26
Jesus xyâly wâgâ aguehomobyry
(Mc 14.1-2; Lc 22.1-2; Jo 11.45-57)
Waunroem aini modogue xina tienomedâbygueduo, Jesus xinaram agueondyly:
— Tutuzelâ âmaemo, kopaelâgâbygueduo kâtyry Páscoa awyly, kydamudo Egitodâba âsemaguehomobyry etyry. Yizepaom modo yawânehonzemo, kruz onwa yakâjien-honzemo yiguehoem warâ. Warâ ise ayedylymo urâ Uguondo Kaynâpa Âetyby — kely xinaram.
Aguehobyry ara kehoem aidyly. Kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymârydo, kywymâry modo warâ Caifás ety imâsedo oday myani âtâdyguylymo. Caifás ani kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymâry kuru. Âjigue aguelymo myani, âdara Jesus tientadânehonly, tyâen-honly warâ wâgâ. Kurâ domodo nhutudyzebamo olâ myani. Aituo myani aguelymo:
— Koendâpa ise enra âty ume sawâdyly. Toenzepa ise kurâdo âzetygueni modo. Jesus etadâdobyry egary indadylymo watay, kagâ iewiâpazemo, âjitoguyzemo warâ — kelymo wâne myani.
Pekodo Jesus nhangahu onwa uriza nhapâdobyry
(Mc 14.3-9; Jo 12.1-8)
Jesus agâ xina idâondyly âtâ anary Betanianra. Târâ tatay xina idâly Simão tâjimituguelygue tâwâneimpyry etyram. Xina âwinduadyly ume, pekodo Jesus iopaji saindyly. Alabastrogue uriza etary xygatybygue tâmase; uriza tâwâenseim nardogue tumyke ani mârâ. Uriza tyânrângueim nhapâdyly Jesus nhangahu onwa. Pekodo uriza nhapâdyly tientuo aidyly xina nehoguebyra. Aituo âjigue xina aguely:
— Etaungâ! Awâkâ pekodo uriza tâwâenseim alâ kulâ nhumedyly! Awârâ uriza vende iedylylâ-ro watay, toenzepa tâise idinherugu. Koendâ tâise vende nhedyly, âdy pebaom modoram dinheru tiunduhoem — xina kely.
10 Xina aguely xuturimbyryem olâ Jesus. Aituo xinaram aguely:
— Arâ adâkezeba itaungâ merâ pekodoram. Âwankuem kâietaundâ warâ. Koendonro merâ urâem anhekyly. 11 Aunlolâ ise âdy pebaom modope awyly mâenmawyadâdomoem. Urâ olâ ise âdiempa kulâ agâmo wawyly. 12 Wonwa uriza tyânrângueim niapâdai, yigueduo, ieguepybyry etadâdo odaji ietoem, wondyly ara. 13 Merâ anhetyby ânguy nenanânehonwâbyra ise. Âdykâlâ unâ koendonro egatuly watay, tânanâguezeinlâ ise merâ aitobyry. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato — kely Jesus.
Jesus tiengamehoem, Judas dinheru nhemakehobyry
(Mc 14.10-11; Lc 22.3-6)
14 Aituo Jesus eynynonroem ityby ewy Judas xidadâ Queriote donro idâly kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymârydoram, Jesus wâgâ agueze. 15 Aituo myani Judas aguely:
— Âdaraka ise iepywadylymo, Jesus âyanmo kâengameduo? — kely.
— Trinta moedas pratague ise ipywadyly. Anra — kelymo myani.
Aituo Judas dinheru nhemakely. 16 Ilâpygueduo Judas âdara Jesus tiengamely awyly wâgâ âpaunzedyly.
Jesus, “Ohondaungâ, Páscoa kientyguedoem” kehobyry
(Mc 14.12-21; Lc 22.7-13; Jo 13.21-30)
17 Pão ioliho pebaom etyguedo adaguly ume Jesusram xina aguely:
— Âdykâka ise pyni iwâkuru xina anhenehondyze mawyly, xirâ Páscoa ume kydawinduatoem? — xina kely.
18 Jesus in-hoguly:
— Jerusalémdâ ise kydâwinduadyly. Idâwâtaungâ wao myarâ. Mâkâ uguondo auguehobyry agâ oxioze âmaemo. “ ‘Alâ enra iweâma’ keanryze Konomedâni. Itydâ ise tynynonro modo agâ Páscoa nhetyguedyly, âwinduadyly warâ” kewâtaunda eyam — kely Jesus.
