xidadâ earuary oze warâ. Kurâ domodo tywâgâ koendâ aguehoem kulâ kaikâ modo nhemawyadâdylymo. Deus koendonro nuduwâpyra ise eyanmo. Aitomobyry ebyrylâ ise awârâ kurâdoram âzehogueolymo. Awylygue âdy pebaom modo mâenmawyadâdylymo watay, ânguyam kâzegaetaundâ. Koendâ kehoem aietaungâ, ataen-homo kuru nhutulyemba kehoem, imarymo pâem eynynonro wâne, imarymo aho eynynonro anhekyly nutuba myara. Awylygue kaikâ modo emawyadâdaungâ, ânguy nutubalâ. Kunwym Deus olâ idânârâ aguienkyly tâense. Koendonro amânhekylymo tâense, ipywazemo-ro warâ — kely Jesus.
Jesus Deus agâ aguykehoem konomedâdobyry
(Lc 11.2-4)
Jesus aguely:
— Deus agâ amyguedaymo, koendonroem âdutuim modo ara inkâba itaungâ. Deus agâ adâkehomoem XYDYK idylymo, âtâ tâdâtâdyguyho oday, arua iskinarydâ warâ, kurâ domodo tâentoem kulâ. Deus koendonro nuduwâpyra ise eyanmo. Aitomobyry ebyrylâ awârâ kurâdoram âzehogueohomo. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato. Koendonro lelâlâ Deus agâ agueze kydâtâdyguyly. Koendonro lâpylâ olâ kurâ kulelâ eagâ aguykely. Awylygue âji ânguy âynanâbyramo atodâ eagâ aguewâtaungâ. Kunwym Deus awâtârâlâ ise agâmolâ. Mâempyra lelâlâ wâne âmaemo, alâ olâ eagâ aguewâtaungâ. Âmaemo kulelâ eagâ amyguelymo tydase mâkâ. Arâ amituomo koendonro âyanmo xuduze.
— Deus agâ amyguedaymo, amyguehomobyrylâ adâkezezeba itaungâ. Deus einwântânry modo ara inkâba aitaungâ. Deus tydadyly waunlo ara, enanajimo, imeâgâemba kehoem adâkelymogue. Aguehomo ara inkâba aguewâtaungâ. Tutuze mawânkâ Kunwym Deus âdy ize matomo, mâenkadylymo iraynâlâ. Deus agâ amyguedaymo, warâ aguewâtaungâ:
“Pabai kaynonro, tynrenseim lelâlâ mawyly, izedy awyly warâ idânârâ nhutudyzemo xina.
Ânguy âwankuem âepyra nidâ.
10 Tarâ xina iwymâryem ikâ.
Xina xirâ onro anano modo ize mato ara lelâ xina aiedyse awyly,
târâ kaynâ agonro modo ize mato ara aito ara lelâ.
11 Âmâlâ kopaelâgâembaba xina ipyniry âundugâ.
12 Inakanhe xina aitobyry xygakegâ,
âkelomo inakanhe tynynâ aitobyry xina nhenanânehon-ho ara.
13 Satanás izepa mato aienehonze keduo, xina agâlâ ikâ,
izepa mato xina aniempyra itoem.
[Xina iwymâry âmâ.
Ton-honre kehoem âmâ, amânhedyse mato aiese.
Tynrenseim âmâ.
Aunlolâ ise âmâ, typygueim keba. Arâlâ ise”]* Idânârâ livru saguho modo wâgâ iwenibyemba xirâ.
— warâ aguewâtaungâ Deusram.
14 — Inakanhe âetomobyry mâenanânehonlymo-ro watay, Kunwym kaynonro xygakeze lâpylâ inakanhe amitomobyry. 15 Inakanhe âetomobyry mâenanânehomba âmaemo-ro watay, Kunwym kaynonro nygakeba lâpylâ ise inakanhe amitomobyry — kely Jesus.
Tâdâwinduapyra tâjidyly wâgâ Jesus aguehobyry
16 Jesus aguely:
Tâjityenzeba itaungâ, Deus agâ amyguehomoem mâwinduapyra midylymo watay. Koendonro emyenro modo ara inkâba itaungâ. Deus agâ adâkehomoem nâwinduapyra tâise tawyly xutudyzemo. Awylygue tytyreim ara idylymo. Nâzemelagogueba, nâzekagâimba warâ awylymo. Kurâ domodo tywâgâ koendâ aguehoem kulâ arâ aidylymo. Âdy koendonro nuduwâpyra ise Deus eyanmo. Aitomobyry ebyrylâ awârâ kurâdoram âzehogueolymo. 17-18 Âmaemo olâ, Deus agâ amyguehomoem mâwinduapyramo mituomo, tuomare lelâ itaungâ. Âzemelagoguewâdaungâ lelâ, âzekagâinwâdaungâ lelâ warâ, ânguy mâwinduapyra mawylymo nutuba itoem. Kunwym kaynonro agâmolâ. Amidylymo tutuze mâkâ. Mâkâlâ ise âyanmo koendonro xudunri — kely Jesus.
