13
Totubcɛnɛ ta wəgbal defet
Mark 4.1-9; Luk 8.4-8
1 Dɔsɔk dadɔkɔ kɔ Yesu owur dəkəlɔ k'ɔŋkɔ pəndɛ agbɛp ŋa kəba. 2 Kɔ kənay ka afum alarəm ŋaŋkɔ ŋaloŋkanɛ kɔ kəsək, kɔ tɔsɔŋɛ kɔ kəbɛkɛ debil k'ɛndɛ. Kɔ kənay ka afum fəp kəncəmɛ agbɛp ŋa kəba. 3 Kɔ Yesu olok-lokər ŋa pəlarəm dəmotubcɛnɛ, k'oloku ŋa: «Nəcəŋkəl: Wəbɔf ɛnawur kəkɔgbal defet. 4 Ntɛ ɛncgbal defet mɔ, kɔ mɛŋgbɛn mɔlɔma mɛntɛmpɛnɛ dɔpɔ. Kɔ bɛmp yender yɔsɔm mi. 5 Kɔ mɛŋgbɛn mɔlɔma mɛntɛmpɛnɛ antɔf ŋa masar nde kəbof kəlarəm kənatɔyi mɔ. Ntɛ antɔf ŋɛnadəm mɔ, kɔ mɛŋgbɛn mompoŋ katəna. 6 Mba ntɛ nne yɛnadewonɛ mɔ, kɔ yɔncɔf buma yayɔkɔ, kɔ yowosərɛnɛ, bawo yɛnayɔ fɛ ncɔnc. 7 Kɔ mɛŋgbɛn mɔlɔma mɛntɛmpɛnɛ dəbɛŋk, kɔ mompoŋ, mba kɔ bɛŋk yɛmpɛ kɔ yendi mi. 8 Kɔ mɛŋgbɛn mɔlɔma mɛntɛmpɛnɛ antɔf ŋɔtɔt, kɔ mompoŋ kɔ mɛləpsər kəkom yokom nyɛ tasar tin (100), yɔkɔ wəco camət-tin (60), kɔ yɔlɔma wəco maas (30). 9 Məna nwɛ məŋyɔ ləŋəs mɔ, məne ti.»
Ta ake tɔ Yesu ɛnctəksɛ dəmotubcɛnɛ-ɛ?
10 Kɔ acɛpsɛ a Yesu darəŋ ŋander ŋayif kɔ: «Ta ake tɔ məŋlok-lokərɛ ŋa dəmotubcɛnɛ-ɛ?» 11 Kɔ Yesu oluksɛ ŋa ntɛ: «Bawo Kanu kəsɔŋɛ nəna kəcərɛ kance kəgbɔpnɛ ka dɛbɛ da dəKɔm, mba ŋa, asɔŋ fɛ ŋa ki. 12 Ti disrɛ, nwɛ ɔŋyɔ kəcərɛ ka tɔgbɔpnɛ ta dɛbɛ da dəKɔm mɔ ambɛrɛnɛ kɔ, haŋ pəlar kɔ, mba nwɛ ɔntɔyɔ mɔ, andebaŋər kɔ ali pɔkɔ ɔyɔ mɔ. 13 Ti tɔsɔŋɛ ntɛ ilok-lokərɛ ŋa dəmotubcɛnɛ mɔ, bawo ŋaŋgbətnɛ belbel mba ŋafɔnəŋk, kɔ ŋancəŋkəl belbel mba ŋafɔne, ŋafɔcərɛ sɔ. 14 Ntɛ Kanu kənalokɛ kusu ka sayibɛ Esayi tetaŋan mɔ tɛlarɛ:
‹Nəndewon kəcəŋkəl mba nəfɔdecərɛ few.
Nəndewon kəgbətnɛ mba nəfɔdenəŋk few,
15 bawo səbomp sa afum akaŋɛ səfɔtam kəcərɛ.
