9
Yesu ɛntaməs wərkun nwɛ ɛnafi wɛcək mɔ
Mark 2.3-12; Luk 5.18-26
1 Kɔ Yesu ɛmbɛkɛ debil, k'ɛncali kəba k'ɔŋkɔ dare dɔn. 2 Gbəncana babɔkɔ kɔ afum ŋaŋkɛrɛ Yesu wərkun nwɛ ɛnafi wɛcək pəfəntərɛ dəpoko mɔ. Ntɛ Yesu ɛncərɛ a kəlaŋ kəŋan kəmbɛk mɔ, k'oloku wəfi wɛcək: «Wɛnc im, məbəknɛ! Aŋaŋnɛn'am kiciya kam.» 3 Awa kɔ atəksɛ sariyɛ s'aSuyif alɔma ŋayɛfɛ kəcɛm-cɛmnɛ dɛbəkəc: «Fum wəkawɛ, Kanu k'eyi kəlɔməs!» 4 Ntɛ Yesu ɛncərɛ mɛcɛm-cɛmnɛ maŋan mɔ, k'eyif ŋa: «T'ake tɔ nəncɛm-cɛmnɛnɛ pəlɛc dəbəkəc yonu-ɛ? 5 Mosom mɛrəŋ mɔ mamɛ: ‹Aŋaŋnɛn'am kiciya,› kɔ ‹Məyɛfɛ, məkɔt,› tosom tere tɔtɔcuca kəloku-ɛ? 6 Awa, indeyɔ nu tantɛ ntɛ tɔŋsɔŋɛ nəcərɛ a ina, Wan ka Wərkun, intɔmpər kətam kəŋaŋnɛnɛ kiciya nnɔ doru dandɛ.» Kɔ Yesu oloku wəfi wɛcək: «Məyɛfɛ məlɛk poko pam məkɔ nde ndaram!» 7 Kɔ wərkun nwɛ ɛyɛfɛ k'ɔŋkɔ ndɔrɔn. 8 Ntɛ kənay k'afum kənəŋk ti mɔ, kɔ cusu cəwos ŋa pəpɔŋ, kɔ ŋaŋkor-koru Kanu nkɛ kəsɔŋ afum kətam kaŋkɛ mɔ.
Yesu ewe Matiye
Mark 2.13-17; Luk 5.27-32
9 Kɔ Yesu osumpur dɔpɔ kəkɔ, k'ɛnəŋk wərkun wəlɔma pacwe kɔ Matiye pəndɛ aŋgbancan ŋa abaŋəs dut. Kɔ Yesu oloku kɔ: «Məcɛps'em darəŋ!» Kɔ Matiye ɛyɛfɛ k'ɛncɛpsɛ Yesu darəŋ. 10 Dɔsɔk dɔlɔma, Yesu kɔ acɛpsɛ ɔn darəŋ ŋaŋkɔ ŋadi yeri nda Matiye. Awa, k'abaŋəs dut alarəm kɔ aciya ŋander ŋadi yeri kɔ Yesu. 11 Ntɛ aFarisi ŋanəŋk tatɔkɔ mɔ, kɔ ŋayif acɛpsɛ darəŋ a Yesu: «Ta ake tɔ wətəksɛ konu eyi kədinɛ yeri kɔ abaŋəs dut kɔ aciya-ɛ? 12 Kɔ Yesu ene ŋa sim, k'oloku: «Pəmar fɛ atamnɛ ŋafaŋ wətɛn cɔl, mba acuy ŋɔ pəmar a ŋafaŋ kɔ. 13 Nəkɔ nətəkəs tɔkɔ moloku ma Kanu mmɛ mementər mɔ: ‹Nɔnɔfɔr d'ifaŋ, bafɔ yoloŋnɛ.›Hose 6.6 Awa, bafɔ alompu ŋ'inder kəwe, mba aciya.»
