5
El sermón del monte
Bairo capããrã camasã na caetaro ĩñarĩ yua, Jesús pʉame jĩcãʉ̃ ʉ̃tãʉ̃ buipʉ acoásúpʉ. Topʉ cʉ̃ caruiro, cʉ̃ cabuerã cʉ̃tʉ etayuparã. Bairo na caetaro ĩña, atore bairo na ĩ quetibʉjʉyupʉ:
La verdadera dicha del hombre
(Lc 6.20-23)
“Ʉseanirĩ niñama Diore caroaro masĩẽtĩmirãcʉ̃ã, cʉ̃ mena catʉ̃goñatutuanemogarã pʉame. Bairo caãna ãnirĩ Dios cʉ̃ carotimasĩrĩpaʉ macããna nigarãma yua.
“Tunu bairoa ʉseanirĩ niñama yapapuari caãnimiatana cʉ̃ã. Dios pʉame ʉseanirõ ãnitʉ̃goñarĩqũẽrẽ na jogʉmi.
“Tunu bairoa ʉseanirĩ niñama rorije caãmeoáperã. Ati yepa uparã na ãnio joroque na átigʉmi Dios cʉ̃ caĩrĩcãrõrẽã bairo.
“Tunu bairoa ʉseanirĩ niñama Dios cʉ̃ caborore bairo bʉtioro caáticõã ãnigarã. Dios pʉame na jʉátinemogʉmi, cʉ̃ caborore bairo na caátimasĩparore bairo ĩ.
“Tunu bairoa ʉseanirĩ niñama cabopacarãrẽ caĩñamairã. Na cʉ̃ãrẽ na ĩñamairĩ na jʉátigʉmi Dios.
“Tunu bairoa ʉseanirĩ niñama ñe ũnie na yeripʉ carorije mána caãna. Na roque Diore qũĩñagarãma.
“Tunu bairoa ʉseanirĩ niñama jĩcãrõ tʉ̃ni ãnajẽrẽ cajʉ̃goátiãna. ‘Narẽ Dios pũnaa caãna,’ na ĩgarãma.
10 “Tunu bairoa ʉseanirĩ niñama Dios cʉ̃ caborore bairo na caátie jʉ̃gori caĩñate ecorã. Aperã roro popiye na baio joroque na caátimiatacʉ̃ãrẽ, Dios cʉ̃ carotimasĩrĩpaʉ macããna majũ nigarãma bairãpʉa.
11 “Tunu bairoa ʉseanirĩ mʉjãã ãnigarã, camasã roro mʉjããrẽ na caĩmiatacʉ̃ãrẽ. Tunu yʉre mʉjãã catʉ̃goʉsarije jʉ̃gori capee ĩtorique mena popiye mʉjãã baio joroque na caátimiatacʉ̃ãrẽ, ʉseanirĩ mʉjãã ãnigarã. 12 Bairo jeto ásupa camasã, profeta majã mʉjãã jʉ̃goyepʉ caquetibʉjʉnetõrĩ majã ãnana cʉ̃ãrẽ. Tore bairo ãmerẽ roro mʉjãã cabaimiatacʉ̃ãrẽ, Dios mʉjããrẽ caroare cʉ̃ cajopee paijãñurõ nigaro. Jõbuipʉ mʉjãã caetaro, pairo nigaro mʉjããrẽ caroa cʉ̃ cajopee pʉame. Tiere tʉ̃goñarĩ ʉseanirĩqũẽ mena bairoa ãnicõã ninucũña.
Sal y luz del mundo
(Mr 9.50; Lc 14.34-35)
13 “Mʉjãã, yʉ yarã ati yepapʉre moarẽ bairo mʉjãã ãniña camasãrẽ. Moa caocaetie caãmata, ñerẽ átimasĩẽtĩña camasãrẽ. Bairi moa caocarije capeticõã ʉsapata, ñe ũnie pʉamerẽ ñuẽtĩña. Rerique niña. Bairi macã yepapʉ reyama camasã tie ũnie carorijere. Bairo na carero, na ya wii macã yepa canetõáná pʉame na careatajere peaborecõãgarãma.
