17
Kətəŋkəlɛ ka Yesu
Mark 9.2-13; Luk 9.22-36
Ntɛ mata camət-tin mencepər mɔ, kɔ Yesu ɛlɛk Piyɛr, Sak kɔ wɛnc Isaŋ, k'eŋkekərɛ ŋa kəsək tɔrɔ teŋeci kəroŋ. Kɔ Yesu ɔŋkɔ pətəŋkəlɛ kəro fɔr yaŋan kiriŋ: Kɔ kəro kɔn kəncop kəmotər-motər pəmɔ dec, kɔ yamos yɔn pəmɔ pəwaŋkəra. Gbəncana babɔkɔ kɔ acɛpsɛ ɔn darəŋ ŋanəŋk Aŋnabi Musa kɔ Aŋnabi Eli ŋawurər Yesu ŋaclok-loku. Kɔ Piyɛr oloku Yesu: «Mariki, pəntesɛ su kəyi nnɔ! Kɔ məwosɛ-ɛ, incəmbər nnɔ ŋgbancan maas, ŋin ŋa məna, ŋin ŋa Musa kɔ ŋin ŋa Eli.» Ntɛ Piyɛr eyi kəlok-loku mɔ, gbəncana babɔkɔ kɔ kəp kəmotər-motərKəwur 13.21-22; 16.10; 19.9 kəŋgbəpərnɛ ŋa. Awa kɔ dim dowur dəkəp kaŋkɔ docloku: «Wəkawɛ, wan kem nwɛ imbɔtər mɔ ɔfɔ, nkɔn ɔbɔt im mes belbel. Nəcəŋkəl kɔ!» Ntɛ acɛpsɛ darəŋ a Yesu ŋane moloku mamɔkɔ mɔ, kɔ ŋantɛmpɛnɛ ŋagbəpsɛ ntɛ kənesɛ kəpɔŋ kəsumpər ŋa mɔ. Mba kɔ Yesu ɔlɔtərnɛ, k'oŋgbuŋɛnɛ ŋa kəca kɔn k'oloku: «Nəyɛfɛ, ta nənesɛ!» Ntɛ ŋayekti fɔr mɔ, ŋanəŋk fɛ fum nwɛ o nwɛ mɛnɛ Yesu sona. Ntɛ ŋanctor dətɔrɔ mɔ, kɔ Yesu osom ŋa ntɛ: «Ta nəloku nwɛ o nwɛ ntɛ nənəŋk mɔ haŋ Wan ka Wərkun pəfɔtɛ afi dacɔ.»
10 Kɔ acɛpsɛ darəŋ a Yesu ŋayif kɔ toloku ntɛ: «Ta ake tɔ atəksɛ sariyɛ s'aSuyif ŋaŋlokɛ a mɛnɛ Aŋnabi Eli pənuŋkɛnɛ kəder kərɛsna a wəyɛk-yɛk pədeder-ɛ?» 11 Kɔ Yesu oluksɛ ŋa: «Kance kɔ, a mɛnɛ Eli pənuŋkɛnɛ pəder kədelompəs mes fəp. 12 Mba icloku nu a Eli elip kəder: Ŋanɛpəl fɛ kɔ, kɔ ŋayɔ kɔ pəmɔ tɔkɔ ŋafaŋ mɔ. Itɔ ŋandetɔrəs sɔ Wan ka Wərkun.» 13 Kɔ acɛpsɛ darəŋ a Yesu ŋancərɛ oŋ a teta Saŋ Batis tɔ Yesu eyi kəloku.
