12
Wáyeéévejcóójɨ́ Jetsóó mamyémú méénune
(Mc 2.23-28; Rc 6.1-5)
Áábemáa muha wáyeéévejcóójɨ úmɨhéj pɨɨnétú mepájtyeme maájyabáávaténéllii bajtsóháñetu meújcúne mémajchóhi. Aanée paritséómú ɨɨ́ɨ́téne néé dííbyeke:
—¿Aca ɨ́veekí eene aatye dímamyémú meenú íjcyoojɨ wáyeéévejcóójɨ́ meméénúítyuróne?
Árónáacáa Jetsóó néé diityéke:
—¿Aca tsá ámuha meéévehíjcyatú tsáijyúu iájyabáávaténéllii íñahbéjtema téhdure Dabíiúvú méénune Píívyéébé waajácúháámɨtu cáátuváne? Muuráhjáa duurúvájá pañévú iúcáávéne imájchóítyuróné Píívyéébé ɨɨcúvé pááa tééjá pañévú pícyámeíhijcyáné apáámyéré llúúvájte máchohíjcyánetu majchóme. Áhdure ¿aca tsá ámuha meéévehíjcyatú Moitséeúvúu téhaamɨ́túré cáátunúné duurúvájá pañé wákimyéi múnaa llúúvájte wáyeéévéjcoojɨ́jɨ́ íjcyaróné wáyééévéítyuróne? Aane muurá ditye téjcoojɨ wáyééévetúné tsá ímityúné íjcyatúne. Aanéjɨ́ɨ́ awáá muurá teene duurúvaja ávyejúúllémeíñé ehnííñevu táavyéju. Muurá Píívyéébé waajácúháámɨtu nééneé: “Ó imíllé ámuha pamévamáyé meɨ́daatsólléjcatsíñe. Tsá o ímílletú apááñéré oke ámuha iyámeke mecóvájtsóneri meɨ́ɨ́cúvehíjcyáne.” Aane muurá ámuha ímí mewáájácuca tsá menéétsóítyuró ímityúné méénútúrómedívu. Muurá íñe Mɨ́amúnáájpidívúu o ípívyéévéébéllii téhdure téjcoojɨ wáyeéévejcóójɨ. Ehdúu Jetsóó néé paritséómuke.
Tsáápi hójtsɨ́ Jetsóó ímíjpyetétsóne
(Mc 3.1-6; Rc 6.6-11)
Átsihdyúu dííbyema muha méúcaavé téjcoojɨ pihcyáávéjá pañévu. 10 Áájá pañée tsaapi tsánejcúehójtsɨ́ íhyójtsɨ múhdurá néébeé. Áánáacáa tsaate tétsihyi íjcyame Jetsóodívú iñéétsóro néé dííbyeke:
—¿A ímí tehdújuco teene íjcyoojɨ wáyeéévejcóójɨ́ tsaate chémémeke mebóhɨ́ɨ́tsóiyóne?
11 Áánélliihyée neebe diityéke:
—¿Aca wáyeéévejcóójɨ́ ámúha jééú obééjá wáhyéjú pañévú áákityéébeke tsá ámuha meíjchívyétsóítyuróne? Muurá ámuha méijchívyétsóiyáhi. 12 ¡Aanéjɨ́ɨ́ awáá muurá diibye obééjá wájyúmeíñé ehnííñevu mɨ́amúnaa wajyúmeíhi! Aane muurá tsá muhdú tene néétu wáyeéévejcóójɨ́ ɨ́mɨááné íjcyane meméénune.
13 Ehdúu diityéké iñétsihdyu neebe dííbyeke:
—Muúbej, cána ííllevu cujúúvé díhyótsɨɨ́j.
Ahdújucóo dibye cújúúvénemáyé téhojtsɨ ímíjpyeténe. 14 Átsihdyúu paritséómú ipyéénemáhjáa pítyácójcatsí muhdú Jetsóoke ɨdsɨ́jɨ́vétsoíñe.