Yesu kɔ kəsuŋ
Mark 2.18-22; Luk 5.33-39
14 Kɔ acɛpsɛ a Saŋ Batis darəŋ ŋalɔtərnɛ Yesu kɔ ŋayif kɔ: «T'ake tɔ acɛpsɛ am darəŋ ŋantɔsuŋɛ, mba səna kɔ aFarisi səcsuŋ pəlarəm-ɛ?» 15 Kɔ Yesu eyif ŋa: «Pəmar afum aŋɛ awe kəgbaŋnɛ mɔ, ŋamɔncnɛ kɔ ŋasɔrɔyi kɔ wəfura ba? Mba dɔsɔk dendebəp ntɛ andeliŋ wəfura mɔ. Awa, ŋandesuŋ dɔsɔk dadɔkɔ.
16 Ali fum ɔfɔfapərɛ kəloto kəfu yamos yɛməcɛ-məcɛ. Kɔ teyi-ɛ, kəloto kəfu kəŋwali yamos yɛməcɛ-məcɛ, tɔsɔŋɛ pɛwali pa kəloto kəkur pɛbɛk pɛtas pɛwalɛ pɔcɔkɔ-cɔkɔ. 17 Ali fum ɔfɔbɛr wɛn wofu dətɔlɔba pa akata pokur, kɔ teyi-ɛ, wɛn wɛŋwɛsəli tɔlɔba, woloŋɛ dəntɔf, tɔlɔba pɛlɛcɛ. Mba wɛn wofu, dətɔlɔba tofu t'ambɛr wi. Ti disrɛ, wɛn kɔ tɔlɔba yeŋyi belbel.»
Yesu ɛntaməs wəran, k'eyekti wəyecəra wəfi
Mark 5.21-43; Luk 8.40-56
18 Ntɛ Yesu eyi kəloku ŋa moloku mamɛ mɔ, kɔ wəkiriŋ k'aSuyif wəlɔma ender. K'ontontnɛ Yesu fɔr kiriŋ, k'oloku kɔ: «Wan kem wəran ɛntɛp kəcfi. Mba məkɔ mədeŋər kɔ waca, endefɔtɛ.» 19 Kɔ Yesu ɛyɛfɛ k'ɛncəmɛ wəkiriŋ nwɛ darəŋ, kɔ acɛpsɛ ɔn darəŋ ŋasol kɔ ŋa.
20 Gbəncana babɔkɔ kɔ wəran wəlɔma nwɛ docu da kəwur mecir dɛnayi tɛnasɔtɔ meren wəco kɔ mɛrəŋ mɔ, ender Yesu tadarəŋ, k'oŋgbuŋɛnɛ dobol da yamos yɔn. 21 Awa kɔ wəran nwɛ olokunɛ dɛbəkəc: «K'iŋgbuŋɛnɛ gbəcərəm yamos yɔn-ɛ, intamnɛ!» 22 Kɔ Yesu ɛŋkafəlɛ, k'ɛnəŋk wəran nwɛ, k'oloku kɔ: «Məbəknɛ, wan kem! Kəlaŋ kam kəntaməs əm.» Gbəncana babɔkɔ kɔ wəran nwɛ ɛntamnɛ oŋ.
23 Ntɛ Yesu ender kəlɔ ka wəkiriŋ nwɛ mɔ, k'ɛnəŋk afula luk ya defi kɔ kənay ka afum ŋacbok ŋacpɛ ŋactor. 24 Kɔ Yesu oloku ŋa: «Nəwur nde dabaŋka! Wəyecəra wəkawɛ efi fɛ, kədirɛ k'ɛndɛ.» Kɔ afum ŋayɛfɛ kəfani Yesu. 25 Ntɛ awurɛnɛ kənay ka afum dabaŋka mɔ, kɔ Yesu ɛmbɛrɛ dukulɔ k'osumpər wəyecəra kəca, kɔ wəkakɔ ɛyɛfɛ. 26 Kɔ tes tatɔkɔ tɛsamsər dɔtɔf fəp.
