21
Pííbájyulle dsɨ́ɨ́dsɨke pícyoóne
(Mc 12.41-44)
Aabéhjáa duurúvájá pañe íjcyánáa mɨ́amúnaa picyóócunú dsɨ́ɨ́dsɨke Píívyéébé wáábyuta. Ehnéva múnaáhjáa mítyanéhjɨ́ picyóóhií. Áánáacáhjáa pííbájyulle ɨ́dátsó picyóó mɨ́jɨ́hwuúcúre. Aanéhjáa ɨɨ́ɨ́téne neébe:
—Ámuúhaj, muurá áámye pííbájyulle ɨ́dátsó néérolle picyóó pámé ehnííñevúre. Muurá tsijtye dsɨ́ɨ́dsɨ́varómé picyóó uhjénéhjɨ́re. Áánetu pícyoolle páneere tééne tájpí iíjcyáiyóne.
Duurúvaja wágóóóveíñé Jetsóó nééneé
(Mt 24.1-2; Mc 13.1-2)
Téijyúhjáa tsaate ímamyémudítyú ihjyúvá duurúvaja imíwu néwayúúnetu méénúmeíñeri, ditye bóhbánuhíjcyánéhjɨtu imíwu teja ícyáávétsámeíñéhjɨri.
Áánélliihyéhjáa Jetsóó nééhií:
—Ároja muurá wácávyáhcáméiíhi.
Jetsóó tsááíñé ɨhde pájtyéiñéhjɨ
(Mt 24.3-28; Mc 13.3-23)
Ehdúhjáa dibye néénéllii dííbyeke néémeé:
—Uwááboóbej, ¿aca múijyú pajtyéiñe eene múúhakye u néhíjcyanéhjɨ? ¿Aca ɨ́ɨ́netú muha méwaajácuú tsúúca tehdu tene pájtyeíñe?
Áánélliihyéhjáa neébe:
—Ehdu nééme tsáma wajácútsi méíjcyaco ámuha maállítsámeítyuki. Muurá o tsááiñe tsúúca pɨ́ɨ́hɨ́cooca íjcyaímyé mítyame óhdi díllómeímye. Aame nehíjcyaá diibyéjuco Críjto iíjcyane. Árómeke mécáhcújtsodíñe. Téhdure pahúlleváré méénujcátsí íjcyáné uubállé ámuha mellééboóhi. Áróneri méíllityédíñe. Pane méɨjtsúcunúdí téijyu tsúúca o bóhówááveíñe. Tsáhái téijyu o bóhówáávéityúne. Árónáa ihdyu ehdu nénehjɨ tujkénú pájtyeéhi.
10 Muurá tsáné iiñújɨ múnaa tsííñé iiñújɨ múnáama méénújcátsiíhi. 11 Áhdure ávyétá ɨhnáhó ííñujɨ vááúméiíhi. Áijyu íjcyaíñé ájyabááne, cheméháñé, pahúlleváre. Áhdure íévéhoowávú apííchó nénehjɨ bóhówááveéhi.
12 Ehdu nénehjɨ pájtyéíñé ɨhde cáhcújtsotúmé ámúhakye ɨɨ́cúbáhrámeke tsájtyeé pihcyáávejááné pañévú muhdú ámuha meícyahíjcyáné ámúhakye idílloki. Áhdure ámúhakye ííñújɨ́ avyéjujté éllevu itsájtyémeke cuvéhoojánuímye. Ehdu muurá ámúhakye mɨ́amúnaa dárɨ́ɨ́veé oke ámuha meúráávyéné déjúcotu. 13 Ááné hóówari ámuha táuwááboju diityéké méúwááboóhi. 14 Árónáa ihdyu tsá ámuha meíjyácunúityú muhdú ámuha diityémá meíhjyúváíñeri. 15 Muurá ihdyu ámúhakye ó ájcuú muhdú ámuha diityéké meúwáábóíñé tujkévejúvu. Áijyu ámúhakye múnáátsohíjcyámé íllure ámuha maálliñe néhijcyámé ámúhadívú táhjátsáméiíhi. 16 Muurá ámúháj caanímú, ámúhá nahbémú, ámúha hájkímú, tsijtye ámuha menáhbévahíjcyároméhjɨ́ ámúhakye téijyu ímityúné dárɨ́ɨ́veéhi. Muurá tsaatéké ámúhadítyú dsɨ́jɨ́vétsoímye. 17 Ehdu muurá oke cáhcújtsotúmé ámúhakye tsarílleé oke ámuha mecáhcújtsóné hallútu. 18 Árónáa tsá ámúhá níwáujɨ́ɨ́né íjcyárónetu tsájɨ́ubáré wágóóóvéityúne. 19 Ahdícyane ihdyu ámuha panéváré maáábúcúhajchíí mépájtyéteéhi.