14 “Tunu bairoa ati yepapʉre cabusurijere bairo mʉjãã ãniña camasãrẽ. Jĩcã macã ʉ̃tãʉ̃ buipʉ na caqũẽnorĩcã macã caãmata, yasioropʉ ãmerĩña. Nipetiro camasã caroaro ti macãrẽ ĩñajomasĩñama. 15 Tunu bairoa ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ jĩñaworiquere bʉgacũẽcʉ̃mi carupapata rocapʉ. Jõbuipʉ cũnucũñami, cʉ̃ ya wiire to ʉ̃busuwoáto, ĩ. 16 Bairi mʉjãã pʉame torea bairo mʉjãã átigarã mʉjãã cʉ̃ã. Caroaro mʉjãã átiãninucũgarã camasã na caĩñajoro, marĩ Pacʉ Dios, ʉmʉrecóo macããcʉ̃rẽ cʉ̃ na cabasapeoparore bairo ĩrã,” na ĩ quetibʉjʉyupʉ Jesús.
Jesús enseña sobre la ley
17 Ĩ quetibʉjʉ yaparo, atore bairo na ĩnemoñupʉ̃ tunu: “ ‘Moisés ãnacʉ̃, bairi profeta majã ãnana cʉ̃ã na caquetibʉjʉcũrĩqũẽrẽ jãnarotiacʉ́, tiere bueyami,’ ĩ tʉ̃goñaeticõãña yʉ capaarique cʉtiere. Bairo mee átiacʉ́ yʉ baiya ati yepapʉre. Dios yarã ãnana na caĩquetibʉjʉ jʉ̃goyeticũrĩcãrõrẽ bairo jĩcãrõ tʉ̃ni to baipeticõãto ĩ, ati yepapʉre yʉ apʉ́. 18 Cariape mʉjããrẽ yʉ quetibʉjʉya: Ati ʉmʉrecóo capetiparo jʉ̃goye Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caátiroticũrĩqũẽ jĩcã wãmeacã ũnorẽ noa ũna átiyasiomasĩẽtĩñama. Cʉ̃ caĩrĩcãrõrẽã bairo baicoagaro. 19 Bairi ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ Moisés cʉ̃ caátiroticũrĩqũẽ jĩcã wãmeacã ũnorẽ cʉ̃ cajãnarotiata, o camasãrẽ ricaati na cʉ̃ caĩquetibʉjʉata, Dios cʉ̃ carotimasĩrĩpaʉ macããna nipetiro netõrõ cabʉgoro macããcʉ̃ nigʉmi. Apei pʉame tie cʉ̃ caátiroticũrĩqũẽrẽ cʉ̃ catʉ̃goʉsacõãmata, bairi tunu camasãrẽ cariape na cʉ̃ caĩquetibʉjʉata, Dios cʉ̃ carotimasĩrĩpaʉ macããna mena carotimasĩ majũ nigʉmi. 20 Cariape mʉjããrẽ ñiña: Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caátiroticũrĩqũẽrẽ cajʉ̃gobueri majã, bairi fariseo majã na caátiãnie netõjãñurõ Dios cʉ̃ caborore bairo caroaro mʉjãã caápericõãta, Dios cʉ̃ carotimasĩrĩpaʉre mʉjãã etaetigarã.”
Jesús enseña sobre el enojo
(Lc 12.57-59)
21 Apeyera, “Marĩ ñicʉ̃jããrẽ na caquetibʉjʉcũrĩqũẽrẽ mʉjãã tʉ̃goyupa: ‘Camasãrẽ na pajĩãreeticõãña. Ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ apeire cʉ̃ capajĩãrocaata, roro cʉ̃ caátiere ĩñacõñarĩ popiye cʉ̃ baio joroque cʉ̃ átirotigarãma cabʉtoa camasĩrã,’ na caĩrĩqũẽrẽ mʉjãã tʉ̃goyupa. 22 Bairo na caĩquetibʉjʉcũmiatacʉ̃ãrẽ, yʉ pʉame atore bairo mʉjããrẽ yʉ quetibʉjʉ cũnemoña: Ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ cʉ̃ yaʉ mena cʉ̃ caasiata, Dios pʉame roro cʉ̃ caátiere ĩñacõñarĩ popiye cʉ̃ baio joroque cʉ̃ átigʉmi. Tunu bairoa ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ cʉ̃ yaʉre roro cʉ̃ caĩtutiata, Junta Suprema macããna roro cʉ̃ caátiere ĩñacõñarĩ popiye cʉ̃ baio joroque cʉ̃ átigarãma. Tunu bairoa ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ cʉ̃ yaʉre, ‘Catʉ̃gomasĩẽcʉ̃ mʉ ãniña,’ ĩrĩ, bʉtioro yapapua tʉ̃goñarĩ cʉ̃ ãnio joroque cʉ̃ cʉ̃ caápata, caʉ̃petietopʉ caácʉ́re bairo nigʉmi.