Ŋasunc ləŋəs yaŋan,
kɔ ŋamɛp fɔr
ntɛ tɔŋsɔŋɛ ta ŋanəŋkɛ yi,
ta ŋanenɛ ləŋəs yaŋan,
ta bəkəc yaŋan yɔsɔŋɛ ŋa kəcərɛ,
ŋadekafəlɛ, ŋaluksərnɛ nnɔ iyi mɔ,
tɔsɔŋɛ itaməs ŋa!›
16 Mba pəmbɔt nu, bawo fɔr yonu yɛŋnəŋk kɔ ləŋəs yonu yeŋne! 17 Kance, icloku nu: Sayibɛ səlarəm kɔ alompu alarəm ŋanafaŋ kənəŋk mamɛ nəyi kənəŋk mɔ, mba ŋananəŋk fɛ mi. Kɔ ŋanafaŋ kəne mamɛ nəyi kəne mɔ, mba ŋanane fɛ mi.
Kətəksɛ dətotubcɛnɛ ta wəbɔf
Mark 4.13-20; Luk 18.11-15
18 Awa nəcəŋkəl tedisrɛ ta totubcɛnɛ ta wəgbal defet. 19 Mɛŋgbɛn mɔkɔ mɛnatɛmpɛnɛ dɔpɔ meyi pəmɔ fum nwɛ eŋne toloku ta dɛbɛ da dəKɔm ta tɔsɔkər kɔ mɔ. Wəlɛc pəder pəlɛk tɔkɔ anabɔf abəkəc ŋɔn mɔ. It'ɔyɔnɛ nwɛ ɛnasɔtɔ mɛŋgbɛn dɔpɔ dacɔ mɔ. 20 Mɛŋgbɛn mmɛ mɛnatɛmpɛnɛ kəfo ka masar mɔ meyi pəmɔ fum nwɛ ɔnckɔnane Toloku ta Kanu pəbaŋ ti katəna pəbotu disrɛ mɔ, 21 mba wəkayi eyi pəmɔ pɔbɔf pɔtɔyɔ ncɔnc: Kəcəmɛ kɔn kəfɔwon, pəcuca kɔ kətɔrəs kənckɔnader teta Toloku tatɔkɔ, tɔŋsɔŋɛ kɔ kəsak ti fɛw. 22 Mɛŋgbɛn mmɛ anabɔf dəbɛŋk mɔ meyi pəmɔ fum nwɛ eŋne Toloku ta Kanu, mba mɛcɛm-cɛmnɛ mɛlarəm ma doru kɔ kətɛn daka, mes mamɔkɔ mɛrəŋ medi Toloku tatɔkɔ, tɔsɔŋɛ ti kətɔkom. 23 Mɛŋgbɛn mmɛ mɛnatɛmpɛnɛ antɔf ŋɔtɔt mɔ meyi pəmɔ fum nwɛ eŋne Toloku pəcərɛ ti, tokom ntɛ tasar tin (100), tɔkɔ wəco camət-tin (60), kɔ tɔlɔma wəco maas (30).»
Totubcɛnɛ ta defet dɔtɔt kɔ yika yɛlɛc
24 Kɔ Yesu oloku ŋa sɔ totubcɛnɛ tɔlɔma: «Dɛbɛ da dəKɔm dowurɛnɛ kɔ wərkun nwɛ ɔmbɔf defet dɔtɔt dalɛ dɔn mɔ. 25 Pibi pɔlɔma afum ŋacdirɛ, kɔ wəter kɔn ender pəbɔf yika yɛlɛc dəbəle, k'ɔŋkɔ. 26 Ntɛ yɔbɔf yompoŋ kɔ yokom mɔ, mba yika yɛlɛc yompoŋ sɔ. 27 Kɔ acar a wəka dalɛ ŋander ŋaloku kɔ: ‹Mariki, bafɔ mɛŋgbɛn mɔtɔt mɔ mənabɔf dalɛ dam ba? Deke yika yɛlɛc yɛyɛfɛ yedepoŋ nnɔ-ɛ?› 28 Kɔ mariki oloku ŋa: ‹Wəter kem wəlɔma ɔyɔ ti.› Kɔ acar ŋayif kɔ: ‹Məfaŋ a səkɔ səwas yika yɛlɛc yayɔkɔ ba?› 29 Kɔ mariki oloku ŋa: ‹Ala, iŋnesɛ kɔ nəndewas yika-ɛ, nəndesɔ kəcgbuktɛnɛ bəle. 30 Nəce yika yɛlɛc yɛbɛk kɔ bəle haŋ patɛl, kɔ tɛm ta kətɛl tendebəp-ɛ, indeloku atɛl: Nənuŋkɛnɛ kərɛsna nəgbuktu yika yɛlɛc nəsek yi pacɔf, kɔ nəlip-ɛ, nəbɛr bəle kɛlɛ kem disrɛ.›»
Totubcɛnɛ ta tɛŋgbɛn tɛfɛt pa dəlakɔ
Mark 4.30-32; Luk 13.18-19
31 Kɔ Yesu oloku ŋa totubcɛnɛ tin: «Dɛbɛ da dəKɔm dowurɛnɛ tɛŋgbɛn tɛfɛt mpɛ fum ɛlɛk k'ɔmbɔf pi dalɛ dɔn mɔ. 32 Tɛŋgbɛn tatɔkɔ pɛfɛtɛ pɛtas mɛŋgbɛn fəp, mba ntɛ pompoŋ mɔ, kɔ pɛmbɛk pətas yɔbɔf ya dəlakɔ fəp, kɔ pende pɔyɔnɛ kətɔk, kɔ tɔsɔŋɛ bɛmp ya darenc kəder yɔlɔ dəwara wa ki.
