20
Abəc a nde dəŋgbɔŋkəlɔ ya wɛn
«Ntɛ tɔ dɛbɛ da dəkɔm dowurɛnɛ wəka abɔf wəlɔma nwɛ ɛnawur bətbət suy kəkɔtɛn afum aŋɛ ŋaŋkɔbəcɛ kɔ nde ŋgbɔŋkəlɔ yɔn ya wɛn mɔ. Kɔ ŋantəŋnɛ kɔ afum akɔ ɔsɔtɔ kəkɔbəcɛ kɔ mɔ, dɔsɔk din pəsam gbəleŋ bin, k'eŋkekərɛ ŋa kəbəc nde ŋgbɔŋkəlɔ ya wɛn yɔn. Kɔ wəka abɔf nwɛ owur walaha, k'ɔŋkɔ pənəŋk afum alɔma ŋayi dare disrɛ ta ŋayi kəyɔ ntɛ o ntɛ-ɛ. K'oloku ŋa: ‹Nəna sɔ nəkɔ nəbəc nde dəŋgbɔŋkəlɔ ya wɛn, indekɔsɔŋ nu kəway nkɛ pəmar mɔ.» Kɔ afum aŋɛ ŋaŋkɔ ŋabəc. Kɔ wəka abɔf nwɛ owur daŋ kəkɔtɛn sɔ abəc alɔma, pəndeyi salifana k'owur sɔ. Pəndeyi lahansara, kɔ wərkun nwɛ owur, k'ɔŋkɔ pənəŋk arkun alɔma dare disrɛ ta ŋayi kəbəc ntɛ o ntɛ-ɛ, k'eyif ŋa: ‹Ta ake tɔ nəyinɛ nnɔ tɛbətbət haŋ dɔfɔy ta nəmbəc tɔlɔm o tɔlɔm-ɛ?› Kɔ afum aŋɛ ŋaloku kɔ: ‹Fum ɔtɔlɛk su yɛbəc.› Kɔ wəka abɔf oloku ŋa: ‹Nəna sɔ nəkɔ nəbəc nde dəŋgbɔŋkəlɔ yem.› .
Ntɛ pəndecop kəbiyɛ mɔ, kɔ wəka abɔf nwɛ oloku wəkiriŋ ka abəc ɔn: ‹Məwe abəc, məsɔŋ ŋa kəway. Məcop aŋɛ ŋander tɛlpəs mɔ, mələpsər akɔ ŋanuŋkɛnɛna mɔ.› Akɔ ŋancop yɛbəc lahansara mɔ ŋander, kɔ ŋasɔtɔ-sɔtɔ nwɛ o nwɛ gbəleŋ bin bin. 10 Kɔ akɔ mariki ɛnanuŋkɛnɛ kəlɛk yɛbəc mɔ ŋander ŋaccɛm-cɛmnɛ kəsɔtɔ pəsam ŋacepər akɔ anuŋkɛnɛna kəsɔŋ kəway mɔ, mba kɔ ŋa sɔ ŋasɔtɔ nwɛ o nwɛ pəsam gbəleŋ bin bin. 11 Ntɛ ŋayi kəbaŋ kəway kəŋan mɔ, kɔ ŋancɔpɛnɛ teta mariki wəka yɛbəc nwɛ. 12 Kɔ ŋaloku: ‹Akaŋɛ ŋander tɛlpəs mɔ, dec din gboŋ dɔ ŋambəc, kɔ məsɔŋ ŋa kəway sətəŋnɛnɛ, səna aŋɛ sələpɛ dec kəbəc nne yowon disrɛ mɔ.› 13 Kɔ wəka abɔf oloku wəkin ŋa dacɔ: ‹Wanapa, iyɔ f'am pəlɛc, bafɔ pəsam gbəleŋ bin bɔ səntəŋnɛna ba? 14 Məbaŋ pɔkɔ pɔyɔnɛ pam mɔ, məkɔ. Tantɛ isɔŋ əm mɔ, t'indesɔŋ wəkɔ enderna tɛlpəs mɔ. 15 Pəmar f'em kəyɔ daka dem tɔkɔ iŋfaŋ mɔ ba? Kəraca kɔ məyɔ ntɛ iyɔ tes tɔtɔt mɔ ba?› 16 Ti disrɛ akiriŋ ŋandekɔyɔnɛ adarəŋ, adarəŋ ŋayɔnɛ akiriŋ.»