23-24 “Bairi ni mʉjãã mena macããcʉ̃ roro cʉ̃ caátaje wapare yasiogʉ, altar mesapʉ waibʉcʉre cʉ̃ neátí, bairi, ‘Yʉ mena asiajãñuñami mai yʉ yaʉ,’ cʉ̃ caĩtʉ̃goñabócaata, ti altapʉre cʉ̃ canunigamirĩjẽrẽ cʉ̃ cacũrõ ñuña mai. Cariape cʉ̃ yaʉtʉ cʉ̃ caátó boya. Cʉ̃ mena cʉ̃ cabʉsʉqũẽnorõ boya. Bairo tiere áti yaparori bero roque, Diore cʉ̃ cañubuero ñuña.
25 “Tunu bairoa ni apei ũcʉ̃, ‘Yʉ mʉjãã wapamoña,’ ĩrĩ, mʉjããrẽ juez caĩñabesei tʉpʉ cʉ̃ caneápáro jʉ̃goye, tãmurĩ cʉ̃ mena bʉsʉqũẽnojʉ̃goya. Mʉjããrẽ juez tʉpʉ cʉ̃ caneápériparore bairo ĩrã, cʉ̃ mena bʉsʉqũẽnojʉ̃goya. Mʉjãã cabʉsʉqũẽnojʉ̃goeticõãta, juez pʉame preso jorica wii macããna cacoterãrẽ mʉjããrẽ ñerotigʉmi. Bairo áti yaparo, na pʉame preso jorica wiipʉ mʉjããrẽ cũrecõãgarãma. 26 Cariape mʉjããrẽ ñiña: Dinero mʉjãã cawapamorĩjẽrẽ mʉjãã cawapatipeyoparo jʉ̃goye, topʉ mʉjãã ãnicõãgarã. Mʉjãã witimasĩetigarã,” na ĩ quetibʉjʉyupʉ Jesús.
Jesús enseña sobre el adulterio
27 Ĩ quetibʉjʉ yaparo, na ĩ nemoñupʉ̃ tunu: “ ‘Apeo mʉ nʉmo mee caãcõrẽ eperico cʉ̃goeticõãña,’ na caĩquetibʉjʉcũrĩqũẽrẽ mʉjãã tʉ̃goyupa. 28 Bairo na caĩquetibʉjʉcũmiatacʉ̃ãrẽ, yʉ pʉame atore bairo mʉjããrẽ yʉ quetibʉjʉ cũnemoña tunu: Ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ cʉ̃ nʉmo mee caãcõrẽ roro cõ cʉ̃ caátigatʉ̃goñata, merẽ cʉ̃ yeripʉre cõ mena caãcʉ̃rẽ bairo ãnicõãbujioʉmi.
29 “Bairi ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ mʉjãã mena macããcʉ̃ cʉ̃ caapea cariape nʉgõã macããcã mena carorije macããjẽ jetore ĩñanucũʉ̃mi. Bairo tia cʉ̃ caapea jʉ̃gori carorije macããjẽrẽ caĩñapai cʉ̃ caãmata, apeire tia cʉ̃ caapeare weeroticõãrĩ caãcʉ̃rẽ bairo cʉ̃ caãno, ñubujioro. Bairo cʉ̃ rupaʉ macããtõ jĩcãrõrẽ cʉ̃goetimicʉ̃ã, Dios tʉpʉ cʉ̃ caetaata, ñuña. Bairo cʉ̃ rupaʉ macããjẽ roro cʉ̃rẽ caátiecorotirije nipetiro mena peeropʉ roro cʉ̃ tãmʉo joroque Dios cʉ̃ caápata roque, ñuetimajũcõãña. 30 Tunu bairoa ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ mʉjãã mena macããcʉ̃ cʉ̃ wãmo jʉ̃gori rorije jetore átinucũʉ̃mi. Bairo cʉ̃ wãmo jʉ̃gori carorijere caátieconucũʉ̃ cʉ̃ caãmata, apeire cʉ̃ wãmorẽ yisetaroticõãrĩ caãcʉ̃rẽ bairo cʉ̃ caãno, ñubujioro. Bairo cʉ̃ rupaʉ macããtõ jĩcãrõrẽ cʉ̃goetimicʉ̃ã, Dios tʉpʉ cʉ̃ caetaata, ñuña. Bairo cʉ̃ rupaʉ macããjẽ roro cʉ̃rẽ caátiecorotirije nipetiro mena peeropʉ roro cʉ̃ tãmʉo joroque Dios cʉ̃ caápata roque, ñuetimajũcõãña. Bairi roro mʉjãã caátinucũrĩjẽrẽ jãnacõãña,” na ĩ quetibʉjʉyupʉ Jesús.