Jetsóó méénuíñé tsúúcajátújuco némeíñe
15 Aanée iwáájácúne péjúcoóbe. Áábekée mítyane mɨ́amúnaa úráávyémedítyú chéméméhjɨke bóhɨ́ɨ́tsoóbe. 16 Áánemáa diityéké bóíjcyuube ditye muucá iúúbállétuki. 17 Ehdúu diityéké bóíjcyuube Píívyéébé ihjyú uubálle múnáajpíhjyáa Itsaíá dííbyedítyú íllu néhdújuco:
18 Áánu ímí táwákimyéí méénuhíjcyaá téénevu o pícyoóbe. Áábeke o wájyúnéllii ó imíjyúú dííbyedi. Áánéllii Táapííchó dííbyé pañévú ó pícyoó tééné pɨáábori dibye pámeekéré mɨ́amúnáake iúúbálle muhdú táɨ́jtsaméí íjcyane. 19 Aabe tsá ‘mityáhmítyá’ íhjyúváityú mɨ́amúnáama. 20 Áhdure tsá ɨ́dáátsóméhjɨke dibye éhdɨɨválléityúne. Áhdure ɨ́htsútúnetu cahcújtsótú pañe cáhcújtsórómedítyú tsá dibye ‘óvíjyacóóme’ nééityúne. Ehdu páneere ímíjpyetétsóiibye iávyéjuutéijyu. 21 Áábedívú pamévá mɨ́amúnaáré cátsɨ́pááveéhi.
Ehdúhjáa Píívyéébé ihjyú uubálle múnáajpi Itsaíá Jetsóodítyú nééhií.
Jetsóoke Naavéné pɨ́aabóné tsaate nééneé
(Mc 3.20-30; Rc 11.14-23; 12.10)
22 Áábe éllevúu tsáápiikye tsivámé naavéné ípañe íjcyáábeke. Aabée íhjyúvátuube íjcyaabe idyé tsá hállúvatúne. Áábekée Jetsóó ímíjpyetétsoobe tsúúca ihjyúváhi. Áhdurée hállúvájúcoóbe. 23 Ááneríi tétsihyi íjcyame iúllévenúne néjcatsíhi:
—¿Aca tsá diibyéjuco áánu Dabíiúvúj tsɨɨménémúhaabe Críjto íjcyatú éhneváa tsááiíbye?
24 Ehdúu tsaate nééne paritséómú illéébóne néjcatsíhi:
—Aadi muurá naavémuke waagóohíjcyá mɨ́amúnáá pañétú diitye naavémú avyéjuube Betsebóó pɨ́áábóneríye.
25 Aanéhjáa Jetsóó iwáájácúne nééhií:
—Muurá tsáné avyéjujte tsajɨ́jtóré ɨ́jtsámeítyúmé ímityúné idyárɨ́ɨ́véjcatsíñe ílluréjuco ɨ́hvejtsóné íavyéju. Áhdure tsája múnaa ímityúné idyárɨ́ɨ́véjcatsíñe ílluréjuco wáchájánújcatsíñe. 26 Ahdu nééne ¿aca muhdú ɨ́ɨ́vane Naavéné ihyájkíyé íjcyáábeke tsíjpiikye waagóóiyáhi? Muurá tehdu imyéénuca ílluréjuco dibye íavyéjú újóvéjtsóiyóne. 27 Aane muurá ámuha menéé Betsebóó pɨááboríyé dííbyeéjté naavémuke o wáágóohíjcyáne. Áánetúhaca ¿múúbé pɨááborí ámúhá mamyémú waagóohíjcyá diitye naavémuke? Áyu cána oke menej. Tsá muurá ámuha menééítyuró Betsebóó pɨáábori ditye wáágóohíjcyáne. Íllure ámuha mémujtá ehdu óhdityu meíhjyúváneri. 28 Muurá ihdyu Píívyéébé Apííchó oke pɨ́áábóneri ó waagóohíjcyá naavémuke tsaaté pañétú téénetu ámuha mewáájácúro tsúúca dííbyé avyéjú ííñújɨri ámúhama íjcyájucóóne.