19 Jesus aguehobyry ara aidylymo. Pyni modo adyenehonzemo myani, Páscoa xina nhetyguedoem.
20 Iguampygueduo xina myarâ idâly Jesus agâ. Xina ekadyly tâwinduatoem. 21 Xina âwinduatay Jesus aguely xinaram:
— Idataungâ wao. Tokalâ âmaemo ewy ise yizepanro modoram iegamerim — kely.
22 Jesus agueduo xina itynwandyly. Mâkâ, mâkâ warâ xina aguely:
— Urâ mâkeba ise igamenri, Konomedâni! — xina kely.
23 Aituo Jesus aguely:
— Âmaemo ewylâ olâ ise iegamerim, yagâ pão edawynrim modo ewylâ. 24 Deus itaumbyry egatuwâni modo iweniwânmy ywâgâ: “Uguondo Kaynâpa Âetyby âdyoze” kely myakâwâm inwenilymo. Aguehomobyry ara ise awidyly. Toenzepa âsenagazeze olâ yizepanro modo emaxi iegamerimbyry. Niazepa wânkâ nidyse! — kely.
25 Aituo egamenrianlâ adapâigueoly, Judasram:
— Yanlâ amyguely watay, Ienomedâni. Urâ mâkeba ise igamenri — kely.
Aituo Jesus in-hoguly:
Mâkadulylâ awârâ — kely.
Kywymâry Jesus iguehobyry enanâgueho
(Mc 14.22-26; Lc 22.14-20; 1Co 11.23-25)
26 Tâwinduatay Jesus pão nhanâdyly. Deusram aguely:
— Koendonro âmâ, Pabai, xirâ pão mâundulygue — kely.
Aguenripyryem pão nhepajiwâdyly. Mâkânra, mâkânra warâ nhuduly. Aguely xinaram:
— Sawâtaungâ. Edawynwâtaungâ. Xirâ pão kâempajiwâdyby, wodolâ xirâ — kely.
27 Ilâpyryem kopu vinhugue taseim tâmaxi nhedyly. Deusram aguely:
— Koendonro âmâ, Pabai, xirâ vinhu mâundulygue — kely.
Aguenripyryem, mâkânra, mâkânra warâ nhuduly, xina nhenyhoem. Aituo aguely xinaram:
— Enywâdaungâ idânârâ âmaemo. 28 Unulâ xirâ. Tâunkeze ise yiguely, toenzepa kurâdo emakeze, inakanhe aitomobyry xygakeze. “Ynynonro modo emakeze urâ” Deus kehobyry mawânrâ. Awylygue ise unu tyapâze yigueduo, iwelo tâdâsemaguehobe Deus nhedyly. 29 Xirâ pygueduo, Páscoa kâentyguedombyra, vinhu kâenyombyra warâ wao ise urâ agâmo, Pabai Deus eynynonro modo myarâ pymâem atoram saindylymo ara. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato — kely Jesus.
30 Âty âwanikebygueduo, xina igâtudyly Deus tionmaendoem. Igâtudybyem xina idâly iwy Se Oliveira Ekaram.
Jesus Pedroram, “Azagâ tokalâ warâ, ‘Kâuntuwâbyra urâ awâkâ’ keze âmâ” kehobyry
(Mc 14.27-31; Lc 22.31-34; Jo 13.36-38)
31 Jesus aguely xinaram:
— Xirâ kopae idânârâ âwiense âmaemo. Wodokeze âmaemo. Deus itaumbyry sawo wâgâ iwenibyem: “Kaneru sodo xyâduo, idânârâ eguy modo adapâeguyze” kewânmy Deus. Arâ ise ayedylymo. 32 Yigueduo, kurâem itonze olâ urâ. Kurâem witombygueduo, âwaynâmolâ ise udâly Galileiaram — kely.
33 Agueduo myani Pedro aguely:
— Tâwâlâ wâne ise idânârâ odokelymo. Urâ olâ ise odokeba — kely.
34 Jesus olâ warâ eyam aguely:
— Xirâ kopae, aukuma igâtudyly iraynâ, azagâ tokalâ warâ ise “Jesus kâuntuwâbyra urâ” myguely. Xirâ mâuntudyze wato kuru — kely.