20 Áhdure tsííñé iñújɨ́ɨ́ne múnaa Jerotsaréé mɨ́caavéné ámuha mewáájácúcooca múu néé tsúúca técoomi wágóóóveíñe. 21 Áijyu méwáácunúcó cáméhbaúnevu Jodéá iiñújɨ múnaa ámuha meíjcyame. Áhdure técoomí múnaa óvíi néhi wáácunú tsiéllevu. Aane íúmɨhé pañe íjcyame íoomíjyúcohdí técoomívu. 22 Ehdu íjcyaíñé ɨ́cúbáhraméí mɨ́amúnáama ditye ímityúné dárɨ́ɨ́vémeíhíjcyáné déjúcotu Píívyéébé waajácuháámɨtu tene némeídyújuco. 23 ¡Máɨdáátsoju tsáma tene pájtyeíñé téijyu walléémú éévájtema tsijtye ñohñójtéréi ɨ́ɨ́tsɨ́ɨ́méwuúmú íjcyámeke! Muurá ávyétá kimóhcó nééné ɨ́cúbáhraméí pájtyeé téijyu ííñújɨri íjcyáné mɨ́amúnáadívú Píívyéébe cáyobáávatécoóca. 24 Tsaatéké muurá dsɨ́jɨ́vétsoímyé méénujcátsí pañe. Áánetu tsíjtyeke tsajtyéimye tsíñéhjɨ́ iñújɨɨnévu. Ááné boone jodíómú íjcyátúné mɨ́amúnaáréjuco teene Jerotsaréé cáávácuíñé Píívyéébe diityédívú técoomi ɨ́hvéjtsóné hajchótá tétsihyi iíjcyaki.
Jetsóó tsáácooca pájtyéiñéhjɨ
(Mt 24.29-35, 42-44; Mc 13.24-37)
25 Aane ehdu nénehjɨ pájtyéné boone nuhba cóójɨ́ejpii, péjcóejpii, mɨ́ɨ́curuu, íjcyane múhduréjucó íjcyaíñe. Téhdure ávyétá ɨhnáhó móañe nóhjɨ́neri cáhcújtsotúmé íllítyeéhi. 26 Éhdúcóbaúvú nénehjɨ ííñújɨri íjcyácooca muurá mɨ́amúnaa iíllityéneri ílluréjuco wájácúrátúúúveíñe. Ehdu páneere íévéhóówari ɨ́htsútunéhjɨ́ íjcyane mujtáraba íjcyaáhi. 27 Áijyu ihdyu Mɨ́amúnáájpidívúu o ípívyééveebe páneere táɨhtsútú táavyéjuma ojtsó pañétú ó bóhówááveéhi. 28 Ehdu tene pájtyécooca múu íllure ímíjyuuvéhi. Muurá tééné boone tsúúca ámuha máállíjchuú múhdurá ámuha meícyahíjcyánetu. Áijyu ihdyu tsaímiyéjuco ámuha meíjcyaíñe.
29 Téhduréhjáa tsiiñe diityéké neébe:
—Cáhawáá méɨjtsúcunu higyééráhema tsííñé uméhééné muhdú íjcyane. 30 Muurá téhehjɨ béhjɨ́vácooca tsúúca méwaajácú píjcyaba pɨ́ɨ́hɨne. 31 Ahdu ííñújɨri ténehjɨ íjcyácooca méwaajácuco tsúúca Píívyéébé avyéjú bóhówáávéíñe éévé úújeténe.
32 Aane ɨ́mɨááné ámúhakye o néé ehdu nénehjɨ pájtyeíñé íñéi ííñújɨri páhdure mɨ́amúnaa íjcyápíñáaáca. 33 Muurá ííñújɨma páneere íévéhóówari íjcyanéhjɨ́ wágóóóveéhi. Áánetu íñe ámúhakye o néhijcyáné tsá múijyú wágóóóvéityúne.
34 Áánéllii tsáma téɨɨbúwá méíjcyaco tsiiñe o tsáábe ámúhakye o túvaaóvátu llíyiicyáveháñeri, tsíñéhjɨri, ámuha meíjcyámeke. 35 Muurá iímillédúré íjcyámeke ó ábájɨ́néjcuú éhne múúne iyáábeke dahpe ábájɨ́nejcúdu. 36 Áánéllii múu téɨɨbúwá iíjcyáne Píívyéébema paíjyuváré ihjyúvá ténehjɨ ámúhakye imújtátsótuki. Áijyu ihdyu ámuha méúújéteé óhdivu Mɨ́amúnáájpidívúu o ípívyéévéébedívú ɨ́ɨ́nerí núcójpɨ́vetúme.
37 Ehdúhjáa Jerotsaréeri íjcyaabe Jetsóó duurúvájá pañévú úwáábohíjcyáhi. Aabéhjáa meííjyunúdú pehíjcyá oríívo bájú íjcyátsihvu tétsii icyúwaki. 38 Aanéhjáa paíjyuváré cúúvénetúré mɨ́amúnaa pehíjcyá duurúvajávú dííbyé uwáábó illéébúcunúki.