Yesu ɛntaməs atɔnəŋk mɛrəŋ
Mat 20.29-34Matiye 20.29-34
27 Ntɛ Yesu osumpər dɔpɔ kəkɔ mɔ, kɔ atɔnəŋk mɛrəŋ ŋancəmɛ kɔ darəŋ ŋackulɛ-kulɛ: «Wan ka Dawuda, məyɔnɛ su nɔnɔfɔr!»
28 Kɔ Yesu ɛmbɛrɛ kəlɔ kaŋkɔ ɛnayi mɔ disrɛ, k'atɔnəŋk ŋalɔtərnɛ kɔ, kɔ Yesu eyif ŋa: «Nəncɛm-cɛmnɛ a intam kətaməs fɔr yonu ba?» Kɔ atɔnəŋk ŋaluksɛ kɔ: «Ɛy, Mariki.» 29 Kɔ Yesu oŋgbuŋɛnɛ fɔr yaŋan pəcloku: «Mes mecepər nnɔ nəyi mɔ, pəmɔ ntɛ nəlaŋ mɔ!» 30 Kɔ fɔr yaŋan yoluksərnɛ sɔ kənəŋk. Kɔ Yesu olok-lokər ŋa pəctiŋ-tiŋ ŋa: «Nəkɛmbərnɛ, ta nwɛ o nwɛ pəcərɛ ti!» 31 Mba ntɛ akakɔ ŋawur mɔ, kɔ ŋaloku teta Yesu dɔtɔf fəp.
Yesu ɛntaməs wərkun wətɔlok-loku
Luk 11.14-15
32 Akakɔ Yesu ɛnatɛp kəctaməs mɔ ŋandewur, gbəncana babɔkɔ k'aŋkɛrɛ kɔ wətɔlok-loku nwɛ ŋɔŋk ŋɛlɛc ŋɔnctɔrəs mɔ. 33 Kɔ Yesu ɛmbɛləs ŋɔŋk ŋɛlɛc ŋaŋɔkɔ, kɔ wətɔlok-loku ɛyɛfɛ kəlok-loku. Kɔ cusu cəwos kənay ka afum pəpɔŋ, kɔ ŋaloku: «Səntanəŋk fɛ tes pəmɔ tantɛ atɔf ŋa Yisrayel!» 34 Mba kɔ aFarisi ŋaloku: «Wəkiriŋ ka yɔŋk yɛlɛc ɔsɔŋ kɔ fənɔntər fəbɛləsɛ yɔŋk yɛlɛc.»
Yesu ɔyɔnɛ kənay k'afum nɔnɔfɔr
Mark 6.6
35 Kɔ Yesu encepər-cepər sədare səpɔŋ kɔ səfɛt sa dɔtɔf fəp. Pəctəksɛ mofo maŋan ma dəkətola Kanu d'aSuyif, pəckawandi Kibaru Kətɔt ka dɛbɛ da Kanu, pəctamsɛnɛ sɔ docu kɔ laŋyiru fəp.Luk 8.1 36 Ntɛ Yesu ɛnanəŋk kənay ka afum mɔ, k'ɔyɔnɛ ŋa nɔnɔfɔr. Dis dɔlɔl afum kɔ bəkəc yɛlɛcɛ ŋa, ŋanayi dəpəcuca pəmɔ ŋkesiya nyɛ yɔntɔyɔ wəkɛk mɔ. 37 Awa kɔ Yesu oloku acɛpsɛ ɔn darəŋ: «Dalɛ dɛtɛl dɛmbɛk, mba atɛl ŋampicɛ. 38 Nəlɛtsɛnɛ Mariki ma kətɛl pəbɛrɛnɛ sɔ atɛl alɔma aŋɛ ŋandetɛlɛ kɔ mɔ.»