35 Pedro olâ agueondyly lelâ:
— “Jesus kâuntuwâbyra urâ” uguewâpyra ise urâ. Tâwâlâ ise agâlâ yâlymo. “Jesus kâuntuwâbyra urâ” uguepa olâ ise urâ — kely.
Idânârâ xina Jesus eynynonro modo aguely:
— “Jesus kâuntuwâbyra urâ” xina kepa lâpylâ ise — xina kely.
Jesus Tunwym agâ Getsemanidâ aguehobyry
(Mc 14.32-42; Lc 22.39-46)
36 Xina saindyly âji Getsemaniram. Myarâ saintybyem Jesus xinaram aguely:
— Tarâlâ wao itaungâ, ikadaungâ warâ, Deus agâ agueze udâday — kely.
37 Adâkebygueduo, Jesus Pedroram, azagâ Zebedeu imeombyryram warâ aguely:
— Yagâ âetaungâ; akaemo modo lelâ ise taunlo — kely.
Aituo eagâ idâlymo iwague nekâ. Târâ myani toenzepa kehoem Jesus itywandyly.
38 Aituo myani aguely eyanmo:
— Toenzepa enra ytynru, yigueho ara kehoem. Tarâlâ wao itaungâ. Tykyzeba olâ itaungâ, ynynâ Deus agâ amyguehomoem — kely.
39 Âdiempa waunroem idâly myani. Târâ myani âzeguhoam idyly, Deus agâ adâkehoem:
— Pabai, toenzepa kuru kâsenagazedyly warâ izepa wâne urâ. Ize wato araba olâ aidyse wawyly, ize mato aralâ — kely myani.
40 Deus agâ agueypyem myani, Pedro, Tiago, João warâ âxiân-hobyryram idâly, xykylymo ume. Xuagueânimopyryem myani aguely Pedroam:
— Âmâ, agonrodo warâ âykylymo enra. Âdiempalâ ynynâ Deus agâ amyguehomoem âykyba mitomoem nudupa kuru? — kely.
Aituo eyanmo aguely:
41 — Nhaum, xuagueypyem lelâ itaungâ, inanaynmolâ warâ. Satanás umohomoem aienehonze keze. Deusram ekadaungâ, Satanás ize ato amânhepyra mitomoem. Deus eon-honru peba kulâ yagâ tâdâsenagazedyly mâenmaenwâbyra ise âmaemo, yagâ mâsenagazedyze mawylymo umelâ — kely myani Jesus.
42 Jesus idâondyly âdiempa waunroem, Deus agâ agueonse:
— Pabai, idânârâ adyese âmâ. Toenzepa kuru kâsenagazedyly warâ izepa wâne urâ. Ize wato araba olâ aidyse wawyly, ize mato aralâ — kely.
43 Ilâpyryem myani odopâdondyly Pedro, Tiago, João warâ eydâ atoram. Xykyondybymoem awyly nhedyly. Toenzepa myani xuedunumo, xuagueypyem lelâ itomoem nudupa. 44 Jesus târâpa âxigueondyly. Deus agâ agueonse idâly. Alâpylâ myani agueondyly:
— Pabai, idânârâ adyese âmâ. Toenzepa kuru kâsenagazedyly warâ izepa wâne urâ. Ize wato araba olâ aidyse wawyly, ize mato aralâ — kely.
45 Ilâpyryem Jesus eagâ idâypy modo warâ odopâdylymo xina eydâ atoram. Xinaram Jesus aguely:
— Âykylymo kulâ enra. Inuzeba lelâ mataunaze, Deus agâ amyguehomoem. Alâ! Iweâ lelâlâ yizepaom modo emaxi âduduoze urâ. 46 Autaungâ. Inoro, eagâmo kydoxioda. Etaungâ! Awâkâlâ iegamerim saindyly — kely.
Jesus nhawâtomobyry
(Mc 14.43-52; Lc 22.47-53; Jo 18.3-12)
47 Jesus aguely ume Judas saindyly. Jesus eynynonrolâ kâinane mâkâ. Toenzepa kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymârydo ingonotaymby modo, kywymârydo ingonotaymby modo warâ Judas agâ saindylymo. Espadague, segue warâ tâmatune kehoem saindylymo, Jesus sawâse. 48 Taindylymo umelâ myani Judas eyanmo aguely:
— Uguondo konhonuguguyly, mâkâlâ ise mâkâ, Jesuslâ. Tâwâlâ ise manwâdylymo — kely.