Koendonro kaynâ ekanâdyby
(Lc 12.33-34)
19 Jesus aguely:
— Tarâ onro anaym âdydo imeom tâwâentuneim modo kâzekanâdaundâ, potogo, tuonro warâ inakanhe nhetodâ, âzemagazeohodâ warâ. 20 Awylygue âzeon-hondâdaungâ, Deus ize ato amânhetomoem. Arâ ise koendonro ekanâdybybe mawylymo târâ kaynâ. Âdaunloenlâ tuonro, potogo warâ inakanhe nhetânry. Tâmagazeim modo nemagazebyra ise. 21 Xirâ anano tâenseim wâgâ kulâ mâpaunzedylymo watay, mârâ wâgâ kulâma âwaunkymo. Deus xurâ toenzepa ize matomo-ro watay olâ ise, ize ato ara lelâ ise amidylymo — kely Jesus.
Kodo iajimanâni
(Lc 11.34-36)
22 Jesus aguely:
— Kânugue mawânrâ kytâho kiendyly, iajino oze kytâly. Koendâ kiendyly-ro watay, ânwa iozeno oze lelâ kytâly. 23 Koendâ kiempyra kurâ-ro watay, tuzase kurâ, iamu duay tâduzato ara. Epy xurâem toenzepa lelâlâ iamu — kely Jesus.
{“Kânu agâlâ mawânrâ kyangahu âsewanily” keze Jesus aguely. Deus ize ato aguiendyse kurâ-ro watay, iozeno lelâ aguienkyly. Arâ aguiendyseba kurâ-ro watay, iozeno keba kulâ aguienkyly. Toenzepa ise kydâsenagazedyly, aguehobyry kieinwâmpyra kurâ-ro watay.}
Deus lelâ kieinwântaymba kurâ, toenzepa âdydo imeom ize lâpylâ kurâ watay
(Lc 16.13; 12.22-31)
24 Jesus aguely:
— Azagâ tywymâgueim kurâ watay, nuduwâpyra azakâlâ agueho aguientoem; tokalâ âdylâ aguiendyse, eagonro âdylâ aguiendyse lâpylâ. Aituo tokalâ aguehobyry lelâ aguienkyly. Arâ lâpylâ Deus ize, toenzepa tydinherugu ize waunlo modo Deusgue lelâ iwymâgoem nudupa awyly — kely Jesus.
25 — Warâ âyanmo auguely. Tâseguâdâzeba itaungâ pyni wâgâ, okumo wâgâ warâ, âiguepa mitomoem. Itymo owogonromo wâgâ tâseguâdâzeba itaungâ. Pyni keba, okumo keba, âtâ tâjiwogonro keba warâ tywyneim kuru. Deus ize matomo xuduze lelâ âpynirymo, itymo owogonromo warâ. 26 Etaungâ atâingâ konopio modo. Typiembamo. Typyniry netâbyramo, nekaunâbyramo, netadâbyramo etary odaji warâ wâne. Deus olâ ipynirymo tuduze. Deus xurâ âmaemo. Tawâguneim modo ipyniry tiunduho ara, âyanmo xuduze lâpylâ. 27 Mâungukedânrymo wâgâ tâseguâdâzeba itaungâ. Âdara âiguelymo wâgâ tâseguâdâzeba itaungâ. Kyigueho odaji ituo, kyiguepa kitoem aguientaymba kurâ. Deuslâ kyigueho xutuim.
28 — Mâzetydâdomogue, mâpâgudâdomogue warâ tâseguâdâzeba itaungâ. Etaungâ poji anano tadawanku. Nâsewanibamo, tâty tywogonro tianâtomoem. Kâdâkerâ nawâpyramo tâty tywogonro adientomoem warâ wâne. Deuslâ olâ iwâkudâni. 29 Kydamu Salomão toenzepa âdypeom myakâwândy, toenzepa lelâlâ. Iwâkuru modo myakâwândy ety iwogonro. Poji anano sawanku olâ Salomão ety iwogonro takaze kuru tywâkurein-ro warâ. 30 Iweâpa nipyra olâ awârâ poji anano sawanku. Iwerâ koendâ, tywâkure warâ, kopaelâgâem ipa, iladybyem lelâ, peto emanâdoem âieholy lelâ warâ. Awârâ sawanku tâense Deus; nhesemo lâpylâ. Itymo owogonromo xuduze. Mâinwâmpyra olâ âmaemo!
31 — Tâseguâdâzeba itaungâ. “Âdykâ kaise xina typyniry, toku, tâty tywogonro warâ nhedyly?” tâkezeba itaungâ. 32 Deus einwântânry modo typynirymo, tokumo, tâty tywogonro modo wâgâ warâ kulâ inanry âtynanâdylymo. Âmaemo olâ, awârâ wâgâ tâtynanâzeba itaungâ. Tunwyn-em âmaemo Deus kaynonrogue. Tutuze mâkâ idânârâ ize matomo. Âpynirymo, okumo, itymo owogonromo, awârâ modo xuduze lelâ. 33 Awylygue âwymârymo Deus ize ato modo waunroem aietaungâ. Mâkâ ize ato wâgâ waunroem mâpaunzeduomo, idânârâ ize matomo xuduze Deus — kely Jesus.
34 — Tâseguâdâzeba itaungâ kopaelâgâ ainigue. Kopaelâgâembaba mawânkâ Deus tynynonro modo nhedyly. Mâseguâdâdomogue kulâ mâpaunzedylymo watay, adakaladâze âmaemo — kely Jesus.

*6:13 Idânârâ livru saguho modo wâgâ iwenibyemba xirâ.