Jesús enseña sobre el divorcio
(Mt 19.9; Mr 10.11-12; Lc 16.18)
31 Ĩ quetibʉjʉ yaparo, atore bairo na ĩnemoñupʉ̃ tunu: “Ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ cʉ̃ nʉmorẽ cʉ̃ carocagaata, atore bairo ĩrĩcã pũrõrẽ cõ cʉ̃ cajoro, ñurõ: ‘Bairo mʉ cabairoi, mʉrẽ teei, mʉrẽ yʉ rocaya yua,’ na caĩquetibʉjʉcũrĩqũẽrẽ mʉjãã tʉ̃goyupa. 32 Bairo na caĩquetibʉjʉcũmiatacʉ̃ãrẽ, yʉ pʉame atore bairo mʉjããrẽ yʉ quetibʉjʉ cũnemoña tunu: Ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ cʉ̃ nʉmo, apei mena roro caepeeco cõ caãnimiatacʉ̃ãrẽ, cõrẽ cʉ̃ carocaata, roro cõ baio joroque cõ átiyami. Apei mena roro caepericore bairo caãcõ cõ ãnio joroque cõ átiyami, bairo cõ cʉ̃ caápata. Tunu bairoa apei pʉame capitiecoricore cʉ̃ cawãmojiyaata, apeo mena roro caepericʉre bairo caãcʉ̃ ãnibujioʉmi cʉ̃ cʉ̃ã,” na ĩ quetibʉjʉyupʉ Jesús.
Jesús enseña sobre los juramentos
33 Ĩ quetibʉjʉ yaparo, ape wãme atore bairo na ĩnemoñupʉ̃ tunu: “ ‘Dios mena ñiña, mʉjãã caĩatato bero caãmata, mʉjãã caĩrõrẽã bairo ása. Ĩtoeticõãña,’ marĩ ñicʉ̃jãã na caĩquetibʉjʉcũrĩqũẽrẽ mʉjãã tʉ̃goyupa. 34-35 Bairo na caĩquetibʉjʉcũmiatacʉ̃ãrẽ, yʉ pʉame atore bairo mʉjããrẽ yʉ quetibʉjʉ cũnemoña tunu: Atore bairi wãme ĩẽtĩcõãña: ‘Jõ ʉmʉrecóo mena ñiña,’ o ‘Ati yepa mena ñiña,’ o ‘Jerusalén na caĩrĩ macã mena majũ ñiña,’ ĩẽtĩcõãña. Bairo mʉjãã caĩata, Diore caĩroaenarẽ bairo caãna mʉjãã ãnibujiorã. Ʉmʉrecóo pʉame Dios cʉ̃ caãnipaʉ niña. Ati yepa pʉame cʉ̃ carotiripaʉ niña. Jerusalén cʉ̃ã cʉ̃ carotimasĩrĩpaʉ niña. 36 Tunu bairoa, ‘Yʉ rʉpoa mena ñiña,’ ĩẽtĩcõãña. Ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ cʉ̃ poawẽ jĩcãwẽ cañirĩwẽãcãrẽ cabotiriwẽ majũ átiwasoamasĩẽtĩñami. O cabotiriwẽãcã caãmata, cañirĩwẽ majũ átiwasoa masĩẽtĩñami.
37 “Bairi atore bairo ĩrĩqũẽ jeto ñuña: ‘Bairo yʉ átigʉ,’ o ‘Bairo yʉ áperigʉ,’ cariapea ĩrĩqũẽ jeto ñuña. Tie netõjãñurõ mʉjãã caĩata, wãtĩ cʉ̃ caĩbʉsʉjãrĩjẽrẽ catʉ̃goʉsarãrẽ bairo caãna mʉjãã ãnibujiorã,” na ĩ quetibʉjʉyupʉ Jesús.