Yesu ɛntaməs wan nwɛ docu da kətɛmpɛnɛ dɛnayi mɔ
Mark 9.14-29; Luk 9.37-43
14 Ntɛ Yesu kɔ acɛpsɛ ɔn darəŋ ŋalɔtərnɛ kənay ka afum mɔ, kɔ wərkun wəlɔma ender pəcəpɛ kɔ suwu fɔr kiriŋ, 15 pəcloku: «Mariki, məyɔnɛ wan kem nɔnɔfɔr, nwɛ ɔyɔ docu da kətɛmpɛnɛ mɔ, tɔntɔrəs kɔ belbel. Dənɛnc kɔ dəromun ɛlasnɛ kətɛmpɛnɛ. 16 Iŋkenɛ kɔ acɛpsɛ am darəŋ mba ŋantam fɛ kətaməs kɔ.» 17 Kɔ Yesu oŋkulərnɛ: «Nəna afum a dɛtɛmp da tɛm tantɛ dɛkafəlɛ-kafəlɛ, dɔtɔlaŋ Kanu, ake tɛm t'indesɔyi kɔ nəna-ɛ, icəmɛ nu dəntɔf haŋ tɛm tere-ɛ? Nəkɛr'em kɔ nnɔ.» 18 Kɔ Yesu ɛŋgbəŋ-gbəŋər ŋɔŋk ŋɛlɛc ŋaŋɔkɔ, kɔ ŋowur wan wərkun nwɛ, k'ɛntamnɛ gbəncana babɔkɔ. 19 Kɔ acɛpsɛ ɔn darəŋ ŋander ŋayif Yesu yɔkyɔk: «Ake’sɔŋɛ ntɛ səna səntɔtam kəbɛləs ŋi sənasərka mɔ-ɛ?» 20 Kɔ Yesu oloku ŋa: «Bawo kəlaŋ konu kəmpicɛ. Kance, icloku nu, kɔ kəlaŋ konu kəyi pəmɔ tɛŋgbɛn tɛfɛt-ɛ, nəŋloku tɔrɔ tantɛ: ‹Məcepɛ nnɔ, məkɔ nde,› pencepɛ di. Tes o tes tɔfɔyi ntɛ nəntɔtam mɔ.» [ 21 *Yecicəs yokur yɔlɔma yedeŋər moloku mamɛ: «Mba kətola Kanu kɔ kəsuŋ gbəcərəm kɔ məntam kəbɛlsɛ yɔŋk pəmɔ yayɛ.»]
Yesu ɔŋgbɔkərɛ sɔ kəsɔŋɛ kəcərɛ defi kɔ kəfɔtɛ kɔn
Mark 9.30-32; Luk 9.43-45
22 Dɔsɔk dɔlɔma ntɛ acɛpsɛ a Yesu darəŋ ŋanaloŋkanɛ Kalile mɔ. Kɔ Yesu oloku ŋa: «Andelɛk Wan ka Wərkun, pabɛr kɔ arkun dəwaca. 23 Akakɔ ŋandedif kɔ, mba tataka ta maas ta defi dɔn pəfɔtɛ afi dacɔ.» Kɔ acɛpsɛ ɔn darəŋ ŋamɔncnɛ haŋ kɔ tɔntɔrəs ŋa dəbəkəc.
Kəsɔŋ dut da kəlɔ kəpɔŋ ka Kanu
24 Ntɛ Yesu kɔ acɛpsɛ ɔn darəŋ ŋambɛrɛ dare da Kaparnam mɔ, k'abaŋəs dut da kəlɔ kəpɔŋ ka Kanu ŋander ŋayif Piyɛr: «Wətəksɛ konu ɔfɔsɔŋ dut da kəlɔ kəpɔŋ ka Kanu ba?» 25 Kɔ Piyɛr owosɛ, «Ɛy, ɔŋsɔŋ di.» Tɛm ntɛ Piyɛr ɛncbɛrɛ kəlɔ disrɛ mɔ, kɔ Yesu onuŋkɛnɛ kəlɛk moloku, k'eyif: «Simɔŋ, cəke cɔ məncɛm-cɛmnɛ-ɛ? Are ŋɔ pəmar kəcsɔŋ abɛ a doru dandɛ dut da teren kɔ dɔkɔ ambaŋsər arkun tɛm tɔlɔma mɔ: Afum aka tɔf yaŋan, kɔ pəyɔnɛ fɛ ti acikəra ba?» 26 Kɔ Piyɛr oloku: «Acikəra ŋɔ pəmar ŋasɔŋ di.» Kɔ Yesu oloku kɔ: «Afum aka dɔtɔf ŋa ŋafɔsɔŋ dut. 27 Mba ta payamsər abaŋəs dut aŋɛ. Itɔ məndekɔnɛ nde dəkəba məfɛkəs, alop ŋɔcɔkɔ-cɔkɔ ŋɔkɔ mənkɔsumpər mɔ, məmepi ŋi kusu. Məŋkɔbəp ŋi disrɛ pəsam, məlɛk pi məsɔŋ dut dem kɔ dam.»

17:5 Kəwur 13.21-22; 16.10; 19.9

*17:21 Yecicəs yokur yɔlɔma yedeŋər moloku mamɛ: «Mba kətola Kanu kɔ kəsuŋ gbəcərəm kɔ məntam kəbɛlsɛ yɔŋk pəmɔ yayɛ.»