49 Aituo Judas saindyly Jesus iopaji, aguely:
— Âdapalâ wâne, Pymâ? — kely.
— Âdainkâba urâ — kely Jesus.
Aguenripyryem Jesus iwaparydâ nhonugudyly; tataen-ho agâ adâito ara nhedaenkuly.
50 Jesus eyam aguely:
— Yataen-ho, inepa aiese mâetobyry aiekâ — kely.
Aituo Judas agâ idâwâtyby modo Jesus nhawâdylymo, nhemakâjilymo warâ.
51 Xina ewy tydahoru imâsedo ety odayba tâtyze ani. Kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymâry kuru agâ tâwaneim iwantazagâmâ.
52 Aituo eyam Jesus aguely:
— Adâiseba ikâ. Âdahoru ekanâgâ. Tutuzelâ âmâ, “Espadague âseguebyby, espadaguelâ ise âdyoly” kely. 53 Kâsemaguehoem âmâ, uguewâpyra urâ. Pabairam tâise kâenkadyly kâsemaguehoem. Inepa tâise toenzepa kehoem anju domodo ingonodyly iemakeze. 54 Deus itaumbyry awo wâgâ inwenibyem olâ ara âsenagazeniem wawyly. Anju domodo kâingâsedyly watay, iwenihobyry aguehobyry araba ise awidyly — kely Jesus mâkâ aienibyryam.
55 Ilâ ume Jesus aguely kurâdo tawâse idâypy modoram:
— Espadague, segue warâ tâmase kehoem yawâse mâewylymo, tâmagazeim urâ-ro waunlo ara. Yawâtomo tuduzelâ keankâ saguhoem, kyâho pebalâ. Kopaelâgâembaba keankâ Deus ety idaseray, agâmo agueze wawyly. Târâlâ yawâpyra olâ mataunaguynre. Yawâto odayba awylygue keankâ ilâenlâ yawâpyra mawylymo. Tâwâlâ yawâtaungâ lelâ, âdaitybyemba wawyly umelâ. 56 Arâlâma Deus itaumbyry egatuwâni modo ywâgâ inwenibyem awyly Deus itaumbyry awo wâgâ — kely Jesus.
Jesus sawâtuo, idânârâ xina eagonropyry modo nhodokely. Xina âwiendyly.
Jesus judeu domodo iwymârydoram satobyry
(Mc 14.53-65; Lc 22.54-55,63-71; Jo 18.12-14,19-24)
57 Ilâpygueduo Jesus nhadylymo kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymâry kuru Caifás etyram. Idânârâ pymâ tynruneim modo târâ âtâdyguybyem awylymo. Kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymârydobe, Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo warâmo myani târâ, idânârâ uguondo modo tynrenseim modope warâ. 58 Myarâ idâdaymo myani âgânâ kehoem Pedro idâly, Caifás ety idaseraji. Tâgawânse, tâkaze warâ myani akaemo guarda domodo agâ, âdara Jesus nhedylymo tientoem.
59 Kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymârydo, kywymâry modo, kurutaynrim modo warâ, âdara Jesus tienwentâdo wâgâ aguelymo myani. Mâkâ wâgâ âdalâ kulâ aguenri nhuinlymo warâ, âdy wâgâ tiân-homo awyly tiuntuhomoem. 60 Akaemo pymâ domodoem olâ myani âdy ewentâdo peba, iwâgâ aguewâni modo kewâdyly kulâ awylygue. Ilâpyryem myani azagâ uguondo saindyly pymâdo enadoram. Jesus ewentâze kewâdylymo kulâ olâ myani. 61 Warâ aguelymo:
— Jesus aguehobyry tindatyby ise xina nhegatuly. “Deus ety sakalagueze urâ. Azagâ* Nota de pé Mateus 12.40dâ egâ. emedyly idyly ara saunâtonze olâ urâ” kely, xina nidadâ — kelymo myani, Jesus tienwentâdomoem.
62 Aguelymo idanipyryem, kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymâry kuru saudyly. Jesus nhapâiguely:
— Âwâgâ aguelymo midatailâ. Âkealâ, âkealâba iwentâdomo awyly ise amygueho? Âdamyguepaka ise âmâ mâsemaguehoem? — kely.