Jesús enseña sobre la venganza
(Lc 6.29-30)
38 Ĩ quetibʉjʉ yaparo, atore bairo na ĩnemoñupʉ̃ tunu: “ ‘Jĩcãʉ̃ apei mena ãmeo qũẽrĩ cʉ̃ caapeere cʉ̃ caroyetuata, cʉ̃ cʉ̃ã cʉ̃rẽã bairo cʉ̃ caapeere cʉ̃ caãmerõ ñurõ. O cʉ̃ opire cʉ̃ capapeata, cʉ̃ cʉ̃ã cʉ̃rẽã bairo cʉ̃ opire cʉ̃ capapeero ñurõ,’ na caĩquetibʉjʉcũrĩqũẽrẽ mʉjãã tʉ̃goyupa. 39 Bairo na caĩquetibʉjʉcũmiatacʉ̃ãrẽ, yʉ pʉame atore bairo mʉjããrẽ yʉ quetibʉjʉ cũnemoña tunu: Aperã roro mʉjããrẽ na caátimiatacʉ̃ãrẽ na ãmeeticõãña. Bairi ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ mʉjãã wasopanarẽ cʉ̃ capaata, ape nʉgõã cʉ̃ãrẽ cʉ̃ ẽñotaeticõãña. 40 Tunu bairoa apei mʉjãã pesu pʉame mʉjãã jutiiro cabui macããtõrẽ quetiupaʉ juezre cʉ̃ caẽmarotiata, mʉjãã camisa cʉ̃ãrẽ cʉ̃ nunicõãña mʉjãã pesure. 41 Tunu bairoa ape yepa macããcʉ̃ soldau ũcʉ̃, ‘Pʉga kilómetro majũ yʉ yayere pʉsabojaya tãmurĩ wapa mano,’ mʉjãã cʉ̃ caĩata, baparicãnacã kilómetro majũ buipearo cʉ̃ mʉjãã pʉsabojagarã. 42 Tunu bairoa apei cʉ̃ cajẽniata, cʉ̃ cabopacarijere cʉ̃ nuniña. Tunu apei, ‘Yʉre wasoya,’ mʉjãã cʉ̃ caĩata, ‘Mʉ yʉ wasoecʉ,’ qũĩẽtĩcõãña. Cʉ̃ nunicõãña,” na ĩ quetibʉjʉyupʉ Jesús.
El amor a los enemigos
(Lc 6.27-28, 32-36)
43 Ĩ quetibʉjʉ yaparo, atore bairo na ĩnemoñupʉ̃ tunu: “ ‘Marĩ yarãrẽ marĩ camairõ ñuña. Tunu marĩ pesua pʉamerẽ marĩ cateero ñuña,’ na caĩquetibʉjʉcũrĩqũẽrẽ mʉjãã tʉ̃goyupa. 44 Bairo na caĩquetibʉjʉcũmiatacʉ̃ãrẽ, yʉ pʉame atore bairo mʉjããrẽ yʉ quetibʉjʉ cũnemoña tunu: Mʉjãã pesua cʉ̃ãrẽ na maiña. Rorije na ápericõãña. Caroa roquere na ása. Dios yarã mʉjãã caãnoi, roro mʉjãã baio joroque caánarẽ na jẽnibojaya Diopʉre. 45 Bairo mʉjãã caápata, Dios ʉmʉrecóo caãcʉ̃ pũnaarẽ bairo caãna mʉjãã ãnigarã. Dios pʉame nipetirore caĩñamai niñami. Carorijere caána, caroare caána cʉ̃ãrẽ muipʉ asibatopeyocõãnucũñami. Tunu bairoa oco caocarijere na jonucũñami Dios carorije wapare cacʉ̃gorãrẽ bairo cʉ̃ caĩñarãrẽ, carorije wapa cacʉ̃goenarẽ bairo cʉ̃ caĩñarã cʉ̃ãrẽ. Bairi mʉjãã cʉ̃ã Dios caroaro cʉ̃ caátorea bairo caroaro na ása, roro mʉjããrẽ caána cʉ̃ãrẽ. 46 Mʉjããrẽ camairã jetore mʉjãã camaiata, Dios mʉjãã cawapatapee mʉjããrẽ cʉ̃ cajorije manigaro. Tore bairo átinucũñama Roma macããnarẽ camasã yaye dinerore jejobojari majã. Narẽ camairã jetore na mainucũñama. 47 Tunu bairoa mʉjãã yarã jetore, ‘Caroare cʉ̃ joáto Dios mʉjããrẽ,’ na mʉjãã caĩata, ¿ñe ũnierẽ aperã netõrõ caroare mʉjãã átiyati? Tore bairo átinucũñama Diore camasĩẽna cʉ̃ã. 48 Marĩ Pacʉ, ʉmʉrecóo macããcʉ̃ pʉame roque caroaro cariape cʉ̃ caátie petietiya. Bairi mʉjãã Dios yarã ãnirĩ roro mʉjããrẽ caána cʉ̃ãrẽ caroaro na ása. Bairi Dios cʉ̃ caátinucũrĩjẽrẽ bairo mʉjãã cʉ̃ã caroaro cariape átinucũña,” na ĩ quetibʉjʉyupʉ Jesús.