Yesu ɔsɔŋɛ kəcərɛ ta maas defi kɔ kəfɔtɛ kɔn afi dacɔ
Mark 10.32-34; Luk 18.31-34
17 Ntɛ Yesu ɛncpɛ Yerusalɛm mɔ, k'ɛlɛk taciŋa acɛpsɛ ɔn darəŋ aŋɛ wəco kɔ mɛrəŋ, k'oloku ŋa dɔpɔ: 18 «Nəcəŋkəl im, Yerusalɛm ayi kəpɛ. Aŋkɔlɛk Wan ka Wərkun, pabɛr kɔ aloŋnɛ apɔŋ, kɔ atəksɛ sariyɛ s'aSuyif dəwaca. Akakɔ ŋadeŋər kɔ sariyɛ sa defi. 19 Ŋandebɛr kɔ atɔyɔnɛ aSuyif dewaca ntɛ tɔŋsɔŋɛ ŋafani kɔ, ŋasut kɔ, ŋacaŋ kɔ dətɔk yɛpəmpəl. Tataka ta maas, pəfɔtɛ afi dacɔ.»
Totola ta iya ka awut a Sebede
Mark 10.35-45
20 Iya ka awut a Sebede ɔlɔtərnɛ Yesu kɔ awut ɔn, k'ontontnɛ pəctola. 21 Kɔ Yesu eyif kɛrɛ kəŋan: «Cəke cɔ məfaŋ-ɛ?» K'oluksɛ kɔ: «Məsɔŋ im temer a awut em mɛrəŋ akaŋɛ məŋgbətnɛ mɔ, wəkin pənd'am kəca kətɔt, wəkɔ pənd'am kəca kəmeriya kɔ məndeyi dɛbɛ dam disrɛ-ɛ.» 22 Kɔ Yesu oloku: «Nəncərɛ fɛ ntɛ nəyi kətola mɔ. Nəntam kəwosɛ kətɔrəs nkɛ ina indesɔtɔ mɔ ba?» Kɔ ŋawosɛ «Ɛy, səntam ki kəwosɛ.» 23 K'oloku ŋa: «Awa nəna sɔ nəndesɔtɔ kətɔrəs nkɛ indesɔtɔ mɔ, mba ntɛ tɔyɔnɛ kəndɛ kəca kem kətɔt kɔ kəmeriya mɔ, bafɔ in'ɔŋsɔŋ ti. Afum akɔ Papa kem olompsɛ dəkəcəmɛ dadɔkɔ mɔ ŋayɔ di.»
24 Ntɛ acɛpsɛ ɔn darəŋ aŋɛ wəco ŋane moloku mamɔkɔ mɔ, kɔ pəntɛlɛ ŋa nnɔ awɛnc aŋɛ mɛrəŋ ŋayi mɔ. 25 Kɔ Yesu ewe nnɔ eyi mɔ k'oloku ŋa: «Nəncərɛ a akiriŋ a tɔf ya doru ŋantasərnɛ afum aŋan k'abeki apɔŋ ŋaŋkɔtɛnɛ kətam afum aŋan kəroŋ. 26 Ta tatɔkɔ teyi nu dacɔ. Nwɛ o nwɛ ɛŋfaŋ kəbɛk nu dacɔ mɔ, endeyɔnɛ wəmarəs konu. 27 Nwɛ o nwɛ ɛŋfaŋ kəcəmɛ dəkəcəmɛ dɔcɔkɔ-cɔkɔ mɔ, pəmar pəyɔnɛ wəcar konu. 28 Ti disrɛ Wan ka Wərkun ender fɛ padebəcɛ kɔ, mba ender kədebəcɛ afum pəsɔŋ sɔ kiyi kɔn wəyeŋ pəwurus kənay ka afum.»
Yesu ɛntaməs atɔnəŋk mɛrəŋ
Mark 10.46-52; Luk 18.35-43
29 Ntɛ Yesu kɔ acɛpsɛ ɔn darəŋ ŋawur Yeriko mɔ, kɔ kənay ka afum alarəm kəncəmɛ Yesu darəŋ. 30 Atɔnəŋk mɛrəŋ ŋanandɛ dɔpɔ kəsək, kɔ ŋane a Yesu eyi kəcepər, awa kɔ ŋaŋkulɛ-kulɛ: «Məyɔnɛ su nɔnɔfɔr, Mariki, Wan ka Dawuda!» 31 Kɔ kənay ka afum kəgbəŋ-gbəŋər ŋa a ŋacaŋk, mba ŋancnaŋkanɛ kənaŋkanɛ dəm kəkulɛ-kulɛ: «Məyɔnɛ su nɔnɔfɔr, Mariki, Wan ka Dawuda!» 32 Kɔ Yesu ɛncəmɛ, k'ewe atɔnəŋk aŋɛ pəcyif ŋa: «Cəke cɔ nəfaŋ a iyɔnɛ nu-ɛ?» 33 Kɔ atɔnəŋk aŋɛ ŋaloku kɔ: «Mariki, məsɔŋɛ su fɔr kəmepɛ, yɛnəŋk!» 34 Kɔ nɔnɔfɔr dosumpər Yesu tetaŋan, k'oŋgbuŋɛnɛ ŋa fɔr. Gbəncana babɔkɔ, kɔ ŋaluksərnɛ sɔ kənəŋk, kɔ ŋancəmɛ nkɔn Yesu darəŋ.