63 Âdakepa olâ myani Jesus tâsemaguehoem. Aituo myani kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymâry kuru nhapâigueondyly:
— Messiaslâka âmâ, Deus Ingonotyby? Deus iguedânry imerylâka âmâ? Âkealâ xinaram mâengatuba âmâ-ro watay, âsenagazeze âmâ — kely.
64 Aituo Jesus in-hoguly:
— Mâkâlâ urâ, amygueho aralâ. Xirâpygueduo ekadybyem ise urâ Deus ton-honreim ahoru eynynâ. Eagâ ise pymâem wawyly. Eunu duay ise Deus eydâpa kâewyly. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato — kely Jesus.
65 Toenzepa kehoem kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymâry kuru iewiâpadyly “Deus imerylâ urâ” Jesus kely tindatuo. Tyewiâkygue tâty tywogonrolâ nhaunguely. Pymâdo târâ âtâdyguyby modoram aguely:
— Deus nunâguedai merâ Jesus. Deus agâ âzekiba tawylylâ agueho, “Deus imerylâ urâ” keduo. Ânguy kingâsedaymba ise kurâ, ewentâniem. Midataimolâ Deus wâgâ aguely. 66 Âdara iedylyka inanajimo inakanhe kehobyry wâgâ? — kely.
Aituo pymâ domodo aguely:
— Uguondo inakai kulâ awâkâ! Xyâly lelâ! — kelymo.
67 Agueypyem emydy onwa KUITÚ kelymo, nhapiogulymo warâ. Jesus nhenuahulymo, tiampioguhoem. Sapiogunrimbyryem, aguelymo:
68 — Ânguyka apiogurim? Apiogüimbyry xutugâ, âkealâ kuru Deus Ingonotyby matay — kelymo.
Pedro, “Jesus kâuntuwâbyra urâ” kehobyry
(Mc 14.66-72; Lc 22.56-62; Jo 18.15-18,25-27)
69 Jesus pymâdo enado atay, Pedro târâ taseraylâ myani. Pekodo târâ tâwaneim ewy Pedro einkâ sakadyly. Koendâ kehoem enipyryem aguely:
— Jesus Galiléia donro eynynonro modo ewylâ âmâ — kely.
70 Aituo myani kurâdo enanaym Pedro aguely:
— Mâkâ mâkeba urâ! Kâuntuwâbyra urâ awâkâ! Ânguyka awâkâ Jesus, iwâgâ amyguehomo? — kely.
71 Agueypyem myani taseraji tâdâwânto iwyantaji Pedro idâly. Eagonro pekodo târâ tâwaneim modo ewy, Pedro tientuo, tydâ iwaguepanro modoram aguely myani:
— Jesus Nazaré donro eynynonro ewy awâkâ uguondo — kely.
72 Mâkâ pekodo aguely tindatuo myani Pedro agueondyly:
— Âdykâ Jesus eynynonroem witaymba urâ. Kâuntuwâbyra urâ awâkâ. Tâwâlâ ise Deus ienagazenehonly, uguewâdyly kulâ-ro watay — kely.
73 Ilâpyryem myani uguondo modo ewy Pedro iopaji saindylymo.
— Jesus eynynonrolâ âmâ. Tutuze xina, Galiléia donro mawyly, earamolâma amyguely — kelymo.
74 Aituo myani Pedro agueondyly:
— Mâkâ mâkeba urâ! Kâuntuwâbyra urâ awâkâ uguondo! Tutuze Deus âkealâ auguely awyly. Tâwâlâ ise Deus ienagazenehonly, uguewâdyly kulâ-ro watay — kely. Pedro.
Aguely umelâ myani aukuma igâtudyly. 75 Tindatuo, Pedro Jesus tyam aguehobyry nhenanâguely, “Xirâ kopae, aukuma igâtudyly iraynâ, azagâ tokalâ warâ ise ‘Jesus kâuntuwâbyra urâ’ myguely” kehobyry. Aguehobyry tienanâgueduo myani toenzepa Pedro itynwandyly. Târâpa âxiguely. Tâjityenze kehoem eogumadyly.

*26:61 Nota de pé Mateus 12.40dâ egâ.