29 Tsá muurá tsáápi éhné dííbyé já pañétú múha tsájtyéítyuró dííbyeke tétsihdyu bóáyotúmére. Muurá ihdyu dííbyeke tujkénú ibóáyoca botsíi tsajtyéiyómé dííbye éhne. Árónáa tsáháubá muurá dibye ihñe múhdivú ɨ́hvéjtsóítyuróne. Ahdu ɨ́ɨ́vane tsá Naavéné oke pɨ́áábóítyuró dííbye hájkímuke o wáámíuki.
30 Muurá oke ɨpɨ́aabóné ímílletúmé táwákimyéí íllure imíllé óhdivu ityútávajtsóne. Aame tahñéjté íjcyáíyómeke íllure óhdityu mútátsohíjcyáhi.
31-32 Muurá panéváré ímityúné mɨ́amúnaa méénuhíjcyáronéhjɨ́ Píívyéébe ábájɨ́ɨ́veé diityédí ɨɨ́dáátsóvénema. Áhdure íñe Mɨ́amúnáájpidívúu o ípívyéévéébedítyú ímityúné íhjyúvárómedi ɨ́dáátsóvéiíbye. Áánetu ihdyu dííbyé Apííchotu ímityúné íhjyúvahíjcyámedi tsá dibye múijyú ɨ́dáátsóvéityúne.
Iñéévatu méwaajácú keehé ɨ́mɨááhé íjcyane
(Rc 6.43-45)
33 Muurá bajtsóháñetu ɨ́mɨááhé ímí neeváhi. Áánetu átéréehe tsá ímí néévatúne. Áánetúré méwaajácú keehé ɨ́mɨááhé íjcyane. 34 Ahdu ɨ́ɨ́vane ¿ɨ́mɨáámejɨ́ɨ́va ámuha ímí méihjyúváiyá ííñimyémúeméjtéré ámuha meíjcyame? Muurá ímityúné ɨ́ɨ́ɨ́búwá pañe íjcyámedítyú téénere ijchívyéhi. 35 Muurá ɨ́mɨáábé ɨ́mɨáánéré ihjyúvá ɨ́mɨá ɨ́jtsaméí ípañe íjcyanéjuco. Áánetu ímítyuube ímityúnéré ihjyúvá ímítyúné ɨ́jtsaméí ípañe íjcyanéjuco. 36 Aane muurá pámeere mɨ́amúnaa úúbálleé Píívyéébeke muhdú iíhjyúvahíjcyanéhjɨ́ dibye páneere muhdú ditye ícyahíjcyáné diityémá ímíbájchócoóca. 37 Muurá tsáápiitsámá ímíbájchóiibye muhdú ditye íhjyúvahíjcyádújuco. Ɨ́mɨáánéré íhjyúvahíjcyámé hallúrí tsá ɨɨná íjcyáityúne. Áánetu ímityúné íhjyúvahíjcyámé ɨ́cúbáhráméiíhi. Ehdúu Jetsóó néé paritséómuke.
Mɨ́amúnaa Jetsóoke néé dibye méénúráítyuróné imyéénuki
(Mc 8.12; Rc 11.29-32)
38 Aamée tsiiñe taúhbájú uwáábojtémá Jetsóo éllevu itsááne néé dííbyeke:
—Uwááboóbej, cána bo méénúráítyuróné meenu muha maájtyúmɨ́ne menéé ɨ́mɨááné diibyéjuco Críjto Pájtyetétsoobe u íjcyane.