Totubcɛnɛ ta lebin
Luk 13.20-21
33 Kɔ Yesu ɛntəksɛ sɔ afum totubcɛnɛ tɔlɔma, pəcloku: «Ntɛ tɔ dɛbɛ da dəKɔm dowurɛnɛ pəmɔ lebin ndɛ wəran ɛŋlɛk pənɔktərɛnɛ di kəmbefe kilo wəco mɛrəŋ (20) mɔ. Kɔ kəmbefe fəp kəmpɛ!»
Ta ake tɔ Yesu onclokɛnɛ motubcɛnɛ-ɛ?
Mark 4.33-34
34 Mamɔkɔ fəp Yesu oncloku mi kənay ka afum dəmotubcɛnɛ. Ti disrɛ Yesu oncloku fɛ ntɛ o ntɛ ta oloku totubcɛnɛ ta ti-ɛ, 35 ntɛ tɔŋsɔŋɛ moloku mmɛ sayibɛ ŋanaloku mɔ mɛlarɛ:
«Motubcɛnɛ m'indelok-lokərɛ ŋa.
Indedəŋk moloku mmɛ mɔŋgbɔpnɛ kəyɛfɛ dəkəcop da doru mɔ.»Yabura 78.2
Yesu oloku tedisrɛ ta totubcɛnɛ ta defet dɔtɔt kɔ yika yɛlɛc
36 Kɔ Yesu ɛsak kənay ka afum k'ɛmbɛrɛ dɛkɛr, kɔ acɛpsɛ ɔn darəŋ ŋander ŋaloku kɔ: «Məloku su tedisrɛ ta yika yɛlɛc dalɛ disrɛ.» 37 Kɔ Yesu oloku ŋa: «Nwɛ ɔmbɔf mɛŋgbɛn mɔtɔt mɔ, Wan ka Wərkun ɔfɔ. 38 Dalɛ, doru dandɛ dɔ. Defet dɔtɔt, awut a dɛbɛ da dəKɔm ŋɔ. Yika yɛlɛc, awut a Ŋɔŋk Ŋɛlɛc ŋɔ. 39 Wəter nwɛ ɔmbɔf yi mɔ, ɔyɔnɛ Ŋɔŋk Ŋɛlɛc. Kətɛl kəyɔnɛ dəkəlip da doru, atɛl ŋayɔnɛ mɛlɛkɛ. 40 Pəmɔ tɔkɔ aŋgbuktu yika yɛlɛc paləm yi dənɛnc mɔ, itɔ pəndeyi dəkəlip da doru. 41 Wan ka Wərkun endekɛrɛ mɛlɛkɛ mmɛ mendewurɛ dɛbɛ dɔn disrɛ aŋɛ ŋaŋsɔŋɛ akɔ kəbɛrɛ kiciya kɔ akɔ ŋaŋyɔ pəlɛc mɔ, 42 mendeləm alɛc dənɛnc da Yahanama, difɔ kəbok kəŋkɔyi kɔ kəŋaŋərɛnɛ sek. 43 Alompu ŋandekɔmot pəmɔ dec ndɛ deyi nde dɛbɛ da Papa kəŋan mɔ. Məna nwɛ məŋyɔ ləŋəs mɔ, məne ti!»
Totubcɛnɛ ta daka dɔtɔt dɔgbɔpnɛ
44 Kɔ Yesu endeŋər sɔ totubcɛnɛ ntɛ: «Ntɛ tɔ dɛbɛ da dəkɔm dowurɛnɛ pəmɔ daka deyeŋki kəway ndɛ dɔŋgbɔpnɛ dalɛ mɔ. Wərkun nwɛ ɛnəŋk di mɔ, pəgbɔkərɛ sɔ di kəmɛŋk. Pəlarɛ pəbotu, pəkɔ pəcaməs daka dɔkɔ ɔyɔ dɛcaməs mɔ fəp, pəder pəway dalɛ dandɛ.
45 Dɛbɛ da dəKɔm dowurɛnɛ sɔ ntɛ: Wəcaməs nwɛ ɛntɛn tɛncəmbəl pa kɛma mɔ. 46 Ntɛ ɔŋkɔ pənəŋk tɛncəmbəl pa kɛma pɔtɔt mɔ, k'ɔŋkɔ pəcaməs daka dɔkɔ ɔyɔ mɔ fəp kəkɔway tɛncəmbəl pa kɛma papɔkɔ.»
Totubcɛnɛ ta manta
47 Kɔ Yesu oloku sɔ totubcɛnɛ ntɛ: «Dɛbɛ da dəkɔm dowurɛnɛ manta mmɛ aŋgbal dəkəba mɔ, kɔ mosumpər lop dokom fəp. 48 Kɔ mɛlarɛ-ɛ, paliŋ mi nde pəwosu, pandɛ kəpit-piti yɔkɔ yentesɛ mɔ, pabɛr dətaŋku, pagbal yɛlɛc yɔkɔ. 49 Itɔ pəndeyi dəkəlip da doru. Mɛlɛkɛ mendekɔ mɛgbɛy alompu alɛc dacɔ. 50 Mendeləm alɛc dənɛnc da Yahanama, difɔ kəbok kəŋkɔyi kɔ kəŋaŋərɛnɛ sek.»
Totubcɛnɛ ta daka dofu kɔ dokur
51 Kɔ Yesu eyif acɛpsɛ ɔn darəŋ: «Nəncərɛ tedisrɛ ta mamɔkɔ inatəksɛ nu mɔ ba? Kɔ ŋawosɛ: «Ɛy.» 52 Kɔ Yesu oloku ŋa: «Ti tɔsɔŋɛ ntɛ atəksɛ fəp aŋɛ ŋayɔnɛ acɛpsɛ darəŋ a dɛbɛ da dəKɔm mɔ ŋawurɛnɛ kɔ wəkiriŋ ka kəlɔ nwɛ oŋwurɛ daka dɔn dacɔ ca yofu kɔ yokur mɔ.»
Aka Nasarɛt ŋafati kəgbɛkər Yesu kəlaŋ
Mark 6.1-6; Luk 4.16-30
53 Ntɛ Yesu elip kəloku totubcɛnɛ tantɛ mɔ, k'ɛyɛfɛ di, 54 k'ɔŋkɔ dare dɔn Nasarɛt. Dəndo, kɔ Yesu ɛyɛfɛ kətəksɛ nde dəkətola Kanu daŋan, ntɛ cusu cəwos afum mɔ, kɔ ŋayɛfɛ kəyiftɛnɛ: «Deke Yesu ɔsɔtɔ kəcərɛ kəkɔtɛnɛ mes kətɔt kaŋkɛ kɔ mes mɛwɛy-wɛy mamɛ-ɛ? 55 Bafɔ wan ka kamdɛr ɔfɔ ba? Bafɔ kɛrɛ aŋwe Mari kɔ awɛnc aŋa Sak, Isifu, Simɔŋ kɔ Yuda ba? 56 Bafɔ akirɛ ɔn ŋayi su dacɔ ba? Deke ɔsɔtɔ mamɛ fəp-ɛ?» 57 Mes mamɔkɔ mɛnayamsɛ ŋa kəgbɛkər Yesu kəlaŋ. Awa kɔ Yesu oloku ŋa: «Afɔfati kəleləs sayibɛ, mɛnɛ dare dɔn kɔ kəlɔ kɔn disrɛ.» 58 Dəndo Nasarɛt, Yesu ɛnayɔ fɛ di mes mɛwɛy-wɛy mɛlarəm, bawo aka di ŋanabut kəlaŋ.