39 Áánélliihyée neébe:
—¿Ɨ́veekí ámuha méimíllé teene o méénune ámuha mecáhcújtsokíjɨ́ɨ́vari? Óvíi ihdyu Píívyéébé ihjyú uubálle múnáajpíi Jonáake pájtyedu nééne oke pájtyénetu ámuha méwaajácú diibyéjuco mɨ́amúnáake o pájtyetétsoobe o íjcyane. 40 Muuráhjáa amóóbé pañe téhí déjúcori ijcyaabe 3 coojɨ́va. Ahdu muurá íñe Mɨ́amúnáájpidívúu o ípívyéévéébeke ditye cúúuube ííñújɨ́ pañe 3 coojɨ́vá o íjcyátsihdyu tsiiñe ó bóhɨɨ́hi. 41 Aane muurá Níínibé cóómi múnaa ámúhadívú néétsoó íñe ícyooca íjcyáné mɨ́amúnaa ámuha mecáhcútsohíjcyátúmedívú Píívyéébe mɨ́amúnaa muhdú ícyahíjcyáné ímíbájchócoóca. Muuráhjáa técoomí múnaa diibye Jonáaúvú úwaabóné icyáhcújtsóne ímíbaavyé ímityúné iícyahíjcyánetu. Áánáa dííbyeúvú ehnííñevu o íjcyaabe ámúhakye o úwááboróné ¿ɨ́veekí tsá ámuha oke mecáhcútsohíjcyatúne? 42 Áhdure tsáápille tsííñé iiñújɨ múnáalle ámúhadívú néétsoóhi. Muuráhjáa tsíhyullétú tsaalle Tsaromóó úwaabóné illééboki. Aallée muurá ímí cáhcujtsóhi. Áánáa dííbyeúvú ehnííñevu o íjcyaabe o úwaabóné ¿ɨ́veekí tsá ámuha mecáhcútsohíjcyatúne?
Ípyée iíjchívyémé pañévú tsiiñe naavéné óómiñe
(Rc 11.14-26)
43 Muurá naavéné tsaaté pañétú íjchívyeebe pehíjcyá iíjcyáitsíí néhcoobére. Aabe iíjcyáíyotsíí iájtyúmɨ́túnéllii íllu ɨ́jtsámeíhi: “Tsiiñe éhne bɨwáábé pañévúré ó óómií ópée o íjchívyéébé pañévu.” 44 Ahdújuco muurá óómiibye ájtyumɨ́váné diibye ípyée iíjchívyéébeke imíwu pevéébé éhne múu jaa llíjyahdu néébeke. 45 Áánéllii múúne nahbévaabe tsijtye 7-meváké éhnííñevu ímítyúmeke diityémá tsiiñe iúcááve dííbyé pañévu. Áábeke muurá ɨ́hdée ɨɨ́cúbáhráné ehnííñevu ɨ́cúbáhraábe. Ehdu muurá ímityúmé íjcyame ɨ́dátsó ɨ́cúbáhráméiíhi.
Jetsóoke tsɨɨju dííbyé nahbémuma újcutéróne
(Mc 3.31-35; Rc 8.19-21)
46 Ehdúu Jetsóó íhjyúvánáa íñahbémú tsɨ́ɨ́juma dííbye éllevu tsááme wajtsɨ́ tétsihvu áachívu. Aamée imíllé iíhjyuváné dííbyema. 47 Aanée tsaate úúballé dííbyeke. Néémépeé:
—Áátye éhtsíhyi áachi díñahbémú dɨ́ɨ́tsɨ́ɨ́juma íjcyamévá imíllé úúma iíhjyuváne.
48 Árónáacáa neebe diityéke:
—¿Aca caatyé táátsɨ́ɨ́juú, táñahbémuu, táñaallémuu, íjcyame?
49 Ehdúu iñétsihdyu múúhakye úúbácyunúúbéré nééhií:
—Áánerá téhdure ámuha pámeere wahárómú, táñahbémú, táñaallémú, méijcyá íñe múhdumé tahñéjté ámuha meíjcyame. 50 Muurá Llihíyó níjkyéjɨri íjcyáábeke cáhcujtsómé dibye ímillédú íjcyame ɨ́mɨááné tahñéjté táñahbémú, táñaallémú, wahárómu.